6 Tdo 1339/2020 — Nejvyšší soud

6 Tdo 1339/2020 citace  Soud:Nejvyšší soud Důvod dovolání:§ 265b odst.1 písm. g) tr.ř. Datum rozhodnutí:24. 3. 2021 Spisová značka:6 Tdo 1339/2020 ECLI:ECLI:CZ:NS:2021:6.TDO.1339.2020.3 Typ rozhodnutí:USNESENÍ Heslo:Vazba Dotčené předpisy:§ 205 odst. 1, 4 písm. b) tr. zákoníku Kategorie rozhodnutí:D Zveřejněno na webu:29. 6. 2021 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část trestní, dostupné na www.nsoud.cz. 6 Tdo 1339/2020- USNESENÍ Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 24. 3. 2021 o dovolání obviněného T. K., nar. XY, bytem XY, t. č. ve výkonu trestu odnětí svobody ve Věznici Příbram, proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 31. 7. 2020, č. j. 5 To 213/2020-195, jako soudu odvolacího v trestní věci vedené u Okresního soudu v Ostravě pod sp. zn. 4 T 71/2020, t a k t o: Podle § 265l odst. 4 tr. ř. se obviněný T. K. nebere do vazby. O d ů v o d n ě n í: 1. Usnesením Krajského soudu v Ostravě ze dne 31. 7. 2020, č. j. 5 To 213/2020-195, bylo podle § 256 tr. ř. zamítnuto odvolání obviněného proti rozsudku Okresního soudu v Ostravě ze dne 2. 6. 2020, sp. zn. 4 T 71/2020, kterým byl obviněný T. K. (dále jen „obviněný“, příp. „dovolatel“) uznán vinným jednak zločinem krádeže podle § 205 odst. 1 písm. c), odst. 2, odst. 4 písm. d) tr. zákoníku, jednak přečinem výtržnictví podle § 358 odst. 1, 2 písm. a) tr. zákoníku, jednak přečinem ublížení na zdraví podle § 146 odst. 1 tr. zákoníku a odsouzen podle § 205 odst. 4 tr. zákoníku, za použití § 43 odst. 1 tr. zákoníku k úhrnnému trestu odnětí svobody v trvání tří roků a šesti měsíců, pro jehož výkon byl zařazen podle § 56 odst. 2 písm. a) tr. zákoníku do věznice s ostrahou; poškozený byl se svým nárokem na náhradu škody podle § 229 odst. 1 tr. ř. odkázán na řízení ve věcech občanskoprávních. 2. Proti citovanému usnesení odvolacího soudu podal obviněný dovolání, v němž uplatnil dovolací důvody podle § 265b odst. 1 písm. g) a l) tr. ř. 3. Usnesením Nejvyššího soudu ze dne 24. 3. 2021, sp. zn. 6 Tdo 1339/2020, byl podle § 265k odst. 1, 2 tr. ř. zrušeno usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 31. 7. 2020, sp. zn. 5 To 213/2020, jakož i jemu předcházející rozsudek Okresního soudu v Ostravě ze dne 2. 6. 2020, sp. zn. 4 T 71/2020 a současně byla zrušena také další rozhodnutí na zrušená rozhodnutí obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu zejména pak rozsudek Okresního soudu v Ostravě ze dne 27. 11. 2020, sp. zn. 71 T 35/2020. Podle § 265l odst. 1 tr. ř. bylo Okresnímu soudu v Ostravě přikázáno, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl. 4. Podle § 265l odst. 4 tr. ř. vykonává-li se na obviněném trest odnětí svobody uložený původním rozsudkem a Nejvyšší soud k dovolání výrok o tomto trestu zruší, rozhodne zároveň o vazbě. 5. Protože se na obviněném vykonává trest odnětí svobody, který mu byl uložen shora citovaným rozsudkem Okresního soudu v Ostravě, ve spojení s uvedeným usnesením Krajského soudu v Ostravě a Nejvyšší soud k dovolání obviněného tento rozsudek soudu prvního stupně stejně jako usnesení odvolacího soudu zrušil, stal se další výkon tohoto trestu nepřípustným. Nejvyšší soud proto rozhodl ve smyslu citovaného ustanovení § 265l odst. 4 tr. ř. zároveň o vazbě. 6. V rámci tohoto rozhodování zhodnotil relevantní okolnosti. V souvislosti s předmětnou trestnou činností byl obviněný vzat do vazby usnesením Okresního soudu v Ostravě ze dne 9. 4. 2020, č. j. 0 Nt 16047/2020-11, a to z důvodů uvedených v § 67 písm. a), c) tr. ř. Soud prvního stupně i odvolací soud se velmi podrobně vyjadřovaly ve svých rozhodnutích k osobě obviněného i případné právní kvalifikaci, která odůvodňovala obavy vyslovené v zákonném ustanovení jako důvody pro vzetí obviněného do vazby. Zmíněnými soudy, byť toto není výslovně uvedeno v jejich rozhodnutích, bylo bezpochyby přihlíženo k nepřísnější právní kvalifikaci jednání obviněného, a to krádeži podle § 205 odst. 4 písm. b) tr. zákoníku. Vedle uvedeného zjištění (byť nepřímo bod 7 a 15 usnesení soudu druhého stupně) se k osobě obviněného, jeho pracovním návykům, bydlišti, opatřování zdrojů potravy apod. odvolací soud vyjádřil v bodech 25, 26 svého usnesení. Významem předchozích odsouzení obviněného při rozhodování o vzetí obviněného do vazby se zabýval např. v bodech 21 a 22 svého rozhodnutí. Nejvyšší soud neshledal, že by oproti zjištěním, která učinil nalézací a následně stížnostní soud v bodech shora uvedených k osobě obviněného, jeho předchozímu způsobu života apod., došlo k zásadním změnám. Na druhou stranu nelze přehlédnout, že obviněný do současné doby vykonal přibližně jedenáct měsíců z úhrnného trestu, který mu byl uložen, avšak usnesením Nejvyššího soudu ze dne 24. 3. 2021, sp. zn. 6 Tdo 1339/2020, byl zrušen a věc vrácena soudu prvního stupně, když existují důvodné pochybnosti [srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 16. 3. 2021, sp. zn. 15 Tdo 110/2021] o aplikovatelnosti ustanovení § 205 odst. 4 písm. b) tr. zákoníku, se sazbou od dvou let do osmi let odnětí svobody na trestní věc obviněného. 7. Po zvážení rozhodných skutečností dospěl Nejvyšší soud k závěru, že ve stávajícím stadiu řízení nebyly zjištěny konkrétní skutečnosti, ze kterých by vyplývala důvodná obava, která by odůvodňovala aplikaci některého z důvodů vazby uvedených v ustanovení § 67 písm. a) až c) tr. ř. 8. Z těchto důvodů Nejvyšší soud podle § 265l odst. 4 tr. ř. rozhodl, že se obviněný nebere do vazby. P o u č e n í : Proti tomuto usnesení není stížnost přípustná. V Brně dne 24. 3. 2021 JUDr. Jan Engelmann předseda senátu