7 Tdo 1203/2019 — Nejvyšší soud

7 Tdo 1203/2019 citace  Soud:Nejvyšší soud Důvod dovolání:§ 265b odst.1 písm. g) tr.ř. Datum rozhodnutí:30. 10. 2019 Spisová značka:7 Tdo 1203/2019 ECLI:ECLI:CZ:NS:2019:7.TDO.1203.2019.1 Typ rozhodnutí:USNESENÍ Heslo:Dovolací důvody Těžké ublížení na zdraví z nedbalosti Dotčené předpisy:§ 265i odst. 1 písm. b) tr. ř. § 147 odst. 1,2 tr. zákoníku Kategorie rozhodnutí:D Zveřejněno na webu:22. 1. 2020 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část trestní, dostupné na www.nsoud.cz. 7 Tdo 1203/2019-290 USNESENÍ Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 30. 10. 2019 o dovolání obviněného V. E., nar. XY v XY, trvale bytem XY, okres Trutnov, proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 30. 4. 2019, sp. zn. 11 To 57/2019, v trestní věci vedené u Okresního soudu v Trutnově pod sp. zn. 17 T 64/2018, takto: Podle § 265i odst. 1 písm. b) tr. ř. se dovolání obviněného V. E. odmítá. Odůvodnění: 1. Rozsudkem Okresního soudu v Trutnově ze dne 11. 12. 2018, č. j. 17 T 64/2018-228, byl obviněný V. E. shledán vinným přečinem těžkého ublížení na zdraví z nedbalosti podle § 147 odst. 1, 2 tr. zákoníku, a byl za to odsouzen podle § 147 odst. 2 tr. zákoníku k trestu odnětí svobody v trvání 12 měsíců, jehož výkon mu byl podle § 81 odst. 1 a § 82 odst. 1 tr. zákoníku podmíněně odložen na zkušební dobu v trvání 2 roků a 6 měsíců. Podle § 73 odst. 1, 3 tr. zákoníku pak byl obviněnému uložen trest zákazu činnosti spočívající v zákazu řízení motorových vozidel na dobu 2 roků a 6 měsíců a podle § 228 odst. 1 a § 229 odst. 1 tr. ř. bylo rozhodnuto o nárocích poškozených na náhradu škody. 2. Podle učiněných skutkových závěrů se obviněný dopustil uvedeného přečinu jednáním spočívajícím v tom, že dne 17. 8. 2017 ve 13:15 hodin na křižovatce silnice č. II/299 v km 30,6 a silnice č. III/32544, mezi obcemi XY a XY, okres Trutnov, jako řidič osobního motorového vozidla značky Škoda Fabia, r. z. XY, přijížděl po vedlejší pozemní komunikaci označené dopravní značkou „Dej přednost v jízdě!“, kde odbočoval vlevo na hlavní pozemní komunikaci, nedal přednost v jízdě motocyklu značky Suzuki, r. z. XY, jehož řidič L. L. přijížděl po hlavní silnici zleva, čímž došlo ke střetu, pádu motocyklu a jeho řidiče na povrch vozovky, v důsledku čehož poškozený L. L. utrpěl krvácení pod plenu mozkovou s přechodnou poruchou vědomí, zlomeninu levé čelistní kosti, oboustrannou zlomeninu dolní čelisti s operační osteosyntézou, vícečetnou zlomeninu levé stehenní kosti a zlomeniny zánártních kostí levé nohy, uvedená zranění byla spojena s hospitalizací poškozeného ve FN H. K. od 17. 8. do 6. 9. 2017, kde musel být napojen na umělou plicní ventilaci a operován s předpokladem další operace v červnu 2018, spočívající ve vyjmutí osteosyntetických materiálů, dále od 7. 11. do 19. 12. 2017 v R. ú. v XY, kde poté od 6. 2. do 8. 3. 2018 probíhaly ambulantní rehabilitace, nejméně do prosince 2017 se musel pohybovat o berlích, trpěl bolestmi zraněných míst, musely mu být aplikovány injekce na ředění krve a byl omezen v příjmu potravy v souvislosti s poraněním čelisti. 3. Tento rozsudek následně obviněný napadl odvoláním, které Krajský soud v Hradci Králové usnesením ze dne 30. 4. 2019, č. j. 11 To 57/2019-262, podle § 256 tr. ř. zamítl. 4. Proti rozhodnutí soudu druhého stupně podal obviněný dovolání, v němž uplatnil dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. V odůvodnění především namítl, že skutková zjištění jsou opakem toho, co bylo skutečným obsahem dokazování. Zmíněné rozpory dokládají na straně jedné závěry znaleckého posudku Ing. Josefa Jírovce (znalce z oboru doprava silniční a městská, ceny a odhady motorových vozidel, posuzování dopravních nehod, posuzování technického stavu vozidel, autoopravárenství) a tvrzení poškozeného, podle nichž jel poškozený u krajnice rychlostí do 90 km/hod a asi 10 m před střetem mu vjel obviněný do cesty, což soudy činné ve věci vzaly za prokázané, na straně druhé byla pak výpověď obviněného, podle níž při vjíždění do křižovatky spatřil ve vzdálenosti zhruba 150 m motocyklistu, domníval se, že svůj manévr dokončí, což se však nestalo, protože motocyklista jel vyšší než povolenou rychlostí. Jeho výpověď potvrdila i svědkyně J. E. a znalec Ing. Luboš Přibyl (činný v oborech doprava – doprava silniční a městská, dopravní nehody, a ekonomika – ceny a odhady vozidel, strojů, movitých věcí), podle kterého jel poškozený v danou dobu rychlostí přes 100 km/hod. Rozpory mezi zmíněnými skupinami důkazů doplňuje svědecká výpověď svědka J. K. Dále obviněný namítl, že znalec Ing. Josef Jírovec nebyl schopen vysvětlit, na základě jaké skutečnosti dovodil rychlost poškozeného 72 až 87 km/hod. V jeho znaleckém posudku přitom chybí údaj o konečném postavení motocyklisty, když vycházel z pouhého odhadu, a to u grafu č. 17 do 15 m a u grafu č. 18 uvádí 8 až 24 m od místa střetu. Přitom bylo prokázáno, že motocyklista se částečně zbrzdil o vozidlo, a přesto jeho tělo bylo nalezeno cca 25 m od místa střetu. Poškozený současně neměl řidičské oprávnění pro daný typ motorky, tedy opakovaně porušoval dopravní předpisy. Jeho výpověď byla navíc vyvrácena znalcem Ing. Lubošem Přibylem, podle kterého nemohl poškozený spatřit vjíždějící vozidlo obviněného do křižovatky 10 m před střetem, protože by se nestihl přemístit do středu vozovky. Z téhož znaleckého posudku bylo potom zřejmé, že pokud obviněný spatřil poškozeného ve vzdálenosti 150 m, při rychlosti poškozeného 90 km/hod by stihnul provést odbočení, přičemž pokud se tak nestalo, musel tuto rychlost motocyklista zásadně překročit. Opačné závěry než dovodily soudy vyplynuly i z výpovědi svědka J. K., který uvedl, že motorkář ho předjel, pak následovala mírná zatáčka, a to ve vzdálenosti asi 400 m od místa střetu, na které je vidět na vzdálenost asi 200 m. Vzhledem k rychlosti svědka nejprve 50 km/hod. a poté 70 km/hod. obviněný za využití fyzikální rovnice v=d/t dovodil, že svědek ujel 400 m rychlostí 70 km/hod. za 20,6 a neviděl-li již nehodový děj, ale až následek, musel poškozený jet rychlostí asi 140 km/hod. 5. Dále obviněný namítl, že rychlost poškozeného má zásadní význam pro posouzení jeho spoluzavinění, resp. dokonce jeho výlučné odpovědnosti za následek. Bylo přitom zjištěno, že motocyklista si počínal riskantně, opakovaně porušoval pravidla silničního provozu a jel vyšší než povolenou rychlostí. Poukázal k tomu na § 16 odst. 1 písm. a) a b) tr. zákoníku a dodal, že soudy se těmito ustanoveními neřídily. V poslední části dovolání potom obviněný uvedl, že byl nesprávně hodnocen důkaz znaleckým posudkem Ing. Josefa Jírovce. Byl opatřen před zahájením trestního stíhání, na základě procesně nepoužitelných podkladů a za situace, kdy nesplňoval požadavky na neodkladný nebo neopakovatelný úkon. S ohledem na pochybnosti proto měl být přibrán státní orgán, vědecký ústav, vysoká škola nebo instituce specializovaná na znaleckou činnost k přezkoumání rozporů mezi tvrzeními obou znalců. 6. S ohledem na popsané skutečnosti obviněný navrhl, aby Nejvyšší soud napadené usnesení Krajského soudu v Hradci Králové zrušil a přikázal věc tomuto soudu k novému projednání a rozhodnutí. 7. Státní zástupce činný u Nejvyššího státního zastupitelství ve svém vyjádření k dovolání uvedl, že se s argumentací soudů ztotožňuje, v podrobnostech na ni odkazuje a dodal, že závěry o rychlosti jízdy poškozeného jsou v souladu s výpovědí svědka J. K. a v podstatě i svědkyně J. E., navíc s ohledem na soudní praxi Nejvyššího soudu by obviněného mohlo vyvinit jen zásadní překročení povolené rychlosti poškozeným (viz rozhodnutí publikované pod č. 45/2005 Sb. rozh. tr.). K aplikaci shora citované fyzikální rovnice sdělil, že výpočet obviněného je zavádějící. Především svědek J. K. svoji rychlost plynule zvyšoval, tedy nejel celý úsek rychlostí 70 km/hod. Místo střetu potom mohl vidět podle učiněných zjištění na vzdálenost 160 až 180 m, přičemž stav po nehodě spatřil, až když se na toto místo zaměřil, což neznačí, že se tak stalo v první možný moment, a tedy jeho výpověď je logická a v souladu s dalšími důkazy. Všechny popsané námitky jsou navíc procesními, které nenaplňují uplatněný dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř., když jejich podstatou není ani tvrzení extrémního rozporu mezi provedeným dokazováním a učiněným skutkovým zjištěním. 8. Státní zástupce proto navrhl dovolání podle § 265i odst. 1 písm. b) tr. ř. odmítnout. 9. Toto vyjádření bylo zasláno obviněnému k možné replice, čehož však nebylo využito. 10. Nejvyšší soud jako soud příslušný k rozhodnutí o dovolání (§ 265c tr. ř.) následně shledal, že zmíněný mimořádný opravný prostředek je v této trestní věci přípustný [§ 265a odst. 1, odst. 2 písm. h) tr. ř.],