6 Tdo 1162/2025 — Nejvyšší soud

6 Tdo 1162/2025 citace  Soud:Nejvyšší soud Důvod dovolání:§ 265b odst.1 písm. g) tr.ř. § 265b odst.1 písm. h) tr.ř. Datum rozhodnutí:28. 1. 2026 Spisová značka:6 Tdo 1162/2025 ECLI:ECLI:CZ:NS:2026:6.TDO.1162.2025.1 Typ rozhodnutí:USNESENÍ Heslo:Dovolání Dotčené předpisy:§ 265i odst. 1 písm. e) tr. ř. § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. Kategorie rozhodnutí:D Zveřejněno na webu:12. 3. 2026 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část trestní, dostupné na www.nsoud.cz. 6 Tdo 1162/2025-386 USNESENÍ Nejvyšší soud rozhodl dne 28. 1. 2026 v neveřejném zasedání o dovolání, které podal obviněný F. H. proti usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích – pobočky v Táboře ze dne 15. 7. 2025, č. j. 14 To 201/2023-344, jako soudu odvolacího v trestní věci vedené u Okresního soudu v Táboře pod sp. zn. 5 T 92/2023, takto: Podle § 265i odst. 1 písm. e) tr. ř. se dovolání obviněného F. H. odmítá. Odůvodnění: I. Dosavadní průběh řízení 1. Rozsudkem Okresního soudu v Táboře ze dne 6. 9. 2023, č. j. 5 T 92/2023-211 (dále také jen „rozsudek soudu prvního stupně“), byl obviněný F. H. (dále jen „obviněný“ nebo „dovolatel“) uznán vinným přečinem porušování domovní svobody podle § 178 odst. 1, 2 tr. zákoníku a přečinem krádeže podle § 205 odst. 1 písm. a), b), odst. 2 tr. zákoníku, jichž se podle skutkových zjištění jmenovaného soudu dopustil tím, že: v přesně nezjištěné době od 19.00 hodin dne 5. 2. 2023 do 15.00 hodin dne 6. 2. 2023 v ul. XY čp. XY v XY, poté co vešel nezajištěnými dveřmi do sklepních prostor bytového domu, odstranil u sklepní kóje patřící k bytové jednotce č. XY štítek s klikou, rozlomil zámek FAB a ze sklepní kóje odcizil elektrické ruční nářadí, a to příklepovou vrtačku zn. Makita v hodnotě 4 500 Kč, bateriovou vrtačku zn. Makita v hodnotě 4 000 Kč, sadu vrtáků zn. Makita v hodnotě 800 Kč, plastový kufřík s nářadím zn. Hecht v hodnotě 1 500 Kč, elektrický hoblík v hodnotě 1 500 Kč, ruční elektrickou brusku na dřevo v hodnotě 1 200 Kč, vibrační elektrickou pilu v hodnotě 1 500 Kč, malou ruční elektrickou pilu v hodnotě 1 200 Kč, přímočarou elektrickou pilu v hodnotě 800 Kč, aku šroubovák v hodnotě 1 000 Kč, Cross line Laser zn. Parkside v hodnotě 800 Kč, hliníkovou krabičku s vidiovými vykružováky do zdiva zn. Makita v hodnotě 1 500 Kč, horkovzdušnou pistoli nezjištěné značky v hodnotě 800 Kč, elektrický rozbrus zn. Makita v hodnotě 3 000 Kč, látkovou sportovní tašku zn. Adidas v hodnotě 500 Kč a látkovou sportovní tašku červené barvy v hodnotě 500 Kč, tedy vše v celkové hodnotě 24 300 Kč, kdy takto jednal ke škodě J. P., nar. XY, a A. P., nar. XY, poškozením zámku FAB pak způsobil škodu ve výši 1 500 Kč, a uvedeného jednání se dopustil přesto, že byl nejméně rozsudkem Okresního soudu v Berouně ze dne 8. 11. 2018, sp. zn. 2 T 105/2018, pravomocným dne 20. 2. 2019, uznán vinným mj. přečinem krádež podle § 205 odst. 1 písm. b), odst. 2, 3 tr. zákoníku, za což mu byl uložen souhrnný společný nepodmíněný trest odnětí svobody ve výměře 34 měsíců, pro jehož výkon byl zařazen do věznice s ostrahou, který vykonal dne 17. 5. 2020. 2. Za to byl podle § 178 odst. 2 tr. zákoníku za užití § 43 odst. 1 tr. zákoníku odsouzen k úhrnnému trestu odnětí svobody v trvání 10 měsíců, pro jehož výkon byl podle § 56 odst. 2 písm. a) tr. zákoníku zařazen do věznice s ostrahou. 3. Podle § 228 odst. 1 tr. ř. mu byla dále uložena povinnost zaplatit na náhradě škody poškozenému J. P. částku ve výši 19 300 Kč. Se zbytkem svého uplatněného nároku na náhradu škody byl podle § 229 odst. 2 tr. ř. jmenovaný poškozený odkázán na řízení ve věcech občanskoprávních. 4. Proti rozsudku soudu prvního stupně podal obviněný odvolání, o němž Krajský soud v Českých Budějovicích – pobočka v Táboře rozhodl usnesením ze dne 14. 12. 2023, č. j. 14 To 201/2023-247, tak, že jej podle § 256 tr. ř. zamítl. 5. Obviněný poté napadl shora citované usnesení odvolacího soudu dovoláním. O něm rozhodl Nejvyšší soud usnesením ze dne 30. 4. 2025, sp. zn. 6 Tdo 291/2025, a to tak, že podle § 265k odst. 1, 2 tr. ř. zrušil usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích – pobočky v Táboře ze dne 14. 12. 2023, č. j. 14 To 201/2023-247, jakož i všechna další rozhodnutí na zrušené rozhodnutí obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu, a podle § 265l odst. 1 tr. ř. Krajskému soudu v Českých Budějovicích – pobočce v Táboře přikázal, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl. 6. Při novém projednání věci Krajský soud v Českých Budějovicích – pobočka v Táboře usnesením ze dne 15. 7. 2025, č. j. 14 To 201/2023-344, opětovně odvolání obviněného podle § 256 tr. ř. zamítl. II. Dovolání a vyjádření k němu 7. Usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích – pobočky v Táboře ze dne 15. 7. 2025, č. j. 14 To 201/2023-344, napadl obviněný dovoláním, jež opřel o dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. v jeho první alternativě a podle § 265b odst. 1 písm. h) tr. ř. Uvedl, že odvolací soud sice v rámci veřejného zasedání dne 15. 7. 2025 řádně provedl výslech zpracovatele odborného vyjádření a položil mu dotazy ke všem výše uvedeným otázkám, tento však mimo jiné uvedl, že nelze stanovit časovou osu biologických stop, a tedy se nelze vyjádřit k tomu, zda může biologický materiál přetrvat na věci po dobu několika let a zároveň nebýt překryt biologickým materiálem jiné osoby, která takovou věc používala. Stejně tak zpracovatel odborného vyjádření uzavřel, že se nemůže vyjádřit k tomu, zda by na předmětné pile bylo možné předpokládat větší množství genetického materiálu poškozeného než obviněného. Zejména však odmítl vyloučit, že by v projednávaném případě mohlo dojít k zanesení biologické stopy obviněného na místo činu jinou osobou (např. použitím jeho rukavic). 8. Z toho podle obviněného plyne, že biologická stopa může být zajištěna na konkrétní věci v závislosti na vnějších faktorech i po uplynutí několika let od jejího zanechání, přičemž množství genetického materiálu osoby, která biologickou stopu zanechala, nelze predikovat. V jeho případě tak nelze vyloučit zanechání biologické stopy zanesením na místo činu jinou osobou. Přesto, že je tedy důkazní situace, kdy jej s danou trestnou činností spojuje jediný důkaz, s ohledem na provedený výslech zpracovatele odborného vyjádření slabší, než byla před vydáním kasačního rozhodnutí Nejvyššího soudu, odvolací soud opětovně zamítl jeho odvolání proti rozsudku soudu prvního stupně. 9. Obviněný má proto za to, že rozhodná skutková zjištění, která jsou určující pro naplnění znaků trestných činů, kterých se měl dopustit, jsou ve zjevném rozporu s obsahem provedených důkazů, když z obsahu odborného vyjádření z oboru kriminalistika, odvětví genetika i z výslechu jeho zpracovatele nevyplývá, že by se trestné činnosti dopustil. Odvolací soud tak měl za této důkazní situace postupovat podle zásady v pochybnostech ve prospěch obviněného a rozhodnout o jeho zproštění obžaloby. 10. Na základě těchto skutečností navrhl, aby Nejvyšší soud napadené usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích – pobočka v Táboře ze dne 15. 7. 2025, č. j. 14 To 201/2023-344, popř. i jemu předcházející rozsudek Okresního soudu v Táboře ze dne 6. 9. 2023, č. j. 5 T 92/2023-211, ve výrocích, kterými byl shledán vinným, jakož i ve výrocích, jimiž mu byl uložen trest a povinnost nahradit škodu, zrušil a přikázal příslušnému soudu, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl. 11. K dovolání obviněného se vyjádřil státní zástupce činný u Nejvyššího státního zastupitelství (dále „státní zástupce“). Poté, co zrekapituloval dovolací argumentaci obviněného a teoretické základy týkající se dovolání uvedl, že za stěžejní je nutno označit výhradu dovolatele, v jejímž rámci shledal skutkový závěr soudů o tom, že právě on se podílel na vloupání do sklepa a odcizení věcí, za rozporný s provedenými důkazy, konkrétně s jeho obhajobou prezentovanou v odvolání, a se závěry zpracovatele odborného vyjádření Mgr. Pelce. Ačkoli tuto námitku lze podle státního zástupce, a to s velkou mírou tolerance, podřadit pod první alternativu dovolacího důvodu podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř., tato postrádá opodstatnění [dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. h) tr. ř. byl obviněným uplatněn pouze formálně, bez věcné argumentace]. Státní zástupce je přitom ve shodě s oběma soudy, že byť je obviněný usvědčován toliko nepřímými důkazy, tyto jsou dostatečně silné a kvalitní pro to, aby mohl být učiněn spolehlivý závěr o jeho vině. 12. Následně státní zástupce zrekapituloval, a to s ohledem na zmíněný dovolací důvod, podstatu tzv. extrémního rozporu a uzavřel, že takovou vadou odsuzující rozhodnutí zatíženo není, neboť skutkový závěr Okresního soudu v