6 Tdo 707/2023 — Nejvyšší soud

6 Tdo 707/2023 citace  Soud:Nejvyšší soud Důvod dovolání:§ 265b odst.1 písm. d) tr.ř. § 265b odst.1 písm. e) tr.ř. § 265b odst.1 písm. g) tr.ř. § 265b odst.1 písm. h) tr.ř. § 265b odst.1 písm. m) tr.ř. Datum rozhodnutí:27. 2. 2024 Spisová značka:6 Tdo 707/2023 ECLI:ECLI:CZ:NS:2024:6.TDO.707.2023.1 Typ rozhodnutí:USNESENÍ Heslo:Hodnocení důkazů Spolupachatelství Subsidiarita trestní represe Účinná lítost Veřejné zasedání Zkrácení daně, poplatku a podobné povinné platby Zpronevěra Dotčené předpisy:§ 240 odst. 1, 2 písm. a, c) tr. zákoníku § 206 odst. 1, 5 písm. a) tr. zákoníku § 2 odst. 6 tr. ř. § 12 odst. 2 tr. zákoníku § 23 tr. zákoníku § 33 tr. zákoníku Kategorie rozhodnutí:CD Zveřejněno na webu:7. 5. 2024 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část trestní, dostupné na www.nsoud.cz. 6 Tdo 707/2023-3645 U S N E S E N Í Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 27. 2. 2024 o dovolání, které podal obviněný Petr Urban, trvale bytem Třešňová 1991/9, České Budějovice, proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 5. 1. 2023 sp. zn. 4 To 49/2022, jako soudu odvolacího v trestní věci vedené u Krajského soudu v Českých Budějovicích – pobočky v Táboře pod sp. zn. 9 T 4/2021, takto: Podle § 265i odst. 1 písm. e) tr. ř. se dovolání obviněného odmítá. Odůvodnění: I. Dosavadní průběh řízení 1. Rozsudkem Krajského soudu v Českých Budějovicích – pobočky v Táboře ze dne 3. 8. 2022, sp. zn. 9 T 4/2021, byl obviněný Petr Urban uznán vinným ze spáchání zločinu zkrácení daně, poplatku a podobné povinné platby podle § 240 odst. 1, odst. 2 písm. a), c) tr. zákoníku (pod bodem 1.) a zvlášť závažného zločinu zpronevěry podle § 206 odst. 1, odst. 5 písm. a) tr. zákoníku (pod bodem 2.), jichž se podle skutkových zjištění uvedených ve výroku rozsudku dopustil tím, že (zestručněně vyjádřeno) 1. v přesně nezjištěné době od 16. 10. 2016 do 10. 4. 2017 jako jednatel a současně majitel 50% obchodního podílu společnosti th-cann, s. r. o. (dále jen th-cann), společně s Ing. Tomášem Holíkem, taktéž jednatelem a majitelem 50% obchodního podílu této společnosti, se záměrem zkrátit daňovou povinnost společnosti th-cann na dani z příjmů právnických osob za rok 2016, v rozporu s § 24 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, za pomoci přinejmenším L. J. V., generálního ředitele společnosti IKR TRADING and CONSULTANCY B. V. (dále jen „IKR“), jenž po konzultaci s obžalovaným Petrem Urbanem, Tomášem Holíkem navrhl a podle jejich pokynu založil strukturu nizozemských společností sestávající ze dvou manažerských společností Tacbeas B. V., zapsané do nizozemského obchodního rejstříku dne 23. 12. 2016, jejímž jediným společníkem byl Ing. Tomáš Holík, a společnosti VernTrade B. V., zapsané do nizozemského obchodního rejstříku dne 19. 12. 2016, jejímž jediným společníkem byl obviněný a statutárním orgánem označeným jako generální ředitel L. J. V., a společnosti IKR, kterou k tomuto účelu poskytl její tehdejší jediný společník M. d. W., jenž prodal svůj obchodní podíl společnostem Tacbeas B. V. a VernTrade B. V., přičemž L. J. V. za společnost IKR v posledním týdnu roku 2016 vystavil fiktivní faktury znějící na celkovou částku 623 000 € (podle příslušných platných kurzovních lístků ČNB v přepočtu 16 841 460 Kč) jako údajným dodavatelem plnění spočívajícího v poskytnutí manažerského poplatku za rok 2016, know-how technologie extrakce, výroby, skladování a zpracování průmyslového konopí za období leden 2016 až prosinec 2016, čímž tyto osoby neoprávněně navýšily výdaje ovlivňující základ daně z příjmů společnosti th-cann za zdaňovací období roku 2016 tak, že předstíraly obchodní spolupráci mezi společností th-cann a IKR ve zdaňovacím období roku 2016, a tyto faktury nechali obviněný a Ing. Tomáš Holík zahrnout do účetnictví společnosti th-cann a následně tato fiktivní plnění jako výdaje společnosti neoprávněně uplatnili v rámci podaného řádného daňového přiznání k dani z příjmů právnických osob společnosti th-cann za rok 2016, které po dohodě s obviněným podal Ing. Tomáš Holík dne 10. 4. 2017 s deklarovaným základem daně ve výši 738 030 Kč a daňovou povinností ve výši 138 510 Kč, čímž v rozporu s § 24 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, protiprávně snížili základ daně o částku 16 841 460 Kč a zkrátili tím daň z příjmu právnických osob za zdaňovací období roku 2016 o částku 3 199 980 Kč, čímž způsobili České republice, zastoupené Finančním úřadem pro hl. m. Prahu, Územním pracovištěm pro Prahu – Jižní Město, škodu ve výši nejméně 3 199 980 Kč, přičemž po výzvě Finančního úřadu pro hl. m. Prahu, Územního pracoviště Praha – Jižní Město, ze dne 8. 1. 2018, Ing. Tomáš Holík dne 13. 2. 2018 podal dodatečné daňové přiznání s opraveným základem daně v řádné výši 18 100 000 Kč a daňovou povinností ve výši 3 439 000 Kč, čímž na základě dobrovolného jednání Ing. Tomáše Holíka byla zjednána náprava a nedoplatek na dani z příjmu právnických osob ve výši 3 300 490 Kč byl zcela uhrazen v době před zahájením trestního řízení v této věci, 2. v době od 29. 12. 2017 do 31. 1. 2018 jako jednatel společnosti th-cann se záměrem získat neoprávněný majetkový prospěch, bez řádného právního důvodu a bez vědomí a souhlasu společníka Ing. Tomáše Holíka, dne 9. 1. 2018 z účtu společnosti th-cann převedl finanční prostředky této společnosti ve výši 5 870 750 Kč ve prospěch účtu registrovaného na společnost OFP s.r.o., ve které byl v té době jediným jednatelem a společníkem s 50% podílem, a poté odpovídající protihodnotu ve výši 230.000 € téhož dne převedl z účtu společnosti OFP s.r.o. na účet společnosti IKR, a ve stejný den z dalšího účtu společnosti th-cann převedl finanční prostředky této společnosti ve výši 220 000 € na účet společnosti IKR, přičemž tyto bezhotovostní platby realizoval na základě faktury č. 291217 ze dne 29. 12. 2017, kterou za společnost IKR na celkovou částku 450 000 € vystavil po dohodě s ním L. J. V. za fiktivní plnění v podobě manažerského poplatku za rok 2017 v hodnotě 145 000 € a za údajné poskytnutí know-how technologie a extrakce v hodnotě 275 000 € a výroby, skladování a zpracování průmyslového konopí v hodnotě 30 000 €, kterou předtím vyfakturovala společnosti IKR společnost VernTrade B. V., ačkoliv ve skutečnosti společnost VernTrade B. V. společnosti IKR žádné takové plnění nedodala a nedodala jej tedy ani společnost IKR společnosti th-cann, přičemž po zaplacení na účet společnosti IKR byla z takto získaných prostředků L. J. V. odeslána částka celkem 447 500 € na účet společnost VernTrade B.V., jejímž jediným společníkem byl obviněný, a z tohoto účtu v období od 11. 1. 2018 do 3. 4. 2018 byly prostřednictvím 11 transakcí á 10.000 € a dne 19. 7. 2018 prostřednictvím 1 transakce ve výši 241 000 € odeslány finanční prostředky na bankovní účet obviněného, tedy neoprávněně, bez právního titulu a reálného ekonomického důvodu, převedl z majetku společnosti th-cann do své dispozice částku celkem 11 488 450 Kč, čímž společnosti th-cann způsobil škodu ve výši nejméně 11 488 450 Kč. 2. Za to byl podle § 206 odst. 5 tr. zákoníku za použití § 43 odst. 1 tr. zákoníku odsouzen k úhrnnému trestu odnětí svobody v trvání pěti let, pro jehož výkon byl podle § 56 odst. 2 písm. a) tr. zákoníku zařazen do věznice s ostrahou. Podle § 67 odst. 1 tr. zákoníku a § 68 odst. 1, 2 tr. zákoníku byl obviněnému uložen peněžitý trest ve výměře pět set denních sazeb ve výši 5 000 Kč, tedy celkem 2 500 000 Kč. Podle § 73 odst. 1, 3 tr. zákoníku byl obviněnému dále uložen trest zákazu činnosti spočívající v zákazu výkonu funkce statutárního orgánu, člena statutárního orgánu a prokuristy obchodní korporace a spolku na dobu pěti let. Podle § 228 odst. 1 tr. ř. byla obviněnému uložena povinnost zaplatit škodu způsobenou trestným činem společnosti th-cann v částkách 5 870 750 Kč a 220 000 € s příslušenstvím. 3. O odvolání obviněného proti předmětnému rozsudku rozhodl ve druhém stupni Vrchní soud v Praze usnesením ze dne 5. 1. 2023, sp. zn. 4 To 49/2022, jímž je podle § 256 tr. ř. jako nedůvodné zamítl. Rozsudek soudu prvního stupně tak nabyl právní moci dne 5. 1. 2023 [§ 139 odst. 1 písm. b) cc) tr. ř.]. II. Dovolání a vyjádření k němu 4. Shora citované usnesení odvolacího soudu napadl obviněný prostřednictvím svého obhájce JUDr. Tomáše Sokola dovoláním, v němž uplatnil důvody dovolání podle § 265b odst. 1 písm. d), e), g), h) a m) tr. ř. 5. K důvodu dovolání podle § 265b odst. 1 písm. d) tr. ř. obviněný namítl, že odvolací soud konal dne 5. 1. 2023 veřejné zasedání o odvolání v jeho nepřítomnosti přesto, že pro to nebyly splněny formální ani materiální podmínky podle § 263 tr. ř. Obviněnému v účasti u veřejného zasedání