6 Tdo 377/2024 — Nejvyšší soud

6 Tdo 377/2024 citace  Soud:Nejvyšší soud Důvod dovolání:§ 265b odst.1 písm. g) tr.ř. § 265b odst.1 písm. h) tr.ř. Datum rozhodnutí:16. 7. 2024 Spisová značka:6 Tdo 377/2024 ECLI:ECLI:CZ:NS:2024:6.TDO.377.2024.1 Typ rozhodnutí:USNESENÍ Heslo:Důkaz Hodnocení důkazů Ne bis in idem Odvolací řízení Podplácení Poučovací povinnost Provádění důkazů Subsidiarita trestní represe Úplatek Úplatkářství Znalecký důkaz Znalecký posudek Zneužití pravomoci úřední osoby Zvukový záznam Dotčené předpisy:§ 2 odst. 5, 6 tr. ř. § 107 odst. 1 tr. ř. § 106 tr. ř. § 259 odst. 3 písm. a) tr. ř. § 112 odst. 1 tr. ř. § 213 tr. ř. § 329 odst. 1 písm. a) tr. zákoníku § 332 odst. 1 tr. zákoníku § 334 odst. 1 tr. zákoníku § 12 odst. 2 tr. zákoníku Kategorie rozhodnutí:CD Zveřejněno na webu:17. 9. 2024 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část trestní, dostupné na www.nsoud.cz. 6 Tdo 377/2024-494 USNESENÍ Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 16. 7. 2024 o dovolání, které podal obviněný J. V. proti rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem – pobočky v Liberci ze dne 14. 12. 2023, sp. zn. 55 To 335/2023, jako soudu odvolacího v trestní věci vedené u Okresního soudu v Jablonci nad Nisou pod sp. zn. 1 T 137/2021, takto: Podle § 265i odst. 1 písm. e) tr. ř. se dovolání obviněného odmítá. Odůvodnění: I. Dosavadní průběh řízení 1. Okresní soud v Jablonci nad Nisou rozsudkem ze dne 21. 6. 2023, sp. zn. 1 T 137/2021, uznal obviněného J. V. vinným pod bodem 1) ze spáchání přečinu zneužití pravomoci úřední osoby podle § 329 odst. 1 písm. a) tr. zákoníku a dále pod bodem 2) ze spáchání jednak přečinu zneužití pravomoci úřední osoby podle § 329 odst. 1 písm. a) tr. zákoníku a jednak přečinu podplacení podle § 332 odst. 1 alinea 1 tr. zákoníku. Za to jej podle § 329 odst. 1 tr. zákoníku za použití § 43 odst. 1 tr. zákoníku odsoudil k úhrnnému trestu odnětí svobody v trvání dva a půl roku, jehož výkon podle § 81 odst. 1 a § 82 odst. 1 tr. zákoníku podmíněně odložil na zkušební dobu v trvání tří roků. 2. O odvolání obviněného proti předmětnému rozsudku rozhodl ve druhém stupni Krajský soud v Ústí nad Labem – pobočka v Liberci rozsudkem ze dne 14. 12. 2023, sp. zn. 55 To 335/2023, jímž podle § 258 odst. 1 písm. b), d), odst. 2 tr. ř. napadený rozsudek zrušil ve výroku o vině pod bodem 2) a ve výroku o trestu a podle § 259 odst. 3 tr. ř. nově rozhodl tak, že obviněného na upraveném skutkovém základě uznal vinným ze spáchání přečinu podplacení podle § 332 odst. 1 alinea 1 tr. zákoníku. Za tento přečin a za přečin zneužití pravomoci úřední osoby podle § 329 odst. 1 písm. a) tr. zákoníku, který zůstal ve výroku o vině pod bodem 1) napadeného rozsudku nedotčen, odsoudil obviněného podle § 329 odst. 1 tr. zákoníku za užití § 43 odst. 1 tr. zákoníku k úhrnnému trestu odnětí svobody v trvání osmnácti měsíců, jehož výkon podle § 81 odst. 1 a § 82 odst. 1 tr. zákoníku podmíněně odložil na zkušební dobu v trvání dvou let. Jinak zůstal napadený rozsudek nezměněn. 3. Skutku popsaného v rozsudku soudu prvního stupně pod bodem 1) [dále označovaný jako skutek 1)] se obviněný dopustil tím, že v blíže nezjištěné době měsíce března 2020, v provozovně společnosti Kaufland Česká republika v.o.s., IČ: 25110161, v XY, ulici XY, zkontaktoval zde přítomného pracovníka ostrahy P. V., narozeného XY, který přivolal druhého pracovníka ostrahy J. T., narozeného XY, kterým nejprve předložil služební průkaz Policie České republiky včetně odznaku a s odůvodněním, že provádí služební činnost, od nich požadoval sdělení interních informací týkajících se zabezpečení prodejní plochy provozovny kamerovým systémem a sdělení možnosti získání kamerových záznamů včetně toho, po jakou dobu jsou zálohovány, kdy tyto informace mu pracovníci ostrahy s ohledem na jeho příslušnost k Policii České republiky poskytli, přičemž obžalovanému ukázali obrazovku s komplexním náhledem na jednotlivé pohledy všech bezpečnostních kamer provozovny, a dále mu sdělili, že doba zálohování kamerových záznamů je zhruba 6 dní a poté se začnou automaticky přemazávat s tím, že společnost Kaufland Česká republika v.o.s. záznamy poskytuje na základě oficiální žádosti na centrálu do Prahy, přičemž obžalovaný uvedené informace získal neoprávněně, neboť na předmětném místě nevykonával žádnou služební činnost a tyto informace opatřoval za účelem jejich využití k zastírání páchání vlastního protiprávního jednání v této provozovně spočívající v krádežích zboží, čímž jednal v rozporu s ustanovením § 45 odst. 1 písm. a), b) a i) a ustanovením § 46 odst. 1 zákona č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, ve znění pozdějších předpisů, jakož i Etickým kodexem Policie České republiky. 4. Skutek popsaný v rozsudku odvolacího soudu, jenž byl v poněkud odlišném znění původně uveden v rozsudku soudu prvního stupně jako skutek 2), [dále označovaný jako skutek 2)] spočíval v jednání obviněného, kterým dne 1. 8. 2020 v době okolo 10:00 hod. v provozovně společnosti Kaufland Česká republika v.o.s., IČ: 25110161, v XY, ulici XY, poté, kdy byl pracovníky ostrahy P. V. a J. T. v jejich kanceláři konfrontován s tím, že je podezřelý z krádeže zboží v této prodejně, nabídl jim blíže nezjištěný finanční obnos výměnou za to, že bude moci odejít, oni nebudou volat své vedoucí ani Policii České republiky a incident nebudou řešit, což odmítli a na místo přivolali Policii České republiky. II. Dovolání a vyjádření k němu 5. Shora citovaný rozsudek odvolacího soudu napadl obviněný zastoupený obhájcem JUDr. Josefem Kopřivou dovoláním, v němž odkázal na důvody dovolání podle § 265b odst. 1 písm. g) a h) tr. ř. 6. Obviněný namítl, že procesně nepoužitelnými důkazy jsou kamerové záznamy z prodejny Kaufland ze dne 1. 8. 2020. V trestním spise neexistuje žádný záznam o vydání věci, ani potvrzení či protokol podle § 78 tr. ř., který by potvrzoval, že by videozáznamy byly do trestního spisu zařazeny v souladu se zákonem. Soud prvního stupně přitom na videozáznamy v odůvodnění svého rozhodnutí opakovaně poukazoval a vyšel z nich při tvorbě skutkových zjištění i odvolací soud. Obviněný nesouhlasil s argumentací odvolacího soudu, podle které policejní orgán tyto záznamy opatřil u společnosti Kaufland Česká republika v. o. s. na základě žádosti o součinnost podle § 8 a § 9 zákona č. 341/2011 Sb., o Generální inspekci bezpečnostních sborů a o změně souvisejících zákonů. Podle obviněného se jedná o fabulaci odvolacího soudu, neboť žádná taková žádost ve spise založena není. Jelikož jsou uvedené záznamy procesně nepoužitelnými důkazy, jsou i veškerá skutková zjištění z nich vycházející nezákonná. To činí nezákonnými i oba napadené rozsudky. 7. Dalším procesně nepoužitelným důkazem je podle názoru obviněného znalecký posudek MUDr. Gabriely Leblové. Znalkyně v rámci jeho zpracování vycházela z úředních záznamů o podání vysvětlení, které nemohou být podkladem pro zpracování znaleckého posudku, jelikož byly opatřeny před zahájením trestního stíhání obviněného a obviněný se těchto úkonů nemohl účastnit. Nepoužitelnost úředního záznamu o podání vysvětlení jako důkazu v trestním řízení zmiňuje např. rozhodnutí Ústavního soudu ze dne 23. 2. 2012, sp. zn. III. ÚS 3432/11. Samotný znalecký posudek navíc neobsahuje doložku znalce, že si je vědom trestních následků vědomě nepravdivého znaleckého posudku. Žádné takové poučení znalkyně ve spise obviněný nenalezl. Proto nejde o znalecký posudek, ale o pouhý listinný důkaz. 8. Podstatné procesní pochybení spatřoval obviněný také v tom, že odvolací soud se v souvislosti s modifikací textového znění skutkové věty odchýlil od skutkových zjištění soudu prvního stupně, a to v rozporu s § 259 odst. 3 písm. a) tr. ř. Odvolací soud totiž ve veřejném zasedání nepřehrál audiozáznam z místa činu jako důkaz. Je sice pravdou, že nikdo z přítomných u veřejného zasedání přehrání audiozáznamu nepožadoval, to však nezbavilo soud povinnosti tento důkaz provést jeho přehráním. 9. Za další podstatné procesní pochybení označil obviněný to, že svědci P. V., J. T. a V. B., jejichž výslechy u hlavního líčení byly zaznamenány na nahrávací zařízení, nebyli před výslechem poučeni v rozsahu zachyceném v protokolech o hlavním líčení. 10. Obviněný dále namítl nesprávné právní posouzení věci. Ve vztahu ke skutku 1) uvedl, že napadený rozsudek není přesvědčivý a nese punc spekulativnosti v režimu „v pochybnostech v neprospěch“. Zdůraznil, že se nikdy nedotazoval na rozmístění kamer v prodejně. Zaznělo to pouze z úst svědka P. V., ale neexistuje o tom jiný důkaz. Tvrzení svědka stojí osamoceně a vzbuzuje důvodné pochybnosti, a proto měly soudy rozhodnout ve prospěch obviněného. Několikavteřinová ukázka rozmístění kamer v prod