7 Tdo 27/2025 — Nejvyšší soud

7 Tdo 27/2025 citace  Soud:Nejvyšší soud Důvod dovolání:§ 265b odst.1 písm. h) tr.ř. § 265b odst.1 písm. m) tr.ř. Datum rozhodnutí:18. 2. 2025 Spisová značka:7 Tdo 27/2025 ECLI:ECLI:CZ:NS:2025:7.TDO.27.2025.1 Typ rozhodnutí:USNESENÍ Heslo:Usmrcení z nedbalosti Dotčené předpisy:§ 143 odst. 1 tr. zákoníku Kategorie rozhodnutí:C Zveřejněno na webu:4. 3. 2025 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část trestní, dostupné na www.nsoud.cz. 7 Tdo 27/2025-519 USNESENÍ Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 18. 2. 2025 o dovolání obviněného J. F. podaném proti usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 1. 10. 2024, sp. zn. 10 To 284/2024, v trestní věci vedené u Okresního soudu v Kolíně pod sp. zn. 8 T 47/2024, takto: Podle § 265i odst. 1 písm. e) tr. ř. se dovolání obviněného J. F. odmítá. Odůvodnění:I. Dosavadní průběh řízení 1. Rozsudkem Okresního soudu v Kolíně ze dne 1. 7. 2024, č. j. 8 T 47/2024-459, byl obviněný J. F. uznán vinným přečinem usmrcení z nedbalosti podle § 143 odst. 1 tr. zákoníku, za který byl odsouzen k trestu odnětí svobody v trvání jednoho roku, jehož výkon byl podmíněně odložen na zkušební dobu v trvání dvou let. Podle § 73 odst. 1 tr. zákoníku byl obviněnému dále uložen trest zákazu činnosti, spočívající v zákazu řízení všech motorových vozidel po dobu tří let. 2. Uvedeného přečinu se podle zjištění soudu prvního stupně dopustil obviněný J. F. v podstatě tím, že dne 19. 7. 2023 při plnění pracovních povinností – hasič strojník, v době kolem 22:45 hod. na základě vyhlášeného požárního poplachu II. stupně – požár nízké budovy v obci XY č. XY, okres XY, řídil po silnici II. třídy č. XY, ulicí XY v XY, ve směru z centra města, nákladní vozidlo – vozidlo zvláštního určení, značky Scania P480, majitele Hasičský záchranný sbor Středočeského kraje, se zapnutým zvláštním výstražným znamením modré barvy a při projíždění místy mokré pravotočivé zatáčky, nepřizpůsobil rychlost jízdy stavu a povaze vozovky, přičemž při rychlosti 89 km/hod (± 10% tj. 80 až 96 km/hod) vozidlo ztratilo směrovou stabilitu a v km 72,84 ve smyku vyjelo vpravo ve směru své jízdy mimo vozovku, kde pravým předním kolem narazilo do gabionové stěny se zábradlím, tuto utrhlo, následně narazilo do sloupu veřejného osvětlení se světelným signalizačním zařízením, ku škodě majitele Město XY, pravou přední částí vytrhlo obrubníky chodníku za gabionovou stěnou, ku škodě majitele Krajská správa a údržba silnic Středočeského kraje, příspěvková organizace, a v pokračujícím smyku přejelo přes ulici XY, kde levou boční částí kabiny narazilo do zdi zešikmeného domu čp. XY, ku škodě majitelů E. P. a A. P., od této zdi se odrazilo a poté se převrátilo na pravý bok, kde se sunulo po vozovce a zastavilo se v konečném postavení, kdy v průběhu jízdy si část osádky vozidla připravovala potřebnou výstroj k následnému hasícímu zákroku a nebyla proto připoutána, včetně, na pravé straně vozidla vzadu v kabině sedícího Z. H., který následkem nárazu vypadl z vozidla, zůstal částečně zaklíněn pod kabinou vozidla a utrpěl smrtelné zranění, jehož bezprostřední příčinou bylo udušení při znemožnění dýchacích pohybů (tzv. traumatická asfyxie) po zaklínění těla v rámci polytraumatu hrudníku a pánve, zranění utrpěl i vzadu v kabině za řidičem sedící T. P., který byl po nehodě převezen k jednorázovému vyšetření do Oblastní nemocnice v Kolíně, a též vpředu sedící J. K., který utrpěl tržnou ránu hlavy a pohmoždění žeber s vystavenou pracovní neschopností do 31. 7. 2023. 3. Usnesením Krajského soudu v Praze ze dne 1. 10. 2024, č. j. 10 To 284/2024-490, byla odvolání obviněného a státní zástupkyně podané v neprospěch obviněného proti napadenému rozsudku podle § 256 tr. ř. jako nedůvodná zamítnuta. Dále byl podle § 259 odst. 2, 3 tr. ř. napadený rozsudek doplněn o výrok, jímž byly poškozené podle § 265 tr. ř. odkázány se svými nároky na náhradu škody na řízení ve věcech občanskoprávních. II. Dovolání a vyjádření k němu 4. Proti usnesení odvolacího soudu podal obviněný J. F. prostřednictvím obhájce dovolání, které opřel o dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. m) tr. ř. s odkazem na písm. h) tr. ř. Právní otázka naplnění skutkové podstaty přečinu usmrcení z nedbalosti byla podle názoru obviněného odvolacím soudem vyhodnocena chybně. Odkázal na stanovisko velkého senátu trestního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 17. 2. 2016, sp. zn. 15 Tdo 944/2015, uveřejněné pod č. 32/2016 Sb. rozh. tr., podle něhož je třeba při spolupůsobení více příčin z hlediska povahy znaku porušení důležité povinnost vždy zkoumat konkrétní okolnosti skutku a zvlášť hodnotit význam a důležitost každé příčiny pro vznik následku s tím, že je-li rozhodující příčinou pro vznik následku v podobě usmrcení poškozeného významné spoluzavinění při dopravní nehodě, nelze zpravidla dovodit, že pachatel spáchal trestný čin usmrcení z nedbalosti tím, že porušil důležitou povinnost uloženou zákonem. Podle přesvědčení dovolatele mělo být jednání poškozeného, jenž neužil bezpečnostní pás, vyloženo jako okolnost natolik důležitá pro následek dopravní nehody, že nelze uzavřít, že obviněný plně odpovídá za následek, zejména s přihlédnutím k přetržení příčinné souvislosti. Úvahy soudů stran dobrovolnosti využití bezpečnostního pásu jsou sice založeny na zákonné i podzákonné úpravě, avšak ničeho nemění na významném ovlivnění následku předmětného nehodového děje ze strany poškozeného. Tyto závěry odporují správnému vyhodnocení věci optikou gradace příčinné souvislosti a principu in dubio pro reo, neboť nelze v dané věci tvrdit, že by byly vyvráceny veškeré pochybnosti. 5. Dovolatel dále nesporoval skutečnost, že osádka hasičského vozu při plnění služebních povinností nemá povinnost bezpečnostní pásy užít, byť podle něj tato právní úprava postrádá smysl. Samotné zdůvodnění časové prodlevy při zásahu by podle obviněného nemělo obstát, přičemž odkázal na videozáznam z nehodového děje, kdy vozidlo před výjezdem „prostálo“ 1 minutu, tudíž eventuální dostrojení bezprostředně po příjezdu k zásahu považoval za úkon odpovídající srovnatelnému času, jaký byl potřebný k výjezdu z hasičské stanice. Rovněž argumentoval rozhodovací praxí Policie ČR. Výjimku z povinnosti užít bezpečnostní pásy upravují jednotlivá Krajská ředitelství Policie ČR, přičemž příslušníci bezpečnostních sborů mají vyhodnocovat míru hrozícího rizika v porovnání s rizikem pomalého opuštění vozidla po příjezdu k zásahu, čemuž odpovídá v případě ohrožení života povinnost bezpečnostní pás použít. Dovolatel vyjádřil své přesvědčení, že i u Hasičského záchranného sboru ČR by tak mělo být vyhodnocováno, zda je riziko spočívající ve vystrojování příslušníků za jízdy k zásahu opravdu takovým přínosem oproti stavu, kdy by se příslušníci vystrojili bezprostředně po příjezdu k zásahu. 6. Rovněž měl za to, že nebylo bez pochybností prokázáno, že by ke stejnému následku došlo, pokud by poškozený užil bezpečnostní pás, přičemž v tomto ohledu odkázal na judikaturu Nejvyššího správního soudu týkající se rozhodování trestních soudů dle zásady in dubio pro reo. Polemizoval tedy nad tím, zda neexistuje pochybnost, že skutkový děj a zejména příčinná souvislost mezi jednáním obviněného a následkem jeho jednání, se mohl odehrát zcela jinak než tak, aby naplňoval všechny znaky skutkové podstaty předmětného přečinu. Za dané situace totiž nelze vyloučit, že by jeho jednání směřovalo k tak škodlivému následku, pokud by poškozený použil bezpečnostní pás. Z vyjádření znalce Ing. Tomáše Němečka plyne, že by při užití bezpečnostního pásu poškozený z hasičského vozidla během uvedené dopravní nehody nevypadl. 7. Za nesouladné se zásadami ultima ratio a subsidiaritou trestní represe pak označil to, že má být trestán prostředky trestního práva, aniž by bylo jakkoli bráno v potaz jednání poškozeného, ať již jednal v souladu s povinnostmi mu uloženými či v jejich rozporu. 8. Dále uložený trest označil za v podstatě likvidační. Konkretizoval, že trest spočívající v zákazu řízení všech motorových vozidel po dobu tří let má za následek v podstatě propuštění obviněného ze služebního poměru. Byl totiž zařazen na pozici hasič – strojník a uložením tohoto trestu již nesplňuje požadavky kladené na tuto pozici. Současně je v místě působení obviněného plně obsazena pozice hasiče. Pravděpodobné ukončení služebního poměru označil za sekundární efekt uložení tohoto trestu, jenž je nepřiměřeně přísným a je nejhorším řešením nejen pro obviněného, nýbrž i pro stát v době odlivu příslušníků bezpečnostních sborů ze služebního poměru. S odkazem na rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 3 ze dne 25. 7. 2024, č. j. 25 T 28/2024-167, namítal, že v jeho případě se jednalo o exces, o vůbec první provinění v oblasti pr