5 Tdo 814/2024 — Nejvyšší soud

5 Tdo 814/2024 citace  Soud:Nejvyšší soud Důvod dovolání:§ 265b odst.1 písm. h) tr.ř. Datum rozhodnutí:30. 10. 2024 Spisová značka:5 Tdo 814/2024 ECLI:ECLI:CZ:NS:2024:5.TDO.814.2024.1 Typ rozhodnutí:USNESENÍ Heslo:Zneužití informace a postavení v obchodním styku Dotčené předpisy:§ 255a tr. zákoníku Kategorie rozhodnutí:D Zveřejněno na webu:23. 1. 2025 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část trestní, dostupné na www.nsoud.cz. 5 Tdo 814/2024-1086 USNESENÍ Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 30. 10. 2024 o dovolání, které podal obviněný Nikos Pallas, státní příslušník Spojených států amerických, bytem 241 Park Ave, Westbury, New York 11590, s adresou pro doručování v České republice K Haltýři 691/24, Praha 8, proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 19. 2. 2024, sp. zn. 6 To 94/2023, jenž rozhodoval jako soud odvolací v trestní věci vedené u Krajského soudu v Ústí nad Labem – pobočky v Liberci pod sp. zn. 56 T 8/2018, takto: Podle § 265i odst. 1 písm. b) tr. ř. se dovolání obviněného Nikose Pallase odmítá. Odůvodnění: I. Dosavadní průběh trestního řízení 1. Po provedeném přípravném řízení podal v této věci na obviněného Nikose Pallase státní zástupce Krajského státního zastupitelství v Ústí nad Labem – pobočky v Liberci dne 31. 10. 2018 obžalobu pro přečin zneužití informací v obchodním styku podle § 255 odst. 2 zákona č. 40/2009 Sb., trestního zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „tr. zákoník“), a to konkrétně ve znění účinném do 12. 8. 2017 (správné pojmenování tohoto trestného činu podle trestního zákoníku účinného do uvedeného data ovšem bylo „zneužití informace a postavení v obchodním styku“). 2. O obžalobě rozhodl Krajský soud v Ústí nad Labem – pobočka v Liberci nejprve rozsudkem ze dne 8. 1. 2021, sp. zn. 56 T 8/2018, jímž obviněného Nikose Pallase uznal vinným přečinem zneužití informací v obchodním styku (správně zneužití informace a postavení v obchodním styku) podle § 255 odst. 2 ve spojení s § 255 odst. 1 tr. zákoníku ve znění účinném do 12. 8. 2017, za který mu uložil trest odnětí svobody v trvání 6 měsíců, jehož výkon podle § 81 odst. 1 a § 82 odst. 1 tr. zákoníku podmíněně odložil na zkušební dobu v trvání 15 měsíců. Poškozenou obchodní společnost ETK, s. r. o., soud prvního stupně odkázal s jejím nárokem na náhradu škody na řízení ve věcech občanskoprávních. 3. Usnesením Vrchního soudu v Praze ze dne 26. 4. 2021, sp. zn. 6 To 22/2021, byl podle § 258 odst. 1 písm. a), b), c), f) tr. ř. shora označený rozsudek soudu prvního stupně z podnětu odvolání obviněného, poškozené i státního zástupce podaného v neprospěch obviněného v celém rozsahu zrušen a podle § 259 odst. 1 tr. ř. byla věc vrácena soudu prvního stupně. 4. Krajský soud v Ústí nad Labem – pobočka v Liberci poté svým usnesením ze dne 6. 10. 2022, sp. zn. 56 T 8/2018, trestní stíhání obviněného zastavil podle § 231 odst. 1, § 223 odst. 2 tr. ř. z důvodu uvedeného v § 172 odst. 2 písm. a) tr. ř. 5. Vrchní soud v Praze svým usnesením ze dne 10. 11. 2022, sp. zn. 6 To 64/2022, z podnětu stížnosti státního zástupce podle § 149 odst. 1 písm. b) tr. ř. usnesení soudu prvního stupně zrušil v celém rozsahu a věc vrátil soudu prvního stupně k novému projednání a rozhodnutí. 6. Krajský soud v Ústí nad Labem – pobočka v Liberci pak svým rozsudkem ze dne 12. 10. 2023, sp. zn. 56 T 8/2018 (dále též jen „rozsudek soudu prvního stupně“), obviněného uznal vinným přečinem zneužití informací v obchodním styku (správně zneužití informace a postavení v obchodním styku) podle § 255 odst. 2 tr. zákoníku ve znění účinném do 12. 8. 2017, za který mu podle § 255 odst. 1, 2, § 67 odst. 1, 3 a § 68 odst. 2 tr. zákoníku ve znění účinném do 12. 8. 2017 uložil peněžitý trest v celkové výši 300 000 Kč (vyměřený ve 100 denních sazbách po 3 000 Kč). Poškozenou obchodní společnost ETK, s. r. o., podle § 229 odst. 1 tr. ř. odkázal s jejím nárokem na náhradu škody na řízení ve věcech občanskoprávních. 7. Proti rozsudku soudu prvního stupně podali odvolání obviněný a státní zástupce v neprospěch obviněného, o nichž rozhodl ve veřejném zasedání Vrchní soud v Praze rozsudkem ze dne 19. 2. 2024, sp. zn. 6 To 94/2023 (dále též jen „rozsudek soudu druhého stupně“, popř. „rozsudek odvolacího soudu“), a to tak, že pod bodem I. podle § 258 odst. 1 písm. f), odst. 2 tr. ř. částečně zrušil z podnětu odvolání státního zástupce napadený rozsudek soudu prvního stupně, a to ve výroku o povinnosti k náhradě škody a podle § 259 odst. 3 tr. ř. sám rozhodl tak, že podle § 228 odst. 1 tr. ř. se obviněnému ukládá povinnost nahradit poškozené obchodní společnosti ETK, s. r. o., škodu ve výši 514 520,83 Kč. Pod bodem II. podle § 256 tr. ř. odvolání obviněného zamítl. 8. Uvedeného přečinu se podle závěrů soudů nižších stupňů obviněný dopustil (zjednodušeně uvedeno) tím, že jako zástupce obchodní společnosti ETK, s. r. o. (dále jen „ETK“), a současně jako společník obchodní společnosti GIANT, spol. s r. o. (dále jen „GIANT“), přičemž obě tyto obchodní společnosti měly podobný předmět podnikání, v prosinci roku 2014 navrhl uzavření smlouvy mezi obchodní společností GIANT a zahraniční právnickou osobou Cooley o výhradním dodávání fólií obchodní společností GIANT do států uvedených ve výroku rozsudku soudu prvního stupně. Přitom zneužil toho, že byl v té době zároveň jediným zástupcem obchodní společnosti ETK, který hovořil anglickým jazykem, a tudíž byl jediný, kdo komunikoval se zástupci zahraniční právnické osoby Cooley. Při tom předstíral, že obchodní společnost ETK již nemá zájem na další spolupráci se zahraniční právnickou osobou Cooley a fólie již nebude odebírat, avšak v této činnosti bude nadále pokračovat obchodní společnost GIANT. Tuto smlouvu následně v sídle zahraniční právnické osoby Cooley uzavřel, ačkoli věděl, že tyto fólie vyvinula zahraniční právnická osoba Cooley ve spolupráci a na základě požadavků obchodní společnosti ETK a že obchodní společnost ETK tyto fólie nutně potřebuje pro své výrobky (vložky do nádrží pohonných hmot). V důsledku uzavření této výhradní smlouvy pak zahraniční právnická osoba Cooley odmítla dodat fólie obchodní společnosti ETK (s poukazem na výhradní právo obchodní společnosti GIANT). Tyto fólie pak obviněný jménem obchodní společnosti GIANT nabídl k prodeji obchodní společnosti ETK za zvýšenou cenu 25 USD m2 fólie oproti původní ceně 16,15 USD m2 fólie. Zároveň obchodní společnosti ETK zabránil spolupodílet se na vývoji fólie, čímž ohrozil další rozvoj celé technologie obchodní společnosti ETK. II. Dovolání obviněného 9. Proti poslednímu shora uvedenému rozsudku odvolacího soudu podal obviněný Nikos Pallas prostřednictvím svého obhájce dovolání, které opřel o dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. s tím, že rozhodnutí odvolacího soudu spočívá na nesprávném právním posouzení skutku (podle slovního vyjádření tak aplikoval trestní řád ve znění účinném do 31. 12. 2021). Pak ale vznášel námitky prakticky výlučně proti skutkovým zjištění soudů nižších stupňů. 10. Obviněný nejprve namítl, že vztah mezi ním a obchodní společností ETK založený na základě smlouvy o zprostředkování nebyl exkluzivní, tudíž mohl obdobnou činnost vykonávat i pro jiné osoby. Navíc se obviněný znal a spolupracoval se členy zahraniční právnické osoby Cooley již od roku 2009, tedy dlouho před tím, než začal spolupracovat s obchodní společností ETK, což podle obviněného vylučuje možnost posoudit jeho jednání jako trestný čin podle § 255 odst. 2 tr. zákoníku ve znění účinném do 12. 8. 2017. Obchodní společnost ETK měla se zahraniční právnickou osobou Cooley sjednanou exkluzivitu pouze na jeden typ fólie, který byla obchodní společnost ETK povinna odebírat v určitém množství, což však nedodržela, proto též zanikla sjednaná exkluzivita. Obviněný za obchodní společnost GIANT objednal vzorek fólie (jiného typu s jinými vlastnostmi) až po zániku zmíněné exkluzivity. 11. Soudy nižších stupňů podle obviněného dospěly k nesprávnému závěru ohledně ukončení spolupráce mezi ním a obchodní společností ETK, resp. zániku zprostředkovatelské smlouvy. Jednatel a společník obchodní společnosti ETK Josef Tůma, který byl vyslechnut jako svědek, sám během trestního řízení několikrát uvedl, že v listopadu v roce 2014 jednostranně ukončil spolupráci s obviněným, zakázal mu vstup na pracoviště a obviněný musel odevzdat pracovní notebook a databázi klientů, čímž mu znemožnil jakkoliv se zapojit do chodu a činnosti obchodní společnosti ETK. Tímto jednostranným jednáním připomínajícím okamžité odstoupení od smlouvy tak fakticky skončila spolupráce mezi obviněným a obchodní společností ETK. Ve výpovědi svědka Josefa Tůmy byly navíc nesrovnalosti týkající se právě ukončení