7 Tdo 282/2016 — Nejvyšší soud

7 Tdo 282/2016 citace  Soud:Nejvyšší soud Důvod dovolání:§ 265b odst.1 písm. g) tr.ř. § 265b odst.1 písm. h) tr.ř. § 265b odst.1 písm. l) tr.ř. Datum rozhodnutí:22. 3. 2016 Spisová značka:7 Tdo 282/2016 ECLI:ECLI:CZ:NS:2016:7.TDO.282.2016.1 Typ rozhodnutí:USNESENÍ Heslo:Porušování domovní svobody Vydírání Dotčené předpisy:§ 175 odst. l, odst. 2 písm. b), § 178 odst. 1, odst. 3 předpisu č. 40/2009Sb. Kategorie rozhodnutí:C Zveřejněno na webu:6. 6. 2016 Podána ústavní stížnost Datum podáníSpisová značkaECLISoudce zpravodajVýsledekDatum rozhodnutí 17.6.2016I.ÚS 1957/16JUDr. David Uhlířodmítnuto2.11.2016 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část trestní, dostupné na www.nsoud.cz. 7 Tdo 282/2016-65 U S N E S E N Í Nejvyšší soud projednal v neveřejném zasedání dne 22. března 2016 v Brně dovolání obviněného M. Ř., a obviněného J. V., proti rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 26. 6. 2015, sp. zn. 9 To 202/2015, v trestní věci vedené u Okresního soudu Praha-západ pod sp. zn. 1 T 213/2012, a rozhodl takto: Podle § 265i odst. 1 písm. e) tr. ř. se dovolání obviněných M. Ř. a J. V. odmítají. Odůvodnění: Okresní soud Praha-západ rozsudkem ze dne 26. 1. 2015, sp. zn. 1 T 213/2012, uznal obviněného M. Ř. (dále zpravidla jen „obviněný“) vinným zločinem vydírání podle § 175 odst. 1, odst. 2 písm. b) tr. zákoníku a přečinem porušování domovní svobody podle § 178 odst. 1, odst. 3 tr. zákoníku spáchaných ve spolupachatelství podle § 23 tr. zákoníku, a obviněného J. V. (dále zpravidla jen „obviněný“) vinným zločinem vydírání podle § 175 odst. 1, odst. 2 písm. b) tr. zákoníku a přečinem porušování domovní svobody podle § 178 odst. 1, odst. 3 tr. zákoníku spáchaných formou účastenství ve formě organizátorství podle § 24 odst. 1 písm. a) tr. zákoníku, které podle skutkových zjištění soudu spáchali tím, že poté, co obviněný J. V. dne 20. 5. 2011 získal jako vydražitel příklepem soudní exekutorky Mgr. Pavly Fučíkové nemovitost č. p. ... v obci O., okres P., obývanou rodinou předchozího spolumajitele poškozeného P. K., a po dvou setkáních s poškozeným P. K. zjistil, že se nechce vystěhovat dobrovolně, se obviněný J. V. v úmyslu vystěhovat rodinu poškozeného co nejrychleji a bez soudního rozhodnutí obrátil o pomoc na obviněného D. C., a přestože věděli, že obviněný J. V. nemá právní titul k vyklizení předmětné nemovitosti, obviněný D. C. zprostředkoval kontakt na obviněného M. Ř., kterého znal jako vykonavatele soudního exekutora a jako osobu se zkušenostmi s vyklízením nemovitostí, s nímž se obviněný J. V. poté, co jej seznámil se svým úmyslem, dohodl, že na vyklízení najmou obviněnou společnost M., s.r.o., neboť obviněný M. Ř. se znal s jejím jednatelem obviněným M. V., který po akceptaci této objednávky a při vědomí absence soudního rozhodnutí o vyklizení, uzavřel k realizaci tohoto požadavku jménem obviněné společnosti M., s.r.o., dohodu o provedení práce s obviněnými R. B., L. F., M. H. a M. Ř. a společně s nimi přijel dne 23. 1. 2012 po 07:00 hodině k rodinnému domu č.p. ... v obci O., okres P., obývaného poškozenými P. K., poškozenou L. K., a poškozenou V. Š., a zatímco obviněný J. V. dohlížel na průběh akce ze zaparkovaného vozidla, vnikli zaměstnanci obviněné společnosti M., s.r.o., obvinění R. Ř., L. F., M. H., M. Ř. spolu s jednatelem obviněné společnosti M., s.r.o., obviněným M. V. a dále obviněný D. C. na oplocený pozemek předmětného rodinného domu č. p. ... v ulici K. V. v obci O., okres P., a po otevření domovních dveří ze strany poškozeného P. K. vnikli obvinění M. Ř., R. B., L. F., M. H. a M. V. bez souhlasu poškozeného P. K. do domu, když obviněný M. Ř. dával pokyn k výměně zámků vstupních dveří, vrat na pozemek a garáže a po poškozeném P. K. požadoval, aby si s rodinou sbalil věci, že bude přistaven kontejner a toho dne se vystěhuje, když se do výzev zapojili další obvinění a požadovali odevzdání klíčů od vchodových dveří, garáže a vrátek, a to pod pohrůžkou, že jinak odvrtají zámky, a dále nutili poškozeného P. K. a jeho rodinu k okamžitému sbalení jejich nejnutnějších osobních věcí s tím, že pokud tak neučiní, tak do pěti minut začnou s okamžitým vystěhováváním, k čemuž následně také přistoupili a začali vystěhovávat věci a majetek rodiny poškozeného P. K. před dům do přistaveného kontejneru, čemuž se poškozený P. K. snažil bránit, na což obvinění reagovali výzvou, ať okamžitě vypadne, že o tom nebudou diskutovat, obviněný M. Ř. dával pokyn k uzamknutí vstupní branky a po příjezdu hlídky Policie České republiky ve složení prap. O. S. a prap. J. Š., odmítl obviněný M. Ř. pustit hlídku Policie České republiky na pozemek a vyhrožoval, že na ně zavolá inspekci, když následně hlídku na pozemek pustil, když v mezidobí se obviněný M. Ř. domluvil na výměně zámků, dával pokyn dům uzamknout a na krátkou chvíli obviněný M. V. odmítl vpustit poškozeného P. K. a poškozenou L. K. do domu, poté umožnil vstup poškozeným i Policii České republiky do domu, ale obviněný L. F. strčil nohu do dveří a znemožnil hlídce dveře zavřít, obviněný M. Ř. i za přítomnosti hlídky Policie České republiky a ostatních obviněných opětovně požadoval sbalení si osobních věcí, že přijede kontejner a oni vystěhují věci, když ve svém jednání pokračovali, ačkoliv byli upozorňováni prap. O. S., že nebudou nikoho vyhazovat ani stěhovat a následně po odjezdu hlídky Policie České republiky pokračovali ve vystěhování věcí, když poté, co přijel JUDr. O. K., který upozorňoval, že páchají trestný čin, ho odmítli pustit za poškozenými, přičemž svým hrubým jednáním, oděvem, vystupováním a zřetelnou početní a fyzickou převahou vzbudili u poškozených důvodnou obavu o jeho zdraví a zdraví jeho členů rodiny a poškozená V. Š., a poškozená S. L. K., na základě jednání obviněných nemovitost opustily, když obviněný D. C. poskytl další součinnost tím, že zajistil kontejner, do kterého byly věci poškozených ukládány, a obviněný J. V. zajistil náhradní ubytování rodiny v obci Z. na tři dny. Obviněný M. Ř. byl za tyto trestné činy odsouzen podle § 175 odst. 2 tr. zákoníku za použití § 43 odst. 2 tr. zákoníku k souhrnnému trestu odnětí svobody v trvání šesti let. Podle § 43 odst. 2 tr. zákoníku byl současně zrušen výrok o trestu z rozsudku Krajského soudu v Plzni ze dne 25. 6. 2014, sp. zn. 50 To 199/2014, ve znění rozsudku Okresního soudu Plzeň-město ze dne 12. 3. 2014, sp. zn. 4 T 166/2013, rozsudku Okresního soudu České Budějovice ze dne 17. 12. 2013, sp. zn. 6 T 216/2014, z rozsudku Okresního soudu Plzeň-město ze dne 16. 9. 2013, sp. zn. 2 T 49/2013, který nabyl právní moci 6. 11. 2013, z rozsudku Okresního soudu Strakonice ze dne 24. 7. 2013, sp. zn. 20 T 39/2012, který nabyl právní moci dne 20. 8. 2013, a z rozsudku Městského soudu v Brně ze dne 6. 3. 2013, sp. zn. 89 T 171/2012, který nabyl právní moci dne 16. 7. 2013, jakož i všechna další rozhodnutí na tento výrok obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu. Podle § 56 odst. 2 písm. c) tr. zákoníku byl pro výkon trestu zařazen do věznice s ostrahou. Obviněnému byl podle § 73 odst. 1 tr. zákoníku uložen trest zákazu činnosti spočívající v zákazu řízení motorových vozidel na dobu dvou let a dále zákaz výkonu zaměstnání a povolání spojených s hmotnou odpovědností na dobu tři a půl roku. Obviněný J. V. byl za tyto trestné činy odsouzen podle § 175 odst. 2 tr. zákoníku za použití § 43 odst. 1 tr. zákoníku k úhrnnému trestu odnětí svobody v trvání dvacetišesti měsíců, jehož výkon byl podle § 81 odst. 1 a § 82 odst. 1 tr. zákoníku podmíněně odložen na zkušební dobu tří let. Tímto rozsudkem byli odsouzeni také obvinění R. B., L. F., M. H., M. V., D. C. a společnost M., s. r. o., se sídlem v P., L., zapsaná v obchodním rejstříku dne 27. 4. 2009 a vedená pod sp. zn. C 23094 u Krajského soudu v Plzni. Podle § 229 odst. 1 tr. ř. byli poškození P. K., L. K., V. Š. a S. L. K. odkázáni s nároky na náhradu škody na řízení ve věcech občanskoprávních. Krajský soud v Praze rozsudkem ze dne 26. 6. 2015, sp. zn. 9 To 202/2015, podle § 258 odst. 1 písm. e), odst. 2 tr. ř. z podnětu odvolání státního zástupce částečně zrušil napadený rozsudek ohledně obviněného M. Ř. ve výroku o trestu. Podle § 259 odst. 3 tr. ř. při nezměněném výroku o vině a náhradě škody znovu rozhodl o trestu obviněného M. Ř. a odsoudil jej podle § 175 odst. 2 tr. zákoníku za použití § 43 odst. 1 tr. zákoníku k souhrnnému trestu odnětí svobody v trvání šesti let. Podle § 56 odst. 2 písm. c) tr. zákoníku zařadil obviněného pro výkon trestu do věznice s ostrahou. Podle § 43 odst. 2 tr. zákoníku současně zrušil výrok o trestu z rozsudku Okresního soudu Plzeň-město ze dne 12. 3. 2014, sp. zn. 4 T 166/2013, ve znění rozsudku Krajské