7 Tdo 309/2021 – Nejvyšší soud

7 Tdo 309/2021-1295 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 12. 5. 2021 v senátě složeném z předsedy JUDr. Josefa Mazáka a soudců JUDr. Radka Doležela a JUDr. Romana Vicherka, Ph.D., o dovolání obviněného D. D., nar. XY v XY, trvale bytem XY, podaném proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 1. 7. 2020, sp. zn. 5 To 75/2020, v trestní věci vedené u Obvodního soudu pro Prahu 8 pod sp. zn. 2 T 94/2019 takto: Podle § 265k odst. 1, 2 tr. ř. se částečně zrušují rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 8 ze dne 27. 11. 2019, sp. zn. 2 T 94/2019, a to ve výroku o povinnosti obviněného nahradit poškozené Continentale Krankenversicherung a.G škodu ve výši 80 490,03 Euro, a dále rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 1. 7. 2020, sp. zn. 5 To 75/2020, a to v části, jíž zůstal tento výrok v rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 8 nedotčen. Podle § 265k odst. 2 tr. ř. se zrušují také další rozhodnutí na zrušené části rozhodnutí obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu. Podle § 265m odst. 1 tr. ř. se nově rozhoduje tak, že podle § 228 odst. 1 tr. ř. je obviněný D. D. povinen zaplatit poškozené Continentale Krankenversicherung a.G se sídlem Ruhrallee 92, Dortmund, na náhradu škody 10 412,81 Euro. Podle § 229 odst. 2 tr. ř. se poškozená Continentale Krankenversicherung a.G odkazuje se zbytkem uplatněného nároku na řízení ve věcech občanskoprávních. Odůvodnění: Dosavadní průběh řízení 1. Rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 8 (soud prvního stupně, soud nalézací) ze dne 27. 11. 2019, č. j. 2 T 94/2019-985, byl obviněný D. D. uznán vinným přečinem usmrcení z nedbalosti podle § 143 odst. 1, 2 tr. zákoníku, za který mu byl uložen nepodmíněný trest odnětí svobody v trvání 36 měsíců, pro jehož výkon byl zařazen do věznice s ostrahou, a trest zákazu činnosti ve stavebnictví ve funkci stavbyvedoucího v trvání 5 let. Dále mu byla podle § 228 odst. 1 tr. ř. uložena povinnost nahradit poškozené Continentale Krankenversicherung a.G škodu ve výši 80 490,03 Euro a poškozeným A. V. N. a O. T. D. škodu ve výši 17 194,89 Euro a 810 Kč. Posledně dva jmenovaní a poškozená AAAAA (pseudonym) byli se svými nároky (příp. jejich zbytky) odkázáni na řízení ve věcech občanskoprávních. 2. Trestného činu usmrcení z nedbalosti se obviněný podle zjištění soudu prvního stupně dopustil v podstatě tím, že jako osoba podnikající podle živnostenského oprávnění s předmětem podnikání „provádění staveb, jejich změn a odstraňování“ po předchozí ústní dohodě s investorem R. S. vedl dále specifikovaným nesprávným způsobem realizaci stavby bazénu s úpravnou vody v objektu H.-S. S. v Praze 8, přičemž v rozsahu předmětu svého podnikání byl odpovědný za řádné provedení prací v souladu s dokumentací ověřenou stavebním úřadem za dodržení podmínek stavebního povolení a povinností k ochraně života a zdraví osob a bezpečnosti práce. V přesně nezjištěné době po výstavbě betonové části bazénu, tedy mezi roky 2004-2008, ačkoli k tomu neměl potřebné znalosti a zkušenosti a bez patřičné projektové dokumentace k vodním atrakcím zvané „příslušenství“ – ačkoliv si musel být vědom, že ke stavbě bazénu je potřebná – nechal na sací otvor (druhý zleva) v hloubce 2,635 metru jednak usadit prostup bez zdvojeného sání, čímž porušil bod č. 4.6.1. normy ČSN EN 13451-3. Dále nechal tento prostup zakrýt mřížkou z plastu. Materiál a provedení mřížky byly zcela nevhodné a nestandardní pro bazén a v rozporu s bodem 5.5. normy TNV 94 0920, čímž porušil ustanovení § 47 stavebního zákona č. 50/1976 Sb. Tento prostup (sací otvor) sloužil k sání vody do jedné z vodních atrakcí (s názvem „Dívčí sen“) nacházející se v mělké části bazénu. Toto sání bylo zajištěno nevhodným typem čerpadel typu Sapho SAP1100P a následně Winner 150M, Winner 200M a Winner 300M v počtu nejméně 6 kusů, jejichž sací síla při paralelním zapojení již dvou kusů čerpadel překračovala sací rychlost o 0,5 m/s, a porušil tak normu ČSN EN 13451-1 platnou od července roku 2002. Následně jako stavbyvedoucí po ústní dohodě s investorem R. S. na přelomu roku 2013 a v roce 2014 změnil technologii bazénu ze slané vody na sladkou, přičemž nechal napojit k téže vodní atrakci bez instalace tlakového spínače a při ponechání prostupu bez zdvojeného sání dvě oběhová čerpadla NEWBC550T, jejichž sací rychlost byla překročena na sacím otvoru dvaapůlkrát a sací síla na každém z čerpadel přibližně dvakrát, což je v rozporu s povolenými hodnotami uvedenými pod bodem č. 4.6.1. normy ČSN EN 13451-3. V důsledku toho dne 18. 8. 2017 v době kolem 16:20 hodin došlo k přisátí poškozené BBBBB (pseudonym), nar. XY, pravou hýždí k uvedenému sacímu otvoru a k jejímu tonutí, následkem kterého dne 24. 8. 2017 ve 12:00 hodin zemřela pro těžké hypoxické poškození mozku s následným selháním základních životních funkcí. Popsaným jednáním obviněný porušil důležitou povinnost vyplývající ze stavebního zákona č. 50/1976 Sb. a stavebního zákona č. 183/2006 Sb., porušil normu ČSN EN 13451-1, normu ČSN EN 13451-3, normu TNV 94-0920, vyhlášku č. 499/2006 Sb., § 153 odst. 4 zákona č. 183/2006 Sb. 3. Proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 8 podal obviněný odvolání směřované do všech jeho výroků. Městský soud v Praze jako soud odvolací svým rozsudkem ze dne 1. 7. 2020, č. j. 5 To 75/2020-1145, rozhodl tak, že rozsudek nalézacího soudu zrušil pouze ve výroku o trestu a v rozsahu tohoto zrušení nově rozhodl tak, že obviněného za výše uvedený přečin odsoudil k trestu odnětí svobody v trvání dvou let, jehož výkon podmíněně odložil na zkušební dobu v trvání čtyř let. V ostatních výrocích zůstal rozsudek soudu prvního stupně nedotčen. Dovolání a vyjádření k němu 4. Rozsudek odvolacího soudu napadl obviněný v celém rozsahu dovoláním a odkázal na důvod podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. Namítl, že žádnou důležitou povinnost se stavbou bazénu nikdy neměl, nemohl ji tudíž ani porušit. Nikdy nedisponoval odbornou způsobilostí, nemohl tak být stavbyvedoucím ani vést realizaci bazénu. S R. S. se v roce 2000 dohodl, že pro něj bude příležitostně zařizovat nákup a dovoz stavebního materiálu, jakým způsobem pak byly jednotlivé části montovány, nemohl ovlivnit, jelikož sám montáž neprováděl ani nikomu žádný úkol nezadával. 5. Podle dovolatele to byl naopak R. S. – stavebník a provozovatel bazénu, kdo nesplnil povinnosti uložené mu ve stavebním povolení, jelikož nezajistil, aby byla stavba prováděna odbornou firmou podle výběrového řízení. Za výsledek je proto odpovědný on, případně společně s ním jediná autorizovaná osoba podílející se na stavbě bazénové technologie – K. P. z obchodní společnosti Úprava vody, s. r. o., jež prováděla různé montážní práce. 6. K jednotlivým technickým normám obviněný uvedl, že ČSN EN 13451-1 nabyla účinnosti až v srpnu 2002. Vzhledem k tomu, že projektová dokumentace ke stavbě bazénu byla vypracována již v roce 1995, neměla tato norma žádný význam. Podobný závěr platí i pro normu TNV 94 920, která byla účinná až od roku 2010 a stavebního období od 1995-2008 se rovněž nemohla dotknout. Norma ČSN EN 13451-3 sice byla účinná od července 2002, ale teprve její novela účinná od června 2014 stanovila podmínky projektování a eliminace rizik v důsledku zachycení sáním. K osazení jednoho kusu čerpadla (NEWBC550T) navíc došlo již v březnu 2014, tedy před účinností té části normy, jejíž porušení mu bylo dáváno za vinu. 7. Obviněný nesouhlasil dále s tím, že se jednalo o jeden pokračující trestný čin, a to s ohledem na časové hledisko (rozmezí let 2004-2014) i okolnost, že se podle jeho názoru jednotlivých jednání dopustily různé osoby. Jednotlivé části jednání, které jsou mu kladeny za vinu, rozčleňuje obviněný na šest samostatných skutků. V roce 2004 žádná ústní dohoda neexistovala, on žádnou činnost osobně ani prostřednictvím nikoho podřízeného neprováděl, nedisponoval ani zaměstnanci, stavbu bazénu tak vedl pouze R. S. Obviněný pracoval na stavbě podle jeho pokynů ve stejném postavení jako další pracovníci. V letech 2007 – 2008 to nebyl on, kdo nechal usadit prostup bez zdvojeného sání, zakryl jej mřížkou a napojil 6 kusů nevhodného typu čerpadel (včetně nastavení nevhodného sacího výkonu čerpadel), ale obchodní společnost Úprava vody, s. r. o., a to po dohodě či na pokyn R. S. Ani se změnou technologie bazénu ze slané na sladkou vodu v letech 2013 – 2014 neměl nic společného, žádná ústní dohoda mezi ním a investorem neexistovala, přičemž také tuto změnu realizovala obchodní společnost Úprava vody, s. r. o., resp. K. P. V roce 2014 neměl s instalací oběhového čerpadla NEWBC550T k vodní atrakci „Dívčí sen“ nic společného, v roce 2014 ani na stavbě fyzicky nebyl přítomen. Toto čerpadlo dodala obchodní společnost Úprava vody, s. r. o., a nechal je namontovat R. S. prostřednictvím svých dělníků. 8. Obviněný dovodil, že došlo k extrémnímu rozporu mezi provedenými důkazy a skutkovými zjištěními a že u jednotlivých „skutků“ nebyla z hmotněprávního hlediska posuzována míra spoluodpovědnosti dalších osob