7 Tdo 230/2025 – Nejvyšší soud

7 Tdo 230/2025-439 USNESENÍ Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 16. 4. 2025 o dovolání obviněného Z. C. podaném proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 20. 11. 2024, sp. zn. 7 To 363/2024, v trestní věci vedené u Obvodního soudu pro Prahu 1 pod sp. zn. 2 T 109/2022, takto: Podle § 265k odst. 1 tr. ř. se zrušuje rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 20. 11. 2024, sp. zn. 7 To 363/2024, a rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne 24. 9. 2024, sp. zn. 2 T 109/2022. Podle § 265k odst. 2 tr. ř. se zrušují další rozhodnutí na zrušená rozhodnutí obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu. Podle § 265l odst. 1 tr. ř. se přikazuje Obvodnímu soudu pro Prahu 1, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl. Podle § 265l odst. 3 tr. ř. se nařizuje, aby Obvodní soud pro Prahu 1 projednal a rozhodl věc v jiném složení senátu. Odůvodnění:I. Dosavadní průběh řízení 1. Rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne 24. 9. 2024, č. j. 2 T 109/2022-391, byl obviněný Z. C. uznán vinným zločinem ublížení na zdraví podle § 146 odst. 1, 3 tr. zákoníku. Za uvedený zločin byl odsouzen k trestu odnětí svobody v trvání dvou let, jehož výkon byl podmíněně odložen na zkušební dobu jednoho roku. Podle § 228 odst. 1 a § 229 odst. 1 tr. ř. pak bylo rozhodnuto o nárocích poškozených na náhradu škody. 2. Uvedeného zločinu se podle zjištění soudů dopustil obviněný v podstatě tím, že dne 15. 2. 2021 kolem 14:15 hod., v Praze 1, ulice XY XY, ve 3. patře na chodbě domu, po předchozí slovní rozepři, fyzicky napadl R. Š., kterého nejdříve opakovaně udeřil rukou do zadní části krku a zátylku, poté jej chytil za oděv a několikrát udeřil jeho hlavou o zeď chodby, následně ho povalil na zem a začal do něho kopat, a to do oblasti celého těla a taky hlavy, a zkopával ho ze schodiště dolů, a R. Š. tak způsobil zlomeninu trnových výběžků 4. a 5. obratle krční páteře, původně bez posunu kostních úlomků, následně v důsledku hojení s posunem periferních kostních úlomků obou obratlů, dále drobné kožní oděrky na hlavě v temenní krajině vpravo a kožní oděrky na zádech v oblasti bederní páteře vlevo, vícečetné hematomy pravé dolní končetiny, poměrně rozsáhlé podkožní krevní výrony v oblasti pravé kyčle, na zevní straně pravého stehna, na vnitřní straně pravého kolene, přičemž tato zranění si vyžádala léčení v době delší 1 týdne, ale kratší 6 týdnů, kdy u R. Š. se rozvinula posttraumatická stresová porucha, a tyto zdravotní problémy jsou v příčinné souvislosti s traumatem, které prožil dne 15. 2. 2021, přičemž v důsledku této poruchy byl R. Š. omezen v běžném způsobu života po dobu delší 6 týdnů. 3. Městský soud v Praze rozsudkem ze dne 20. 11. 2024, č. j. 7 To 363/2024-415, zrušil z podnětu odvolání státní zástupkyně podaného v neprospěch obviněného proti výroku o trestu napadeného rozsudku podle § 258 odst. 1 písm. e), odst. 2 tr. ř. napadený rozsudek ve výroku o trestu a podle § 259 odst. 3 tr. ř. znovu rozhodl tak, že obviněného Z. C. odsoudil při nezměněném výroku o vině k trestu odnětí svobody v trvání dvou let, jehož výkon byl podmíněně odložen na zkušební dobu dvou let. Podle § 81 odst. 3 tr. zákoníku byla obviněnému uložena přiměřená povinnost ve zkušební době podmíněného odsouzení podle svých sil nahradit škodu, kterou trestným činem způsobil. Jinak zůstal napadený rozsudek nezměněn. Podle § 256 tr. ř. bylo dále zamítnuto odvolání obviněného. 4. Lze doplnit, že Obvodní soud pro Prahu 1 již dříve ve věci obviněného Z. C. rozhodl rozsudkem ze dne 18. 7. 2023, č. j. 2 T 109/2022-253, kterým byl obviněný podle § 226 písm. a) tr. ř. zproštěn podané obžaloby státní zástupkyně Obvodního státního zastupitelství pro Prahu 1 ze dne 2. 8. 2022, sp. zn. 1 ZT 45/2022, pro výše popsaný skutek, v němž byl spatřován zločin ublížení na zdraví podle § 146 odst. 1, 3 tr. zákoníku. Na základě odvolání státní zástupkyně Obvodního státního zastupitelství pro Prahu 1 podaného v neprospěch obviněného proti zprošťujícímu výroku Městský soud v Praze jako soud odvolací zrušil usnesením ze dne 25. 8. 2023, č. j. 7 To 282/2023-271, podle § 258 odst. 1 písm. b), c) tr. ř. napadený rozsudek v celém rozsahu a podle § 259 odst. 1 tr. ř. věc vrátil soudu prvního stupně k novému projednání a rozhodnutí. Posléze Obvodní soud pro Prahu 1 v předmětné věci rozhodl rozsudkem ze dne 16. 4. 2024, č. j. 2 T 109/2022-347, kterým byl obviněný podle § 226 písm. a) tr. ř. zproštěn podané obžaloby státní zástupkyně Obvodního státního zastupitelství pro Prahu 1 ze dne 2. 8. 2022, sp. zn. 1 ZT 45/2022, pro výše popsaný skutek, v němž byl spatřován zločin ublížení na zdraví podle § 146 odst. 1, 3 tr. zákoníku. Na základě odvolání státní zástupkyně Obvodního státního zastupitelství pro Prahu 1 podaného v neprospěch obviněného proti zprošťujícímu výroku Městský soud v Praze jako soud odvolací zrušil usnesením ze dne 27. 5. 2024, č. j. 7 To 163/2024-373, podle § 258 odst. 1 písm. b) tr. ř. napadený rozsudek v celém rozsahu a podle § 259 odst. 1 tr. ř. věc vrátil soudu prvního stupně k novému projednání a rozhodnutí. Následně rozhodl soud prvního stupně výše uvedeným způsobem. II. Dovolání a vyjádření k němu 5. Proti rozsudku odvolacího soudu podal obviněný Z. C. prostřednictvím obhájce dovolání v celém rozsahu, které opřel o dovolací důvody podle § 265b odst. 1 písm. g), h) tr. ř., neboť vyjádřil názor, že rozhodná skutková zjištění, která jsou určující pro naplnění znaků trestného činu, jsou ve zjevném rozporu s obsahem provedených důkazů a současně napadené rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotněprávním posouzení. 6. Obviněný především namítal, že odvolací soud nepřípustným způsobem zavázal soud prvního stupně právním názorem, jak má hodnotit výsledky provedeného dokazování. Poukázal přitom na skutečnost, že soud prvního stupně, po zrušení předchozích dvou zprošťujících rozsudků ze strany odvolacího soudu, rozhodl potřetí odsuzujícím rozsudkem ve věci obviněného, a to při nezměněné důkazní situaci. Došlo přitom k tzv. soudnímu ping-pongu, tedy opakovanému vrácení věci odvolacím soudem soudu prvního stupně k novému rozhodnutí. Obviněný z uvedených skutečností dovodil jednoznačný tlak ze strany soudu druhého stupně vůči soudu nalézacímu s cílem, aby změnil dosavadní způsob hodnocení důkazů a vydal odsuzující rozsudek. Dovolatel vyjádřil přesvědčení, že popsaný zásah soudu druhého stupně překročil meze ústavnosti a porušil jeho právo na spravedlivý proces. Dle mínění obviněného se jednalo o situaci, kdy odvolací soud výslovně uložil určitý výsledek hodnocení důkazů, které provedl jen soud prvního stupně či vyvození z nich konkrétních skutkových zjištění, přičemž na podporu svých tvrzení odkázal na relevantní judikaturu Ústavního soudu. 7. Taktéž poukázal na skutečnost, že nalézací soud konstatoval svou vázanost právním názorem soudu odvolacího, což dovolatel interpretoval tak, že soud prvního stupně vnímal postup odvolacího soudu jako pokyn odsoudit obviněného, byť soud druhého stupně o tento výsledek usiloval zastřeně, čímž došlo k porušení zásady volného hodnocení důkazů podle § 2 odst. 6 tr. ř. 8. Dovolatel dále rekapituloval doposud zjištěný skutkový stav, upozornil, že zprošťující rozsudky soudu prvního stupně, které následně zrušil soud odvolací, se opíraly o dostatečný skutkový základ a právní závěry takto přijaté nebyly v rozporu se skutkovými zjištěními po zhodnocení provedených důkazů a absentoval tedy důvod pro jejich zrušení. Naopak obviněný vznesl výhrady vůči usnesení Městského soudu v Praze ze dne 27. 5. 2024, č. j. 7 To 163/2024, neboť v něm absentuje hodnocení některých okolností výslechu znalce MUDr. Neubauera, a dokonce chybí i prostá zmínka o jejich existenci. 9. Rovněž dovolatel upozornil na apatii odvolacího soudu vůči zásadní změně výroku v rozhodnutí soudu prvního stupně, a to při totožné důkazní situaci. Taktéž kritizoval shovívavost odvolacího soudu vůči zanesení některých vět odůvodňujících zprošťující výrok do posledního, odsuzujícího rozsudku nalézacího soudu, z čehož dovodil přesvědčení soudu prvního stupně o vlastní nevině. Vytkl mu i opomenutí faktu, že nalézací soud z provedených důkazů nevyvodil závěry svědčící o vině obviněného. 10. Závěrem proto dovolatel navrhl, aby Nejvyšší soud zrušil podle § 265k odst. 1 tr. ř. rozsudek Městského soudu v Praze, jakož i jemu předcházející rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 1 a tomuto věc vrátil podle § 265l odst. 1 tr. ř. k novému projednání a rozhodnutí. 11. Státní zástupkyně Nejvyššího státního zastupitelství ve svém vyjádření k podanému dovolání uvedla, že námitky vznesené obviněným neodpovídají požadavku na hmotněprávní povahu námitek uplatněných v rámci dovolacího důvodu podle § 265b odst. 1 písm. h) tr. ř., neboť výtky o nerespektování § 2 odst. 5 a 6 tr. ř. mají procesní charakter. Týkají se tedy procesní stránky posuzované věci a směřují k revizi rozhodných skutkových zjištění. Naopak připustila, že by vzpomínané námitky mohl