7 Tdo 1171/2025 — Nejvyšší soud

7 Tdo 1171/2025 citace  Soud:Nejvyšší soud Důvod dovolání:§ 265b odst.1 písm. h) tr.ř. Datum rozhodnutí:28. 1. 2026 Spisová značka:7 Tdo 1171/2025 ECLI:ECLI:CZ:NS:2026:7.TDO.1171.2025.1 Typ rozhodnutí:USNESENÍ Heslo:Porušení tajemství listin a jiných dokumentů uchovávaných v soukromí Dotčené předpisy:§ 183 odst. 1 tr. zákoníku Kategorie rozhodnutí:C Zveřejněno na webu:4. 3. 2026 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část trestní, dostupné na www.nsoud.cz. 7 Tdo 1171/2025-168 USNESENÍ Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 28. 1. 2026 o dovolání obviněného J. H. podaném proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 18. 6. 2025, sp. zn. 44 To 159/2025, v trestní věci vedené u Obvodního soudu pro Prahu 10 pod sp. zn. 1 T 17/2025, takto: Podle § 265i odst. 1 písm. e) tr. ř. se dovolání obviněného J. H. odmítá. Odůvodnění:I. Dosavadní průběh řízení 1. Rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 10 ze dne 26. 3. 2025, č. j. 1 T 17/2025-69, byl obviněný J. H. uznán vinným přečinem porušení tajemství listin a jiných dokumentů uchovávaných v soukromí podle § 183 odst. 1 tr. zákoníku, za který byl odsouzen k peněžitému trestu ve výměře 20 denních sazeb, přičemž výše denní sazby činila 3 000 Kč, tedy celkem 60 000 Kč. Podle § 229 odst. 1 tr. ř. pak bylo rozhodnuto o nároku poškozené na náhradu nemajetkové újmy. 2. Uvedeného přečinu se podle zjištění soudu prvního stupně dopustil obviněný v podstatě tím, že dne 14. 8. 2024 v Praze 10, 28. pluku 1533/29b, v rámci řízení vedeného Obvodním soudem pro Prahu 10 pod sp. zn. 7 C 210/2021, ve svém podání předložil soudu 9 kusů fotografií intimního charakteru, na nichž je zachycena poškozená K. B. a další dosud neztotožněná osoba, které poškozená v elektronické podobě uchovávala na svém USB flash disku, a to ačkoliv věděl, že k nim nedostal od poškozené přístup, nikdy nebyly určeny ke zveřejnění a byly od počátku uloženy v soukromí tak, aby se s nimi nemohl nikdo bez souhlasu poškozené seznámit. 3. Usnesením Městského soudu v Praze ze dne 18. 6. 2025, č. j. 44 To 159/2025-102, byla odvolání obviněného směřující proti výroku o vině i trestu napadeného rozsudku a poškozené K. B. směřující proti adheznímu výroku napadeného rozsudku podle § 256 tr. ř. jako nedůvodná zamítnuta. II. Dovolání a vyjádření k němu 4. Proti usnesení odvolacího soudu podal obviněný prostřednictvím obhájce dovolání, které opřel o dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř., neboť napadené rozhodnutí spočívá na nesprávném hmotněprávním posouzení. Dovolatel akcentoval, že nebrojí proti skutkovým závěrům, když tyto byly částečně postaveny na tom, že strany učinily za nesporné, že obviněný použil fotografie bez souhlasu poškozené v řízení u Obvodního soudu pro Prahu 10 pod sp. zn. 7 C 210/2021. Podle jeho přesvědčení to však nepostačuje k naplnění skutkové podstaty přečinu podle § 183 odst. 1 tr. zákoníku a trestnosti jeho jednání, neboť existují jiné významné okolnosti, které je nutné brát v potaz a které si s ochranou tohoto zájmu konkurují. 5. Podle názoru obviněného nelze bez dalšího jakékoli „neoprávněné“ použití listiny považovat za trestné. Neměl v úmyslu nastolit neprávní stav, přičemž fotografie toliko užil jako důkaz v civilním soudním řízení. Možnost použití tohoto důkazu je pak primárně na civilním soudu, neboť opačný přístup může vést k odepření spravedlnosti. V daném případě proti sobě stojí právo na ochranu listin uchovávaných v soukromí proti právu na spravedlivý proces. Pakliže by takovýto důkaz byl předem vyloučen z důvodu hypotetické trestní odpovědnosti účastníka řízení, mělo by to vliv na zákonnost procesu. Dovolatel přitom měl důvody pro předložení daného flash disku, kde je zaznamenáno nakládání s prostředky náležejícími do společného jmění manželů (dále jen „SJM“). 6. Dále nebyl naplněn ani druhý závěr odvolacího soudu, že tak obviněný učinil ve snaze o získání výhodnější pozice ve sporu o majetek. V řízení o vypořádání SJM je de facto jakýkoli důkaz použit v neprospěch druhé strany. Neoprávněnou výhodu by mohl získat ve sporu pouze v případě, že by předložil důkaz zfalšovaný, který by snad mohl uvést soud v omyl, což se nestalo. O tom, že soud nebyl uváděn v omyl, pak vypovídá i procesní obrana žalované strany, která namítala irelevantnost tohoto důkazu, nikoli jeho nepravost. Měl tedy za to, že předložením důkazu, který eventuálně nebude soudem připuštěn jako přípustný (zákonně nezískaný důkaz), nemůže účastník získat výhodnější pozici ve sporu, když takovýto důkaz nebude soudem proveden. 7. Dovolatel též zdůraznil, že předmětné fotografie nijak nezneužil, nezpřístupnil, nezveřejnil, navíc soud i zástupci účastníků jsou vázáni zákonnou povinností mlčenlivosti. Pouze předložil předmětné fotografie jako důkaz ke svému relevantnímu tvrzení, kterým dokládal nakládání manželky s prostředky v SJM. Byl přesvědčen, že důvody pro předložení zde byly a oprávněnost a připuštění důkazu by ve sporných případech měl hodnotit civilní soud. V opačném případě dochází v důsledku nadbytečné kriminalizace účastníků k zásahům do rozhodování soudů v civilních věcech. Na jeho jednání proto nelze nazírat jako na trestné, neboť cílem nebylo získání jakékoli výhody, ale naopak dosažení spravedlivého vypořádání SJM. Vyjádřil pak svůj pocit nespravedlnosti, neboť z předmětného důkazu zjistil nevěru manželky a nakládání s prostředky náležejícími do SJM, kdy tyto skutečnosti chtěl v řízení i prokázat, za což je nyní souzen. 8. Závěrem proto navrhl, aby Nejvyšší soud vydal rozsudek, jímž podle § 265k odst. 1 tr. ř. zruší rozsudek (zřejmě usnesení) odvolacího soudu a věc tomuto soudu vrátí k dalšímu řízení. 9. Státní zástupce Nejvyššího státního zastupitelství ve svém vyjádření k podanému dovolání uvedl, že obviněný formálně označil dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř., který však doplnil dovětkem vady odpovídající dovolacímu důvodu podle § 265b odst. 1 písm. h) tr. ř. Ze slovního vyjádření uplatněného důvodu dovolání lze vysledovat, že obviněný fakticky vytkl dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. h) tr. ř., pročež touto optikou státní zástupce reagoval na vznesené výhrady. Uplatněné námitky pod daný důvod dovolání podřadil, neboť v jejich rámci dovolatel v podstatě rozporoval naplnění objektivní a subjektivní stránky přečinu porušení tajemství listin a jiných dokumentů uchovávaných v soukromí podle § 183 odst. 1 tr. zákoníku. Nicméně shledal, že zjevně postrádají opodstatnění. 10. K vytýkanému trestnému činu zejména uvedl, že jednání pachatele spočívá v neoprávněném porušení tajemství mj. fotografie uchovávané v soukromí tím, že ji pachatel jiným způsobem použije. Za takové použití je považováno jakékoli jiné neoprávněné využití listiny nebo jiného dokumentu. V praxi půjde zpravidla o použití buď v neprospěch poškozeného, nebo ve prospěch pachatele. Avšak z hlediska základní skutkové podstaty přisuzovaného trestného činu je podstatné, že dosažení vlastního prospěchu či způsobení škody, jiné vážné újmy nebo ohrožení společenské vážnosti poškozené vůbec nemusí být úmyslem pachatele; ten je totiž vyžadován až v případě okolnosti podmiňující použití vyšší trestní sazby ve smyslu § 183 odst. 2 tr. zákoníku, která u obviněného dovozena nebyla. 11. V projednávané věci je zjevné, že intimní fotografie, které obviněný neoprávněně získal, byly poškozenou uchovávány v tajnosti. Ta je měla na USB disku užívaném výlučně její osobou, přičemž takový disk byl nepochybně soukromým prostorem. Ostatně takovou soukromou povahu USB disku a jeho obsahu poškozená před obviněným zřetelně deklarovala poté, co zjistila, že jí disk vzal a s jeho obsahem se seznámil. Obviněnému bylo tedy zcela zřejmé, že se jedná o soukromá data poškozené, jež uchovávala ve svém soukromí. Dovolatel pak k uvedeným fotografiím získal přístup způsobem, na který nedopadá žádná zákonná výjimka prolamující listovní tajemství. Samotné narušení soukromí poškozené jednáním spočívajícím v tom, že se seznámil s obsahem jejího flash disku, trestní odpovědnost obviněného nezaložilo. Tu lze dovodit až v návaznosti na jeho další konání, v jehož rámci posléze předložil takto neoprávněně získané fotografie soudu v řízení o vypořádání SJM. Právě tím naplnil všechny znaky přisuzovaného přečinu. Na okraj pak státní zástupce dodal, že se ztotožňuje s přiléhavými argumenty soudu prvního stupně, že ze strany dovolatele šlo o jednání dostatečně společensky škodlivé, u něhož bylo namístě uplatnit trestní represi. 12. Závěrem svého vyjádření proto navrhl, aby Nejvyšší soud podané dovolání podle § 265i odst. 1 písm. e) tr. ř. odmítl jako zjevně neopodstatněné. III. Přípustnost dovolání 13. Nejvyšší soud jako soud dovolací (§ 265c tr. ř.) shledal, že dovolán