6 Tdo 491/2018 — Nejvyšší soud

6 Tdo 491/2018 citace  Soud:Nejvyšší soud Důvod dovolání:§ 265b odst.1 písm. g) tr.ř. Datum rozhodnutí:10. 5. 2018 Spisová značka:6 Tdo 491/2018 ECLI:ECLI:CZ:NS:2018:6.TDO.491.2018.1 Typ rozhodnutí:USNESENÍ Heslo:Důvod dovolání pro právní vady rozhodnutí Dotčené předpisy:§ 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. § 265i odst. 1 písm. b) tr. ř. Kategorie rozhodnutí:D Zveřejněno na webu:6. 8. 2018 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část trestní, dostupné na www.nsoud.cz. 6 Tdo 491/2018-148 U S N E S E N Í Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 10. 5. 2018 o dovolání, které podali obvinění T. H. N., T. H. L., proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 11. 11. 2015, č. j. 7 To 434/2013-6573, jako soudu odvolacího v trestní věci vedené u Okresního soudu v Ostravě pod sp. zn. 3 T 82/2012, takto : Podle § 265i odst. 1 písm. b) tr. ř. se dovolání obviněných o d m í t a j í . O d ů v o d n ě n í :I. Dosavadní průběh řízení 1. Rozsudkem Okresního soudu v Ostravě ze dne 1. 10. 2013, č. j. 3 T 82/2012-6042, byli obvinění T. H. N. a T. H. L. (dále též „obvinění“, příp. „dovolatelé“) uznáni vinnými jednak zločinem účasti na organizované zločinecké skupině podle § 361 odst. 1 tr. zákoníku, jednak přečinem organizování a umožnění nedovoleného překročení státní hranice podle § 340 odst. 1, odst. 2 písm. a) tr. zákoníku a obviněný T. H. N. jednak přečinem napomáhání k neoprávněnému pobytu na území republiky podle § 341 odst. 1 tr. zákoníku, přičemž uvedených trestných činů se dopustili způsobem popsaným ve výroku tohoto rozsudku. Za toto jednání byli oba obvinění odsouzeni podle § 361 odst. 1 tr. zákoníku, za použití § 43 odst. 1 tr. zákoníku k úhrnnému trestu odnětí svobody v trvání tří let u obviněného T. H. N. a dvou let a šesti měsíců u obviněného T. H. L. Oba obvinění byli pro výkon jim uloženého trestu zařazeni podle § 56 odst. 2 písm. b) tr. zákoníku do věznice s dozorem. Týmž rozsudkem bylo rozhodnuto o vině a trestu ostatních spoluobviněných (H. P. N., T. P., I. K. a P. V.). 2. O odvolání dovolatelů, obviněné H. P. N., jejího manžela V. N. a státní zástupkyně Okresního státního zastupitelství v Ostravě, rozhodl Krajský soud v Ostravě rozsudkem ze dne 11. 11. 2015, č. j. 7 To 434/2013-6573. Z podnětu odvolání dovolatelů, obviněné H. P. N. a jejího manžela, zrušil napadený rozsudek podle § 258 odst. 1 písm. b), d) tr. ř. ohledně obviněných H. P. N. a T. H. L. a podle § 258 odst. 1 písm. b), d), odst. 2 tr. ř. ohledně obviněného T. H. N. ve výroku o vině pod body 1), 2), 3), 4) ve vztahu k těmto třem obviněným a podle § 259 odst. 3 tr. ř. nově rozhodl tak, že dovolatele uznal vinnými přečinem napomáhání k neoprávněnému pobytu na území republiky podle § 341 odst. 1, odst. 2 písm. b) tr. zákoníku, jehož se dopustili tím, že: v součinnosti s blíže neustanovenou osobou vystupující pod jménem D., zdržující se ve Vietnamské socialistické republice, v období nejméně od měsíce ledna roku 2010 do 26. 6. 2011 na území České republiky, Vietnamské socialistické republiky, a Polské republiky po předchozí společné dohodě, s vědomím vlastního postavení a postavení a úloh druhého z obžalovaných a postavení a úloh blíže neustanovené osoby vystupující pod jménem D., vyplývajícího z rozdělení jejich úkolů, se záměrem dosáhnout neoprávněného majetkového prospěchu pácháním trestné činnosti související s organizováním napomáhání k neoprávněnému pobytu na území České republiky pod záminkou pobytu na území České republiky za účelem studia osobám pocházejícím z Vietnamské socialistické republiky, a dále s vědomím, že vietnamští státní příslušníci, kteří požádali o udělení studijního víza a o povolení pobytu v České republice za účelem studia, nebudou plnit podmínky pro udělení víza k pobytu nad 90 dnů v České republice a pro povolení k dlouhodobému pobytu za účelem studia na území České republiky, a že skutečnosti dokládané k místu pobytu a jeho studiu jsou pouze formalitou, jejímž jediným smyslem je dosáhnout pro tyto osoby příznivého rozhodnutí správního orgánu, které jim umožní vycestovat z Vietnamské socialistické republiky do České republiky a získat v České republice dlouhodobé vízum a povolení k dlouhodobému pobytu za účelem studia, oba obžalovaní v rámci činnosti této organizované skupiny činili kroky ke zdárnému dosažení smluveného záměru tím, že byli v kontaktu se zájemci o vycestování z Vietnamské socialistické republiky nebo s jejich příbuznými, zajišťovali komunikaci se zájemci o vycestování z Vietnamské socialistické republiky a s jejich rodinnými příslušníky, obstarávání dokladů potřebných k vyřízení víz a žádostí o udělení pobytu za účelem studia osob v České republice, přebírání instrukcí, přípravu zájemců o vycestování na pohovory na Velvyslanectví České republiky v Hanoji, organizování vycestování zájemců z Vietnamské socialistické republiky do České republiky, a po přicestování zájemců do České republiky zajišťovali jejich přepravu po území České republiky, ubytování a součinnost při vyřizování pobytu na pracovišti Odboru azylové a migrační politiky Ministerstva vnitra České republiky, a takto jednali i v součinnosti s advokáty poskytujícími právní služby jak v České republice, tak i ve Vietnamské socialistické republice, a to s M. S. v období nejméně od měsíce ledna 2010 do měsíce května 2010, a s .R. S. v období od května 2010 do 26. 6. 2011, kdy M. S. a poté R. S. jako zmocněnci žadatelů o pobyt jednali před správními orgány a R. S. navíc pro žadatele o udělení pobytu zajistil jednak formální ubytování pro účely správního řízení na ubytovně v B. – s., Z., F., u provozovatele Y. H., jednak vystavení potvrzení o studiu na Vysokém učení technickém v Brně, a oba obžalovaní jednali s uvedenými advokáty přímo nebo prostřednictvím H. P. N., která pro advokátní kanceláře advokátů M. S. a R. S. pracovala jako tlumočnice pro jazyk vietnamský, přičemž v důsledku jednání obžalovaných v rámci činnosti této organizované skupiny došlo k legalizaci pobytu osob D. Q. H., N. T. H. Y., a P. V. H., na území České republiky v rozporu s ustanovením § 30 a § 42d zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů v platném znění, neboť jmenovaným třem osobám takto napomohli k získání dlouhodobého víza a povolení k dlouhodobému pobytu na území České republiky za účelem studia, ačkoliv tyto osoby ke studiu nenastoupily a na jimi deklarovaných adresách trvalého pobytu v České republice se vůbec nezdržovaly, za což obžalovaní převzali částku 10 000 USD od D. Q. H., částku 11 000 USD od H. T. T. a L. N. T. za N. T. H. Y. a částku 13 000 USD od otce P. V. H., a takto konkrétně 1. od přesně nezjištěného dne v měsíci září roku 2010 do 28. 1. 2011 se záměrem dosáhnout takto neoprávněného majetkového prospěchu, poté, co osoba vystupující pod jménem D. obstarala jako zájemce o vycestování z Vietnamské socialistické republiky do České republiky a následný pobyt v Evropě D. Q. H., dosáhli za vzájemné součinnosti pro tuto osobu udělení víza k pobytu nad 90 dnů v České republice a povolení k dlouhodobému pobytu za účelem studia na území České republiky tak, že blíže neustanovená osoba vystupující pod jménem pan D. společně s obžalovanými T. H. N. a T. H. L. opatřili příslušné doklady potřebné pro vycestování, a H. P. N. jako tlumočnice a advokát R. S. jako zmocněnec žadatele jednali za tím účelem se správními orgány, v průběhu měsíce října roku 2010 se účastnili pohovoru se žadatelem o udělení víza a povolení k pobytu v České republice na Velvyslanectví České republiky v Hanoji, přičemž D. Q. H. byl předem seznámen s otázkami pokládanými žadatelům v rámci pohovoru blíže neustanovenou osobou vystupující pod jménem D., a současně bylo za tím účelem formálně doloženo jednak potvrzení o studiu na Vysokém učení technickém v Brně, kurzu českého jazyka a jednak ubytování v České republice u ubytovatele Y. H. na ubytovně v B. – S., Z., F., obstarané advokátem R. S., kdy následně dne 28. 1. 2011 D. Q. H. letecky přicestoval do P. na letiště P.-R., kde jej na žádost obžalovaného T. H. L. vyzvedl muž vietnamského etnika a odvezl jej svým vozidlem tovární značky Škoda Octavia, na vlakové nádraží P. – h. n., odkud D. Q. H. vlakem odcestoval do O., kde pobýval na neznámém místě až do 1. 2. 2011, kdy byl obžalovanými T. H. N. a T. H. L. dopraven vozidlem tovární značky Škoda Octavia do B. na Odbor azylové a migrační politiky Ministerstva vnitra ČR, kde se v doprovodu R. S. podrobil proceduře v souvislosti s přicestováním cizince do České republiky, následně jej obžalovaní T. H. N. a T. H. L. dopravili tímtéž vozidlem zpět do O., kde přesedli do vozidla tovární značky Škoda Superb, registrační značky, obžalovaného T. H. L.,