7 Tdo 483/2024 — Nejvyšší soud

7 Tdo 483/2024 citace  Soud:Nejvyšší soud Důvod dovolání:§ 265b odst.1 písm. g) tr.ř. § 265b odst.1 písm. h) tr.ř. Datum rozhodnutí:17. 7. 2024 Spisová značka:7 Tdo 483/2024 ECLI:ECLI:CZ:NS:2024:7.TDO.483.2024.1 Typ rozhodnutí:USNESENÍ Heslo:Krádež Zpronevěra Dotčené předpisy:§ 205 tr. zákoníku § 206 tr. zákoníku Kategorie rozhodnutí:C Zveřejněno na webu:8. 8. 2024 Podána ústavní stížnost Datum podáníSpisová značkaECLISoudce zpravodajVýsledekDatum rozhodnutí 02.10.2024IV.ÚS 2730/24 Veronika Křesťanová odmítnuto pro zjevnou neopodstatněnost16. 10. 2024 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část trestní, dostupné na www.nsoud.cz. 7 Tdo 483/2024-5424 USNESENÍ Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání dne 17. 7. 2024 o dovolání obviněného Róberta Daduliaka, občana Slovenské republiky, bytem Abrahám 491, okres Galanta, Slovenská republika, v České republice bytem Praha 1, Pařížská 68/9, podaném proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 8. 8. 2023, sp. zn. 5 To 1/2023, v trestní věci vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 40 T 10/2020 takto: Podle § 265i odst. 1 písm. e) tr. ř. se dovolání obviněného Róberta Daduliaka odmítá. Odůvodnění: Dosavadní průběh řízení 1. Rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne 31. 8. 2022, č. j. 40 T 10/2020-5199, byl obviněný Róbert Daduliak uznán vinným zločinem krádeže podle § 205 odst. 1, odst. 5 písm. a) tr. zákoníku a odsouzen podle § 205 odst. 5 tr. zákoníku k trestu odnětí svobody na pět let a šest měsíců, pro jehož výkon byl podle § 56 odst. 2 písm. a) tr. zákoníku zařazen do věznice s ostrahou, a podle § 73 odst. 1 tr. zákoníku k trestu zákazu činnosti na dobu pěti let, a to činnosti statutárního orgánu obchodní společnosti či jeho člena, kontrolního orgánu obchodní společnosti či jeho člena a ve funkci prokuristy obchodní společnosti včetně jejich zastupování na základě plné moci. Podle § 228 odst. 1 tr. ř. byla obviněnému uložena povinnost nahradit společnosti Forderungen, a. s., se sídlem Praha 1, Senovážné náměstí 1465/7, škodu ve výši 83 534 931,36 Kč. Části obžaloby byl obviněný podle § 226 písm. a) tr. ř. a podle § 226 písm. b) tr. ř. zproštěn. 2. Jako zločin krádeže podle § 205 odst. 1, odst. 5 písm. a) tr. zákoníku posoudil Městský soud v Praze skutek, který podle jeho zjištění spočíval v podstatě v tom, že obviněný jako předseda představenstva společnosti EUROMILLS-TRADE, a. s., za tuto společnost v době od 21. 6. 2013 do 10. 3. 2015 v devíti případech specifikovaných v bodech 1-9 výroku o vině neoprávněně prodal společnostem Mlyn Sládkovičovo, a. s., Mlyn Šurany, a. s., Mlyn Pohronský Ruskov, a. s., Agricola Tre Valli Societa Cooperativa a La Sanfermesa S.P.A. pšenici, ječmen a kukuřici ze zásob ve vlastnictví banky UniCredit Bank Czech Republic and Slovakia, a. s., která vlastnictví nabyla na podkladě smlouvy o zajišťovacím převodu vlastnického práva uzavřené dne 23. 4. 2010 za účelem zajištění závazků společnosti EUROMILLS-TRADE, a. s., v souvislosti se současným uzavřením smlouvy o úvěru do výše 100 000 000 Kč a dohody o nakládání se skladištními listy vystavenými ohledně zásob určených k zajištění závazků společnosti EUROMILLS-TRADE, a. s., vůči bance. Obviněný jednal s vědomím, že s takto zajištěnými zásobami nesmí společnost EUROMILLS-TRADE, a. s., nakládat, a uvedeným jednáním způsobil škodu ve výši 88 936 911,01 Kč. Podle výroku o vině obviněný tuto škodu způsobil společnosti Forderungen, a. s. Ve skutečnosti šlo o škodu způsobenou bance UniCredit Bank Czech Republic and Slovakia, a. s., která dne 20. 5. 2019 svou pohledávku z titulu způsobené škody postoupila společnosti Forderungen, a. s. 3. Odvolání obviněného, podané proti odsuzujícímu výroku o vině a proti výroku o trestu, bylo usnesením Vrchního soudu v Praze ze dne 8. 8. 2023, č. j. 5 To 1/2023-5314, podle § 256 tr. ř. jako nedůvodné zamítnuto. Dovolání a vyjádření k němu 4. Obviněný podal dovolání proti usnesení Vrchního soudu v Praze. Výrok, jímž bylo zamítnuto jeho odvolání, napadl s odkazem na důvody dovolání uvedené v § 265b odst. 1 písm. g), h) tr. ř. Uvedl, že se nedopustil jednání, které je mu kladeno za vinu, neboť nikomu nic neukradl a nezískal žádný majetkový prospěch. K tomu dodal, že pokud došlo k nějaké krádeži, způsobil ji někdo jiný. Setrval na své obhajobě, podle které obchodoval jen s těmi zásobami komodit, které nebyly předmětem zajištění závazků společnosti EUROMILLS-TRADE, a. s., a v této spojitosti odkázal na kontrolní zjištění společnosti SGS Slovakia, s. r. o., a její certifikáty. Vytkl, že rozhodná skutková zjištění učiněná oběma soudy neposkytují dostatečný podklad k závěru, že spáchal zločin krádeže podle § 205 odst. 1, odst. 5 písm. a) tr. zákoníku. Namítl nedostatečně provedené dokazování, konkrétně neprovedení důkazů výpovědí svědkyně D. K. a stanoviskem advokátní kanceláře Deloitte, které navrhoval. Projevil nesouhlas s tím, jak soudy interpretovaly smlouvu o úvěru a smlouvu o zajišťovacím převodu vlastnického práva. Těžištěm dalších rozsáhle zpracovaných námitek byl výklad různých otázek týkajících se problematiky skladištního listu, zejména jeho obsahových náležitostí, doby skladování, expirace, počtu originálů, významu z hlediska vlastnického práva k předmětu skladování apod. Z tohoto výkladu vyvozoval, že předmětem jeho jednání nebyla „cizí věc“ ve smyslu znaků trestného činu krádeže, neboť banka nebyla vlastníkem komodit, které byly předmětem posuzovaných obchodů. V této souvislosti také vyloučil, že by byla naplněna subjektivní stránka trestného činu krádeže. Obviněný se dovoláním domáhal toho, aby Nejvyšší soud zrušil napadené usnesení a aby přikázal Vrchnímu soudu v Praze věc v potřebném rozsahu znovu projednat a rozhodnout. 5. Státní zástupce Nejvyššího státního zastupitelství v písemném vyjádření k dovolání konstatoval, že jako dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. obviněný předložil v podstatě jen svou verzi hodnocení důkazů, ale neuvedl, která konkrétní skutková zjištění soudů by měla být ve zjevném rozporu s obsahem provedených důkazů a v čem by měl tento rozpor spočívat. Dodal, že neprovedení navrhovaných důkazů bylo oběma soudy dostatečně odůvodněno. Námitky obviněného spojené s dovolacím důvodem podle § 265b odst. 1 písm. h) tr. ř. a vyznívající tak, že uplynutím doby uskladnění docházelo k expiraci skladištních listů a tím i k zániku vlastnického práva banky, označil za nepodložené. Ztotožnil se se závěrem soudů, že z hlediska vlastnického práva k předmětu posuzovaných obchodů byla rozhodná smlouva o zajišťovacím převodu vlastnického práva a že skladištní listy tu neměly význam, který jim přisuzuje obviněný. Poukázal na to, že obviněný věděl, že v důsledku jeho jednání dojde k prodeji komodit, které jsou ve vlastnictví banky. Státní zástupce navrhl, aby dovolání obviněného bylo jako zjevně neopodstatněné podle § 265i odst. 1 písm. e) tr. ř. odmítnuto. 6. V replice k vyjádření státního zástupce obviněný setrval na podaném dovolání a uplatněných námitkách, které ve vztahu k dovolacímu důvodu podle § 265b odst. 1 písm. h) tr. ř. doplnil tím, že ze zákonných znaků trestného činu krádeže nebyl naplněn ani znak „přisvojení“ cizí věci. V dalším podání nazvaném „doplnění dovolání“ ze dne 2. 7. 2024, tedy již po uplynutí lhůty k podání dovolání, obviněný tuto námitku rozvinul s tím, že k přisvojení si cizí věci nedošlo, protože komodity byly v jeho dispozici (přes společnost EUROMILLS-TRADE, a. s.) po celou dobu. Dále uvedl, že soudem zjištěný skutkový stav by bylo možno případně kvalifikovat jako trestný čin zpronevěry, přičemž trestný čin krádeže je závažnější než trestný čin zpronevěry. Přípustnost dovolání 7. Nejvyšší soud shledal, že dovolání je přípustné podle § 265a odst. 1, odst. 2 písm. h) tr. ř., bylo podáno obviněným jako oprávněnou osobou podle § 265d odst. 1 písm. c) tr. ř., prostřednictvím obhájce podle § 265d odst. 2 tr. ř., ve lhůtě a na místě podle § 265e tr. ř., s obsahovými náležitostmi podle § 265f odst. 1 tr. ř., avšak je zjevně neopodstatněné. K důvodu dovolání podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. 8. Podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. lze dovolání podat, jestliže rozhodná skutková zjištění, která jsou určující pro naplnění znaků trestného činu, jsou ve zjevném rozporu s obsahem provedených důkazů nebo jsou založena na procesně nepoužitelných důkazech nebo ve vztahu k nim nebyly nedůvodně provedeny navrhované podstatné důkazy. 9. Rozhodnými skutkovými zjištěními jsou zjištění, podle kterých obviněný za společnost EUROMILLS-TRADE, a. s., v devíti případech uvedených ve výroku o vině pod body 1-9 prodal komodity, ohledně nichž tu byly jednak smlouva o zajišťovacím převodu vlastnického práva ve prospěch banky UniCrefit