7 Tdo 1207/2022 — Nejvyšší soud

7 Tdo 1207/2022 citace  Soud:Nejvyšší soud Důvod dovolání:§ 265b odst.1 písm. i) tr.ř. Datum rozhodnutí:1. 2. 2023 Spisová značka:7 Tdo 1207/2022 ECLI:ECLI:CZ:NS:2023:7.TDO.1207.2022.1 Typ rozhodnutí:USNESENÍ Heslo:Vyhoštění Dotčené předpisy:§ 80 odst. 3 písm. f) tr. zákoníku Kategorie rozhodnutí:C Zveřejněno na webu:25. 4. 2023 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část trestní, dostupné na www.nsoud.cz. 7 Tdo 1207/2022-523 USNESENÍ Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 1. 2. 2023 o dovolání, které podal obviněný G. G., nar. XY ve XY, trvale bytem XY, státní příslušník Slovenské republiky, podaném proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 18. 8. 2022, sp. zn. 61 To 353/2022, v trestní věci vedené u Obvodního soudu pro Prahu 5 pod sp. zn. 3 T 16/2022, takto: I. Podle § 265k odst. 1 tr. ř. se zrušuje rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 18. 8. 2022, sp. zn. 61 To 353/2022. Podle § 265k odst. 2 tr. ř. se zrušují také další rozhodnutí na zrušené rozhodnutí obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu. Podle § 265l odst. 1 tr. ř. se Městskému soudu v Praze přikazuje, aby věc znovu projednal a rozhodl. II. Podle § 265l odst. 4 tr. ř. se obviněný G. G. nebere do vazby. Odůvodnění: 1. Rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 5 ze dne 12. 5. 2022, č. j. 3 T 16/2022-417, byl obviněný G. G. uznán vinným přečinem krádeže podle § 205 odst. 1 písm. b), odst. 3 tr. zákoníku a přečinem maření výkonu úředního rozhodnutí a vykázání podle § 337 odst. 1 písm. g) tr. zákoníku, za které byl odsouzen k úhrnnému trestu odnětí svobody v trvání dvaceti dvou měsíců, pro jehož výkon byl zařazen do věznice s ostrahou. Dále bylo podle § 228 odst. 1 a § 229 odst. 2 tr. ř. rozhodnuto o nárocích poškozených na náhradu škody. 2. Uvedených přečinů se podle zjištění soudu prvního stupně obviněný dopustil v podstatě tím, že dne 8. 7. 2021 v době od přibližně 00:20 do 04:46 hod. nezjištěným způsobem překonal zamčené balkónové dveře budovy ERPET Centrum na adrese XY, Praha 5, v prostorách budovy z provozní kanceláře K. T. vzal ze tří příručních pokladniček celkem částku ve výši 13 000 Kč, dále vzal z uzamčeného skříňového trezoru v této kanceláři, který bez poškození otevřel pomocí klíčů od tohoto trezoru, které nalezl v kanceláři, hotovost ve výši 150 000 Kč a 13 500 Euro poškozeného K. T., hotovost ve výši 2 500 Euro a 5 000 Kč poškozeného R. B., účetní hotovost poškozené společnosti TWOMEN GASTRO, s. r. o., ve výši celkem 353 808 Kč, hotovost společnosti Reality Group, a. s., ve výši 19 798 Kč, hotovost společnosti E. P. Corporation, a. s., ve výši 2 850 Kč, hotovost společnosti Minuta Praha, s. r. o., ve výši 11 951 Kč, dále vzal z uvedené kanceláře 2 kusy příručních pokladen v hodnotě 650 Kč, záznamové zařízení značky HIKVISION včetně HD Disku v hodnotě 6 000 Kč, dále vzal ze skladových prostor ERPET Centra mobilní telefon Blackberry v hodnotě 800 Kč, mobilní telefon Samsung v hodnotě 500 Kč, a rovněž z prostoru vstupní recepce ERPET Centra vzal svazek 4 klíčů s visačkou s nápisem "L. E." a nápisem "Basket, branka, hřiště" v hodnotě 120 Kč, kdy takto celkem vzal věci v hodnotě 8 070 Kč ke škodě poškozené společnosti TWOMEN GASTRO, s. r. o., a dále ve výše uvedené době, kdy se pohyboval v budově ERPET Centra, v úmyslu prohledat další zamčené prostory této budovy poškodil 4 visací zámky, 3 dveře a pohybové čidlo, čímž způsobil poškozené společnosti TWOMEN GASTRO, s. r. o., škodu ve výši 2 397 Kč, a tedy celkem obviněný způsobil škodu na odcizení ve výši 978 797 Kč a škodu na poškození ve výši 2 397 Kč výše uvedeným osobám, přičemž výše uvedeného jednání se dopustil přesto, že si dne 9. 6. 2021 převzal výzvu Okresního soudu v Berouně k nástupu trestu odnětí svobody, podle které měl trest nastoupit ve lhůtě nejpozději do dne 25. 6. 2021, kdy tento trest mu byl uložen rozsudkem tohoto soudu, sp. zn. 2 T 107/2020, avšak trest nenastoupil, a nástupu se vyhýbal až do 8. 7. 2021, do 16:00 hod., kdy v souvislosti s výše uvedenou trestnou činností byl zadržen v hotelu na adrese XY v Praze 5 v pokoji č. 9, a následně dodán do výkonu trestu odnětí svobody. 3. Rozsudek soudu prvního stupně napadli odvoláním obviněný G. G. ve výrocích o trestu a náhradě škody, a dále státní zástupce ve prospěch obviněného v tom směru, že obviněnému měl být ukládán trest souhrnný nikoli úhrnný, a dále v neprospěch obviněného ve výroku o trestu, který považoval za nepřiměřeně mírný. Městský soud v Praze rozsudkem ze dne 18. 8. 2022, č. j. 61 To 353/2022-471, zrušil podle § 258 odst. 1 písm. d), odst. 2 tr. ř. částečně napadený rozsudek ve výroku o trestu a podle § 259 odst. 3 písm. a), b) tr. ř. znovu rozhodl tak, že obviněnému při nezměněném výroku o vině uložil za shora uvedené trestné činy a za sbíhající se přečin krádeže podle § 205 odst. 1 písm. b), odst. 2, 3 tr. zákoníku, jímž byl rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 7 ze dne 28. 4. 2022, sp. zn. 39 T 34/2022, ve spojení s rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne 14. 6. 2022, sp. zn. 8 To 131/2022, pravomocně uznán vinným, souhrnný trest odnětí svobody ve výměře tří let a devíti měsíců, pro jehož výkon byl zařazen do věznice s ostrahou. Podle § 80 odst. 1, 2 tr. zákoníku obviněnému uložil trest vyhoštění na dobu pěti let. Podle § 70 odst. 1 písm. a) tr. zákoníku obviněnému současně uložil trest propadnutí věci, a to věcí specifikovaných v rozsudku. Podle § 43 odst. 2 tr. zákoníku byl zrušen výrok o trestu z rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 7 ze dne 28. 4. 2022, sp. zn. 39 T 34/2022, ve spojení s rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne 14. 6. 2022, sp. zn. 8 To 131/2022, jakož i všechna další rozhodnutí na tento výrok obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu. Jinak zůstal napadený rozsudek nedotčen. 4. Proti rozsudku odvolacího soudu podal obviněný G. G. prostřednictvím obhájce dovolání směřující toliko do výroku o trestu vyhoštění, které opřel o důvod dovolání podle § 265b odst. 1 písm. i) tr. ř., neboť mu byl uložen takový druh trestu, který zákon nepřipouští. Existenci tvrzeného dovolacího důvodu obviněný odůvodnil nemožností uložit tento trest s ohledem na § 80 odst. 3 písm. f) tr. zákoníku, podle něhož se trest vyhoštění neuloží, jestliže pachatel je občanem Evropské unie a v posledních 10 letech nepřetržitě pobýval na území České republiky, nejsou-li shledány vážné důvody ohrožení bezpečnosti státu. Obviněný jako občan Slovenské republiky (tedy Evropské unie) v posledních 10 letech nepřetržitě pobýval na území České republiky a žádné okolnosti, které by svědčily pro ohrožení bezpečnosti státu, shledány nebyly. Obviněný se neztotožnil s názorem odvolacího soud (v řízení pod sp. zn. 8 To 131/2022), že je ohrožením bezpečnosti státu vzhledem k jeho opakované trestné činnosti na území České republiky. K obviněným tvrzené délce nepřetržitého pobytu na území České republiky soudy neprovedly dokazování, ač obviněný navrhoval výslech svědka J. Š., u kterého bydlel. Navíc senát odvolacího soudu při veřejném zasedání v rámci ústního odůvodnění rozsudku uvedl, že neměl pochybnosti o délce pobytu obviněného na území České republiky. 5. Za nesprávné obviněný označil právní posouzení přípustnosti uložení trestu vyhoštění, které odvolací soud v nyní projednávané věci bez dalšího převzal, ačkoli jeho uložení v předcházejícím (sbíhajícím se) řízení bylo neoprávněné, a odvolací soud v projednávané věci se blíže nezabýval podmínkami pro uložení tohoto trestu. Dovolatel měl za to, že soudy nesprávně vyložily pojem „bezpečnost státu“, potažmo pojem „vážné důvody ohrožení bezpečnosti státu“, tento pak s odkazem na komentářovou literaturu vysvětlil především jako ohrožení svrchovanosti, územní celistvosti, obranyschopnosti či ústavního zřízení České republiky. Dále odkázal na usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. 3. 2012, sp. zn. 6 Tdo 1466/2011, podle něhož je tato podmínka v případě majetkové trestné činnosti naplněna tenkrát, pokud je činnost takového charakteru, že již ohrožuje právě svrchovanost, samostatnost, územní celistvost, obranyschopnost nebo ochranu demokratických základů státu. Obviněný se přitom nedopustil žádného trestného činu, ze kterého by bylo možné dovozovat ohrožení shora uvedených hodnot a odvolací soud provedl vadnou aplikaci § 80 tr. zákoníku, v důsledku čehož mu byl uložen trest, který zákon pro jeho osobu nepřipouští. 6. Závěrem dovolání proto obviněný navrhl, aby Nejvyšší soud zrušil napadený rozsudek odvolacího soudu v napadeném výroku o trestu a přikázal odvolacímu soudu, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl. 7. Státní zástupce Nejvyššího státního zastupitelství uvedl,