6 Tdo 862/2025 — Nejvyšší soud

6 Tdo 862/2025 citace  Soud:Nejvyšší soud Důvod dovolání:§ 265b odst.1 písm. h) tr.ř. § 265b odst.1 písm. m) tr.ř. Datum rozhodnutí:13. 1. 2026 Spisová značka:6 Tdo 862/2025 ECLI:ECLI:CZ:NS:2026:6.TDO.862.2025.1 Typ rozhodnutí:USNESENÍ Heslo:Příčetnost Znalecký posudek Ohrožení pod vlivem návykové látky Důvody dovolání Patologická opilost Dotčené předpisy:§ 116 tr. ř. § 274 odst. 1 tr. zákoníku Kategorie rozhodnutí:CD Zveřejněno na webu:12. 2. 2026 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část trestní, dostupné na www.nsoud.cz. 6 Tdo 862/2025-443 USNESENÍ Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 13. 1. 2026 o dovolání, které podal obviněný J. M., t. č. ve výkonu trestu odnětí svobody ve Věznici Rapotice, proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 5. 5. 2025, sp. zn. 6 To 87/2025, jako soudu odvolacího v trestní věci vedené u Okresního soudu v Bruntále pod sp. zn. 4 T 131/2024, takto: Podle § 265i odst. 1 písm. e) tr. ř. se dovolání obviněného J. M. odmítá. Odůvodnění: I. Dosavadní průběh řízení 1. Okresní soud v Bruntále rozsudkem ze dne 12. 2. 2025, č. j. 4 T 131/2024-378, uznal obviněného J. M. vinným v bodě 1. přečinem maření výkonu úředního rozhodnutí a vykázání podle § 337 odst. 1 písm. a) tr. zákoníku a přečinem ohrožení pod vlivem návykové látky podle § 274 odst. 1, odst. 2 písm. a) tr. zákoníku a v bodě 2. přečinem maření výkonu úředního rozhodnutí a vykázání podle § 337 odst. 1 písm. a) tr. zákoníku a přečinem ohrožení pod vlivem návykové látky podle § 274 odst. 1 tr. zákoníku a uložil mu úhrnný trest odnětí svobody v trvání jednoho roku a šesti měsíců se zařazením do věznice s ostrahou a trest zákazu činnosti spočívající v zákazu řízení všech motorových vozidel na dobu tří roků. Současně mu uložil povinnost k náhradě majetkové škody Zdravotní pojišťovně ministerstva vnitra ČR ve výši 1 459 Kč a Obci XY ve výši 32 000 Kč. 2. Této trestné činnosti se dopustil v podstatě tím, že 1) dne 23. 7. 2024 kolem 23:15 hodin v XY, okres XY, u domu č. XY, usedl na místo řidiče do osobního automobilu značky Škoda Octavia z majetku M. Ch., které bylo neuzamčené odstaveno a klíče od vozidla byly zasunuty do zapalování, s vozidlem odjel po pozemní komunikaci z XY směrem na XY, dále směrem k obci XY a v obci XY po přejetí mostu najel do protisměru, narazil do sloupu veřejného osvětlení, který poškodil, a obci XY způsobil škodu ve výši nejméně 32 000 Kč, po převrácení automobilu na střechu z něj vystoupil i se spolujezdkyní, vozidlo řídil poté, co požil nejméně osm odlivek destilátu a nezjištěné množství piva. V jeho krvi bylo podle závěrů znaleckého posudku v době jízdy nejméně 1,62 až 2,47 g/kg alkoholu. 2) dne 25. 9. 2024 kolem 21:00 hodin v XY, na ulici XY č. XY, při návštěvě nevlastního otce P. D. odcizil z předsíně klíče od osobního automobilu značky VW POLO a řídil vozidlo přes XY, XY, XY až do XY i přesto, že před jízdou požil nezjištěné množství alkoholu a v jeho dechu bylo ve 23:12 hodin zjištěno 1,59 ‰ alkoholu a ve 23:18 hodin ještě 1,51 ‰ alkoholu. 3. Odvolání obviněného Krajský soud v Ostravě usnesením ze dne 5. 5. 2025, sp. zn. 6 To 87/2025 (dále také jen „napadené usnesení“), podle § 256 tr. ř. zamítl. II. Dovolání a vyjádření k němu 4. Usnesení odvolacího soudu napadl obviněný prostřednictvím ustanoveného obhájce Mgr. Martina Bugaje dovoláním, v němž odkázal na důvody uvedené v § 265b odst. 1 písm. h) a m) tr. ř. Namítl, že rozhodnutí soudů spočívají na nesprávném hmotněprávním posouzení, neboť nebyla respektována povinnost podle § 116 tr. ř. zjistit jeho duševní stav prostřednictvím znaleckého posudku z oboru psychiatrie. Podle obviněného skutkový stav vyvolával objektivní pochybnosti o příčetnosti, které měly být odstraněny odborným zkoumáním. Obviněný opakovaně upozorňoval na své problémy s alkoholem a psychické potíže, které mají původ v dětství. Alkohol začal užívat jako prostředek k potlačení psychických obtíží, což vedlo k závislosti. V dovolání poukazuje na své výpovědi, podle nichž se po požití alkoholu dostával do stavu, kdy nebyl schopen ovládat své jednání. Soudy ignorovaly i další signály, například jeho sledování psychiatrem v dětství či výpověď poškozené o jeho abnormálním chování a ztrátách vědomí. Namítá, že odvolací soud se spokojil s konstatováním, že „o závislosti na alkoholu hovoří pouze obžalovaný“, aniž by prověřil, zda nešlo o patologickou opilost. Podle obviněného nelze závěr o příčetnosti dovozovat laickou úvahou, ale jen na základě znaleckého posudku, který v řízení chybí. 5. Další námitka směřuje k výroku o trestu. Obviněný uvádí, že odůvodnění rozsudku nesplňuje požadavky § 125 odst. 1 tr. ř., neboť je stručné a obtížně přezkoumatelné. Soud prvního stupně pouze obecně konstatoval přitěžující okolnosti, aniž by se zabýval tím, „které lze hodnotit podle § 42 tr. zákoníku“. Podle obviněného je neurčitě a nepřiměřeně odůvodněn i trest zákazu činnosti, který má spolu s dřívějšími nevykonanými tresty stejného charakteru trvat déle než deset let. Obviněný má za to, že uvedené vady porušují čl. 36 odst. 1 a čl. 39 Listiny základních práv a svobod. 6. Navrhl proto, aby Nejvyšší soud zrušil napadená rozhodnutí soudu prvního i druhého stupně a věc vrátil soudu prvního stupně k novému projednání a rozhodnutí. 7. Státní zástupce Nejvyššího státního zastupitelství k tomuto dovolání uvedl, že dovolacímu důvodu podle § 265b odst. 1 písm. h) tr. ř. odpovídá námitka týkající se zpochybnění příčetnosti, byť nelze přehlédnout, že dovolatel prosazuje vlastní skutková zjištění. Státní zástupce poukázal na § 105 odst. 1 a § 116 tr. ř. a uvedl, že příčetnost se presumuje a znalecký posudek je nutný jen tehdy, pokud skutkový podklad odůvodňuje potřebu odborných závěrů. Subjektivní pocit obviněného nestačí, musí existovat objektivní pochybnosti vyplývající z dokazování. 8. Soudy obou stupňů podle státního zástupce správně vyhodnotily okolnosti případu, zejména povahu jednání, míru ovlivnění alkoholem a chování obviněného, a dospěly k závěru, že jeho ovládací a rozpoznávací schopnosti byly zachovány ve smyslu § 26 tr. zákoníku. Státní zástupce má za to, že samotné řízení motorového vozidla není natolik složité, aby míra ovlivnění alkoholem vylučovala příčetnost. Z chování obviněného po činu vyplývá, že si byl vědom protiprávnosti svého jednání. Navíc měl zkušenosti s konzumací alkoholu, takže nelze uvažovat o nezaviněné nepříčetnosti. I kdyby byla hypoteticky nepříčetnost zjištěna, obviněný by byl odpovědný za přečin opilství podle § 360 tr. zákoníku. Námitka týkající se nezjišťování podmínek pro uložení ochranného léčení pak podle státního zástupce neodpovídá žádnému dovolacímu důvodu a je navíc v neprospěch obviněného. 9. Státní zástupce dále s poukazem na § 265a odst. 4 tr. ř. uvedl, že dovolání proti důvodům rozhodnutí není přípustné. Odůvodnění výroku o trestu je přiměřené a odpovídá § 125 odst. 1 tr. ř. Obviněnému byly uloženy přípustné druhy trestů v zákonných sazbách. Ani délka trestu zákazu činnosti není vadná, protože současný trestní zákoník takovou kumulaci nezakazuje. 10. Závěrem státní zástupce navrhl, aby Nejvyšší soud v neveřejném zasedání podle § 265r odst. 1 písm. a) tr. ř. dovolání odmítl podle § 265i odst. 1 písm. e) tr. ř. III. Formální podmínky věcného projednání dovolání 11. Obviněný je podle § 265d odst. 1 písm. c) tr. ř. osobou oprávněnou k podání dovolání pro nesprávnost výroku rozhodnutí soudu, který se ho bezprostředně dotýká. Dovolání bylo podáno prostřednictvím obhájce (§ 265d odst. 2 věta první tr. ř.), v zákonné lhůtě (§ 265e odst. 1 tr. ř.) a splňuje formální a obsahové náležitosti předpokládané v § 265f odst. 1 tr. ř. Dovolání je přípustné podle § 265a odst. 1, odst. 2 písm. h) tr. ř. 12. Poněvadž dovolání lze podat jen z důvodů uvedených v § 265b tr. ř., bylo zapotřebí posoudit, zda konkrétní dovolací argumentace skutečně odpovídá obsahovému vymezení uplatněných dovolacích důvodů podle § 265b odst. 1 písm. h), m) tr. ř. Toto zjištění má zásadní význam z hlediska splnění podmínek pro přezkum napadeného rozhodnutí dovolacím soudem (srov. § 265i odst. 1, 3 tr. ř.). 13. Důvod dovolání podle § 265b odst. 1 písm. h) tr. ř. je dán v případech, kdy rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotněprávním posouzení. 14. Důvod dovolání podle § 265b odst. 1 písm. m) tr. ř. předpokládá, že bylo rozhodnuto o zamítnutí nebo odmítnutí řádného opravného prostředku proti rozsudku nebo usnesení uvedenému v § 265a odst. 2 písm. a) až g) tr. ř., aniž byly splněny procesní podmínky stanovené zákonem pro takové rozhodnutí nebo přestože byl v řízení mu předcházejícím dán důvod dovolání uvedený v § 265b odst. 1 písm. a) až l) tr. ř. IV. Dů