5 Tdo 271/2013 — Nejvyšší soud

5 Tdo 271/2013 citace  Název judikátu:Zpřístupňování díla Soud:Nejvyšší soud Důvod dovolání:§ 265b odst.1 písm. g) tr.ř. Datum rozhodnutí:29. 5. 2013 Spisová značka:5 Tdo 271/2013 ECLI:ECLI:CZ:NS:2013:5.TDO.271.2013.1 Typ rozhodnutí:USNESENÍ Heslo:Porušení autorského práva, práv souvisejících s právem autorským a práv k databázi Dotčené předpisy:§ 270 odst. 1, 3 písm. b) tr. zákoníku Kategorie rozhodnutí:C Zveřejněno na webu:1. 8. 2013 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část trestní, dostupné na www.nsoud.cz. 5 Tdo 271/2013-40 U S N E S E N Í Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 29. 5. 2013 o dovolání, které podal obviněný M.  B. , proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 13. 11. 2012, sp. zn. 4 To 452/2012, jako soudu odvolacího v trestní věci vedené u Okresního soudu v Prostějově pod sp. zn. 3 T 73/2012,  t a k t o : Podle § 265i odst. 1 písm. e) tr. řádu se dovolání  o d m í t á . O d ů v o d n ě n í : Obviněný M. B. byl rozsudkem Okresního soudu v Prostějově ze dne 3. 9. 2012, sp. zn. 3 T 73/2012, uznán vinným zločinem porušení autorského práva, práv souvisejících s právem autorským a práv k databázi podle § 270 odst. 1, odst. 3 písm. b) zákona č. 40/2009 Sb., trestního zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen ve zkratce „tr. zákoník“). Zmíněného trestného činu se obviněný dopustil tím, že v období od nejméně počátku měsíce října 2010 do nejméně dne 17. 5. 2011 v P., v místě svého bydliště, ačkoli si byl vědom toho, že neuzavřel licenční ani podlicenční smlouvy s autory, výkonnými umělci, výrobci zvukově obrazových záznamů a držiteli licencí k výkonu práv k užití děl, uměleckých výkonů a zvukově obrazových záznamů a neměl ani právo volného užití a zákonnou licenci, přesto provozováním internetových stránek označených ve výroku o vině následně přesměrovaných na subdoménu serveru s označením <A href="http://kinotip.cz"> a umísťováním souborů obsahujících chráněná audiovizuální díla a zvukově obrazové záznamy na server s označením <A href="http://wvvnv.zkouknito.cz"> a <A href=“http://www.ulozto.cz"> a vkládáním odkazů (tzv. embeddingů) na tyto internetové stránky a nabízením prodeje triček a reklamních placek obsahujících části seriálů v podobě citací ze seriálů či vyobrazení hrdinů seriálů „Teorie velkého třesku“, „Jak jsem poznal vaši matku“, „Jmenuji se Earl“ a filmu „Harry Potter a vězeň z Azkabanu“ na internetových stránkách www.serialovysvet.cz porušil práva autorů, výrobců a výkonných umělců těchto děl a jejich záznamů na jejich užití, rozmnožování, rozšiřování a sdělování veřejnosti, náležející autorům, výrobcům a výkonným umělcům podle § 12 odst. 1, 4 písm. a), f), § 13, § 14, § 18 odst. 1, 2, § 71 odst. 2 písm. c), d), g) a § 80 odst. 2 písm. a), e) zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „autorský zákon“), přičemž takto neoprávněně zpřístupnil prostřednictvím internetu v nejméně 1 207 503 případech chráněná díla a záznamy konkretizované ve výroku o vině. Popsaným jednáním pak obviněný způsobil škodu nositelům práv podle autorského zákona, zastoupeným Českou protipirátskou unií se sídlem Praha 8 – Karlín, Pobřežní č. 285/22, IČ: 45768706, a to obchodním společnostem Bontonfilm, a. s., se sídlem Praha 5, Nádražní č. 344/23, IČ: 26737493, Magic Box, a. s., se sídlem Praha 2, Kunětická č. 2354/2, IČ: 26155273, Twentieth Century Fox Film Corporation, s místem podnikání West Pico Boulevard, Los Angeles, California, USA, a Warner Bros. Entertainment Inc., s místem podnikání Warner Boulevard, Burbank, California, USA. Za uvedený zločin byl obviněný odsouzen podle § 270 odst. 3 tr. zákoníku k trestu odnětí svobody v trvání 3 roků, jehož výkon mu byl podle § 81 odst. 1 a § 82 odst. 1 tr. zákoníku podmíněně odložen na zkušební dobu v trvání 3 roků a 6 měsíců. Podle § 82 odst. 2 tr. zákoníku mu byla uložena i přiměřená povinnost, aby ve zkušební době podmíněného odsouzení podle svých sil nahradil škodu, kterou způsobil trestným činem. Dále byl obviněnému podle § 70 odst. 1 písm. a) tr. zákoníku uložen trest propadnutí věci nebo jiné majetkové hodnoty, přičemž jednotlivé věci, jichž se týká, jsou specifikovány ve výroku o tomto trestu. Podle § 229 odst. 3 tr. řádu byla Česká protipirátská unie odkázána s uplatněnými nároky na náhradu škody na řízení ve věcech občanskoprávních. O odvoláních obviněného a poškozených rozhodl Krajský soud v Brně rozsudkem ze dne 13. 11. 2012, sp. zn. 4 To 452/2012, tak, že podle § 258 odst. 1 písm. f) tr. řádu zrušil napadený rozsudek soudu prvního stupně ve výroku, jímž byla Česká protipirátská unie odkázána s uplatněnými nároky na náhradu škody na řízení ve věcech občanskoprávních. Podle § 259 odst. 3 tr. řádu pak odvolací soud znovu rozhodl tak, že poškozené shora jmenované obchodní společnosti podle § 229 odst. 1 tr. řádu odkázal s jejich nároky na náhradu škody na řízení ve věcech občanskoprávních. Obviněný M. B. podal dne 28. 2. 2013 proti citovanému rozsudku Krajského soudu v Brně prostřednictvím svého obhájce dovolání, které opřel o dovolací důvod uvedený v § 265b odst. 1 písm.  g) tr. řádu. Obviněný ve svém dovolání zpochybnil zejména naplnění objektivní stránky zločinu, jímž byl uznán vinným. Podle jeho názoru soudy nedostatečně rozlišily provozování internetového obchodu a tzv. embedding a uploading obsahu na příslušné internetové stránky. Obviněný je přesvědčen, že metoda vloženého kódu (tzv. embedding obsahu) není trestná a že bylo nesprávně posouzeno i jeho zavinění. Jak dále obviněný zdůraznil, z cizích internetových stránek pouze přebíral již zdarma sdělovaný obsah, což vylučuje úmyslnou formu zavinění a svědčí spíše o nevědomé nedbalosti. Totéž obviněný tvrdí i v případě tzv. uploadingu a popírá, že by pořídil digitální kopie seriálů. Podle přesvědčení obviněného, jeho jednání není natolik společensky škodlivé, aby na něj bylo třeba reagovat prostředky trestního práva, přičemž provozování tzv. fanouškovských stránek a prodej zboží, které se k nim váže, není trestným činem. Obviněný popírá, že by pořizoval rozmnoženiny autorských děl a že by vkládání odkazů na internetové stránky a tzv. embedding obsahu představovaly rozmnožování díla. Za nesprávné právní posouzení obviněný považuje i závěr soudů o spáchání trestného činu ve velkém rozsahu. V této souvislosti obviněný zejména zpochybnil způsob výpočtu výše škody, přičemž soudy nižších stupňů se podle jeho názoru nezabývaly ani okolností, jakým způsobem se jeho jednání dotklo poškozených. Dále obviněný vznesl výhrady i proti výroku o náhradě škody, když zde soudy ani nerozlišily škodu, která mohla vzniknout provozováním tzv. fanouškovských stránek a při prodeji zboží v e-shopu. Další námitky obviněný uplatnil i ve vztahu k výši trestu, který považuje za nepřiměřený. Podle jeho názoru byla soudkyně Okresního soudu v Prostějově podjatá, o čemž má svědčit i to, že soud druhého stupně nerozhodl o jeho stížnosti proti usnesení soudu prvního stupně v této otázce. Závěrem svého dovolání obviněný navrhl, aby Nejvyšší soud podle § 265k tr. řádu zrušil napadený rozsudek a aby přikázal věc soudu prvního stupně k novému projednání a rozhodnutí. Nejvyšší státní zástupce se vyjádřil k dovolání obviněného M. B. prostřednictvím státního zástupce činného u Nejvyššího státního zastupitelství. Státní zástupce nesouhlasí s námitkami obviněného zaměřenými proti právní kvalifikaci skutku jako zločinu porušení autorského práva, práv souvisejících s právem autorským a práv k databázi podle § 270 odst. 1, odst. 3 písm. b) tr. zákoníku, přičemž některé z nich podle názoru státního zástupce ani neodpovídají dovolacímu důvodu uvedenému v § 265b odst. 1 písm.  g) tr. řádu, který uplatnil obviněný. Státní zástupce pak v podrobnostech uvedl argumenty k jednotlivým bodům obsahu dovolání, jimiž zpochybnil pravdivost nebo důvodnost tvrzení obviněného. Závěrem svého vyjádření proto státní zástupce navrhl, aby Nejvyšší soud podle § 265i odst. 1 písm. e) tr. řádu odmítl dovolání obviněného, neboť je zjevně neopodstatněné. Nejvyšší soud jako soud dovolací zjistil, že obviněný M. B. podal dovolání jako oprávněná osoba [§ 265d odst. 1 písm. b) tr. řádu], učinil tak prostřednictvím svého obhájce (§ 265d odst. 2 tr. řádu), včas a na správném místě (§ 265e tr. řádu), jeho dovolání směřuje proti rozhodnutí, proti němuž je dovolání obecně přípustné [§ 265a odst. 2 písm. a) tr. řádu], a podané dovolání obsahuje stanovené náležitosti (§ 265f odst. 1 tr. řádu). Obviněný M. B. uplatnil dovolací důvod s poukazem na ustanovení §