5 Tdo 225/2023 — Nejvyšší soud

5 Tdo 225/2023 citace  Právní věta:Poškození finančních zájmů Evropské unie, Poškozený § 260 odst. 1 tr. zákoníku, § 43 odst. 1 tr. ř. I. U trestného činu poškození finančních zájmů Evropské unie podle § 260 odst. 1 tr. zákoníku může být v postavení poškozeného i Česká republika. Poškození finančních zájmů Evropské unie, Škoda § 260 odst. 1, odst. 3, odst. 4 písm. c), odst. 5 tr. zákoníku II. Škodou u trestného činu poškození finančních zájmů Evropské unie podle § 260 odst. 3, odst. 4 písm. c) nebo odst. 5 tr. zákoníku je celá částka poskytnuté dotace za předpokladu, že s ohledem na závažnost porušení dotačních pravidel neměla být dotace vůbec poskytnuta nebo by poskytovatel mohl důvodně požadovat její vrácení v celé výši. To platí, i pokud byla dotace použita v zásadě na deklarovaný účel, ale nikoli za stanovených podmínek. Soud:Nejvyšší soud Důvod dovolání:§ 265b odst.1 písm. g) tr.ř. § 265b odst.1 písm. h) tr.ř. Datum rozhodnutí:19. 4. 2023 Spisová značka:5 Tdo 225/2023 ECLI:ECLI:CZ:NS:2023:5.TDO.225.2023.1 Typ rozhodnutí:USNESENÍ Heslo:Poškození finančních zájmů Evropské unie Poškozený Škoda Dotčené předpisy:§ 260 odst. 1 tr. zákoníku § 43 odst. 1 tr. ř. § 260 odst. 3 tr. zákoníku § 260 odst. 4 písm. c) tr. zákoníku § 260 odst. 5 tr. zákoníku Kategorie rozhodnutí:A Zveřejněno na webu:24. 7. 2023 Publikováno ve sbírce pod číslem:23 / 2024 Podána ústavní stížnost Datum podáníSpisová značkaECLISoudce zpravodajVýsledekDatum rozhodnutí II.ÚS 2068/23 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část trestní, dostupné na www.nsoud.cz. 5 Tdo 225/2023-1914 USNESENÍ Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 19. 4. 2023 o dovolání, které podal obviněný P. V., nar. XY, trvale bytem XY, proti usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 12. 10. 2022, sp. zn. 3 To 26/2022, jako soudu odvolacího v trestní věci vedené u Krajského soudu v Brně – pobočky ve Zlíně pod sp. zn. 68 T 5/2018, takto: Podle § 265i odst. 1 písm. e) tr. ř. se dovolání obviněného P. V. odmítá. Odůvodnění:I. Rozhodnutí soudů nižších stupňů 1. Rozsudkem Krajského soudu v Brně – pobočky ve Zlíně ze dne 18. 1. 2022, sp. zn. 68 T 5/2018, byli obvinění P. V. (pod bodem 1. výroku o vině) a obchodní společnost Ch. J., IČ: XY, se sídlem XY, okres XY (pod bodem 2. výroku o vině), uznáni vinnými každý shodně zločinem poškození finančních zájmů Evropské unie podle § 260 odst. 1, 4 písm. c) zákona č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, ve znění zákona č. 333/2020 Sb. (dále též jen jako „tr. zákoník“), za což byl obviněný P. V. odsouzen podle § 260 odst. 4 tr. zákoníku k trestu odnětí svobody v trvání 2 let, jehož výkon soud podle § 81 odst. 1 a § 82 odst. 1 tr. zákoníku podmíněně odložil na zkušební dobu v trvání 2 a půl roku, a podle § 73 odst. 1, 3 tr. zákoníku k trestu zákazu činnosti spočívajícímu v zákazu výkonu funkce statutárního orgánu a člena statutárního orgánu obchodních korporací na dobu 3 let. Obviněné obchodní společnosti Ch. J., krajský soud podle § 18 odst. 1, 2 zákona č. 418/2011 Sb., o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim, ve znění pozdějších předpisů (dále též jen jako „t. o. p. o.“) uložil peněžitý trest ve výměře 80 denních sazeb po 2000 Kč, tj. v celkové výši 160 000 Kč, a podle § 20 odst. 1 t. o. p. o. trest zákazu činnosti spočívající v zákazu přijímání dotací a subvencí s výjimkou dotací a kompenzací poskytovaných v souvislosti s pandemií COVID-19 na dobu 5 let.   2. Proti citovanému rozsudku podali odvolání obviněný, obviněná obchodní společnost a v neprospěch obviněného P. V. v rozsahu výroku o trestu také státní zástupkyně Krajského státního zastupitelství – pobočky ve Zlíně. Vrchní soud v Olomouci usnesením ze dne 12. 10. 2022, sp. zn. 3 To 26/2022, všechna odvolání zamítl podle § 256 tr. ř. jako nedůvodná. 3. Zločinu poškození finančních zájmů Evropské unie podle § 260 odst. 1, 4 písm. c) tr. zákoníku se obviněný P. V. dopustil skutkem podrobně popsaným ve výroku o vině rozsudku Krajského soudu v Brně – pobočky ve Zlíně pod bodem 1. a procesním stranám jsou okolnosti jeho spáchání dobře známy. Nejvyšší soud proto jen stručně připomíná, že obviněný P. V. jako jednatel a jediný společník obchodní společnosti Ch. J., podepsal za tuto obchodní společnost s Regionální radou regionu soudržnosti Střední Morava Smlouvu o poskytnutí dotace na projekt č. XY, s názvem XY, ve výši 7 683 746,01 Kč představující 50% nákladů na projekt a pocházející výlučně s Evropského fondu pro regionální rozvoj. Příjemce dotace se zavázal k vložení vlastních finančních prostředků do tohoto projektu ve stejné výši, jako byla poskytnutá dotace. Obviněný za příjemce dotace jako zadavatele uzavřel dne 12. 5. 2014 Smlouvu o dílo s obchodní společností Pozemní stavitelství Zlín, a. s., podle níž měl tento dodavatel za částku ve výši 15 538 525 Kč provést práce na projektu, avšak podle dodatku smluvního ujednání ze dne 20. 6. 2014 měla téměř všechny práce na rekonstrukci Ch. J. za 12 957 944 Kč provést obchodní společnost E. O., jejímž jediným společníkem byl od 28. 4. 2014 sám obviněný. S cílem, aby žadateli byla dotace skutečně vyplacena, a vědom si porušení čl. 12 odst. 3 a 7 Smlouvy o poskytnutí dotace obviněný tyto skutečnosti o subdodávkách stavebních prací poskytovateli dotace záměrně zamlčel a následně v úmyslu je zastřít, předložil poskytovateli dotace dne 1. 10. 2014 čestné prohlášení ze dne 29. 9. 2014, v němž prohlásil, že obchodní společnost  E. O., neprovádí a neprováděla žádnou subdodavatelskou činnost na projektu XY, čímž vědomě porušil i čl. 12 odst. 1 Smlouvy o poskytnutí dotace. Celkově svým jednáním popsaným v tzv. skutkové větě pod bodem 1. výroku o vině rozsudku krajského soudu obviněný způsobil České republice zastoupené Ministerstvem financí České republiky škodu ve výši 6 874 268,52 Kč. 4. Na tomto místě je vhodné připomenout, že soudy obou stupňů v této trestní věci rozhodovaly již třikrát. Poprvé byli oba obvinění odsouzeni za zločin poškození finančních zájmů Evropské unie podle § 260 odst. 1, 5 tr. zákoníku rozsudkem Krajského soudu v Brně – pobočky ve Zlíně ze dne 13. 11. 2018, č. j. 68 T 5/2018-1380, a to obviněný P. V. (za použití moderačního ustanovení podle § 58 odst. 1 tr. zákoníku) k trestu odnětí svobody v trvání 3 let s podmíněným odkladem jeho výkonu na zkušební dobu v trvání 5 let a k trestu zákazu činnosti spočívajícímu v zákazu výkonu funkce statutárního orgánu nebo člena statutárního orgánu v obchodních korporacích na dobu 5 let a obviněná obchodní společnost Ch. J., k peněžitému trestu v celkové výši 200 000 Kč a k trestu zákazu činnosti spočívajícímu v zákazu přijímání dotací a subvencí na dobu 10 let. Citovaným rozsudkem soud dále vyslovil, že se zajišťuje náhradní hodnota, a to finanční prostředky obviněného v celkové výši zhruba 1 320 000 Kč a vlastnický podíl obviněného na nemovitosti specifikované ve výroku rozsudku, dále soud obviněným v adhezním řízení uložil povinnost zaplatit společně a nerozdílně poškozené Regionální radě soudržnosti Střední Morava na náhradě škody 6 874 268,52 Kč. K odvolání obou obviněných a státního zástupce, který podal odvolání v neprospěch obviněného P. V., Vrchní soud v Olomouci usnesením ze dne 21. 8. 2019, sp. zn. 3 To 29/2019, zrušil napadený rozsudek v celém rozsahu a věc vrátil soudu prvního stupně. Ten věc znovu projednal a rozsudkem ze dne 13. 10. 2020, č. j. 68 T 5/2018-1660, uznal obviněného P. V. a obviněnou obchodní společnost Ch. J. vinnými zločinem poškození finančních zájmů Evropské unie podle § 260 odst. 1, 4 písm. c) tr. zákoníku, za což uložil obviněnému trest odnětí svobody v trvání 2 let s podmíněným odkladem jeho výkonu na dobu v trvání 2 let a 6 měsíců, trest zákazu činnosti spočívající v zákazu výkonu funkce statutárního orgánu nebo člena statutárního orgánu v obchodních korporacích na dobu 3 let a trest propadnutí náhradní hodnoty – finančních prostředků ve výši 1 320 000 Kč; obviněné obchodní společnosti byl uložen peněžitý trest v celkové výši 160 000 Kč a trest zákazu činnosti spočívající v zákazu přijímání dotací a subvencí na dobu 7 let. V pořadí druhý rozsudek krajského soudu opět napadli řádnými opravnými prostředky oba obvinění i státní zástupce, který tak učinil v rozsahu výroku o trestu v neprospěch obviněného P. V. Z podnětu všech odvolání Vrchní soud usnesením ze dne 30. 6. 2021, sp. zn. 3 To 109/2020, napadený rozsudek v celém rozsahu zrušil, neboť zejména trpěl nedostatky odůvodnění jednotlivých částí rozsudku, zásadní vady byly shledány v popisu skutku u obviněné obchodní společnosti, jenž obsahoval výhradně jednání obviněného, ohledně něhož však také nebylo postaveno najisto, jakým konkrétním jednáním porušil příslušná