5 Tdo 1626/2018 — Nejvyšší soud

5 Tdo 1626/2018 citace  Soud:Nejvyšší soud Důvod dovolání:§ 265b odst.1 písm. g) tr.ř. § 265b odst.1 písm. l) tr.ř. Datum rozhodnutí:30. 1. 2019 Spisová značka:5 Tdo 1626/2018 ECLI:ECLI:CZ:NS:2019:5.TDO.1626.2018.1 Typ rozhodnutí:USNESENÍ Heslo:Porušení práv k ochranné známce a jiným označením Dotčené předpisy:§ 268 odst. 1, 3 písm. b) tr. zákoníku Kategorie rozhodnutí:D Zveřejněno na webu:7. 5. 2019 Podána ústavní stížnost Datum podáníSpisová značkaECLISoudce zpravodajVýsledekDatum rozhodnutí 28.5.2019III.ÚS 1750/19 IV.ÚS 3192/19 JUDr. Jiří Zemánek-- Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část trestní, dostupné na www.nsoud.cz. 5 Tdo 1626/2018-42 USNESENÍ Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 30. 1. 2019 o dovoláních, která podali obvinění J. K., nar. XY v XY, trvale bytem XY, a R. B., nar. XY v XY, trvale bytem XY, proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 11. 1. 2018, sp. zn. 9 To 301/2017, který rozhodoval jako soud odvolací v trestní věci vedené u Okresního soudu v Břeclavi pod sp. zn. 3 T 115/2015, takto: Podle § 265i odst. 1 písm. f) tr. řádu se dovolání obviněného J. K. odmítá. Podle § 265i odst. 1 písm. e) tr. řádu se dovolání obviněného R. B. odmítá. Odůvodnění: I. Rozhodnutí soudů nižších stupňů 1. Rozsudkem Okresního soudu v Břeclavi ze dne 12. 4. 2017, sp. zn. 3 T 115/2015, byli obvinění J. K. a R. B. uznáni vinnými přečinem porušení práv k ochranné známce a jiným označením podle § 268 odst. 1, 3 písm. b) tr. zákoníku, za což jim byly podle § 268 odst. 3 tr. zákoníku uloženy tresty odnětí svobody v trvání jednoho roku, resp. osmi měsíců, jejichž výkon soud podle § 81 odst. 1 a 82 odst. 1 tr. zákoníku podmíněně odložil na zkušební dobu v trvání dvou roků, resp. šestnácti měsíců. Současně okresní soud podle § 229 odst. 1 tr. řádu odkázal poškozenou obchodní společnost FAVORIT CZECHOSLOVAKIA s. r. o., se sídlem nám. 14. října 1307/2, Praha 5, IČ 24170208, s jejím nárokem na náhradu škody na řízení ve věcech občanskoprávních. Dále okresní soud podle § 230 odst. 2 tr. řádu vyhradil rozhodnutí o zadržených věcech specifikovaných v bodě 6) obžaloby veřejnému zasedání. 2. Přečinu porušení práv k ochranné známce a jiným označením podle § 268 odst. 1, 3 písm. b) tr. zákoníku se obvinění podle výroku o vině dopustili zjednodušeně uvedeno tím, že v době nejméně od 31. 10. 2013 do 20. 11. 2014 R. B. jako jednatel společnosti M., a J. K. jednající v plné moci za tuto obchodní společnost nechali vyrábět v prostorách uvedené obchodní společnosti v obci XY, okres Šumperk, a následně skladovali a distribuovali k prodeji do internetových obchodů a do vlastních prodejen na území celé České republiky jízdní kola, jejich součásti a doplňky označené ochrannými známkami: národní slovní grafickou ochrannou známkou „favorit“, číslo zápisu 165232, kombinovanou ochrannou známkou ve vyobrazení „f“, číslo zápisu 333348, národní slovní ochrannou známkou „MOUNTMACHINE“, číslo zápisu 254370, a národní ochrannou známkou „VECTOR“, číslo zápisu 322909 (u vyjmenovaných ochranných známek jsou ve skutkové větě vždy demonstrativně uvedeny druhy označovaných výrobků), přičemž tohoto jednání se dopouštěli přesto, že si byli vědomi, že nevlastní příslušné ochranné známky, ani licenci k nim, to vše ke škodě majitele ochranných známek obchodní společnosti FAVORIT CZECHOSLOVAKIA s. r. o., která je opakovaně vyzývala k zanechání neoprávněného užívání ochranných známek, čímž porušili ustanovení § 8 odst. 1, 2 písm. a) zákona č. 441/2003 Sb., o ochranných známkách, ve znění účinném do 31. 12. 2018. 3. Proti uvedenému rozsudku Okresního soudu v Břeclavi podali oba obvinění odvolání, která Krajský soud v Brně zamítl podle § 256 tr. řádu jako nedůvodná usnesením ze dne 11. 1. 2018, sp. zn. 9 To 301/2017. II. Dovolání 4. Toto usnesení odvolacího soudu napadli obvinění J. K. a R. B. prostřednictvím společného obhájce Mgr. Libora Knota dovoláními, v nichž uplatnili shodné dovolací důvody podle § 265b odst. 1 písm. g), l) tr. řádu. 5. Obsah dovolací argumentace se v obou dovoláních doslova shodoval, až na jednu níže uvedenou výjimku namítnutou obviněným J. K. Každý z obviněných podal své dovolání z toho důvodu, že bylo rozhodnuto o zamítnutí jeho řádného opravného prostředku proti rozsudku uvedenému v § 265a odst. 2 písm. a) tr. řádu, kterým byli obvinění uznáni vinnými a uloženy jim tresty, ačkoli v řízení mu předcházejícím byl dán dovolací důvod uvedený v 265b odst. 1 písm. g) tr. řádu, tedy že rozsudek soudu prvního stupně spočívá na nesprávném posouzení skutku nebo na jiném nesprávném hmotněprávním posouzení. Ohradili se proti tomu, jakým způsobem se soudy obou stupňů vypořádaly s obsahem listinných důkazů předložených obhajobou, konkrétně se jednalo o dohodu o užívání ochranných známek ze dne 11. 2. 2004 a licenční smlouvu ze dne 18. 12. 2013. První listinu odvolací soud označil dokonce za falzum, na níž mohly být nejvýše pravé podpisy, avšak nikoli obsah, a licenční smlouva se podle soudů vůbec nevztahovala ke stíhanému skutku. Dovolatelé však sdílí jiný názor. Nejprve obecně připomněli zákonnou úpravu, podle níž je nutné posuzovat jimi předloženou dohodu, na niž se vztahoval zákon č. 137/1995 Sb., o ochranných známkách, ve znění účinném do 31. 3. 2004, přičemž v souladu s jeho § 14 odst. 1 nesměl nikdo užívat pro stejné nebo podobné výrobky či služby shodné nebo zaměnitelné označení s ochrannou známkou bez souhlasu jejího majitele. Poukázali také na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 7. 7. 2009, sp. zn. 32 Cdo 1817/2008, v němž bylo řečeno, že souhlas s užíváním ochranné známky ve smyslu citovaného ustanovení § 14 odst. 1 zákona č. 137/1995 Sb. může být udělen i jinou formou než licenční smlouvou. Dále obvinění zmínili ještě stanoviska Generálního ředitelství cel a Úřadu průmyslového vlastnictví, jež souhlasně hovořila o tom, že převodem ochranné známky na nového vlastníka dochází k převodu všech práv i závazků, tedy nový vlastník musí respektovat, pokud předchozí majitel udělil třetí osobě souhlas s užíváním označení, leda by tuto dohodu nový majitel vypověděl. Vytkli soudům, že se s těmito namítanými stanovisky opomněly jakkoli vypořádat. 6. Konkrétně ochranné známky FAVORIT, MOUNTMACHINE a VECTOR byly v rámci podnikání podle přesvědčení obviněných užívány oprávněně na základě dohody ze dne 11. 2. 2004, jíž obchodní společnost CZECH BIKE, a. s., udělila souhlas s jejich užíváním právě obchodní společnosti M., kterou zastupovali. První dvě uvedené ochranné známky tehdy CZECH BIKE, a. s., přímo vlastnila a ochrannou známku VECTOR byla oprávněna užívat i poskytnout souhlas jejího užívání svým obchodním partnerům na základě dohody ze dne 15. 1. 2003 s tehdejším majitelem BIKE TECHNOLOGY PUBLIC RELATIONS, s. r. o. Avšak soud zamítl návrh obhajoby připojit spis Celního úřadu pro Středočeský kraj, v němž se uvedená dohoda nachází, aniž by své rozhodnutí zdůvodnil. Dovolatelé se tedy domnívali, že závěry soudů o neexistenci dohody z 11. 2. 2004 jsou v extrémním rozporu s provedeným dokazováním, zejména když její existenci potvrdili svědci M. M., M. L., P. T. a M. N. Dalším opomenutým důkazem bylo podle obviněných neprovedení znaleckého zkoumání k otázce (ne)zaměnitelnosti ochranné známky „f“. Sami byli přesvědčeni, že M., užívala vyobrazení nezaměnitelné s ochrannou známkou uvedenou v popisu skutku. I pro případ, pokud by znalec dospěl k závěru o zaměnitelnosti vyobrazení „f“ užívaného obchodní společností zastupovanou obviněnými s ochrannou známkou, měli za to, že do práv majitele ochranné známky v souladu s § 10 odst. 4 zákona č. 441/2003 Sb., o ochranných známkách, nezasáhli, protože je užívali dříve, než došlo k zápisu ochranné známky. Uvedené tvrzení se týkalo také ochranné známky VECTOR. Dřívější užívání obou ochranných známek prokazovaly reklamní letáky, k nimž však soudy nepřihlédly. Za „naprosto flagrantní opomenutí“ označili dovolatelé postoj soudů k licenční smlouvě z 18. 12. 2013, jejíž důsledky soudy podle jejich přesvědčení zcela ignorovaly. Přitom tímto dokumentem poskytla ČZ, a. s., obchodní společnosti M., právo užívat slovní ochrannou známku FAVORIT, číslo zápisu 163279 mj. i pro jízdní kola a jejich veškeré součástky a příslušenství (což vyplývalo z anglické verze zápisu o výčtu výrobků a služeb), a to pro období od 18. 12. 2013 do 20. 11. 2014, tj. po většinu žalované doby. 7. Kromě výše reprodukovaných námitek shodně uplatněných oběma dovolateli, se navíc obviněný J. K. ohradil také proti nesouladu obsahu výroku o vině, konkrétně mezi tzv. skutkovou a právní větou. Skutek totiž soudy právně kvalifikovaly podle přísnější trestní sazby ustanovení § 268 odst. 1, 3 písm. b) tr. zákoníku, tedy že byl spáchán ve znač