7 Tdo 1153/2021 — Nejvyšší soud

7 Tdo 1153/2021 citace  Soud:Nejvyšší soud Důvod dovolání:§ 265b odst.1 písm. g) tr.ř. § 265b odst.1 písm. k) tr.ř. Datum rozhodnutí:10. 11. 2021 Spisová značka:7 Tdo 1153/2021 ECLI:ECLI:CZ:NS:2021:7.TDO.1153.2021.1 Typ rozhodnutí:USNESENÍ Heslo:Násilí proti úřední osobě Obžalovací zásada Skutek Úřední osoba Vyhrožování s cílem působit na úřední osobu Dotčené předpisy:§ 325 odst. 1 písm. a) předpisu č. 40/2009 Sb. § 326 odst. 1 písm. b, 2) předpisu č. 40/2009 Sb. § 127 odst. 1 b, 2 předpisu č. 40/2009 Sb. § 220 odst. 1 předpisu č. 141/1961 Sb. § 12 odst. 12 předpisu č. 141/1961 Sb. Kategorie rozhodnutí:CD Zveřejněno na webu:30. 1. 2022 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část trestní, dostupné na www.nsoud.cz. 7 Tdo 1153/2021-344 USNESENÍ Nejvyšší soud projednal v neveřejném zasedání dne 10. 11. 2021 dovolání nejvyššího státního zástupce podané v neprospěch obviněného R. V., nar. XY v XY, bytem XY, proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 11. 3. 2021, sp. zn. 61 To 94/2021, v trestní věci vedené u Obvodního soudu pro Prahu 9 pod sp. zn. 21 T 140/2020 a rozhodl takto: Podle § 265k odst. 1 tr. ř. se zrušují rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 11. 3. 2021, sp. zn. 61 To 94/2021, a rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 9 ze dne 19. 11. 2020, sp. zn. 21 T 140/2020. Podle § 265k odst. 2 tr. ř. se zrušují také další rozhodnutí na zrušené rozsudky obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu. Podle § 265l odst. 1 tr. ř. se Obvodnímu soudu pro Prahu 9 přikazuje, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl. Odůvodnění: 1. Rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 9 ze dne 19. 11. 2020, č. j. 21 T 140/2020-250, byl obviněný R. V. uznán vinným v bodě I přečinem vyhrožování s cílem působit na úřední osobu podle § 326 odst. 1 písm. b), odst. 2 tr. zákoníku a v bodě II přečiny násilí proti úřední osobě podle § 325 odst. 1 písm. a) tr. zákoníku a výtržnictví podle § 358 odst. 1 tr. zákoníku a odsouzen podle § 326 odst. 2 tr. zákoníku, § 43 odst. 1 tr. zákoníku k úhrnnému trestu odnětí svobody na 10 měsíců, jehož výkon byl podle § 81 odst. 1 tr. zákoníku, § 84 tr. zákoníku podmíněně odložen za současného vyslovení dohledu, přičemž zkušební doba byla podle § 85 odst. 1 tr. zákoníku stanovena na 24 měsíců a obviněnému bylo podle § 85 odst. 2 tr. zákoníku, § 48 odst. 4 písm. d) tr. zákoníku uloženo, aby se během zkušební doby podrobil vhodným programům psychologického poradenství za účelem zvládnutí agrese a afektu. Podle § 67 odst. 2 písm. b) tr. zákoníku, § 68 odst. 1, 2 tr. zákoníku byl obviněnému dále uložen peněžitý trest ve výměře 20 denních sazeb po 1 000 Kč, tedy v celkové výši 20 000 Kč. 2. Podle zjištění Obvodního soudu pro Prahu 9 se obviněný dopustil trestných činů v podstatě tím, že v XY, v budově Ú. m. č. XY - dne 5. 6. 2019 v kanceláři pracovnice orgánu sociálně-právní ochrany dětí M. N. slovně urážel sociální pracovnici M. N. a vedoucí orgánu sociálně-právní ochrany dětí L. M., přičemž se domáhal změn jejich postupu ve svůj prospěch, přistoupil k L. M. a se zaťatými pěstmi z bezprostřední blízkosti na ni zařval „Chceš sejmout?“ (bod I/1 výroku o vině), - dne 14. 10. 2019 v kanceláři M. N., kam se dostavil bez předchozího ohlášení, se dožadoval, aby mu bylo okamžitě umožněno nahlížet do spisu, neuposlechl výzvy M. N., aby vyčkal na chodbě, dokud nahlížení do spisu nepřipraví, proti její vůli setrval v kanceláři, z kapsy vytáhl pepřový sprej, čehož se M. N. v důsledku předchozích incidentů s obviněným lekla, zmáčkla tísňové tlačítko a v okamžiku, kdy do kanceláře vstoupily další osoby, obviněný pepřový sprej schoval (bod I/2 výroku o vině), - dne 28. 8. 2019 v kanceláři L. M., vedoucí orgánu sociálně-právní ochrany dětí, kam se dostavil, aniž měl smluvenou schůzku, slovně zaútočil na L. M. a její nadřízenou J. D. Z., vedoucí sociálního odboru, opakovaně vyjadřoval nesouhlas s plánovaným psychiatrickým vyšetřením jeho osoby, odmítal obě pracovnice pustit z kanceláře, tělem a rukama jim bránil v odchodu, opakovaně zabouchl dveře, po příchodu pracovníka ostrahy F. Ř. nazval přítomné pracovnice kurvami a F. Ř. čurákem, odstrčil J. D. Z. na futra dveří, následně ji odhodil směrem z kanceláře na chodbu, takže spadla na zem a vznikl jí otok kolena, odstrčil také L. M., která dopadla na stůl, napadl F. Ř. údery pěstí do hlavy a kopy do trupu a nohou a dalšímu násilnému jednání obviněného nakonec zabránili J. K. a D. K., kteří ho předali policii (bod II výroku o vině). 3. Z podnětu odvolání obviněného Městský soud v Praze rozsudkem ze dne 11. 3. 2021, č. j. 61 To 94/2021-277, podle § 258 odst. 1 písm. d) tr. ř. zrušil rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 9 a podle § 259 odst. 3 tr. ř. znovu rozhodl tak, že obviněného uznal vinným dvěma přečiny výtržnictví podle § 358 odst. 1 tr. zákoníku a uložil mu podle § 358 odst. 1 tr. zákoníku, § 43 odst. 1 tr. zákoníku úhrnný trest odnětí svobody na 5 měsíců, jehož výkon podle § 81 odst. 1 tr. zákoníku podmíněně odložil, přičemž podle § 82 odst. 1 tr. zákoníku stanovil zkušební dobu na 12 měsíců a podle § 82 odst. 2 tr. zákoníku obviněnému uložil, aby se během zkušební doby podrobil vhodným programům psychologického poradenství. 4. Skutky, které Městský soud v Praze posoudil jako přečiny výtržnictví podle § 358 odst. 1 tr. zákoníku, byly v jeho rozsudku vymezeny v podstatě tak, že obviněný v XY, v budově Ú. m. č. XY jako orgánu sociálně-právní ochrany dětí, který vedl opatrovnický spis ve věci nezletilého syna obviněného přidělené pracovnici M. N. - dne 5. 6. 2019 v kanceláři M. N., kam se dostavil s asi půlhodinovým zpožděním oproti sjednanému počátku schůzky za účelem nahlédnutí do spisu a kam M. N. přivolala kolegyni H. a poté, co byl upozorněn na pozdní příchod a proto požádán, aby seznámení se spisem zkrátil, začal jmenovaným pracovnicím nadávat, odběhl do další kanceláře pro vedoucí oddělení L. M., kterou přivedl do kanceláře M. N., a když mu i ona zopakovala, že dohodnutý čas schůzky je nutno dodržet, křičel, že zmíněné pracovnice jsou nekompetentní, kradou děti a jsou pod vlivem alkoholu, pak se zklidnil a v rámci nahlížení do spisu měl k práci pracovnic orgánu sociálně-právní ochrany dětí připomínky, dožadoval se jiného postupu a nadával, po seznámení se spisem a po vyzvání, aby opustil kancelář, na tuto výzvu nereagoval, bránil sociálním pracovnicím opustit kancelář, a když se dostavili dva pracovníci ostrahy, přetahoval se s nimi o dveře, které zabouchl, aby se nemohli dostat dovnitř, přistoupil k L. M., natlačil ji na skříň a zařval „Chceš sejmout?“ (bod I výroku o vině), - dne 28. 8. 2019 se dostavil do kanceláře L. M., aniž měl smluvenou schůzku, odmítal opustit kancelář přes opakované výzvy a přesto, že L. M. přivolala J. D. Z., v kanceláři setrval, opakovaně vyjadřoval nesouhlas s plánovaným psychologickým vyšetřením svého syna a psychiatrickým vyšetřením své osoby, a když mu bylo vysvětleno, že orgán sociálně-právní ochrany dětí není kompetentní takové vyšetření požadovat, svoje otázky opakoval, na odpovědi nereagoval, křičel, odmítal opustit kancelář s tím, že on určí, kdy jednání končí, a pracovnicím bránil tělem a rukama v odchodu z kanceláře, opakovaně zabouchl dveře, po příchodu pracovníka ostrahy F. Ř. nazval přítomné sociální pracovnice kurvami a F. Ř. čurákem, odstrčil J. D. Z. na rám dveří a následně ji odhodil směrem z kanceláře na chodbu, v důsledku čehož spadla na zem a vznikl jí otok kolena, zároveň odstrčil L. M., která dopadla na stůl, fyzicky zaútočil na F. Ř. údery pěstí do hlavy a kopy do trupu a nohou a nakonec obviněnému v dalším násilném jednání zabránili J. K. a D. K., kteří ho předali policii (bod II výroku o vině). 5. Změnu právního posouzení obou skutků odůvodnil Městský soud v Praze tím, že pracovnice orgánu sociálně-právní ochrany dětí nebyly za dané konkrétní situace v postavení úředních osob, protože nevykonávaly žádnou pravomoc, a tím, že jednání obviněného proti nim bylo motivováno momentální situací, ve které nešlo o výkon pravomoci. 6. Jednání obviněného, ke kterému podle rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 9 došlo dne 14. 10. 2019 a které je popsáno v bodě I/2 obžaloby a shodně s tím v bodě I/2 výroku rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 9, Městský soud v Praze do nového výroku o vině obviněného nezahrnul a nerozhodl o něm ani jiným výrokem. 7. Nejvyšší státní zástupce podal v neprospěch obviněného dovolání proti rozsudku Městského soudu v Praze. Tento rozsudek napadl v celém rozsahu s odkazem na důvody dovolání uvedené v § 265b odst. 1 písm. g), k) tr. ř. 8. Jako dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. nejvyšší státní zástupce uplatnil námitky založené na tom, že pracovnice orgán