7 Td 55/2025 — Nejvyšší soud

7 Td 55/2025 citace  Soud:Nejvyšší soud Datum rozhodnutí:7. 1. 2026 Spisová značka:7 Td 55/2025 ECLI:ECLI:CZ:NS:2026:7.TD.55.2025.1 Typ rozhodnutí:USNESENÍ Heslo:Delegace Dotčené předpisy:§ 25 předpisu č. 141/1961 Sb. Kategorie rozhodnutí:D Zveřejněno na webu:12. 2. 2026 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část trestní, dostupné na www.nsoud.cz. 7 Td 55/2025-1948 USNESENÍ Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání dne 7. 1. 2026 v trestní věci obviněného J. S. vedené u Okresního soudu ve Žďáru nad Sázavou pod sp. zn. 2 T 134/2022, o návrhu obviněného na odnětí a přikázání věci takto: Podle § 25 tr. ř. se věc Okresnímu soudu ve Žďáru nad Sázavou neodnímá. Odůvodnění: 1. Okresní soud ve Žďáru nad Sázavou vede na podkladě obžaloby Okresního státního zastupitelství ve Žďáru nad Sázavou trestní řízení ve věci obviněného J. S. pro zločiny týrání osoby žijící ve společném obydlí podle § 199 odst. 1, odst. 2 písm. d) tr. zákoníku, znásilnění podle § 185 odst. 1, odst. 2 písm. a) tr. zákoníku a další trestné činy. Věc je vedena pod spisovou značkou 2 T 134/2022, dosud v ní nebylo meritorně rozhodnuto. 2. Podáním ze dne 17. 11. 2025 obviněný navrhl odnětí věci Okresnímu soudu ve Žďáru nad Sázavou a její přikázání Okresnímu soudu v Hradci Králové. Poukázal rovněž na předchozí obdobný návrh, který učinil dne 17. 5. 2025 a o němž dosud nebylo rozhodnuto. Návrh doplnil podáním ze dne 25. 11. 2025, kde jeho důvody znovu shrnul. Připomněl také, že jeho předchozímu návrhu na odnětí a přikázání věci Nejvyšší soud ve věci sp. zn. 7 Td 13/2025 nevyhověl, jednalo se však tehdy o nekvalifikovaný návrh sepsaný obviněným pod vlivem jeho nepříznivého zdravotního stavu. 3. Zdůraznil, že tehdy (v době projednávání předchozího návrhu na odnětí a přikázání věci) také nebyl znám, resp. teprve kulminoval skandál, kdy soudci Okresního soudu ve Žďáru nad Sázavou nejméně v 51 případech opakovaně pověřovali soudní úřednice, aby rozhodovaly samy o přeměnách peněžitých trestů na tresty odnětí svobody, přičemž „tato rozhodnutí byla opakovaně potvrzována v různých senátech Krajského soudu v Brně. Teprve senát 5 To Krajského soudu v Brně, na sklonku roku 2024 si u případu č. 51 tohoto excesu všiml, a rozhodnutí se hekticky začala rušit, část odsouzených musela být bezodkladně propuštěna z výkonu trestu odnětí svobody – někteří poškození si pobyli ve vězení neoprávněně i více než rok“. Podle obviněného jde o masivní a opakované porušení zásady zákonného soudce a osobní odpovědnosti soudce za zásah do osobní svobody, které objektivně zpochybňuje důvěryhodnost Okresního soudu ve Žďáru nad Sázavou i Krajského soudu v Brně jako institucí schopných nestranně a zákonným způsobem rozhodovat i ve věci obviněného. Přitom největší osobní podíl na celé věci měla předsedkyně senátu JUDr. Ilona Moučková, která se měla na této praxi podílet v celkem 31 případech z celkových 51 případů. Kauze přeměn peněžitých trestů pak obviněný věnoval další obsáhlou pasáž svého podání. 4. S ohledem na pochybení, k nimž došlo u Okresního soudu ve Žďáru nad Sázavou a rovněž u Krajského soudu v Brně, vzniká podle obviněného objektivně pochopitelná a ústavně relevantní obava, zda orgány činné v trestním řízení v obvodu Krajského soudu v Brně – a zejména Okresní soud ve Žďáru nad Sázavou – „jsou vůbec schopny garantovat minimální standardy zákonnosti, nestrannosti a respektu k osobní svobodě ve smyslu čl. 8 Listiny a čl. 5 a 6 Úmluvy“. Přitom Ministerstvo spravedlnosti ani Okresní soud ve Žďáru nad Sázavou dosud veřejně nevysvětlily, jaká konkrétní opatření byla v reakci na skandál s přeměnami peněžitých trestů přijata. 5. Ve vztahu k nyní projednávané věci obviněný v obsáhle odůvodněném návrhu uvedl, že předsedkyně senátu JUDr. Ilona Moučková je poslední a jedinou trestní soudkyní soudu, která může jeho věc projednávat. Návrh pak odůvodnil vadami dosavadního řízení a průtahy v projednání věci. Uvedl zejména, že v přípravném řízení nebyl vyslechnut, ač výslech neodmítl. Bylo omezeno jeho právo na souvislý monolog, což nelze zhojit v hlavním líčení. Od 28. 6. 2023 do 10. 4. 2024 neměl obhájce. Po dobu 39 měsíců nebylo konáno jediné hlavní líčení. Dále vytkl, že ve věci nebylo i přes vady přípravného řízení konáno předběžné projednání obžaloby a že byl soudem pouze přípisem vyrozuměn, že předběžné projednání obžaloby není obligatorní součástí řízení a že je na úvaze soudu, zda k němu přistoupí. Konstatoval přetrvávající problémy s postupem a s nestranností soudkyně JUDr. Ilony Moučkové v jeho trestní věci. Uvedl, že okresní soud ignoruje „nefunkční nutnou obhajobu“ ustanoveným obhájcem, a poukázal na nedostatečnou četnost komunikace obhájce s ním i na další jím pociťované nedostatky. 6. Obviněný dále poukázal na jiné řízení u Okresního soudu ve Žďáru nad Sázavou, vedené pod sp. zn. 9 Nc 539/2020 o péči o nezletilého syna, v němž obviněný podle svého tvrzení nebyl řádně předvolán k rozhodujícímu jednání, a přesto byl vydán rozsudek, který zásadně zasáhl do jeho rodinného života, a nyní tak čelí dalšímu trestnímu stíhání za neplnění vyživovací povinnosti. 7. Obviněný shrnul, že za důležité důvody k odnětí a přikázání věci podle § 25 tr. ř. považuje a) osobní podjatost předsedkyně senátu JUDr. Ilony Moučkové v kombinaci s její zásadní účastí na aféře nezákonných přeměn peněžitých trestů, b) existenci civilního řízení o péči o nezletilého syna před týmž soudem, v němž došlo k zásadním procesním pochybením v neprospěch obviněného, c) systémové selhání Okresního soudu ve Žďáru nad Sázavou spočívající ve shora zmíněném procesním pochybení v rozhodování o přeměně peněžitých tretů, d) nedostatečný dohled Krajského soudu v Brně, který nezákonná rozhodnutí o přeměně peněžitých trestů ve značném počtu případů potvrdil, e) extrémní průtahy v délce 37 měsíců bez hlavního líčení, nevysvětlitelná nečinnost soudu od 3. 8. 2022 do 9. 3. 2023, nekonání předběžného projednání obžaloby a délka trestního řízení, v němž více než tři roky od podání obžaloby neproběhlo jediné hlavní líčení ani předběžné projednání obžaloby. Současně zdůraznil, že soudkyně nařídila hlavní líčení, aniž by řízení vstoupilo do fáze, kdy může být hlavní líčení konáno, neboť neproběhlo předběžné projednání obžaloby jako obligatorní součást trestního řízení. 8. Obviněný uzavřel, že Okresní soud ve Žďáru nad Sázavou ani Krajský soud v Brně nejsou schopny garantovat spravedlivé a nestranné projednání věci. Navrhl, aby Nejvyšší soud rozhodl o odnětí věci Okresnímu soudu ve Žďáru nad Sázavou i Krajskému soudu v Brně a jejím přikázání Okresnímu soudu v Hradci Králové „s odvolacím Krajským soudem v Hradci Králové“ nebo jinému „srovnatelnému soudu v obvodu jiného krajského soudu“, a požádal, aby mu bylo umožněno osobně se zúčastnit jednání o návrhu na odnětí a přikázání věci a doplnit a objasnit skutečnosti v návrhu uvedené. 9. K návrhu obviněný připojil odpověď Okresního soudu ve Žďáru nad Sázavou ze dne 28. 7. 2025 týkající se poskytnutí informací o vydávání rozhodnutí o přeměně peněžitých trestů vyššími soudními úřednicemi, návrh na určení lhůty k provedení procesního úkonu ze dne 25. 11. 2025 adresovaný Krajskému soudu v Brně a námitku podjatosti předsedkyně senátu JUDr. Ilony Moučkové ze dne 17. 11. 2025. 10. Nejvyššímu soudu byla dále doručena i další obsáhlá podání obviněného, zejména podání ze dne 4. 1. 2026 označené jako námitka podjatosti předsedkyně senátu JUDr. Ilony Moučkové, návrh na odročení hlavního líčení – omluva z jednání, návrh na ustanovení obhájce a bezplatnou obhajobu, návrh na určení lhůty k provedení procesního úkonu – vyřízení námitky podjatosti ze dne 28. 11. 2025. V podání ze dne 6. 1. 2026 obviněný upozornil na rozhodnutí Okresního soudu ve Žďáru nad Sázavou ze dne 10. 12. 2025 o vyloučení řízení o trestném činu zanedbání povinné výživy podle § 196 odst. 1 tr. zákoníku ze společného řízení a vedení této věci pod novou spisovou značkou 1 T 164/2025 s tím, že v této vyloučené věci bylo nařízeno hlavní líčení na 6. 1. 2026 přesto, že obviněný uplatnil námitku podjatosti jmenované soudkyně a podal i další procesní návrhy. Obviněný vyjádřil názor, že pokračování v řízení ve vyloučené věci sp. zn. 1 T 164/2025 by mohlo vzbuzovat dojem obcházení účelu delegace, přičemž vyloučený skutek je se „zbytkem“ věci úzce a neoddělitelně spojen, a požádal Nejvyšší soud, aby k těmto okolnostem přihlédl a v odůvodnění svého rozhodnutí se s nimi vypořádal. 11. Ve spise se nachází rovněž návrh obviněného na odnětí a přikázání věci datovaný dnem 11. 5. 2025 (č. l. 1497-1500), v němž obviněný rovněž poukázal na „absolutní zmatečnost řízení“ s tím, že věc byla netransparentně přidělena již čtvrtému soudci. 12. Okresní soud ve Žďáru nad