7 Tdo 250/2025 – Nejvyšší soud

7 Tdo 250/2025-663 USNESENÍ Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 16. 4. 2025 o dovolání obviněné J. V. podaném proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové – pobočky v Pardubicích ze dne 2. 10. 2024, sp. zn. 14 To 215/2024, v trestní věci vedené u Okresního soudu v Pardubicích pod sp. zn. 2 T 128/2023, takto: Podle § 265i odst. 1 písm. e) tr. ř. se dovolání obviněné J. V. odmítá. Odůvodnění:I. Dosavadní průběh řízení 1. Rozsudkem Okresního soudu v Pardubicích ze dne 6. 6. 2024, č. j. 2 T 128/2023-529, byla obviněná J. V. uznána vinnou přečinem těžkého ublížení na zdraví z nedbalosti podle § 147 odst. 1 tr. zákoníku, za který byla odsouzena k trestu odnětí svobody v trvání sedmi měsíců, jehož výkon byl podmíněně odložen na zkušební dobu v trvání dvaceti měsíců. Podle § 73 odst. 1, 3 tr. zákoníku byl dále obviněné uložen trest zákazu činnosti spočívající v zákazu řízení všech motorových vozidel na dobu dvou let a šesti měsíců. Podle § 228 odst. 1 a § 229 odst. 2 tr. ř. pak bylo rozhodnuto o nárocích poškozených na náhradu škody a nemajetkové újmy. 2. Uvedeného přečinu se podle zjištění soudu prvního stupně dopustila obviněná v podstatě tím, že dne 3. 6. 2022 řídila v době okolo 14:05 hod. v Pardubicích po předchozím požití alkoholu osobní motorové vozidlo tovární značky Škoda Superb, registrované na právnickou osobu R. C., s. r. o., kdy při jízdě po místní pozemní komunikaci ulici XY, a odbočování v rychlosti 9 až 12 km/h vpravo na místo ležící mimo pozemní komunikaci – parkoviště u XY XY, v rozporu s § 4 písm. a), b), § 5 odst. 1 písm. b) a odst. 2 písm. b) a § 14 odst. 5 zákona číslo 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o silničním provozu“), přehlédla po její pravé straně ve vyhrazeném jízdním pruhu pro cyklisty označeném svislou dopravní značkou „IP 20a – Vyhrazený jízdní pruh“ a vodorovnou dopravní značkou „V 14 – Jízdní pruh pro cyklisty“ na dvoukolovém mopedu tovární značky FLJ Scooter, zařazený do kategorie L1e-B podle Nařízení Evropského Parlamentu a Rady (EU) číslo 168/2013, o schvalování dvoukolových nebo tříkolových vozidel a čtyřkolek a dozoru nad trhem s těmito vozidly (dále jen „moped“), rychlostí 43-46 km/h jedoucího řidiče P. M., kterému tak najela přední částí vozidla do jeho jízdní dráhy, a přibližně na středu tohoto vyhrazeného jízdního pruhu se s ním střetla pravou přední částí vozidla v oblasti pravého předního kola, přičemž následně se na místě dopravní nehody na výzvu policejního orgánu podrobila vyšetření na ovlivnění alkoholem, kdy opakovanými dechovými zkouškami u ní bylo v čase 14:21 hod. zjištěno 0,42 promile alkoholu, a v čase 14:27 hod. u ní bylo zjištěno 0,42 promile alkoholu, při dopravní nehodě utrpěl poškozený P. M. zranění, spočívající v roztrhání sleziny s akutním krvácením a krví v dutině břišní, splasknutí levé plíce do pohrudniční dutiny, pohmoždění levé plíce, zlomeniny druhého až devátého žebra vlevo, tříštivou posunutou zlomeninu levého klíčku a tříštivou a posunutou zlomeninu levé lopatky včetně těžkého otřesu mozku, kdy následně musel být hospitalizován, a urgentně operován za účelem odstranění sleziny, tato operace byla provedena téhož dne 3. 6. 2022, byla mu dána hrudní drenáž a byl uveden do umělého spánku, přičemž byl následně hospitalizován v Pardubické nemocnici až do 22. 6. 2022, poté byl propuštěn do domácího léčení, kdy byl omezen na běžném způsobu života zejména v omezení pohybu levé horní končetiny a nutností nejprve každodenních a poté obdenních pravidelných převazů operační rány nejméně do 28. 7. 2022. 3. Krajský soud v Hradci Králové – pobočka v Pardubicích rozsudkem ze dne 2. 10. 2024, č. j. 14 To 215/2024-599, zrušil k odvolání obviněné a poškozeného P. M. napadený rozsudek podle § 258 odst. 1 písm. e), f), odst. 2 tr. ř. ve výroku o trestu zákazu činnosti, ve výroku o náhradě nemajetkové újmy ve vztahu k poškozenému P. M. a ve výroku o náhradě majetkové škody ve vztahu k poškozené Direct pojišťovně, a. s., a podle § 259 odst. 3 tr. ř. nově rozhodl tak, že obviněné uložil podle § 73 odst. 1, 4 tr. zákoníku trest zákazu činnosti spočívající v zákazu řízení motorových vozidel na dobu dvou let. Podle § 228 odst. 1 a § 229 odst. 1, 2 tr. ř. pak rozhodl o nárocích uvedených poškozených na náhradu škody a nemajetkové újmy. V ostatních výrocích zůstal napadený rozsudek nezměněn. II. Dovolání a vyjádření k němu 4. Proti rozsudku odvolacího soudu podala obviněná prostřednictvím obhájce dovolání, které opřela o dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř., neboť napadené rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku a na nesprávném hmotněprávním posouzení. V rámci zvoleného důvodu dovolání odkázala na judikaturu Ústavního soudu týkající se extrémního nesouladu mezi skutkovými zjištěními soudu a jejich právními závěry, resp. případy, kdy skutková zjištění učiněná soudy z provedených důkazů nevyplývají, a nutnost Nejvyššího soudu revidovat v takovém případě skutková zjištění. Podle dovolatelky pak nebylo vůbec prokázáno naplnění objektivní ani subjektivní stránky přečinu těžkého ublížení na zdraví z nedbalosti podle § 147 odst. 1 tr. zákoníku. 5. Především nesouhlasila se závěrem soudů, že řídila po předchozím požití alkoholu osobní motorové vozidlo, neboť nebylo prokázáno, že by před jízdou požila alkohol či by u ní byla zjištěna hladina alkoholu v krvi. Výsledek dechové orientační zkoušky byl vyvrácen dalšími důkazy, zejména odborným lékařským vyšetřením, usnesením Magistrátu města Pardubic, odbor dopravy, oddělení správních agend ze dne 27. 6. 2022, č. j. OD/ODSA-77322/2022-MP/II, a znaleckým posudkem MUDr. Michala Zeleného, Ph.D. Obviněná zdůrazňovala, že se za asistence policejního orgánu podrobila odběru krve s negativním výsledkem na výskyt alkoholu v krvi, a následně bylo správním orgánem zastaveno správní řízení o zadržení jejího řidičského průkazu. Ke znaleckému posudku z oboru zdravotnictví, jímž mělo být určeno na základě zpětného propočtu, zda byl u obviněné v době nehody alkohol v krvi, namítala, že byla zjišťována hladina alkoholu v krvi v dobu, která neměla být předmětem znaleckého zkoumání. Soudní znalec určený soudem též provedl svůj výpočet s chybnými vstupními informacemi (zejména její váha, k níž se dále zevrubně vyjadřovala, a procentuální hodnota bílého vína). Obviněná pak sama předložila jako důkaz znalecký posudek MUDr. Michala Zeleného, Ph.D., z jehož závěrů vyplynulo, že měla nulové procento hladiny alkoholu v krvi, i pokud by začala požívat alkohol ve 3 hod. ráno daný den (což však označila za čirý nesmysl a pochybení při vyplňování formuláře o provedení dechové zkoušky). Nebylo prokázáno, zda, kdy a v jakém množství měla alkohol požít, neboť k tomuto procesně nevypovídala. Za zásadní pak označila, že soudní znalci nezpochybnili závěry svých znaleckých postupů, lišili se pouze v zadání vstupních údajů. V rámci dokazování tak byl podle jejího přesvědčení najisto učiněn závěr, že nebyla pod vlivem alkoholu a neporušila žádnou povinnost stanovenou zákonem. Obviněná též nesouhlasila se závěrem, že jí nebránily jiné překážky ve výhledu do cyklo pruhu, a proto měla dostatečný čas si situaci zjistit a vyhodnotit, což bylo zapříčiněno i vzhledem k jejímu stavu podnapilosti. Akcentovala absenci důkazů k učinění tohoto závěru. Nad rámec uvedla, že podle obecně soudně lékařského hodnocení ovlivnění ethylalkoholem je podnapilost při hladině alkoholu v krvi 0,5 do 0,99 g/kg. Nesouhlasila ani s tím, že z jejího dechu byl cítit alkohol, neboť to nebylo nikde zaznamenáno a ani žádný svědek se takto nevyjadřoval. Naopak vyslechnutí svědci policisté shodně u hlavního líčení uvedli, že pod vlivem alkoholu nebyla. 6. K soudem prvního stupně deklarovaným porušením ustanovení zákona o silničním provozu uvedla, že při jízdě sledovala situaci v provozu na pozemní komunikaci a před samotným odbočením dala i světelné znamení o změně směru jízdy. Podívala se do zrcátek a v dálce něco viděla, nerozeznala však, zda to byl cyklista či chodec. Nevyhodnotila si to jako překážku, neboť si myslela, že je to dostatečně daleko. Konkrétně potom uvedla, že před samotným odbočováním viděla asi cyklistu v pravém venkovním zrcátku na vzdálenost čtyř nebo pět aut za ní, a to v cyklo pruhu napravo od ní, potom již odbočovala. I ze samotného vyjádření dovolatelky je zřejmé, že viděla nejprve nějaký objekt, později dokonce cyklistu pohybující se ve směru k ní ve vyhrazeném jízdním pruhu. Vzhledem k okolnostem z tohoto popisu děje nevyplývá, že by porušila dopravněprávní předpisy. Rozhodně nesouhlasila s tím, že by poškozeného v rámci odbočování svého vozidla ohrozila. Důvodem střetu byla absolutně nepřiměřená rychlost jízdy poškozeného. Provedeným dokazováním znaleckým posudkem a výslechem soudního znalce z oboru dopravy nelze učinit zcela závěr o její vině. 7. Dále nesouhlasila se závěrem soudu prvního stupně o nadbytečnosti jejího důkazního návrhu na provedení vyšetřova