5 Tdo 1027/2023 – Nejvyšší soud

5 Tdo 1027/2023 USNESENÍ Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 15. 11. 2023 o dovolání, které podala AS ZIZLAVSKY, v. o. s., IČ: 284 90 738, se sídlem Široká 36/5, 110 00 Praha 1, insolvenční správkyně obviněné právnické osoby – obchodní společnosti Rezidence Štěpánka, s. r. o., IČ: 058 15 428, se sídlem Vlastibořice 70, proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 23. 3. 2023, sp. zn. 4 To 5/2023, který rozhodoval jako soud odvolací v trestní věci vedené u Krajského soudu v Praze pod sp. zn. 3 T 49/2020, takto: Podle § 265i odst. 1 písm. c) tr. ř. se dovolání odmítá. Odůvodnění:I. Rozhodnutí soudů nižších stupňů 1. Rozsudkem Krajského soudu v Praze ze dne 25. 8. 2022, sp. zn. 3 T 49/2020, byla obviněná obchodní společnost Rezidence Štěpánka, s. r. o. (dále též jen „obviněná“), uznána vinnou zločinem poškození věřitele podle § 222 odst. 1 písm. a), odst. 4 písm. a) zákona č. 40/2009 Sb., trestního zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále též jen „tr. zákoník“). Za tento zločin uložil krajský soud obviněné podle § 222 odst. 2 tr. zákoníku (správně § 222 odst. 4 tr. zákoníku – pozn. Nejvyššího soudu) ve spojení s § 20 odst. 1 zákona č. 418/2011 Sb., o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim, ve znění pozdějších předpisů (dále též jen „t. o. p. o.“), a § 73 odst. 3 tr. zákoníku trest zákazu činnosti spočívající v zákazu výkonu podnikatelské činnosti záležející v pronájmu nemovitostí, bytů a nebytových prostor a výrobě, obchodě a službách neuvedených v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona, a to na dobu sedmi let. Stejným rozsudkem bylo rozhodnuto rovněž o vině a trestu spoluobviněného Ing. Martina Beksy. V adhezním řízení krajský soud podle § 228 odst. 1 zákona č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů (dále též jen „tr. ř.“), uložil spoluobviněnému Ing. Martinu Beksovi povinnost zaplatit poškozeným B. O. a H. O. na náhradu škody částku ve výši 35 200 000 Kč a podle § 229 odst. 1 tr. ř. zároveň odkázal další označené poškozené s jejich nároky na náhradu škody na řízení ve věcech občanskoprávních. 2. Proti citovanému rozsudku podali odvolání obviněný Ing. Martin Beksa, v neprospěch obou obviněných také státní zástupce Krajského státního zastupitelství v Praze a někteří poškození. Vrchní soud v Praze rozhodl o všech odvoláních rozsudkem ze dne 23. 3. 2023, sp. zn. 4 To 5/2023, tak, že podle § 258 odst. 1 písm. b), d), f) tr. ř. z podnětu odvolání obviněného Ing. Martina Beksy, státního zástupce a poškozených manželů O. napadený rozsudek v celém rozsahu zrušil a podle § 259 odst. 3 tr. ř. znovu rozhodl tak, že oba obviněné uznal vinnými zločinem poškození věřitele podle § 222 odst. 1 písm. a), odst. 4 písm. a) tr. zákoníku, obviněnou právnickou osobu s odkazem na § 8 odst. 2 písm. a) t. o. p. o. Za tento zločin vrchní soud odsoudil obviněnou právnickou osobu ke stejnému trestu, jaký jí byl uložen rozsudkem krajského soudu a rozhodl rovněž o trestu spoluobviněného Ing. Martina Beksy. V adhezním řízení vrchní soud podle § 228 odst. 1 tr. ř. uložil oběma obviněným povinnost zaplatit společně a nerozdílně poškozeným B. O. a jeho manželce H. O. na náhradu škody částku ve výši 35 200 000 Kč a ostatní poškozené podle § 229 odst. 1 tr. ř. odkázal s jejich nároky na náhradu škody na řízení ve věcech občanskoprávních. Další podaná odvolání Vrchní soud v Praze podle § 256 tr. ř. zamítl jako nedůvodná. 3. Skutek, jímž byli obvinění uznáni vinnými, je podrobně popsán v rozhodnutích soudů obou stupňů, která jsou stranám dobře známa a rovněž s ohledem na způsob rozhodnutí Nejvyššího soudu na ně lze plně odkázat. II. Dovolání insolvenční správkyně obviněné právnické osoby 4. Uvedený rozsudek Vrchního soudu v Praze napadla insolvenční správkyně obviněné obchodní společnosti Rezidence Štěpánka, s. r. o., obchodní společnost AS ZIZLAVSKY, v. o. s. (dále též jen „insolvenční správkyně“), dovoláním a učinila tak prostřednictvím advokáta. Tato věc byla původně vedena u Nejvyššího soudu společně s trestní věcí spoluobviněného Ing. Martina Beksy pod sp. zn. 5 Tdo 821/2023. Vzhledem k očekávanému delšímu projednání dovolání jmenovaného spoluobviněného rozhodl Nejvyšší soud v zájmu ekonomie řízení usnesením ze dne 31. 10. 2023, sp. zn. 5 Tdo 821/2023-I., o vyloučení trestní věci obviněné obchodní společnosti Rezidence Štěpánka, s. r. o., ze společného řízení k samostatnému projednání a rozhodnutí. 5. Insolvenční správkyně směřovala své výhrady výlučně proti výroku napadeného rozsudku, jímž byli oba obvinění uznáni povinnými zaplatit na náhradu škody poškozeným manželům O. společně a nerozdílně částku 35 200 000 Kč. Úvodem připomněla, že dne 23. 12. 2021 bylo zahájeno u Krajského soudu v Ústí nad Labem – pobočky v Liberci insolvenční řízení ve věci úpadku obchodní společnosti Rezidence Štěpánka, s. r. o., insolvenční správkyní byla ustanovena AS ZIZLAVSKY, v. o. s., s tím, že následně bylo tímtéž soudem rozhodnuto o prohlášení konkursu na majetek dlužníka. Své oprávnění k využití dovolání jako mimořádného opravného prostředku v trestním řízení vedeném proti právnické osobě, která je v úpadku a na jejíž majetek byl prohlášen konkurs, dovodila insolvenční správkyně z ustanovení § 246 odst. 1 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů (dále též jen „IZ“). 6. V dovolání uplatnila insolvenční správkyně dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. h) tr. ř., jehož naplnění spatřuje stručně shrnuto v tom, že vrchní soud nesprávně uložil obviněné povinnost nahradit poškozeným manželům O. škodu ve shora uvedené výši, přestože v době rozhodnutí soudu již probíhalo ohledně obviněné insolvenční řízení a oba jmenovaní poškození se do něho přihlásili jako věřitelé se stejnou pohledávkou, již uplatnili i v trestním řízení z pozice poškozených. Vzhledem k tomu, že pohledávka manželů O., jak byla zjištěna v insolvenčním řízení, je shodná s částkou, v jaké zavázal Vrchní soud v Praze v napadeném rozsudku obviněnou právnickou osobu (dlužníka) k náhradě škody stejným věřitelům, považuje insolvenční správkyně tento výrok za nepřípustnou duplicitu bezprecedentně zvýhodňující jmenované poškozené oproti ostatním přihlášeným věřitelům obviněné (dlužníka). Domnívá se, že za dané procesní situace byl Vrchní soud v Praze povinen v souladu s § 229 odst. 1 tr. ř. odkázat poškozené manžele O. s jejich nárokem na náhradu škody na řízení ve věcech občanskoprávních a nechat jejich pohledávky vypořádat v probíhajícím insolvenčním řízení podle pravidel vyplývajících z insolvenčního zákona. Insolvenční správkyně proto navrhla, aby Nejvyšší soud částečně zrušil výše citovaný rozsudek Vrchního soudu v Praze v rozsahu napadeného výroku a dále sám rozhodl tak, že povinnost k náhradě škody poškozeným manželům O. vyslovil výlučně spoluobviněnému Ing. Martinu Beksovi. 7. Nejvyšší státní zástupce nevyužil svého práva vyjádřit se k podanému dovolání. Naproti tomu se k němu vyjádřili poškození B. O. a jeho manželka H. O. prostřednictvím své společné zmocněnkyně. Ve svém podání vyjádřili přesvědčení o tom, že trestní řád ani žádný jiný právní předpis neumožňuje insolvenčnímu správci podat dovolání. Navrhli proto, aby je Nejvyšší soud odmítl jako podané osobou neoprávněnou podle § 265i odst. 1 písm. c) tr. ř. III. Posouzení podmínek pro projednání dovolání 8. Nejvyšší soud nejprve zkoumal, zda jsou splněny formální podmínky pro konání dovolacího řízení na podkladě podání předloženého insolvenční správkyní, především, zda jde o osobu oprávněnou podat v trestním řízení dovolání. Podle § 265d odst. 1 tr. ř. mohou dovolání podat (a) nejvyšší státní zástupce, (b) příslušný orgán Úřadu evropského veřejného žalobce, pokud veřejnou žalobu před soudem zastupoval evropský pověřený žalobce nebo evropský žalobce, a (c) obviněný prostřednictvím obhájce (srov. též § 265d odst. 2 tr. ř.). Tento výčet je taxativní, a je tudíž nepochybné, že žádná další osoba (například ministr spravedlnosti) nemůže podat dovolání, a to ani tehdy, jestliže vystupovala v původním řízení v procesním postavení strany, například poškozený nebo zúčastněná osoba. Vzhledem k tomu, že dovolání je mimořádným opravným prostředkem, kterým je napadáno již pravomocné rozhodnutí soudu druhého stupně, nejsou k jeho podání oprávněny ani osoby vyjmenované v § 247 odst. 2 tr. ř., jimž svědčí právo podat ve prospěch obžalovaného odvolání, tedy řádný opravný prostředek. Pro posouzení aktivní legitimace insolvenční správkyně k podání dovolání v posuzované trestní věci proto bylo nutné vypořádat se s otázkou, zda jde o osobu, jež je oprávněna v trestním řízení vystupovat jménem či za obviněnou právnickou osobu, tedy dlužníka. 9. Nejprve je třeba připomenout, že podle § 34 odst. 1 t. o. p. o. činí za právnickou osobu v (trestním) řízení úkony ten, kdo je k tomu oprávněn v řízení před soudem podle občanského soudního řádu. Tato osoba musí prokázat své oprávnění k činění úkonů za právnickou osobu (např. písemné pověření zam