7 Tdo 1052/2024 – Nejvyšší soud

7 Tdo 1052/2024-312 USNESENÍ Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 15. 1. 2025 o dovolání obviněného S. P. podaném proti rozsudku Krajského soudu v Českých Budějovicích – pobočky v Táboře ze dne 10. 6. 2024, sp. zn. 14 To 42/2024, v trestní věci vedené u Okresního soudu v Písku pod sp. zn. 2 T 27/2023, takto: Podle § 265i odst. 1 písm. b) tr. ř. se dovolání obviněného S. P. odmítá. Odůvodnění:I. Dosavadní průběh řízení 1. Rozsudkem Okresního soudu v Písku ze dne 20. 12. 2023, č. j. 2 T 27/2023-149, byl obviněný S. P. uznán vinným přečinem krádeže podle § 205 odst. 1 písm. b), odst. 3 tr. zákoníku dílem ve stadiu pokusu podle § 21 odst. 1 tr. zákoníku, přečinem neoprávněného opatření, padělání a pozměnění platebního prostředku podle § 234 odst. 1 tr. zákoníku a přečinem porušování domovní svobody podle § 178 odst. 1, 2 tr. zákoníku. Za tyto přečiny a dále za sbíhající se přečiny porušování domovní svobody podle § 178 odst. 1, 2 tr. zákoníku a krádeže podle § 205 odst. 1 písm. b) tr. zákoníku, dílem dokonaný, dílem ve stadiu pokusu podle § 21 odst. 1 tr. zákoníku, kterými byl uznán vinným rozsudkem Okresního soudu v Táboře ze dne 31. 5. 2023, č. j. 3 T 198/2022-318, ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v Českých Budějovicích – pobočky v Táboře ze dne 21. 9. 2023, č. j. 14 To 136/2023-351, byl odsouzen k souhrnnému trestu odnětí svobody v trvání osmnácti měsíců, pro jehož výkon byl zařazen do věznice s ostrahou. Podle § 43 odst. 2 tr. zákoníku byl zrušen výrok o trestu z rozsudku Krajského soudu v Českých Budějovicích – pobočky v Táboře ze dne 21. 9. 2023, č. j. 14 To 136/2023-351, jakož i všechna další rozhodnutí na tento výrok obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu. Podle § 228 odst. 1 tr. ř. pak bylo rozhodnuto o nároku poškozeného na náhradu škody. 2. Uvedených přečinů se podle zjištění soudu prvního stupně dopustil obviněný v podstatě tím, že v úmyslu získat majetkový prospěch v době od 23:30 hod. dne 20. 10. 2022 do 04:30 hod. dne 21. 10. 2022 v XY ulici v XY, okres XY, vnikl nezaskleným oknem v horní časti uzamčených vjezdových vrat do průjezdu domu č. p. XY, průjezdem prošel na dvorek domu, kde přelezl zeď oddělující sousední nemovitosti č. p. XY a č. p. XY, kdy na dvorek domu č. p. XY vnikl, zde vytlačil uzamčená vjezdová vrata do průjezdu domu, kde neuzamčenými dveřmi vnikl do přízemí obytné části domu č. p. XY, jehož obytnou část prohledal a v jeho I. patře v místnosti kuchyně odcizil z jídelního stolu pánskou peněženku v hodnotě nejméně 20 Kč, obsahující finanční hotovost ve výši nejméně 12 000 Kč, občanský průkaz, řidičský průkaz a další osobní písemnosti, vše znějící na jméno poškozeného J. Č., a platební kartu zn. VISA vydanou k účtu u ČSOB, a. s., a nalezenými klíči od domu č. p. XY si odemkl uzamčená vjezdová vrata průjezdu, přes které s odcizenými věcmi z místa odešel, a následně odcizenou platební kartu zn. VISA prostřednictvím bankomatu České spořitelny, a. s., na adrese XY XY v XY použil dne 21. 10. 2022 v době od 4:50 hod. do 4:53 hod. k výběru hotovosti nebo k pokusům o něj, celkem bez souhlasu oprávněného držitele platební karty J. Č. z jeho účtu vedeného u ČSOB, a. s., vybral finanční hotovost ve výši 25 000 Kč a pokusil se vybrat finanční hotovost v souhrnné výši 126 500 Kč, a tímto jednáním J. Č. měl v úmyslu způsobit celkem škodu 163 520 Kč. 3. Krajský soud v Českých Budějovicích – pobočka v Táboře rozsudkem ze dne 10. 6. 2024, č. j. 14 To 42/2024-218, zrušil k odvolání státní zástupkyně podaného v neprospěch obviněného do výroku o trestu napadeného rozsudku podle § 258 odst. 1 písm. e), odst. 2 tr. ř. napadený rozsudek ve výroku o trestu a podle § 259 odst. 3 tr. ř. nově rozhodl tak, že obviněného při nezměněných výrocích o vině a náhradě škody odsoudil za přečin krádeže podle § 205 odst. 1 písm. b), odst. 3 tr. zákoníku, přečin neoprávněného opatření, padělání a pozměnění platebního prostředku podle § 234 odst. 1 tr. zákoníku a přečin porušování domovní svobody podle § 178 odst. 1, 2 tr. zákoníku a za sbíhající se přečiny porušování domovní svobody podle § 178 odst. 1, 2 tr. zákoníku a krádeže podle § 205 odst. 1 písm. b) tr. zákoníku, jimiž byl pravomocně uznán vinným rozsudkem Okresního soudu v Táboře ze dne 31. 5. 2023, č. j. 3 T 198/2022-318, ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v Českých Budějovicích – pobočky v Táboře ze dne 21. 9. 2023, č. j. 14 To 136/2023-351, k souhrnnému trestu odnětí svobody v trvání dvou let, pro jehož výkon byl zařazen do věznice s ostrahou. Podle § 43 odst. 2 tr. zákoníku byl zrušen výrok o trestu z rozsudku Krajského soudu v Českých Budějovicích – pobočky v Táboře ze dne 21. 9. 2023, č. j. 14 To 136/2023-351, jakož i všechna další rozhodnutí na tento výrok obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu. Odvolání obviněného podané do všech výroků napadeného rozsudku bylo podle § 256 tr. ř. zamítnuto. II. Dovolání a vyjádření k němu 4. Proti rozsudku odvolacího soudu podal obviněný prostřednictvím obhájce dovolání, které opřel o dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. h) tr. ř., neboť napadené rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku a na nesprávném hmotněprávním posouzení. Obviněný zejména trval na svém postoji, že se zažalované trestné činnosti nedopustil. Podle jeho názoru byl uznán vinným jen na základě jediného důkazu, a to DNA stop na svazku klíčů od domu č. p. XY, které nalezl před tímto domem. Odůvodnění rozhodnutí soudů obou stupňů nepokládal za přesvědčivé, neboť jejich argumentace je založena toliko na stopě DNA na klíčích a dále trestní minulosti obviněného. Soudy bez hlubšího rozboru učinily skutkový závěr, že výpověď poškozeného J. Č. je naprosto věrohodná a přesvědčivá, ač je v ní celá řada nepřesností. Toto bylo nejlépe zřetelné u otázky, kde se nacházely po jeho probuzení klíče, neboť jednou uvedl prádelnu, podruhé kapotu vozidla na dvoře a nakonec zadní kolo vozidla. Nebylo objasněno, v jakém stavu se poškozený vrátil z restauračního zařízení a kam dal klíče po svém příchodu. Obviněný nesouhlasil se závěrem, že jediný způsob, jak by klíče mohly být druhý den ráno nalezeny v prádelně, byl ten, že buď pachatel, případně další osoba opětovně vnikla do bytu poškozeného a klíče odnesla dovnitř a nechala je ležet v prádelně. Dovolatel jasně uvedl, že na klíče sáhl na ulici před domem při výkonu své práce za přítomnosti manželky. Pokud jde o závěr, že obviněný dům poškozeného vykradl v době od 23:30 do 4:30 hod., označil za nelogické, že by na něj manželka celou dobu čekala, kdy tato uvedla, že odešli domů společně. Jak se dostaly klíče do domu obviněný nevěděl a neexistoval jakýkoli důkaz pro závěr, že to byl obviněný, kdo po domě chodil a klíče tam odložil. 5. Dále konstatoval, že je nepravděpodobné, že by se měl v domě poškozeného nacházet v době od 23:30 hod dne 20. 10. 2022 do 4:30 hod. dne 21. 10. 2022, tj. po dobu pěti hodin, nadto za situace, že nebyl poškozený doma sám. Naprosto pak nesouhlasil se závěrem odvolacího soudu, že výpověď poškozeného J. Č. byla konstantní, věrohodná, podrobná, přesvědčivá a nebyl důvod pochybovat ani o tom, že mu byly odcizeny věci jím specifikované, včetně finanční hotovosti, peněženky a platební karty. O odcizení platební karty mělo svědčit i sdělení, že na jméno poškozeného byla bankou vydána platební karta, která byla následně zablokována. Poškozený bydlí v obci XY, kde se nachází nejméně 6 bankomatů k výběru peněz. Nikdo se nezamyslel nad tím, proč peníze nebyly vybrány v XY, nýbrž až v XY. Neexistoval důkaz, že by peníze v XY vybíral obviněný, přestože na objasnění základu věci obviněný žádal kamerový záznam toho, kdo z předmětného bankomatu vybíral. Stejně neakceptoval závěr, že když se platební karta našla, že ji zajisté odcizil obviněný, přičemž se tázal, proč se na nalezené peněžence poškozeného nenašly žádné jeho stopy. Nikdo se též nezabýval tím, jak se měl dostat k PIN platební karty vzhledem k výpovědi poškozeného. 6. Uzavřel, že dokazování pokládá za neúplné, kdy závěry o jeho vině nejsou založeny na logickém řetězci provedených důkazů jasně svědčících, že to byl právě on, kdo se zažalovaného jednání dopustil. Navrhl proto po provedení dovolacího řízení vynesení usnesení, jímž bude podle § 265k odst. 1 tr. ř. zrušen rozsudek odvolacího soudu a rozsudek soudu prvního stupně a podle § 265l odst. 1 tr. ř. bude rozhodnuto tak, že soudu prvního stupně se přikazuje, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl. 7. Státní zástupce Nejvyššího státního zastupitelství ve svém vyjádření k podanému dovolání uvedl, že dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. h) tr. ř. dovolatel uplatnil zcela nepřiléhavě a mimoběžně. Obviněný tvrdil, že se stíhaného skutku vůbec nedopustil, a jeho námitky směřovaly výlučně do oblasti skutkových zjištění. Dovolání pak nepoukazovalo na žádnou z vad uvedených v důvodu dovolání podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. Obviněný pouze označil zjištěné stopy DNA na k