7 Tdo 357/2025 — Nejvyšší soud

7 Tdo 357/2025 citace  Soud:Nejvyšší soud Důvod dovolání:§ 265b odst.1 písm. g) tr.ř. § 265b odst.1 písm. h) tr.ř. Datum rozhodnutí:29. 5. 2025 Spisová značka:7 Tdo 357/2025 ECLI:ECLI:CZ:NS:2025:7.TDO.357.2025.1 Typ rozhodnutí:USNESENÍ Heslo:Těžké ublížení na zdraví úmyslné Dotčené předpisy:§ 145 odst. 1 předpisu č. 40/2009 Sb. Kategorie rozhodnutí:C Zveřejněno na webu:9. 7. 2025 Podána ústavní stížnost Datum podáníSpisová značkaECLISoudce zpravodajVýsledekDatum rozhodnutí 18.08.2025I.ÚS 2394/25 Dita Řepková odmítnuto pro zjevnou neopodstatněnost17. 12. 2025 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část trestní, dostupné na www.nsoud.cz. 7 Tdo 357/2025-368 USNESENÍ Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 29. 5. 2025 o dovolání obviněného M. K. podaném proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové – pobočky v Pardubicích ze dne 15. 1. 2025, sp. zn. 14 To 256/2024, v trestní věci vedené u Okresního soudu v Chrudimi pod sp. zn. 1 T 24/2024 takto: Podle § 265i odst. 1 písm. e) tr. ř. se dovolání obviněného M. K. odmítá. Odůvodnění: 1. Rozsudkem Okresního soudu v Chrudimi ze dne 20. 8. 2024, č. j. 1 T 24/2024-279, byl obviněný uznán vinným pokusem zločinu těžkého ublížení na zdraví podle § 21 odst. 1, § 145 odst. 1 tr. zákoníku a přečinem výtržnictví podle § 358 odst. 1 tr. zákoníku, za které byl podle § 145 odst. 1, § 43 odst. 1 tr. zákoníku odsouzen k úhrnnému trestu odnětí svobody v trvání pěti let, pro jehož výkon byl zařazen do věznice s ostrahou. Dále mu byla podle § 100 odst. 2 písm. a) tr. zákoníku uložena zabezpečovací detence a výrokem podle § 228 odst. 1 tr. ř. byla obviněnému uložena povinnost nahradit poškozené České průmyslové zdravotní pojišťovně škodu ve výši 3 663 Kč. 2. Podle zjištění Okresního soudu v Chrudimi vyjádřených ve výroku o vině se obviněný dopustil uvedených trestných činů tím, že dne 20. 4. 2023 kolem 19:00 hodin v XY u dřevěného altánu u cyklostezky po společné konzumaci alkoholických nápojů fyzicky napadl poškozeného R. P., nar. XY, kterého opakovaně, nejméně pětkrát, udeřil pěstí do obličeje, z toho nejméně dvěma údery velkou intenzitou, a dále proti tělu poškozeného vedl další opakované údery malou až střední a střední intenzitou, čímž mu způsobil zranění spočívající zejména v tříštivé zlomenině nosních kostí, zlomenině jařmového oblouku, zlomenině horní čelisti a další, která si vyžádala lékařské ošetření a hospitalizaci v nemocnici po dobu čtyř dnů a omezila běžný způsob života poškozeného po dobu nejméně dvou týdnů, přičemž obviněný si musel být vědom toho, že s ohledem na charakter, intenzitu a směr vedení útoku proti hlavě poškozeného u něj mohlo dojít ke vzniku závažnějších poranění, zejména poranění očnice ve smyslu těžšího zhmoždění či roztržení oka, zlomeniny dolní čelisti, zlomeniny spánkové kosti s poraněním mozkové tepny a rozvoji krvácení do prostoru nad tvrdou plenu mozkovou. 3. Usnesením Krajského soudu v Hradci Králové – pobočky v Pardubicích ze dne 15. 1. 2025, č. j. 14 To 256/2024-307, bylo odvolání obviněného směřující proti všem výrokům rozsudku soudu prvního stupně podle § 256 tr. ř. jako nedůvodné zamítnuto. 4. Proti usnesení odvolacího soudu podal obviněný dovolání, ve kterém uvedl, že uplatňuje dovolací důvody podle § 265 odst. 1 písm. g), h) tr. ř. Namítl, že závěry soudů o jeho vině se opírají v podstatě jen o výpověď poškozeného R. P., který byl v době útoku zjevně opilý, byl ve stavu bludu, přičemž tato skutečnost snižuje věrohodnost jeho výpovědi. Obviněný nesouhlasil se závěrem nalézacího soudu, že poškozený byl na alkohol zvyklý a alkohol neměl na něj takový vliv. Obhajobou bylo navrženo provedení důkazu znaleckým posudkem z oboru zdravotnictví, odvětví psychiatrie, aby se prokázalo, „zda vůbec poškozený byl ve stavu, který umožňoval, aby vypovídal podle skutečnosti“, doplnění dokazování však oba soudy odmítly. Závěr o nevěrohodnosti svědka-poškozeného podporovaly i závěry znaleckého posudku (z oboru školství a kultura, odvětví psychologie) znalkyně Mgr. Lenky Čermákové, lékařská zpráva Psychiatrické ambulance MUDr. Heleny Novotné a výpověď svědka Š. P. Na těle obviněného nebyly nalezeny žádné biologické stopy poškozeného. Obviněný odkázal na nález Ústavního soudu pojednávající o důkazní situaci „tvrzení proti tvrzení“ s tím, že jde právě o tento případ. Uzavřel, že skutkové závěry nalézacího soudu jsou v extrémním nesouladu s provedenými důkazy. Ve vztahu k právnímu posouzení věci namítl, že byl požitým alkoholem ovlivněn obdobně jako poškozený a s ohledem na toto ovlivnění ve spojení se smíšenou poruchou osobnosti nelze použít právní kvalifikaci podle § 21 odst. 1, § 145 odst. 1, tj. kvalifikovat skutek jako pokus zločinu těžkého ublížení na zdraví, neboť obviněnému nelze přičítat něco, co by se mohlo stát, ale jen to, co se skutečně stalo. Proto je namístě použití právní kvalifikace podle § 146 tr. zákoníku. S ohledem na to je podle obviněného uložený trest odnětí svobody nepřiměřeně přísný. Poté obviněný bez nějaké zjevné souvislosti dále uvedl, že „by mohla vzhledem k výše uvedeným skutečnostem přicházet v úvahu i kvalifikace podle § 360 odst. 1 tr. zákoníku“. Závěrem dovolání obviněný navrhl, aby Nejvyšší soud zrušil rozhodnutí obou soudů nižších stupňů a aby přikázal soudu prvního stupně věc v potřebném rozsahu znovu projednat a rozhodnout. 5. Obhájce připojil k podanému dovolání dvě písemná vyjádření obviněného s tím, že jsou součástí dovolacích námitek. Nicméně k takovým podáním nemohl Nejvyšší soud přihlížet, neboť dovolání lze podat (včetně doplnění jeho odůvodnění) pouze prostřednictvím obhájce a dovolací soud se může zabývat jen těmi skutečnostmi, které jsou obsaženy v dovolání podaném prostřednictvím obhájce. Námitky obviněného musí být součástí textu dovolání zpracovaného a podaného obhájcem. Nelze je soudu zasílat zvlášť v podobě samostatného podání obviněného, aby si z něj Nejvyšší soud vybral „to, co je relevantní“, jelikož takový postup by popíral význam a účel ustanovení § 265d odst. 1 písm. c), odst. 2 tr. ř. 6. Státní zástupce Nejvyššího státního zastupitelství v písemném vyjádření k dovolání obviněného uvedl, že námitky nejsou opodstatněné. V dovolání šlo primárně o nesouhlas s tím, jak byly hodnoceny důkazy, především výpověď poškozeného. Zásah Nejvyššího soudu do oblasti dokazování a skutkových zjištění zde pro absenci tzv. zjevného rozporu nepřichází v úvahu. Státní zástupce neshledal ani vadu tzv. opomenutých důkazů. Dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. proto naplněn nebyl. Námitku nesprávné právní kvalifikace jednání jako pokusu zločinu těžkého ublížení na zdraví k dovolacímu důvodu podle § 265b odst. 1 písm. h) tr. ř. přiřadit lze, je však zjevně neopodstatněná. Pokud ze soudy učiněných skutkových zjištění nevyplývá, že obviněný byl nepříčetný, pak opilost ani negativní duševní stav nejsou bez dalšího důvodem vylučujícím úmyslné zavinění ve vztahu k pokusu inkriminovaného zločinu. I opilý člověk trpící duševními problémy může snadno rozpoznat, že oběti hrozí závažná zdravotní újma, pokud ji opakovaně a intenzivně bije pěstmi do hlavy, resp. obličeje. Současně platí, že pokud nebyla podle soudů vyloučena příčetnost, nelze jednání kvalifikovat jako opilství podle § 360 odst. 1 tr. zákoníku. Námitky týkající se údajné nepřiměřené přísnosti trestu nelze podřadit pod žádný dovolací důvod. Státní zástupce navrhl dovolání obviněného podle § 265i odst. 1 písm. e) tr. ř. odmítnout. 7. Dodatečně zaslal obhájce obviněného Nejvyššímu soudu podání nazvané „doplnění dovolání“, v němž uvedl, že „brojí i proti důkazu, kterým mají být odřeniny na kotnících rukou obviněného“. Ohledání těla bylo totiž provedeno minimálně tři dny po předmětném incidentu a zmíněné odřeniny byly čerstvé. Dotázal se také, proč nebyla u něho provedena zkouška na alkohol. 8. Nejvyšší soud jako soud dovolací (§ 265c tr. ř.) shledal, že dovolání je přípustné [§ 265a odst. 1, odst. 2 písm. h) tr. ř.], bylo podáno osobou k tomu oprávněnou, tj. obviněným, a prostřednictvím obhájce [§ 265d odst. 1 písm. c), odst. 2 tr. ř.], v zákonné lhůtě a na místě k tomu určeném (§ 265e tr. ř.) a splňuje náležitosti obsahu dovolání (§ 265f odst. 1 tr. ř.), avšak je zjevně neopodstatněné. 9. Podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. lze dovolání podat, jestliže rozhodná skutková zjištění, která jsou určující pro naplnění znaků trestného činu, jsou ve zjevném rozporu s obsahem provedených důkazů nebo jsou založena na procesně nepoužitelných důkazech nebo ve vztahu k nim nebyly nedůvodně provedeny navrhované podstatné důkazy. 10. Rozhodná skutková zjištění určující pro naplnění znaků pokusu trestného činu těžkého ublížení na zdraví podle § 21 odst. 1 tr. záko