6 Tdo 1175/2021 — Nejvyšší soud

6 Tdo 1175/2021 citace  Právní věta:Obviněná právnická osoba může dovolání podat pouze prostřednictvím obhájce. Podání takto označené učiněné jejím opatrovníkem nebo zmocněncem, byť je jím advokát, se za dovolání nepovažuje. Nejvyšší soud o něm proto nerozhoduje, ale naloží s ním způsobem, který zákon pro takový případ stanoví v § 265d odst. 2 věta třetí tr. ř. Soud:Nejvyšší soud Důvod dovolání:§ 265b odst.1 písm. g) tr.ř. Datum rozhodnutí:15. 11. 2021 Spisová značka:6 Tdo 1175/2021 ECLI:ECLI:CZ:NS:2021:6.TDO.1175.2021.1 Typ rozhodnutí:USNESENÍ Heslo:Dovolání Obhájce Právnická osoba Dotčené předpisy:§ 265d odst. 2 tr. ř. Kategorie rozhodnutí:A Zveřejněno na webu:1. 3. 2022 Publikováno ve sbírce pod číslem:2 / 2023 Anotace:Rozsudkem prvostupňového okresního soudu byl obviněný P. L. uznán vinným zločinem zkrácení daně, poplatku a podobné povinné platby podle § 240 odst. 1, odst. 2 písm. c) tr. zákoníku, spáchaného ve spolupachatelství podle § 23 tr. zákoníku. Citovaným rozsudkem bylo rozhodnuto také o dvou spoluobviněných, a to obviněné obchodní společnosti S., jež byla uznána vinou zločinem zkrácení daně, poplatku a podobné povinné platby podle § 240 odst. 1, odst. 2 písm. c) tr. zákoníku, a obviněném Z. K., který byl obžaloby zproštěn. O odvoláních obviněného a dalších spoluobviněných proti tomuto rozsudku rozhodl odvolací krajský soud usnesením, jímž je podle § 256 tr. ř. zamítl. Proti citovanému usnesení krajského soudu podal obviněný prostřednictvím svého obhájce dovolání, jež opřel o dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. Podání označené jako dovolání učiněné obviněnou právnickou osobou S. tato podala prostřednictvím jí ustanoveného opatrovníka R. R. Nejvyšší soud se ve svém rozhodnutí zabýval otázkou, zdali obviněná právnická osoba může dovolání podat pouze prostřednictvím obhájce, anebo zda podání takto označené může být učiněno jejím opatrovníkem nebo zmocněncem, pokud jsou advokáty. Nejvyšší soud dospěl k závěru, že ani takové podání se za dovolání nepovažuje, a proto o něm nerozhoduje, ale naloží s ním způsobem, který zákon pro takový případ stanoví v § 265d odst. 2 věta třetí tr. ř. Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část trestní, dostupné na www.nsoud.cz. 6 Tdo 1175/2021-6942USNESENÍ Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 15. 11. 2021 o dovolání, které podal obviněný P. L., nar. XY v XY, trvale bytem XY, proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 19. 5. 2021, č. j. 3 To 423/2020-6899, jako soudu odvolacího v trestní věci vedené u Okresního soudu v Blansku pod sp. zn. 1 T 156/2019, takto: Podle § 265i odst. 1 písm. b) tr. ř. se dovolání obviněného odmítá. Odůvodnění:I. Dosavadní průběh řízení 1. Rozsudkem Okresního soudu v Blansku ze dne 7. 10. 2020, č. j. 1 T 156/2019-6859, byl obviněný P. L. (dále „obviněný“, příp. „dovolatel“) uznán vinným zločinem zkrácení daně, poplatku a podobné povinné platby podle § 240 odst. 1, odst. 2 písm. c) tr. zákoníku, spáchaného ve spolupachatelství podle § 23 tr. zákoníku, jehož se podle jeho skutkových zjištění dopustil způsobem specifikovaným ve výroku rozsudku. 2. Obviněný byl za tento zločin odsouzen podle § 240 odst. 2 tr. zákoníku k trestu odnětí svobody v trvání dvou let, jehož výkon mu byl podle § 81 odst. 1, § 82 odst. 1 tr. zákoníku podmíněně odložen na zkušební dobu v trvání tří let. Podle § 73 odst. 1, 3 tr. zákoníku byl obviněnému dále uložen trest zákazu činnosti spočívající v zákazu výkonu funkce statutárního orgánu nebo člena statutárního orgánu obchodních společností a družstev na dobu tří let. Citovaným rozsudkem bylo rozhodnuto také o dvou spoluobviněných, a to obviněné obchodní společnosti S., jež byla uznána vinou zločinem zkrácení daně, poplatku a podobné povinné platby podle § 240 odst. 1, odst. 2 písm. c) tr. zákoníku, a obviněném Z. K., který byl naopak obžaloby zproštěn. 3. O odvoláních obviněného a dalších spoluobviněných proti tomuto rozsudku rozhodl Krajský soud v Brně usnesením ze dne 19. 5. 2021, č. j. 3 To 423/2020-6899, jímž je podle § 256 tr. ř. zamítl.II. Dovolání a vyjádření k němu 4. Proti citovanému usnesení krajského soudu podal obviněný prostřednictvím svého obhájce Mgr. Miroslava Burgeta dovolání, jež opřel o dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. Obviněný má za to, že v jeho věci došlo k porušení zásady presumpce neviny a z ní vyplývající zásady in dubio pro reo, přičemž je možné sledovat situaci tzv. extrémního nesouladu mezi skutkovými a právními závěry soudů. 5. Dovolatel se domnívá, že nedošlo k náležitému posouzení subjektivní stránky trestného činu, pro jehož spáchání byl odsouzen. Z důkazů, na které soudy obou stupňů v rámci jejich hodnocení odkazují, nevyplývá, že by jednal úmyslně. Listinné důkazy včetně spisu Finančního úřadu pro Jihomoravský kraj vypovídají o tom, že jako jednatel vždy postupoval v souladu s listinnými podklady, které mu byly řádně předloženy a odůvodňovaly jeho kroky, jež byly z jeho pohledu správné. Ve vztahu k uvedenému soudy neposkytly dostatečné odůvodnění. 6. Následně obviněný uvádí, že nemohl vědět, že daná plnění neproběhla, když sám předmětné zakázky nekontroloval. To dělali k tomu povolaní zaměstnanci společnosti S., od kterých vždy obdržel předávací protokol a další podklady vedoucí k odsouhlasení příslušné účetní operace. Nemůže po něm být požadováno, aby jako jednatel společnosti osobně kontroloval každou operaci a provedení všech konkrétních prací probíhající v rámci její činnosti. Soudy neprovedly jediný důkaz, ze kterého by vyplynulo, že se jako jednatel úmyslně snažil vytvořit mezi společností S. a společností M. fiktivní smluvní vztah. Ze všeho výše uvedeného podle dovolatele vyplývá, že bylo porušeno jako právo na spravedlivý proces. 7. Závěrem svého dovolání obviněný navrhl, aby Nejvyšší soud podle § 265k odst. 1 tr. ř. zrušil usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 19. 5. 2021, č. j. 3 To 423/2020-6899 a podle § 265m odst. 1 tr. ř. vydal rozsudek o jeho zproštění obžaloby. 8. Citované usnesení odvolacího soudu napadla podáním (č. l. 6920-6921) vyhotoveným opatrovníkem a označeným jako dovolání i obviněná právnická osoba. Navrhla v něm, aby z důvodů jí vyložených bylo usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 19. 5. 2021, č. j. 3 To 423/2020-6899, podle § 265k tr. ř. zrušeno a věc byla podle § 265l odst. 1 tr. ř. vrácena Krajskému soudu v Brně k dalšímu řízení. 9. Nejvyšší státní zástupce se k dovolání obviněného, jehož opis mu byl doručen dne 18. 10. 2021, a podání obviněné právnické osoby, jehož opis mu byl doručen dne 15. 10. 2021, dosud nevyjádřil. III. Přípustnost dovolání a obecná východiska rozhodování 10. Nejvyšší soud jako soud dovolací (§ 265c tr. ř.) nejprve zkoumal, zda v této trestní věci je dovolání přípustné, zda bylo podáno v zákonné lhůtě a na místě, kde lze takové podání učinit, a zda jej podala osoba oprávněná. Shledal přitom, že dovolání obviněného je přípustné podle § 265a odst. 1, odst. 2 písm. h) tr. ř. Dále zjistil, že dovolání bylo podáno osobou oprávněnou [§ 265d odst. 1 písm. c), odst. 2 tr. ř.], v zákonné lhůtě a na místě, kde lze podání učinit (§ 265e odst. 1, 2 tr. ř.), přičemž splňuje i obsahové náležitosti dovolání (§ 265f tr. ř.). 11. Podání označené jako dovolání učiněné obviněnou právnickou osobou S. prostřednictvím jí ustanoveného opatrovníka JUDr. Radovana Rumlera, nebylo Nejvyšším soudem posouzeno jako dovolání, a to s ohledem na povinnost obviněného plynoucí z § 265d odst. 2 tr. ř. – zde bez rozdílu zda jde o osobu fyzickou či právnickou –podat dovolání prostřednictvím obhájce. Podle jeho znění [o]bviněný může dovolání podat pouze prostřednictvím obhájce (věta první). Citované ustanovení (jeho věta druhá) současně upravuje důsledky spojené s nesplněním takto formulovaného požadavku, neboť stanoví, že [p]odání obviněného, které nebylo učiněno prostřednictvím obhájce, se nepovažuje za dovolání, byť bylo takto označeno; o tom musí být obviněný poučen (§ 125 odst. 3). V této souvislost Nejvyšší soud konstatuje, že rozhodnutí odvolacího soudu, jež obviněná právnická osoba specifikovaným podáním napadala, zákonem požadované poučení obviněného obsahuje (viz str. 13 usnesení odvolacího soudu). Zbývá dodat, že označené ustanovení (§ 265d odst. 2 tr. ř.) upravuje (věta třetí) i způsob naložení Nejvyššího soudu s takovým podáním (Nejvyšší soud o takovém podání nerozhoduje, ale …). Protože osobu ustanoveného opatrovníka nelze ztotožňovat s osobou zvoleného či ustanoveného obhájce (viz níže), který jako jediný je oprávněn za obviněného podat dovolání, bylo třeba s podáním opatrovníka naložit způsobem, který zákon pro takový případ stanoví v § 265d odst. 2 věta třetí tr. ř. 12. Z uvedených důvodů Nejvyšší soud