6 Tdo 703/2024 — Nejvyšší soud

6 Tdo 703/2024 citace  Soud:Nejvyšší soud Důvod dovolání:§ 265b odst.1 písm. g) tr.ř. § 265b odst.1 písm. h) tr.ř. Datum rozhodnutí:17. 9. 2024 Spisová značka:6 Tdo 703/2024 ECLI:ECLI:CZ:NS:2024:6.TDO.703.2024.1 Typ rozhodnutí:USNESENÍ Heslo:Hodnocení důkazů Poškozování a ohrožení provozu obecně prospěšného zařízení Poškozování a ohrožení provozu obecně prospěšného zařízení úmyslné Dotčené předpisy:§ 2 odst. 6 tr. ř. § 276 odst. 1, 2 písm. b) tr. zákoníku Kategorie rozhodnutí:D Zveřejněno na webu:11. 11. 2024 Podána ústavní stížnost Datum podáníSpisová značkaECLISoudce zpravodajVýsledekDatum rozhodnutí 27.12.2024I.ÚS 3479/24 Jan Wintr odmítnuto pro zjevnou neopodstatněnost30. 4. 2025 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část trestní, dostupné na www.nsoud.cz. 6 Tdo 703/2024-482 USNESENÍ Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 17. 9. 2024 o dovoláních, která podali obvinění J. Č., a L. H., proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 19. 3. 2024, sp. zn. 4 To 9/2024, jako soudu odvolacího v trestní věci vedené u Okresního soudu v Třebíči pod sp. zn. 13 T 39/2023, takto: Podle § 265i odst. 1 písm. e) tr. ř. se dovolání obou obviněných odmítají. Odůvodnění: I. Dosavadní průběh řízení 1. Okresní soud v Třebíči rozsudkem ze dne 13. 11. 2023, sp. zn. 13 T 39/2023, uznal obviněné J. Č. a L. H. vinnými ze spáchání zločinu poškození a ohrožení provozu obecně prospěšného zařízení podle § 276 odst. 1, odst. 2 písm. b) tr. zákoníku, kterého se podle skutkové věty dopustili tím, že (zkráceně) dne 25. 7. 2022 v době od 9:28 hod. do 9:33 hod. v k. ú. obce XY v oploceném areálu v technologické místnosti vysílače firmy JaroNet s.r.o. přesně nezjištěným způsobem poškodili obecně prospěšné zařízení, rackové skříně s technologií datových nosičů firmy STARNET, s.r.o., tím způsobem, že přestřihli dráty a vytrhali kontakty z tohoto zařízení, které se v tuto chvíli stalo nefunkčním, kdy došlo k odpojení cca 800 uživatelů od IT služeb, čímž byla společnosti STARNET, s.r.o., způsobena škoda nejméně ve výši 29 524 Kč. 2. Oba obviněné za to podle § 276 odst. 2 tr. zákoníku odsoudil k trestu odnětí svobody v trvání dvanácti měsíců, jehož výkon podle § 81 odst. 1 tr. zákoníku a § 82 odst. 1 tr. zákoníku podmíněně odložil na zkušební dobu v trvání dvaceti čtyř měsíců. Podle § 67 odst. 2 písm. a) tr. zákoníku za použití § 53 odst. 1 tr. zákoníku a § 68 odst. 1, 2, 3 tr. zákoníku každému z obviněných dále uložil peněžitý trest o výměře sta denních sazeb po částce 250 Kč, celkem tedy ve výši 25 000 Kč. Podle § 229 odst. 1 tr. ř. poškozenou společnost STARNET, s.r.o., s uplatněným nárokem na náhradu škody odkázal na řízení ve věcech občanskoprávních. 3. O odvoláních obviněných proti odsuzujícímu rozsudku rozhodl ve druhém stupni Krajský soud v Brně usnesením ze dne 19. 3. 2024, sp. zn. 4 To 9/2024, jímž je podle § 256 tr. ř. jako nedůvodná zamítl. Rozsudek soudu prvního stupně tak nabyl právní moci dne 19. 3. 2024 [§ 139 odst. 1 písm. b) cc) tr. ř.]. II. Dovolání a vyjádření k nim 4. Shora citovaný rozsudek odvolacího soudu napadli dovoláními obviněný J. Č. prostřednictvím obhájkyně JUDr. Zuzany Kristiánové a obviněný L. H. prostřednictvím obhájce JUDr. Ivo Panáka. 5. Obviněný J. Č. odkázal na důvody dovolání podle § 265b odst. 1 písm. g) a h) tr. ř. Namítl, že skutkový stav, který zjistil soud, není trestným činem, neboť nevykazuje znaky jednání jako složky objektivní stránky trestného činu a rozsudek konstruuje jeho trestní odpovědnost jako odpovědnost za následek. Popřel, že by jakýmkoliv způsobem zapříčinil nefunkčnost zařízení poškozené. Zařízení bylo podle jeho názoru vypnuto na dálku ještě před jeho vstupem do technické budovy. Soudy opomenuly nezpochybnitelné důkazy, které to potvrzují. Konkrétně jde o obrazový záznam z venkovní kamery, která byla propojena s počítačem v kanceláři poškozené. Kamera přestala posílat obrazový záznam v 9:28 hodin, kdy došlo k vypnutí sítě a kdy stál obviněný před technickou budovou. Závěr soudu prvního stupně, že k výpadku sítě došlo asi za dvě minuty poté, co byli na odeslaném krátkém videu z kamery zaznamenáni oba obvinění před technickou budovou, považuje obviněný za spekulaci. Nepravdivé jsou podle obviněného výpovědi svědků M. H. a P. M., kteří uvedli, že kamera odešle jen krátké upozorňovací video a pak jen nahrává na SD kartu. Každá bezpečnostní kamera přitom umožňuje online přístup a sledování dění v reálném čase, včetně okamžitého nahrávání videa do počítače. Ukládání na SD kartu je jen bonusem. Online spojení navíc muselo být zajištěno při správném nasměrování kamery. Také záznam z 19. 7. 2022 vyvrací, že by mohl být pořízen ze záznamové SD karty. V rozporu s obsahem videonahrávky pořízené u vysílače je rovněž závěr soudu, že obviněný z kamery vyjmul SD kartu. To je zcela nemožné, jelikož obviněný byl zaznamenán, jak stojí ve dveřích technické budovy s levou rukou v bok, a tedy nemohl odšroubovat kryt kamery a vyjmout SD kartu. Možnost, že by síť byla vypnuta na dálku, soudy nedůvodně odmítly. Pokud daly soudy jednání obviněných do souvislosti s výzvou k odstranění technologie do dne 22. 7. 2022, nevzaly v úvahu, že obdobná situace nastala na jaře 2022, kdy obviněný také žádné kabely neřezal, netrhal ani neodpojoval. 6. Také z časové osy předložené obviněným vyplývá, že se obviněný nemohl dopustit vytýkaného jednání, jelikož by k tomu měl pouze vteřiny. Systém Nagios zaznamenal poruchu v 9:30:57. Soudní znalec i administrátor potvrdili, že systém má zpoždění 2-3 minuty. K poruše proto muselo dojít v době, kdy obviněný stál před technickou budovou, anebo jen krátce poté. Výsledek dokazování se proto obviněnému jeví jako naprosto nespravedlivý a věcně neudržitelný. Skutečnost, že vstoupil do budovy, kde se nachází technologie poškozené, nemůže naplnit skutkovou podstatu zločinu poškození a ohrožení provozu obecně prospěšného zařízení podle § 276 odst. 1, odst. 2 písm. b) tr. zákoníku. S odkazem na nález Ústavního soudu ze dne 1. 11. 2017, sp. zn. I. ÚS 1135/17, namítl, že v jeho případě se jedná o tzv. opomenuté důkazy. V souvislosti s extrémně vadným hodnocením důkazů a porušením zásady in dubio pro reo citoval nález Ústavního soudu ze dne 10. 7. 2014, sp. zn. III. ÚS 888/14-1. 7. V další části dovolání obviněný namítl, že soud druhého stupně téměř kompletně opomenul jeho jasně a konkrétně formulované odvolací námitky. Namísto toho se opakovaně spokojil s paušálním a obecným odkazem na odůvodnění rozsudku nalézacího soudu. Navíc se odvolací soud dopustil svévole při hodnocení důkazů, které prezentoval v rozporu se svědeckými výpověďmi, konkrétně svědkyně H. U., znalce Ing. Jiřího Kapouna a svědka M. H. Soud druhého stupně opomenul i námitky týkající se počtu poškozených zařízení uvnitř objektu. 8. Závěrem obviněný soudům vytkl, že jejich úporná snaha dosáhnout jeho odsouzení se projevila tím, že důkazy svědčící v jeho prospěch svévolně překroutily a vyloženě nepravdivé výpovědi svědků hodnotily jako přesvědčivé důkazy, na nichž založily svá skutková zjištění. 9. Obviněný proto navrhl, aby napadené usnesení Krajského soudu v Brně bylo zrušeno. 10. Obviněný L. H. v dovolání odkázal na důvod dovolání podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. s tím, že rozhodná skutková zjištění, která jsou určující pro naplnění znaků trestného činu, jsou ve zjevném rozporu s obsahem provedených důkazů. Podle obviněného bylo prokázáno, že k poškození obecně prospěšného zařízení nedošlo jeho jednáním, ale celý systém mohl být uveden mimo provoz dálkově (úmyslně) přímo poškozenou. Do areálu vysílače se dne 25. 7. 2022 dostavil se spoluobviněným J. Č. a dalšími pracovníky, aby provedli úklidové práce. Žádný z provedených důkazů jej nespojuje se skutkem a skutkovou podstatou trestného činu, za který byl odsouzen. Skutková zjištění soudů nejsou prokázána ani v časové ose údajného poškození vysílače mezi 9:28 až 9:33 hodin. Podle výpisu systému Nagios k přerušení signálu vysílače došlo v 9:30:57 hodin, přičemž záznam je zpožděn asi o jednu minutu. Videokamera snímající vchod do technologické části vysílače vysílá náhledové video každých 5-10 sekund. Poškozená doložila záznam z kamery v časovém úseku 9:27:53 – 9:28 hodin, kdy oba obvinění stojí před budovou vysílače. Pokud by videokamera byla odpojena přibližně minutu před přerušením signálu, tedy v 9:29:57 hodin, musel by záznam z kamery trvat ještě o dvě minuty déle. Soudy proto vůbec nemohou mít za prokázané, kdy oba obvinění vstoupili do technologické části vysílače a zda vůbec mohli i z časového hlediska způsobit poškození přestříháním kabelů, zejména když k tomu neměli žádné potřebné nástroje. 11. Obviněný dále namítl, že výstup ze systému Nagios mohl být