6 Tdo 966/2022 — Nejvyšší soud

6 Tdo 966/2022 citace  Soud:Nejvyšší soud Důvod dovolání:NEUVEDEN Datum rozhodnutí:30. 11. 2022 Spisová značka:6 Tdo 966/2022 ECLI:ECLI:CZ:NS:2022:6.TDO.966.2022.3 Typ rozhodnutí:USNESENÍ Heslo:Řízení o dovolání Vazba Dotčené předpisy:§ 265l odst. 4 tr. ř. Kategorie rozhodnutí:D Zveřejněno na webu:18. 3. 2023 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část trestní, dostupné na www.nsoud.cz. 6 Tdo 966/2022-I. USNESENÍ Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 30. 11. 2022 v řízení o dovolání, které podal obviněný J. Š., nar. XY v XY, trvale bytem XY, t. č. ve výkonu trestu odnětí svobody ve Vazební věznici a ústavu pro výkon zabezpečovací detence Brno, proti rozsudku Vrchního soudu v Olomouci ze dne 31. 5. 2022, č. j. 2 To 21/2022-2540, jako soudu odvolacího v trestní věci vedené u Krajského soudu v Brně – pobočky ve Zlíně pod sp. zn. 61 T 13/2021, takto: Podle § 265l odst. 4 tr. ř. se obviněný J. Š. nebere do vazby. Odůvodnění: 1. Rozsudkem Krajského soudu v Brně – pobočky ve Zlíně (dále též jen „nalézací soud“ nebo „soud prvního stupně“) ze dne 31. 1. 2022, č. j. 61 T 13/2021-2489, byl obviněný J. Š. uznán vinným pokusem trestného činu úvěrového podvodu podle § 21 odst. 1, § 211 odst. 1, odst. 6 písm. a) tr. zákoníku (ad I.1 – 39), trestným činem poškození cizích práv podle § 181 odst. 1 písm. a), odst. 2 písm. b) tr. zákoníku (ad I.1 – 3, I.6, I.12, I.13, I.16, I.22, I.23, I.28, I.30, I.32, I.35, I.36) a trestným činem podvodu podle § 209 odst. 1, odst. 4 písm. d) tr. zákoníku (ad II.), jichž se podle zjištění tohoto soudu dopustil způsobem specifikovaným ve výroku rozsudku. 2. Obviněný byl za tyto trestné činy odsouzen podle § 211 odst. 6 tr. zákoníku za užití § 43 odst. 1 tr. zákoníku a § 58 odst. 2 písm. b) tr. zákoníku k úhrnnému trestu odnětí svobody v trvání čtyř let, pro jehož výkon byl podle § 56 odst. 2 písm. a) tr. zákoníku zařazen do věznice s ostrahou. Podle § 228 odst. 1 tr. ř. mu byla uložena povinnost nahradit škodu poškozeným podle specifikace obsažené ve výroku rozsudku. Podle § 229 odst. 1 tr. ř. byli poškození P. Š., nar. XY, a P. F., nar. XY, odkázáni se svými nároky na náhradu škody a nemajetkové újmy na řízení ve věcech občanskoprávních. 3. O odvolání obviněného a státního zástupce rozhodl Vrchní soud v Olomouci rozsudkem ze dne 31. 5. 2022, č. j. 2 To 21/2022-2540, tak, že tento z podnětu odvolání státního zástupce podle § 258 odst. 1 písm. b), písm. f), odst. 2 tr. ř. částečně zrušil ve výroku vysloveném podle § 229 odst. 1 tr. ř. ve vztahu k poškozenému P. Š., nar. XY. Za splnění podmínek § 259 odst. 3 tr. ř. uložil obviněnému podle § 228 odst. 1 tr. ř. povinnost nahradit škodu jmenovanému poškozenému částkou ve výši 693.500 Kč. Podle § 229 odst. 1 tr. ř. odkázal tohoto poškozeného s jeho nárokem na náhradu nemajetkové újmy na řízení ve věcech občanskoprávních. Odvolání obviněného soud druhého stupně podle § 256 tr. ř. zamítl. 4. Citovaný rozsudek odvolacího soudu napadl obviněný dovoláním, o němž rozhodl Nejvyšší soud usnesením ze dne 30. 11. 2022, sp. zn. 6 Tdo 966/2022, tak že · § 265k odst. 1, 2 tr. ř. zrušil rozsudek Vrchního soudu v Olomouci ze dne 31. 5. 2022, č. j. 2 To 21/2022-2540, jakož i všechna další rozhodnutí na zrušené rozhodnutí obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu a současně · podle § 265l odst. 1, 3 tr. ř. Vrchnímu soudu v Olomouci přikázal, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl v jiném složení senátu. 5. Jak Nejvyšší soud zjistil, obviněný J. Š. se v současné době nachází ve výkonu trestu odnětí svobody a vykonává trest uložený výše citovanými rozhodnutí soudu prvního a druhého stupně. Ocitl se tak v situaci, kdy bylo nezbytné aplikovat § 265l odst. 4 tr. ř., podle něhož [v]ykonává-li se na obviněném trest odnětí svobody uložený mu původním rozsudkem a Nejvyšší soud k dovolání výrok o tomto trestu zruší, rozhodne současně o vazbě. 6. V případě obviněného J. Š. bylo ze spisového materiálu zjištěno, že nebyl v průběhu trestního stíhání vzat do vazby. V průběhu trestního řízení před soudem se účastnil hlavního líčení, v jehož rámci učinil prohlášení viny podle § 206c odst. 1 tr. ř., které bylo nalézacím soudem akceptováno (č. l. 2477 a násl.). Rovněž se účastnil veřejného zasedání u odvolacího soudu (č. l. 2534). Posléze ihned vyslyšel výzvě k nástupu trestu odnětí svobody, kdy k jeho nástupu došlo dobrovolně dne 20. 8. 2022 (č. l. 2559, 2570). 7. Nejvyšší soud proto u obviněného aktuálně neshledal žádný z důvodů vazby podle § 67 tr. ř. 8. Nejvyšší soud tudíž rozhodl podle § 265l odst. 4 tr. ř. tak, že se obviněný J. Š. nebere do vazby. Toto konstatování neznamená, že by obviněný, pokud by svým jednáním zavdal některý z důvodů vazby, nemohl být tímto procesním instrumentem pro potřeby dalšího řízení, zajištěn. Poučení: Proti rozhodnutí není opravný prostředek přípustný. V Brně dne 30. 11. 2022 JUDr. Ivo Kouřil předseda senátu