5 Tz 100/2007 – Nejvyšší soud

5 Tz 100/2007 ČESKÁ REPUBLIKA R O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y Nejvyšší soud České republiky v Brně projednal ve veřejném zasedání konaném dne 27. března 2008 v senátě složeném z předsedy prof. JUDr. Pavla Šámala, Ph. D. a soudců JUDr. Františka Púryho a JUDr. Blanky Roušalové stížnost pro porušení zákona, kterou podal ministr spravedlnosti České republiky ve prospěch obviněných P. J. , a Ing. J. Č. , proti usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 23. 2. 2007, sp. zn. 6 To 612/2006, jímž byla zamítnuta stížnost obou obviněných P. J. a Ing. J. Č. proti usnesení Okresního soudu v Chebu ze dne 31. 7. 2006, sp. zn. 6 Nt 1201/2006, kterým byl podle § 283 písm. d) tr. ř. zamítnut jejich návrh na povolení obnovy řízení v trestní věci vedené u Okresního soudu v Chebu pod sp. zn. 6 T 142/2003, a podle § 268 odst. 2, § 269 odst. 2 a § 270 odst. 1 tr. ř. rozhodl t a k t o : Usnesením Krajského soudu v Plzni ze dne 23. 2. 2007, sp. zn. 6 To 612/2006, b y l p o r u š e n z á k o n v ustanoveních § 147 odst. 1 a § 148 odst. 1 písm. c) tr. ř. a v řízení, jež jeho vydání předcházelo, v ustanoveních § 278 odst. 1 a § 283 písm. d) tr. ř. v neprospěch obviněných P. J. a Ing. J. Č. Napadené usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 23. 2. 2007, sp. zn. 6 To 612/2006, se z r u š u j e . Dále se z r u š u j e usnesení Okresního soudu v Chebu ze dne 31. 7. 2006, sp. zn. 6 Nt 1201/2006. Současně se zrušují také všechna další rozhodnutí na obě zrušená rozhodnutí obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu. Okresnímu soudu v Chebu se p ř i k a z u j e, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl. O d ů v o d n ě n í : Rozsudkem Okresního soudu v Chebu ze dne 18. 11. 2004, sp. zn. 6 T 142/2003, byli obvinění P. J. a Ing. J. Č. uznáni vinnými trestným činem porušování průmyslových práv ve smyslu § 151 tr. zák., jehož se dopustili tím, že oba obvinění společně jako jednatelé společnosti V. M. L. , s. r. o., se sídlem M. L. , ul. N. , okres Ch. , v období od 5. 2. 2002 nejméně do 9. 8. 2002 vyráběli při své hospodářské činnosti předizolované potrubní systémy, zvláště pro parovodní sítě, podle užitného vzoru registrovaného u Ú. p. v. ČR , zapsaného dne 26. 2. 2001, majitele M. H. , trvale bytem H. , ul. Čs. L. , okres S. , ačkoli tento dne 4. 2. 2002 odstoupil od licenční smlouvy opravňující výkon práv ze zapsaného užitného vzoru „Předizolovaný potrubní systém, zvláště pro parovodní sítě“. Za tento trestný čin byl podle § 151 tr. zák. za použití § 53 odst. 1, 3 tr. zák. každému z obviněných uložen peněžitý trest ve výši 25.000,- Kč. Podle § 54 odst. 3 tr. zák. byl pro případ, že by ve stanovené lhůtě nebyl peněžitý trest vykonán, stanoven každému z nich náhradní trest odnětí svobody ve výměře tří měsíců. Podle § 229 odst. 1 tr. ř. byli poškození M. H. , bytem H. , ul. Čs. L. , a společnost H. – P. , s. r. o., se sídlem P. , K. , odkázáni se svými nároky na náhradu škody na řízení ve věcech občanskoprávních. Proti rozsudku Okresního soudu v Ch. ze dne 18. 11. 2004, sp. zn. 6 T 142/2003, podali oba obvinění P. P. a Ing. J. Č. odvolání, o kterých Krajský soud v Plzni rozhodl rozsudkem ze dne 9. 12. 2005, sp. zn. 6 To 276/2005, tak, že napadený rozsudek v celém rozsahu podle § 258 odst. 1 písm. d) tr. zák. zrušil a podle § 259 odst. 3 tr. ř. znovu rozhodl tak, že uznal obviněné P. J. a Ing. J. Č. vinnými trestným činem porušování průmyslových práv podle § 151 tr. zák., kterého se dopustili tím, že oba společně jako jednatelé společnosti V. M. L., s. r. o., se sídlem M. L. , ul. N. , okres Ch. , v období od 5. 2. 2002 nejméně do 9. 8. 2002 vyráběli při své hospodářské činnosti předizolované potrubní systémy, zvláště pro parovodní sítě, podle užitného vzoru registrovaného u Ú. p. v. ČR, zapsaného dne 26. 2. 2001 na základě přihlášky ze dne 8. 9. 2000 majitele M. H. , trvale bytem H. , ul. Čs. L. , okres S. , ačkoli tento dne 4. 2. 2002 odstoupil od licenční smlouvy opravňující výkon práv z tohoto zapsaného užitného vzoru, čímž neoprávněně zasáhli do práv k užitnému vzoru. Každému z obviněných pak opět uložil podle § 151 odst. 1 (správně § 151) tr. zák. peněžitý trest ve výši 25.000,- Kč, přičemž pro případ, že by ve stanovené lhůtě nebyl peněžitý trest vykonán, byl každému z nich stanoven náhradní trest odnětí svobody v trvání tří měsíců. Podle § 229 odst. 1 tr. ř. byli poškození M. H. , bytem H. , ul. Č. L. , a společnost H. – P. , s. r. o., se sídlem P. , K. odkázáni se svými nároky na náhradu škody na řízení ve věcech občanskoprávních. Již v průběhu trestního řízení byl oběma obviněnými podán u Ú. p. v. návrh na výmaz užitného vzoru, jehož ochranu měli obvinění ve skutkové větě výroku o vině výše zmiňovaných rozhodnutí nalézacího i odvolacího soudu porušovat. Ve věci definitivně rozhodl předseda Ú. p. v. dne 28. 2. 2006 tak, že užitný vzor byl částečné vymazán z rejstříku užitných vzorů a současně byly nově upraveny nároky jeho majitelů (včetně M. H.) na ochranu. Vzhledem k tomu požádali znalce Ing. J. P. z oboru patenty a vynálezy, zda společnost V. M. L., s. r. o., vyráběla předizolovaný potrubní systém, zvláště pro parovodní sítě, podle užitného vzoru po 5. 2. 2002, a to ve znění částečného výmazu, přičemž znalec došel (na rozdíl od původního znaleckého posudku) k závěru, že tato společnost po 5. 2. 2002 nevyužívala řešení chráněné užitným vzorem, neboť vzhledem k § 17 odst. 2 zákona č. 478/1992 Sb., o užitných vzorech, ve znění pozdějších předpisů, totiž výmaz (byť částečný) má účinky jakoby předmětný užitný vzor nebyl do rejstříku nikdy zapsán (v jejich případě, co do části, která byla vymazána). Z uvedeného je zřejmé, že jsou zde nové skutečnosti a důkazy soudu dříve neznámé, které by mohly samy o sobě či ve spojení se skutečnostmi a důkazy známými už dříve odůvodnit jiné rozhodnutí o vině. Na podkladě toho podali oba obvinění návrhy na povolení obnovy řízení, které skončilo pravomocným odsuzujícím rozsudkem Krajského soudu v Plzni ze dne 9. 12. 2005, sp. zn. 6 To 276/2005. Usnesením Okresního soudu v Chebu ze dne 31. 7. 2006, sp. zn. 6 Nt 1201/2006, byl podle § 283 písm. d) tr. ř. zamítnut návrh na povolení obnovy řízení v trestní věci obviněných P. J. a Ing. J. Č. , vedené u Okresního soudu v Chebu pod sp. zn. 6 T 142/2003. Toto usnesení napadli obvinění P. J. a Ing. J. Č. stížnostmi, které Krajský soud v Plzni usnesením ze dne 23. 2. 2007, sp. zn. 6 To 612/2006, podle § 148 odst. 1 písm. c) tr. ř. jako nedůvodné zamítl. Proti tomuto usnesení podal ministr spravedlnosti České republiky (dále jen „ministr spravedlnosti“) ve prospěch obviněných P. J. a Ing. J. Č. stížnost pro porušení zákona. V jejím odůvodnění nejprve ministr spravedlnosti popsal dosavadní řízení v této trestní věci a namítl, že odvolací soud, který rozhodoval o stížnosti proti rozhodnutí o zamítnutí obnovy řízení, v odůvodnění svého usnesení především prakticky nepřipustil možnost „nové právní skutečnosti“, a v návaznosti na to zdůraznil, že rozhodnutí předsedy Úřadu průmyslového vlastnictví bylo vydáno až dne 28. 2. 2006, tedy po právní moci odsuzujícího rozsudku krajského soudu ve vlastní trestní věci, a tudíž se nemůže jednat o nové skutečnosti či důkazy ve smyslu ustanovení § 278 odst. 1 tr. ř. Zároveň krajský soud přisvědčil názoru okresního soudu v tom smyslu, že na základě pouze částečného výmazu užitného vzoru z rejstříku (v daném případě jednoho nároku z celkem devíti) nelze dospět k závěru, že se jedná o výmaz celého užitného vzoru s účinky ex tunc. Z odůvodnění rozhodnutí obou soudů je třeba dovodit, že se důsledně neřídily příslušnými procesními ustanoveními § 147 odst. 1, § 148 odst. 1 písm. c), § 278 odst. 1 a § 293 písm. d) tr. ř., přičemž si náležitě neujasnily ani problematiku upravenou zákonem č. 478/1992 Sb., o užitných vzorech, ve znění pozdějších předpisů (zejména § 17 odst. 1, 2 a 3) v návaznosti na trestný čin porušování průmyslových práv podle § 151 tr. zák. Návrhy obou obviněných na povolení obnovy řízení dovozují, že výrobky vyráběné v inkriminovaném období ve společnosti V. M. L. , s. r. o., do předmětu ochrany užitného vzoru tak, jak byl rozhodnutím předsedy Ú. p. v. ze dne 28. 2. 2006, sp. zn. PUV 2000-11153, nově vymezen, nijak nezasahovaly, což bylo dokládáno i posudkem znalce Ing. J. P. , tedy téhož znalce, jenž byl již v původním řízení přibrán policejním orgánem. Tento znalec v novém posudku ze dne 18. 4. 2006, jenž byl vyžádán obhajobou, výslovně uvádí, že „… vodící roura tvořená minerální či skleněnou textilií, kterou užívala a užívá společnost V. M. „L. , s. r. o., nespadá do rozsahu ochrany, a tudíž řešení chráněné užitným vzorem po dni 5. 2. 2002 nevyužívá.“ Z odůvodnění rozhodnutí soudů obou stupňů, jimiž byly návrhy obou obviněných na povolení obnovy řízení pravomocně zamítnuty, je patrno, že si soudy ne zcela ujasnily věcnou podstatu rozhodnutí předsedy Úřadu průmyslového vlastni