6 Tdo 1104/2024 — Nejvyšší soud

6 Tdo 1104/2024 citace  Soud:Nejvyšší soud Důvod dovolání:§ 265b odst.1 písm. h) tr.ř. Datum rozhodnutí:15. 1. 2025 Spisová značka:6 Tdo 1104/2024 ECLI:ECLI:CZ:NS:2025:6.TDO.1104.2024.1 Typ rozhodnutí:USNESENÍ Heslo:Mimořádné snížení trestu odnětí svobody Dotčené předpisy:§ 265i odst. 1 písm. b) tr. ř. § 265 odst. 1 písm. h) tr. ř. Kategorie rozhodnutí:C Zveřejněno na webu:26. 2. 2025 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část trestní, dostupné na www.nsoud.cz. 6 Tdo 1104/2024-2744 USNESENÍ Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 15. 1. 2025 o dovolání, které podala obviněná K. C., t. č. ve výkonu trestu odnětí svobody ve Věznici Světlá nad Sázavou, proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 23. 4. 2024, č. j. 12 To 32/2021-2615, jako soudu odvolacího v trestní věci vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 45 T 9/2018, takto: Podle § 265i odst. 1 písm. b) tr. ř. se dovolání obviněné odmítá. Odůvodnění: I. Dosavadní průběh řízení 1. Rozsudkem Městského soudu v Praze (dále též „soud prvního stupně“) ze dne 18. 12. 2020, č. j. 45 T 9/2018-2275, byla obviněná K. C. (dále též „obviněná“) uznána vinnou zločinem úvěrového podvodu podle § 211 odst. 1, odst. 6 písm. a) tr. zákoníku, a to ve spolupachatelství podle § 23 tr. zákoníku, kterého se (se spoluobviněným S. E. C., nar. XY) podle jeho skutkových zjištění dopustila způsobem specifikovaným ve výroku rozsudku. 2. Obviněná byla odsouzena podle § 211 odst. 6 tr. zákoníku k trestu odnětí svobody v trvání pěti let, pro jehož výkon byla podle § 56 odst. 2 písm. a) tr. zákoníku zařazena do věznice s ostrahou. Podle § 73 odst. 1 tr. zákoníku jí byl uložen trest zákazu činnosti spočívající v zákazu výkonu funkce statutárního orgánu či člena statutárního orgánu v obchodních společnostech všeho druhu na dobu tří let. Podle § 229 odst. 1 tr. ř. bylo poškozené Metropolitní spořitelní družstvo v likvidaci, IČO: 255 71 150, odkázáno se svým nárokem na náhradu škody na řízení ve věcech občanskoprávních. 3. V projednávané věci nerozhoduje Nejvyšší soud poprvé, podá proto kompletní shrnutí dosavadního průběhu řízení. 4. O odvolání obviněné, státního zástupce a insolvenční správkyně poškozené proti označenému rozsudku soudu prvního stupně rozhodl Vrchní soud v Praze (dále „odvolací soud“) rozsudkem ze dne 21. 6. 2022, č. j. 12 To 32/2021-2433, tak, že podle § 258 odst. 1 písm. e), f), odst. 2 tr. ř. napadený rozsudek ohledně obviněné částečně zrušil v celém výroku o trestu, jakož i ve výroku o náhradě škody. Podle § 259 odst. 3 tr. ř. znovu rozhodl tak, že obviněnou odsoudil za zločin úvěrového podvodu podle § 211 odst. 1, odst. 6 písm. a) tr. zákoníku, ohledně něhož zůstal napadený rozsudek ve výroku o vině nezměněn, podle § 211 odst. 6 tr. zákoníku za použití § 58 odst. 1 tr. zákoníku k trestu odnětí svobody ve výměře tří roků. Podle § 81 odst. 1 a § 82 odst. 1 tr. zákoníku jí výkon uloženého trestu podmíněně odložil na zkušební dobu v trvání pěti roků. Podle § 73 odst. 1, 3 tr. zákoníku jí uložil trest zákazu činnosti spočívající v zákazu výkonu funkce statutárního orgánu obchodních korporací a družstev, jakož i členství v takovém orgánu, na dobu pěti roků. Podle § 229 odst. 1 tr. ř. odkázal JUDr. Kateřinu Martínkovou, LL.M., insolvenční správkyni Metropolitního spořitelního družstva v likvidaci, IČO: 255 71 150, s uplatněným nárokem na náhradu škody na řízení ve věcech občanskoprávních. 5. Proti citovanému rozsudku odvolacího soudu podal nejvyšší státní zástupce dovolání v neprospěch obviněné. Nejvyšší soud usnesením ze dne 7. 12. 2022, sp. zn. 6 Tdo 1008/2022 (dále též „první zrušovací usnesení“), napadený rozsudek podle § 265k odst. 1, 2 tr. ř. částečně zrušil, a to ve výroku, jímž byl podle § 258 odst. 1 písm. e), odst. 2 tr. ř. zrušen rozsudek soudu prvního stupně v celém výroku o trestu uloženém obviněné a ve výrocích, jimiž podle § 259 odst. 3 tr. ř. znovu bylo rozhodnuto o jí uložených trestech. Současně zrušil také další rozhodnutí na zrušenou část rozsudku obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu. Podle § 265l odst. 1 tr. ř. pak Vrchnímu soudu v Praze přikázal, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl. 6. Po novém projednání odvolání obviněné a odvolání státního zástupce podaného v její neprospěch rozhodl Vrchní soud v Praze rozsudkem ze dne 7. 3. 2023, č. j. 12 To 32/2021-2517, tak, že podle § 258 odst. 1 písm. e), odst. 2 tr. ř. napadený rozsudek z podnětu obou odvolání zrušil ve výroku o trestu. Podle § 259 odst. 3 tr. ř. pak znovu rozhodl tak, že obviněnou odsoudil za zločin úvěrového podvodu podle § 211 odst. 1, 6 tr. zákoníku [pozn.: správně § 211 odst. 1, odst. 6 písm. a) tr. zákoníku], ohledně kterého zůstal napadený rozsudek ve výroku o vině nezměněn, podle § 211 odst. 6 tr. zákoníku za použití § 58 odst. 1 tr. zákoníku k trestu odnětí svobody ve výměře tří roků, jehož výkon jí podle § 81 odst. 1 tr. zákoníku a § 82 odst.1 tr. zákoníku podmíněně odložil na zkušební dobu v trvání pěti roků. Dále jí podle § 67 odst. 1 tr. zákoníku a § 68 odst. 1, 2, 3 tr. zákoníku uložil peněžitý trest sestávající se ze 125 celých denních sazeb, přičemž jedna denní sazba činí 2 000 Kč, celkem tedy 250 000 Kč. Podle § 73 odst. 1, 3 tr. zákoníku jí dále uložil trest zákazu činnosti spočívající v zákazu výkonu funkce statutárního orgánu obchodních korporací a družstev, jakož i členství v takovém orgánu, a to na dobu pěti roků. 7. Proti citovanému, v pořadí druhému, rozsudku odvolacího soudu podal nejvyšší státní zástupce dovolání v neprospěch obviněné. Nejvyšší soud usnesením ze dne 25. 10. 2023, sp. zn. 6 Tdo 866/2023 (dále též „druhé zrušovací usnesení“), podle § 265k odst. 1, 2 tr. ř. zrušil rozsudek Vrchního soudu v Praze ze dne 7. 3. 2023, č. j. 12 To 32/2021-2517, jakož i další rozhodnutí na zrušený rozsudek obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu, a podle § 265l odst. 1 tr. ř. Vrchnímu soudu v Praze přikázal, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl. 8. Po novém projednání odvolání obviněné a odvolání státního zástupce podaného v její neprospěch rozhodl Vrchní soud v Praze rozsudkem ze dne 23. 4. 2024, č. j. 12 To 32/2021-2615, tak, že podle § 258 odst. 1 písm. e), odst. 2 tr. ř. napadený rozsudek z podnětu odvolání státního zástupce zrušil ve výroku o trestu. Podle § 259 odst. 3 tr. ř. znovu rozhodl tak, že obviněnou odsoudil za zločin úvěrového podvodu podle § 211 odst. 1, 6 tr. zákoníku [pozn.: správně § 211 odst. 1, odst. 6 písm. a) tr. zákoníku], ohledně kterého zůstal napadený rozsudek ve výroku o vině nezměněn, podle § 211 odst. 6 tr. zákoníku k trestu odnětí svobody ve výměře pěti let, pro jehož výkon ji podle § 56 odst. 2 písm. a) tr. zákoníku zařadil do věznice s ostrahou. Dále jí podle § 67 odst. 1 tr. zákoníku a § 68 odst. 1, 2, 3 tr. zákoníku uložil peněžitý trest sestávající se ze 125 celých denních sazeb, přičemž jedna denní sazba činí 2 000 Kč, celkem tedy 250 000 Kč. Podle § 73 odst. 1, 3 tr. zákoníku jí uložil trest zákazu činnosti spočívající v zákazu výkonu funkce statutárního orgánu obchodních korporací a družstev, jakož i členství v takovém orgánu, a to na dobu pěti roků. Odvolání obviněné zamítl podle § 256 tr. ř. II. Dovolání a vyjádření k němu 9. Proti citovanému rozsudku odvolacího soudu podala obviněná prostřednictvím svého obhájce Mgr. Josefa Spolka dovolání, jež opřela o dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. h) tr. ř., neboť napadený rozsudek spočívá na jiném nesprávném hmotněprávním posouzení, konkrétně pak na nesprávném hmotněprávním posouzení při aplikaci ustanovení upravujících stanovení druhu trestu a jeho výměry. Odvolací soud se totiž sice správně řídil právním názorem Nejvyššího soudu, u jednotlivých kritérií pro posouzení přiměřenosti trestu ho však aplikoval izolovaně a rovněž dostatečným způsobem nereflektoval skutečnosti, které vyvstaly po vydání předchozích rozhodnutí. 10. Obviněná má za to, že odvolací soud izolovaně posuzoval jednotlivé otázky týkajících se jejích poměrů, ale hodnotil je také izolovaně od problematiky povahy a závažnosti spáchaného trestného činu, přičemž se prakticky nezabýval otázkou, v jaké míře se na spáchání trestného činu podílela. Pokud by všechny okolnosti správně komplexně hodnotil, dospěl by závěru, že podmínky pro postup podle § 58 odst. 1 tr. zákoníku jsou v posuzovaném případě splněny. Platí přitom požadavek, aby soud přihlížel k době, která uplynula od spáchání trestného činu. Nejenže obviněná nezavdala žádnou příčinu k průtahům v trestném řízení, ale od spáchání činu se nedopustila žádného trestného jednání. 11. Pokud jde o otázku jejích poměrů, upozornila na otáz