7 Tdo 1438/2016 — Nejvyšší soud

7 Tdo 1438/2016 citace  Soud:Nejvyšší soud Důvod dovolání:§ 265b odst.1 písm. g) tr.ř. Datum rozhodnutí:23. 11. 2016 Spisová značka:7 Tdo 1438/2016 ECLI:ECLI:CZ:NS:2016:7.TDO.1438.2016.1 Typ rozhodnutí:USNESENÍ Heslo:Obchodování s lidmi Ohrožování mravní výchovy mládeže Dotčené předpisy:§ 168 odst. 1 písm. a), odst. 3 písm. d), § 201 odst. 1 písm. a)) předpisu č. 40/2009Sb. Kategorie rozhodnutí:C Zveřejněno na webu:15. 2. 2017 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část trestní, dostupné na www.nsoud.cz. 7 Tdo 1438/2016-64 U S N E S E N Í Nejvyšší soud projednal v neveřejném zasedání dne 23. listopadu 2016 v Brně dovolání obviněné L. B., proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 16. 2. 2016, sp. zn. 10 To 99/2015, v trestní věci vedené u Krajského soudu v Ústí nad Labem pod sp. zn. 51 T 10/2013, a rozhodl takto: Podle § 265i odst. 1 písm. e) tr. ř. se dovolání obviněné L. B. odmítá. Odůvodnění: Krajský soud v Ústí nad Labem rozsudkem ze dne 14. 7. 2015, sp. zn. 51 T 10/2013, uznal obviněnou L. B. (dále zpravidla jen „obviněná“) vinnou zvlášť závažným zločinem obchodování s lidmi podle § 168 odst. 1 písm. a), odst. 3 písm. d) tr. zákoníku ve znění účinném do 31. července 2014 a trestným činem ohrožování výchovy mládeže § 201 odst. 1 písm. a) tr. zákoníku, které podle skutkových zjištění soudu spáchala tím, že 4) v přesně nezjištěné době první poloviny roku 2011 ve Š., na R. ulici, opakovaně, v přítomnosti poškozené nezletilé J. D., provozovala prostituci a následně nejméně v pěti případech sjednala s náhodnými občany Spolkové republiky Německo pro poškozenou nezletilou s jejím souhlasem poté, co jí vylíčila svoji tíživou finanční situaci, pohlavní styky nebo jiné sexuální praktiky za úplatu, v úmyslu takto získat dodatečné finanční prostředky, ze kterých by obviněná mohla uhradit své splatné závazky, když obviněná L. B. v rámci této dohody sama oslovovala klienty, sjednala s nimi cenu za poskytnuté sexuální služby, vyinkasovala plnou nebo zálohovou část sjednané ceny, poškozená nezletilá J. D. poté dobrovolně poskytla nejméně třem klientům sjednané služby v podobě masturbace, případně se při poskytnutí domluvených služeb ve dvou případech vymluvila a z místa utekla, když takto vyinkasovanou částku za tyto služby obdržela se souhlasem poškozené nezletilé výlučně obviněná L. B. na úhradu svých dluhů a obviněná L. B. tak činila přesto, že znala věk poškozené J. D., 5) obvinění L. M., Le. B. a L. B. společným jednáním po předchozí vzájemné dohodě, v přesně nezjištěné době obviněná Le. B. po domluvě s obviněnými L. M. a L. B. a se souhlasem poškozené nezletilé J. D., telefonicky domluvila s A. M., pohlavní styk za úplatu, na základě této smlouvy v době kolem 22.00 hod. dne 1. června 2011 všichni obvinění odjeli osobním motorovým vozidlem, které řídil obviněný L. M., společně s poškozenou nezletilou J. D., do místa bydliště A. M. v L. ve Spolkové republice Německo, kde obviněný L. M. dovedl poškozenou nezletilou do bytu A. M., který převzal od něho dohodnutou finanční hotovost, A. M. po vykonání pohlavního styku zaplatil obviněnému L. M. další finanční částku za delší setrvání poškozené nezletilé v jeho bytě, k dalšímu pohlavnímu styku mezi nimi však již nedošlo z důvodu absence souhlasu nezletilé poškozené J. D., a jejího útěku z bytu, když všichni obvinění se posléze s poškozenou vrátili do České republiky a všichni obvinění tak činili přesto, že znali věk poškozené J. D. Za tyto trestné činy byla obviněná odsouzena podle § 168 odst. 3 tr. zákoníku za použití § 43 odst. 2 tr. zákoníku k souhrnnému trestu odnětí svobody v trvání pěti roků. Podle § 56 odst. 3 tr. zákoníku byla pro výkon trestu zařazena do věznice s dozorem. Podle § 43 odst. 2 tr. zákoníku byl zrušen výrok o trestu z trestního příkazu Okresního soudu v Liberci ze dne 14. 3. 2014, sp. zn. 4 T 52/2014, jakož i všechna další rozhodnutí na tento výrok obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu. Tímto rozsudkem byli odsouzeni i spoluobvinění L. M. a Le. B. Proti tomuto rozsudku podali v zákonné lhůtě odvolání obvinění L. M., Le. B. a L. B. a státní zástupkyně Krajského zastupitelství v Ústí nad Labem. Vrchní soud v Praze usnesením ze dne 16. 2. 2016, sp. zn. 10 To 99/2015, podle § 256 tr. ř. zamítl odvolání obviněné, které podala proti výrokům o vině a trestu a zamítl i odvolání státní zástupkyně Krajského zastupitelství v Ústí nad Labem. Proti tomuto usnesení Vrchního soudu v Praze podala obviněná prostřednictvím svého obhájce JUDr. Josefa Klofáče včas dovolání, opírající se o dovolací důvody podle § 265b odst. 1 písm. g) a l) tr. ř. Namítla v něm nesprávné právní posouzení skutku, protože soudy nesprávně hodnotily její jednání, protože ona se žádné trestné činnosti nedopustila. Obviněná uvedla, že rozhodnutí soudů obou stupňů vykazují prvky libovůle. V dovolání namítla, že nenaplnila zákonné znaky trestného činu obchodování s lidmi a poškozenou J. D. k prostituci nesvedla, nezjednala ani nedopravila do Spolkové republiky Německo. Popírá naplnění znaku „svedení“, protože poškozená už měla sexuální zkušenosti a prostituci provozovala již v minulosti. Pokud jde o znak „zjednání“, tak obviněná popírá, že by někoho zjednala, protože poškozená provozovala prostituci za pomoci spoluobviněných, tak i sama. Výhrady obviněné vůči znaku „dopraví“ spočívají v tom, že nemohla poškozenou dopravit do Německa, protože nemá auto. Vytkla také soudu, že neprokázal její zavinění vzhledem ke zvlášť závažnému zločinu obchodování s lidmi. Namítla nesprávné hodnocení důkazů ohledně její viny, zejména tvrzení poškozené J. D. o její vině považuje za nedostatečné. Obviněná namítla, že nenese vinu na ohrožování výchovy mládeže, protože poškozená J. D. nevedla příkladný život a její rozumový, citový a mravní život byl již dříve narušen. Obviněná z těchto důvodů navrhla, aby Nejvyšší soud podle § 265k odst. 2 tr. ř. zrušil usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 16. 2. 2016, sp. zn. 10 To 99/2015, a zrušil též rozhodnutí Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 14. 7. 2015, sp. zn. 51 T 10/2013, a rozhodnutí na něj navazující, s tím, aby věc v potřebném rozsahu projednal a rozhodl. Nejvyšší státní zástupce uvedl k dovolání obviněné, že dovolání obviněné je založeno na důvodech § 265b odst. 1 písm. g) a l) tr. ř., přičemž dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. l) tr. ř. uplatnila obviněná v jeho druhé variantě, tedy ve vázanosti na dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. Dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. není určen ke změně skutkového stavu, takže pro dovolací řízení je zásadně směrodatný skutkový stav v podobě zjištěné v průběhu trestního řízení, a to tak, jak je definován ve výroku odsuzujícího rozsudku. Pokud tedy obviněná napadá soudy učiněná skutková zjištění tím, že poukazuje na nesprávné hodnocení důkazů, je třeba uvést, že uplatněné námitky se s deklarovaným důvodem míjejí, protože jde o námitky skutkového a procesního charakteru. Konkrétně se to týká námitek o nevěrohodnosti svědkyně J. D., neúplnosti provedeného okazování, libovůle při hodnocení důkazů, nepřehlednosti, nepřezkoumatelnosti a nejasnosti skutkových zjištění. Pokud jde o trestný čin obchodování s lidmi podle § 168 odst. 1 písm. a), odst. 3 písm. d) tr. zákoníku je v posuzované trestní věci zřejmé, že se jedná o obchodování s dítětem, tedy osobou mladší 18 let (§ 126 tr. zákoníku), kdy takové obchodování je postihováno v každém případě, i když nebylo použito násilí, pohrůžky násilí nebo lsti ani zneužití omylu, tísně nebo závislosti. V posuzovaném případě se jednalo o sexuální vykořisťování dítěte, jehož se obviněná L. B. podle závěrů soudů dopustila tím, že poškozenou J. D. nejprve k provozování prostituce svedla, následně ji pro provozování prostituce zjednávala a dopravila ji dokonce do Německa v rámci příhraničního obchodování s lidmi. Svedení spočívá v tom, že pachatel úmyslně vzbudí v poškozeném rozhodnutí, v tomto případě provozovat prostituci. Obviněná L. B. vzbudila v poškozené rozhodnutí provozovat prostituci a využila k tomu jejich vzájemného přátelského vztahu. Poškozenou s sebou brávala v době, kdy sama prostituci provozovala a nepřímo ji tak uvedla do situace, že tímto způsobem lze získat finanční prostředky. Na tom nic nemění fakt, že ke svedení došlo na základě dobrovolné nabídky poškozené pomoci obviněné provozováním prostituce, když veškeré takto vydělané prostředky odevzdávala obviněné, neboť u trestného činu podle § 168 tr. zákoníku není relevantní souhlas osoby, která je obchodována, a proto i v případě, že poškozená osoba dala k jednání pachatele souhlas, je pachatel trestný. Zjednáním je uzavření jakékoliv smlouvy nebo