5 Tz 38/2023 — Nejvyšší soud

5 Tz 38/2023 citace  Název judikátu:nesprávné vymezení trestu zákazu činnosti Soud:Nejvyšší soud Datum rozhodnutí:31. 5. 2023 Spisová značka:5 Tz 38/2023 ECLI:ECLI:CZ:NS:2023:5.TZ.38.2023.1 Typ rozhodnutí:USNESENÍ Heslo:Právnická osoba Trest zákazu činnosti Dotčené předpisy:§ 73 odst. 3 tr. zákoníku § 20 odst. 1 předpisu č. 418/2011 Sb. § 1 odst. 2 předpisu č. 418/2011 Sb. § 254 odst. 1 tr. zákoníku Kategorie rozhodnutí:D Zveřejněno na webu:15. 8. 2023 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část trestní, dostupné na www.nsoud.cz. 5 Tz 38/2023-179 USNESENÍ Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 31. 5. 2023 o stížnosti pro porušení zákona, kterou podal ministr spravedlnosti ve prospěch obviněné právnické osoby M. – c. H. K., IČ: XY, se sídlem XY, proti trestnímu příkazu Okresního soudu v Hradci Králové ze dne 9. 12. 2020, sp. zn. 2 T 75/2020, takto: Podle § 268 odst. 1 písm. c) tr. ř. se stížnost pro porušení zákona zamítá. Odůvodnění:I. Napadené rozhodnutí 1. Trestním příkazem Okresního soudu v Hradci Králové ze dne 9. 12. 2020, sp. zn. 2 T 75/2020, byla obviněná právnická osoba M. – c. H. K., uznána vinnou přečinem zkreslování údajů o stavu hospodaření a jmění podle § 254 odst. 1 zákona č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen ve zkratce „tr. zákoník“). Za to jí byl podle § 254 odst. 1 tr. zákoníku za použití § 73 odst. 1, 3 tr. zákoníku a § 15 odst. 1 písm. e) a § 20 odst. 1 zákona č. 418/2011 Sb., o trestní odpovědnosti právnických osob, ve znění pozdějších předpisů (dále též jen jako „t. o. p. o.“) uložen trest zákazu činnosti spočívající v zákazu výkonu podnikatelské činnosti v oboru výroba, obchod a služby neuvedené v příloze 1 až 3 živnostenského zákona, hostinská činnost, prodej kvasného lihu, konzumního lihu a lihovin na dobu 1 roku. Ohledně obviněné právnické osoby nabyl trestní příkaz právní moci dne 9. 2. 2021. Tímtéž trestním příkazem bylo rozhodnuto o vině a trestu spoluobviněného M. H., a tyto výroky trestního příkazu nabyly právní moci dne 29. 1. 2021. 2. Uvedené trestné činnosti se podle výroku o vině dopustila obviněná právnická osoba M. – c. H. K. zjednodušeně uvedeno tím, že její jediný jednatel a společník M. H. (v posuzované věci spoluobviněný) jednající v jejím zájmu a v rámci její činnosti, s úmyslem zatajit přehled o stavu jejího hospodaření a majetku a ohrozit řádné a včasné vyměření daně z příjmů právnických osob za zdaňovací období roku 2018, podle § 38m zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, nepodal ani nezajistil řádně a včas podání daňového přiznání k dani z příjmů právnických osob, jehož nedílnou součástí je sestavená účetní závěrka, ani nezaložil do sbírky listin obchodního rejstříku účetní závěrku sestavenou podle § 18 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů (dále též jen „zákon o účetnictví“), a další účetní dokumenty uvedené v § 66 písm. c) zákona č. 304/2013 Sb., o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob a o evidenci svěřenských fondů, ve znění pozdějších předpisů (dále též jen jako „zákon o veřejných rejstřících“), pokud nejsou součástí řádné účetní závěrky podle § 119 a § 120 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen jako „o. z.“), a podle § 21a zákona o účetnictví s tím, že řádná účetní závěrka má být založena do sbírky listin obchodního rejstříku bez zbytečného odkladu od jejího vyhotovení předcházejícího podání daňového přiznání vždy k 31. 3., tj. za zdaňovací období roku 2018 k 31. 3. 2019, což se však nestalo, jediný jednatel a společník obviněné právnické osoby M. – c. H. K., který si rovněž musel být vědom, že daňový subjekt bude správcem daně vyzván k podání daňového přiznání dodatečně, tedy nezajistil zpřístupnění zákonem požadovaného dokumentu, z něhož lze dovodit skutečný hospodářský stav právnické osoby, zejména okolnosti významné pro posouzení její ekonomické situace, přičemž na základě uvedeného úmyslného jednání M. H., které lze podle § 8 odst. 2 písm. a) t. o. p. o. přičítat obviněné právnické osobě M. – c. H. K., nemohla být věrohodně zjištěna výše daňové povinnosti této obviněné právnické osoby, přičemž správce daně doložil, že obviněné právnické osobě M. – c. H. K., daňová povinnost svědčí, avšak daň nelze stanovit dokazováním pro absenci relevantních důkazů, a za období roku 2018 musel výši daňové povinnosti na dani z příjmů stanovit za použití pomůcek, čímž jediný jednatel a společník obviněné právnické osoby M. – c. H. K., zatajil doklady sloužící k přehledu o stavu hospodaření a majetku nebo k jejich kontrole, ač byl k tomu podle zákona povinen a ohrozil tak řádné a včasné vyměření daně. II. Stížnost pro porušení zákona 3. Proti pravomocnému trestnímu příkazu Okresního soudu v Hradci Králové ze dne 9. 12. 2020, sp. zn. 2 T 75/2020, podal ministr spravedlnosti stížnost pro porušení zákona ve prospěch obviněné právnické osoby M. – c. H. K. Ačkoli to stěžovatel výslovně neuvedl, z obsahu jeho podání je patrno, že stížnost pro porušení zákona směřuje výlučně proti výroku o trestu, který se týká obviněné právnické osoby. Ministr spravedlnosti má za to, že tímto trestním příkazem byl porušen zákon v ustanovení § 20 odst. 1 a § 1 odst. 2 t. o. p. o. ve spojení s ustanovením § 73 odst. 3 tr. zákoníku. 4. Podle názoru ministra spravedlnosti okresní soud vymezil zákaz činnosti natolik široce, že „pokrývá celou řadu neurčitých a nejasně vymezených druhů podnikání“. Dále vyslovil názor, že v posuzovaném případě ani nebyla naplněna podmínka pro uložení tohoto druhu trestu obviněné právnické osobě, spočívající v tom, aby mezi zakazovanými obory podnikání zapsanými v obchodním rejstříku a protiprávním jednáním obviněné právnické osoby existovala přímá souvislost, resp. aby mezi nimi byl dán věcný, časový a místní vztah. Ministr spravedlnosti rovněž poukázal na smysl trestu zákazu činnosti, jímž je dočasné vyřazení právnické osoby z možnosti vykonávat určité činnosti, jež využila nebo zneužila ke spáchání trestného činu. Okresní soud však uloženým trestem zákazu činnosti zcela znemožnil obviněné právnické osobě uskutečňovat po dobu jednoho roku veškeré předměty podnikání zapsané v obchodním rejstříku, a proto uložený trest zákazu činnosti je ve zřejmém rozporu s jeho účelem. 5. Z těchto důvodů ministr spravedlnosti navrhl, aby Nejvyšší soud podle § 268 odst. 2 tr. ř. vyslovil, že trestním příkazem Okresního soudu v Hradci Králové ze dne 9. 12. 2020, sp. zn. 2 T 75/2020, byl porušen zákon v neprospěch obviněné právnické osoby M. – c. H. K., v ustanoveních § 20 odst. 1 a § 1 odst. 2 t. o. p. o. ve spojení s ustanovením § 73 odst. 3 tr. zákoníku. Dále navrhl, aby Nejvyšší soud podle § 269 odst. 2 tr. ř. zrušil citovaný trestní příkaz v celém rozsahu (protože však stížnost pro porušení zákona byla podána v rozsahu výroku o trestu uloženého obviněné právnické osobě, správně mohlo být navrženo pouze částečné zrušení napadeného trestního příkazu, a to ohledně obviněné právnické osoby), jakož i další rozhodnutí obsahově navazující na zrušené rozhodnutí (resp. zrušenou část rozhodnutí), pokud vzhledem ke změně, k níž dojde zrušením, pozbydou podkladu, a aby podle § 270 odst. 1 tr. ř. přikázal věc Okresnímu soudu v Hradci Králové znovu projednat a rozhodnout. III. Vyjádření ke stížnosti pro porušení zákona 6. Opis stížnosti pro porušení zákona byl zaslán Nejvyššímu státnímu zastupitelství a zmocněnkyni obviněné právnické osoby M. S. k vyjádření. Svého oprávnění využil státní zástupce Nejvyššího státního zastupitelství, který se ztotožnil s podanou stížností pro porušení zákona. Také podle jeho názoru, byl-li obviněné právnické osobě zakázán výkon veškerých činností tvořících její předmět podnikání zapsaný v obchodním rejstříku, došlo tím fakticky ke zrušení právnické osoby. Mezi předmětem činnosti obviněné právnické osoby a řádným nevedením účetnictví, jež jí je soudem kladeno za vinu, státní zástupce nespatřuje přímou návaznost, a proto ve shodě s ministrem spravedlnosti dovodil porušení ustanovení § 20 t. o. p. o. 7. Vzhledem k tomu státní zástupce Nejvyššího státního zastupitelství souhlasil se závěrečným návrhem ministra spravedlnosti v bodě 18. jeho stížnosti pro porušení zákona. Podle § 274 odst. 4 tr. ř. státní zástupce vyslovil souhlas i s jiným rozhodnutím než podle § 268 odst. 1 a 2 tr. ř. v neveřejném zasedání. IV. Posouzení důvodnosti stížnosti pro porušení zákona 8. Nejvyšší soud shledal stížnost pro porušení zákona podle § 266 odst. 1, 2 tr. ř. přípustnou a z jejího podnětu pak přezkoumal podle § 267 odst. 3 tr. ř. zákonnost a odůvodněnost napadeného trestního příkazu Okresního soudu v Hradci Králové v rozsahu