6 Tdo 384/2024 — Nejvyšší soud

6 Tdo 384/2024 citace  Soud:Nejvyšší soud Důvod dovolání:§ 265b odst.1 písm. d) tr.ř. § 265b odst.1 písm. g) tr.ř. § 265b odst.1 písm. h) tr.ř. Datum rozhodnutí:28. 5. 2024 Spisová značka:6 Tdo 384/2024 ECLI:ECLI:CZ:NS:2024:6.TDO.384.2024.1 Typ rozhodnutí:USNESENÍ Heslo:Krádež Násilí proti úřední osobě Řízení o odvolání Vloupání Dotčené předpisy:§ 205 odst. 1 písm. a), b), odst. 2 tr. zákoníku § 178 odst. 1,2 tr. zákoníku § 325 odst. 1 písm. a), odst. 2 písm. a) tr. zákoníku § 263 tr. ř. Kategorie rozhodnutí:CD Zveřejněno na webu:16. 7. 2024 Podána ústavní stížnost Datum podáníSpisová značkaECLISoudce zpravodajVýsledekDatum rozhodnutí 15.08.2024II.ÚS 2298/24 David Uhlíř odmítnuto pro neodstraněné vady15. 10. 2024 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část trestní, dostupné na www.nsoud.cz. 6 Tdo 384/2024-1415 USNESENÍ Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 28. 5. 2024 o dovolání, které podal obviněný F. H. proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 13. 10. 2023, č. j. 6 To 307/2022-1345, jako soudu odvolacího v trestní věci vedené u Okresního soudu v Ostravě pod sp. zn. 14 T 14/2021, takto: Podle § 265i odst. 1 písm. e) tr. ř. se dovolání obviněného odmítá. Odůvodnění: I. Dosavadní průběh řízení 1. Rozsudkem Okresního soudu v Ostravě ze dne 28. 2. 2022, č. j. 14 T 14/2021-1016, byl obviněný F. H. (dále „obviněný“, příp. „dovolatel“) uznán vinným pod bodem 1. přečinem krádeže podle § 205 odst. 1 písm. a), b), odst. 2 tr. zákoníku, přečinem porušování domovní svobody podle § 178 odst. 1, 2 tr. zákoníku, přečinem neoprávněného užívání cizí věci podle § 207 odst. 1 tr. zákoníku a přečinem maření výkonu úředního rozhodnutí a vykázání podle § 337 odst. 1 písm. a) tr. zákoníku, pod bodem 2. zločinem násilí proti úřední osobě podle § 325 odst. 1 písm. a), odst. 2 písm. a) tr. zákoníku, přečinem ohrožení pod vlivem návykové látky podle § 274 odst. 1 tr. zákoníku, přečinem maření výkonu úředního rozhodnutí a vykázání podle § 337 odst. 1 písm. a) tr. zákoníku a přečinem poškození cizí věci podle § 228 odst. 1 tr. zákoníku, jehož se podle jeho skutkových zjištění dopustil způsobem specifikovaným ve výroku rozsudku. 2. Obviněný byl za shora uvedené trestné činy a rovněž za sbíhající se skutky pod body 1. – 3. z rozsudku Okresního soudu v Karviné – pobočky v Havířově ze dne 15. 6. 2020, sp. zn. 103 T 14/2019, který nabyl právní moci dne 3. 7. 2020 (za skutek pod bodem 1. původně odsouzen rozsudkem Okresního soudu v Pardubicích ze dne 5. 12. 2019, sp. zn. 2 T 129/2019, za skutek pod bodem 2. původně odsouzen pod bodem 1. rozsudku Okresního soudu v Karviné – pobočky v Havířově ze dne 28. 2. 2019, sp. zn. 105 T 5/2019), právně kvalifikované pod body 1. – 3. jako přečin krádeže podle § 205 odst. 1 písm. b), c), odst. 2, odst. 3 tr. zákoníku, pod bodem 2. jako přečin neoprávněného opatření, padělání a pozměnění platebního prostředku podle § 234 odst. 1 tr. zákoníku, a za sbíhající se skutek pod bodem 2. z rozsudku Okresního soudu v Karviné – pobočky v Havířově ze dne 28. 2. 2019, sp. zn. 105 T 5/2019, ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v Ostravě ze dne 16. 4. 2019, sp. zn. 4 To 85/2019, který nabyl právní moci dne 16. 4. 2019, právně kvalifikovaný jako přečin maření výkonu úředního rozhodnutí a vykázání podle § 337 odst. 1 písm. a) tr. zákoníku, podle § 325 odst. 2 tr. zákoníku za použití § 43 odst. 2 tr. zákoníku k souhrnnému trestu odnětí svobody v trvání 49 měsíců, pro jehož výkon byl podle § 56 odst. 2 písm. a) tr. zákoníku zařazen do věznice s ostrahou. Dále mu byl podle § 73 odst. 1, odst. 3 tr. zákoníku uložen trest zákazu činnosti spočívající v zákazu řízení motorových vozidel v trvání 24 měsíců. Současně byly podle § 43 odst. 2 tr. zákoníku zrušeny výrok o trestu z rozsudku Okresního soudu v Karviné – pobočky v Havířově ze dne 15. 6. 2020, sp. zn. 103 T 14/2019, výrok o trestu z rozsudku Okresního soudu v Pardubicích ze dne 5. 12. 2019, sp. zn. 2 T 129/2019, a výrok o trestu z rozsudku Okresního soudu v Karviné – pobočky v Havířově ze dne 28. 2. 2019, sp. zn. 105 T 5/2019, ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v Ostravě ze dne 16. 4. 2019, sp. zn. 4 To 85/2019, jakož i všechna další rozhodnutí na tyto výroky obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu. Podle § 99 odst. 2 písm. a), odst. 4 tr. zákoníku bylo obviněnému uloženo ochranné léčení psychiatrické v ústavní formě. Podle § 228 odst. 1 tr. ř. mu byla uložena povinnost zaplatit na náhradě škody poškozenému P. P. částku 3 800 Kč, přičemž podle § 229 odst. 2 tr. ř. byl poškozený odkázán se zbytkem svého nároku na řízení ve věcech občanskoprávních. 3. O odvolání obviněného a státního zástupce proti tomuto rozsudku rozhodl Krajský soud v Ostravě usnesením ze dne 13. 10. 2023, č. j. 6 To 307/2022-1345, jímž podle § 258 odst. 1 písm. b), c), odst. 2 tr. ř. v napadeném rozsudku zrušil výrok o uloženého ochranném léčení a podle § 259 odst. 1 tr. ř. ve zrušeném rozsahu věc vrátil okresnímu soudu, aby v ní učinil nové rozhodnutí. Odvolání státního zástupce podle § 256 tr. ř. zamítl. 4. Pro úplnost se uvádí, že Nejvyšší soud v projednávané věci rozhoduje již podruhé, neboť usnesením ze dne 26. 7. 2023, č. j. 6 Tdo 594/2023-1271, podle § 265k odst. 1, 2 tr. ř. zrušil předcházející usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 23. 1. 2023, č. j. 6 To 307/2022-1170, jakož i další rozhodnutí na toto usnesení obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu, a podle § 265l odst. 1 tr. ř. Krajskému soudu v Ostravě přikázal, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl. II. Dovolání a vyjádření k němu 5. Proti citovanému usnesení krajského soudu podal obviněný prostřednictvím svého obhájce JUDr. Alfréda Šrámka dovolání, jež opřel o dovolací důvody podle § 265b odst. 1 písm. d), g), h) tr. ř. Namítá, že byla porušena ustanovení o přítomnosti obviněného na veřejném zasedání, čímž krajský soud porušil jeho právo na spravedlivý proces, jak plyne z čl. 38 odst. 2 věty první Listiny základních práv a svobod (dále jen „Listina“), neboť mu neumožnil, aby byl přítomen projednání jeho věci. Rozhodná skutková zjištění, která jsou určující pro naplnění znaků trestného činu, jsou podle něj ve zjevném rozporu s obsahem provedených důkazů, napadené rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku. 6. Ustanovení o přítomnosti obviněného na veřejném zasedání, resp. jeho právo podle čl. 38 odst. 2 Listiny, bylo porušeno, když odvolací soud rozhodl v jeho nepřítomnosti, přestože požádal o zajištění své účasti prostřednictvím videokonference a vyslovil, že na své účasti trvá. Krom toho obhájce vznesl taktéž návrh na provedení výslechu obviněného užitím evropského vyšetřovacího příkazu, a to ve vztahu k jeho osobním poměrům. 7. Obviněný namítá, že skutková zjištění, která jsou určující pro naplnění znaků trestného činu jsou ve zjevném rozporu s obsahem provedených důkazů ve vztahu k naplnění znaku překonání překážky. Namítl, že ke dveřím hotelového pokoje přišel s prázdnýma rukama, a přesto měl podle soudu do něj vstoupit, aniž by jakkoli poškodil zámek dveří. Z toho vyplývá jediný možný závěr, že dveře musely být nedovřené a nemohly být zamčené. Soudy nepředložily žádnou teorii, jak se měl skutek vloupáním stát, krom odvolacího soudu, který ji však neopřel o provedené dokazování. Trvá na tom, že reálná možnost, jak by mohl překonat uzamčené dveře bez jejich poškození, neexistuje. Opačný závěr nelze založit ani na výpovědích manželů P. 8. Zjevný rozpor obviněný spatřuje taktéž ve vztahu k jeho úmyslnému najetí autem na úřední osobu. Má za to, že výpověď svědka T. H. je nevěrohodná, neboť si nepamatoval, ve kterém okamžiku policista vytáhl zbraň. Za jediný důkaz proto považuje výpověď svědka J. S. Ta může být vedena záměrem ospravedlnit užití střelné zbraně, neboť z kamerového záznamu je patrné, že zbraň držel již v době, kdy vystupoval z vozidla. 9. Nesprávné je podle dovolatele právní posouzení skutku jako krádeže ve vztahu k věcem, o jejichž existenci nevěděl, neboť chtěl jen přechodně užívat motorové vozidlo. Namítá, že o přítomnosti lyžařského vybavení ve střešním boxu nevěděl a ani vědět nemohl. Subjektivní stránka trestného činu krádeže proto nebyla naplněna. 10. Závěrem obviněný navrhl, aby Nejvyšší soud zrušil usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 13. 10. 2023, č. j. 6 To 307/2022-1345, a věc přikázal Krajskému soudu v Ostravě k dalšímu projednání. 11. Nejvyšší státní zástupce se k dovolání obviněného vyjádřil prostřednictvím státního zástupce činného u Nejvyššího státního zastupitelství (dále jen „státní zástupce“), který předně upozornil, že vyjma námitky, kterou obviněný