6 Tdo 14/2023 — Nejvyšší soud

6 Tdo 14/2023 citace  Soud:Nejvyšší soud Důvod dovolání:§ 265b odst.1 písm. g) tr.ř. § 265b odst.1 písm. h) tr.ř. Datum rozhodnutí:16. 2. 2023 Spisová značka:6 Tdo 14/2023 ECLI:ECLI:CZ:NS:2023:6.TDO.14.2023.1 Typ rozhodnutí:USNESENÍ Heslo:Cizí věc Zpronevěra Dotčené předpisy:§ 206 odst. 1, odst. 4 písm. d) tr. zákoníku Kategorie rozhodnutí:C Zveřejněno na webu:9. 5. 2023 Podána ústavní stížnost Datum podáníSpisová značkaECLISoudce zpravodajVýsledekDatum rozhodnutí III.ÚS 1346/23 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část trestní, dostupné na www.nsoud.cz. 6 Tdo 14/2023-1646 USNESENÍ Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 16. 2. 2023 o dovolání, které podal obviněný L. K., nar. XY, Slovenská republika, trvale bytem XY, XY, proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 28. 7. 2022, č. j. 4 To 34/2022-1377, jako soudu odvolacího v trestní věci vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 1 T 12/2018, takto: Podle § 265j tr. ř. se dovolání obviněného zamítá. Odůvodnění: I. Dosavadní průběh řízení 1. Rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne 1. 4. 2022, č. j. 1 T 12/2018-1207, byl obviněný L. K. (dále „obviněný“, příp. „dovolatel“) uznán vinným zločinem zpronevěry podle § 206 odst. 1, odst. 4 písm. d) tr. zákoníku s účinností ode dne 1. 10. 2020, zákona č. 333/2020 Sb., jehož se podle jeho skutkových zjištění dopustil tím, že jako advokát zaměstnaný v advokátní kanceláři AK R., se sídlem XY, XY, poté, co dne 17. 6. 2016 na základě zplnomocnění ze dne 30. 5. 2016 založil pro svého zaměstnavatele ve Všeobecné úvěrové bance, a. s., ve Slovenské republice, na pobočce na adrese Čadca, Fraňa Kráľa 1504, firemní účet pod IBAN číslem XY a současně s tímto bankovním ústavem uzavřel na své jméno smlouvu o využívání služeb Nonstop Banking, do které nechal jako bezpečnostní prvek pro SMS autorizaci plateb, tedy pro zaslání hesla, uvést číslo svého mobilního telefonu XY a stal se tak jediným disponentem účtu, aniž by autentifikační údaje k internetovému bankovnictví svému zaměstnavateli bezodkladně předal, přičemž věděl, že na předmětný účet byly ve dnech 30. 6. 2016 a 7. 7. 2016 připsány částky ve výši 100.000 EUR a 200.000 EUR, určené oprávněné společnosti AK R., čehož si byl dobře vědom, neboť šlo o jednorázovou smluvní odměnu za poskytnuté právní služby, které jako zaměstnanec advokátní kanceláře a jejím jménem osobně poskytoval klientovi, jímž byla slovenská společnost Reality - Obchodná, a. s., následně z tohoto účtu převedl na svůj účet pod IBAN číslem XY (č. XY), vedený u Fio banky, a. s., dne 8. 7. 2016 částku ve výši 50.000 EUR (v přepočtu 1.351.500 Kč) s poznámkou pro plátce XY, dne 12. 7. 2016 částku ve výši 50.000 EUR (v přepočtu 1.351.750 Kč) s poznámkou pro plátce XY a dne 14. 7. 2016 částku ve výši 200.000 EUR (v přepočtu 5.408.000 Kč) s poznámkou pro plátce XY, tedy celkem částku ve výši 8.111.250 Kč, tyto finanční prostředky si ponechal a použil pro svoji potřebu, ačkoliv věděl, že se jednalo o jemu svěřenou částku náležející jinému, čímž společnosti AK R. způsobil škodu ve výši 8.111.250 Kč. 2. Obviněný byl za tento zločin odsouzen podle § 206 odst. 4 tr. zákoníku k trestu odnětí svobody v trvání dvou a půl roku, jehož výkon mu byl podle § 81 odst. 1 tr. zákoníku a § 82 odst. 1 tr. zákoníku podmíněně odložen na zkušební dobu v trvání pěti let. Dále mu byl podle § 73 odst. 1 tr. zákoníku uložen trest zákazu činnosti spočívající ve výkonu funkce advokáta na dobu trvání pěti let. Podle § 228 odst. 1 tr. ř. mu byla uložena povinnost zaplatit poškozené AK R. škodu ve výši 8.111.250 Kč, přičemž se zbytkem svého nároku na náhradu škody byla poškozená odkázána na řízení ve věcech občanskoprávních. 3. O odvoláních obviněného a státního zástupce proti tomuto rozsudku rozhodl Vrchní soud v Praze usnesením ze dne 28. 7. 2022, č. j. 4 To 34/2022-1377, jímž je podle § 256 tr. ř. zamítl. II. Dovolání a vyjádření k němu 4. Proti citovanému usnesení vrchního soudu podal obviněný prostřednictvím svého obhájce prof. JUDr. Tomáše Gřivny, Ph.D. dovolání, jež opřel o dovolací důvody podle § 265b odst. 1 písm. g), h), m) tr. ř. 5. Rozpor skutkových zjištění s provedenými důkazy, a tedy naplnění dovolacího důvodu podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. dovolatel shledává v chybné interpretaci zápisu v obchodním rejstříku. Odvolací soud podle mínění obhajoby nesprávně vyložil změnu zápisu v obchodním rejstříku, které pak přiřkl zcela odlišný význam. Pokud by společenská smlouva stanovila každému jednateli samostatnou pravomoc ve vztahu ke třetím osobám, tím spíše by se jevilo logické, aby mohli zastupovat společnost samostatně taktéž ve vztahu k zaměstnancům. Dané lze doložit sbírkou listin společnosti, kdy v notářském zápisu ze dne 18. 12. 2012 je obsažena původní formulace „Jednatel je oprávněn jednat jménem společnosti navenek ve všech věcech samostatně…“, přičemž již v notářském zápise ze dne 6. 3. 2013 je uvedeno: „Každý z jednatelů jedná jménem společnosti samostatně“. 6. Přestože se podle výkladu odvolacího soudu mělo jednat o zásadní změnu, do obchodního rejstříku nebyla zapsána až do 27. 9. 2017, a to v reakci na notářský zápis ze dne 12. 9. 2017. Je tedy zřejmé, že k vypuštění slova „navenek“ došlo z vůle obou společníků již dávno předtím, jednalo se však o změnu čistě technickou, bez reálného dopadu na rozsah jednatelského oprávnění. Ostatně k relativizaci otázky tvorby vůle došlo až v návaznosti na první kasační rozhodnutí odvolacího soudu. Již v trestním oznámení bylo uvedeno, že oba jednatelé za společnost jednají samostatně (bez dalšího). Obhajoba dále poukázala na běžnou praxi v AK R. (dále též jen „AK“) podloženou listinnými důkazy, a to ve vztahu ke třetím osobám i zaměstnancům, v nichž jednal vždy jen jeden z jednatelů. 7. Dovolatel dále shledává nesprávné právní posouzení věci ve smyslu dovolacího důvodu podle § 265b odst. 1 písm. h) tr. ř., neboť podle platné právní úpravy (§ 162-164 o. z.) a stavu zapsaného v obchodním rejstříku souhlas obou jednatelů nepotřeboval, když podle společenské smlouvy mohli jednatelé za společnost jednat samostatně. 8. Upozornil, že je třeba rozlišovat obchodní vedení společnosti a jeho projevy navenek, tedy jednání jménem právnické osoby. Obchodní vedení souvisí s tvorbou vůle a probíhá podle § 151-160 o. z., zatímco projev této vůle navenek je upraven v § 161-167 o. z. S odkazem na judikaturu (rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 20. 11. 2019, sp. zn. 27 Cdo 3312/2018) uvedl, že zastupuje-li právnickou osobu člen jejího orgánu způsobem zapsaným do veřejného rejstříku, nemohou se – neurčuje-li zvláštní úprava jinak – třetí osoby dovolat absence, vad či porušení rozhodnutí přijatého jejím orgánem uvnitř právnické osoby. Absence rozhodnutí v rámci obchodního vedení nemá vliv na platnost dotčeného jednání. Může však zakládat odpovědnost za škodu tohoto jednatele. Pro dovolatele byl souhlas tudíž platným právním jednáním, neboť mu nepřísluší přezkoumávat vnitřní procesy obchodního vedení společnosti – tvorbu vůle společníky AK. Dodal, že judikatura (rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 19. 3. 2019, sp. zn. 21 Cdo 3125/2018) dokonce výslovně vylučuje možnost, aby zaměstnanec námitku směřující k tvorbě vůle uvnitř orgánů právnické osoby vůbec vznesl, neboť mu to jako třetí osobě nepřísluší. Tyto závěry potvrzuje i komentářová literatura (k § 7 zákoníku práce). 9. Dovolatel dodal, že H. jako osoba právně vzdělaná jistě chápal důsledky svého kroku, tedy že zavdá důvody k úvaze, že deklaruje řádně vzniklou vůli právnické osoby. Krom toho na žádost odpověděl až po třech dnech, což je dostatečný časový prostor, aby žádost probral s druhým jednatelem. Jeho odpověď neobsahuje žádnou výhradu, ze které by bylo možno dovodit, že dohoda byla podmíněna ještě vyjádřením (schválením) druhého jednatele. 10. Shora uvedenou vadou je zatížen i rozsudek soudu prvního stupně. Již v předcházejícím řízení proto byly dány dovolací důvody podle § 265b odst. 1 písm. g), h) tr. ř. Tím je naplněn i dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. m) tr. ř. 11. Závěrem obviněný navrhl, aby Nejvyšší soud podle § 265k odst. 1 tr. ř. zrušil usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 28. 7. 2022, č. j. 4 To 34/2022-1377, a podle § 265l odst. 1 tr. ř. tomuto soudu věc vrátil a přikázal, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl. Pro případ, že by Nejvyšší soud shledal, že v posuzované věci je nutno rozhodnout jiným, než shora navrhovaným způsobem, vyjadřuje dovolatel souhlas s projednáním věci v neveřejném zasedání [§ 265r odst. 1 písm. c) tr. ř.]. 12. Dovolatel dále zaslal též podnět k přerušení výkonu rozhodnutí podle § 265o odst. 1 tr. ř., a to ve výroku o náhradě škody, neboť jeho výkon byl již zahájen dne 1