7 Tdo 652/2025 — Nejvyšší soud

7 Tdo 652/2025 citace  Soud:Nejvyšší soud Důvod dovolání:§ 265b odst.1 písm. k) tr.ř. Datum rozhodnutí:20. 8. 2025 Spisová značka:7 Tdo 652/2025 ECLI:ECLI:CZ:NS:2025:7.TDO.652.2025.1 Typ rozhodnutí:USNESENÍ Heslo:Ochranné léčení Ochranné léčení ústavní Vydírání Zásada přiměřenosti trestní sankce Dotčené předpisy:§ 99 odst. 1 předpisu č. 40/2009 Sb. § 99 odst. 4 předpisu č. 40/2009 Sb. § 38 odst. 1 předpisu č. 40/2009 Sb. § 96 odst. 1 předpisu č. 40/2009 Sb. § 175 odst. 1 předpisu č. 40/2009 Sb. Kategorie rozhodnutí:C Zveřejněno na webu:16. 9. 2025 Podána ústavní stížnost Datum podáníSpisová značkaECLISoudce zpravodajVýsledekDatum rozhodnutí 11.11.2025III.ÚS 3331/25 Milan Hulmák odmítnuto pro zjevnou neopodstatněnost8. 1. 2026 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část trestní, dostupné na www.nsoud.cz. 7 Tdo 652/2025-2308 USNESENÍ Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání dne 20. 8. 2025 o dovolání obviněného M. P. podaném proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 11. 2. 2025, sp. zn. 61 To 124/2025, v trestní věci vedené u Obvodního soudu pro Prahu 6 pod sp. zn. 58 Nt 2601/2023 takto: Podle § 265i odst. 1 písm. e) tr. ř. se dovolání obviněného M. P. odmítá. Odůvodnění: 1. Usnesením Obvodního soudu pro Prahu 6 ze dne 19. 12. 2024, č. j. 58 Nt 2601/2023-1982, bylo obviněnému M. P. podle § 99 odst. 1 tr. zákoníku uloženo ochranné psychiatrické léčení v ústavní formě. Podkladem tohoto rozhodnutí bylo zjištění Obvodního soudu pro Prahu 6, že obviněný ve stavu nepříčetnosti - v době od 3. 12. 2019 do 10. 1. 2020 s použitím přístupových údajů k internetovému bankovnictví své matky D. W. provedl bez jejího souhlasu celkem 16 převodů různých peněžních částek v celkové výši 702 013 Kč z jejího bankovního účtu u Air Bank, a. s., na svůj bankovní účet u téže banky, čímž jinak naplnil znaky přečinu krádeže podle § 205 odst. 1 písm. a), odst. 3 tr. zákoníku a přečinu neoprávněného přístupu k počítačovému systému a nosiči informací podle § 230 odst. 2 písm. d), odst. 3 písm. a) tr. zákoníku (ve znění účinném do 27. 6. 2022, tj. před účinností novely provedené zákonem č. 130/2022 Sb.), - v rámci nátlaku na svou matku D. W., na které se domáhal podpisu smlouvy o převodu spoluvlastnického podílu na rodinném domě, jí dne 14. 8. 2020 zaslal SMS zprávu ve znění „Když jsme byli malí, řekla jsi, že až budeš stará a popletená, máme tě odstřelit. Čas už nastal. Předej dům a odstěhuj se na statek. Budu ti tam vozit suroviny“, čímž jinak naplnil znaky přečinu vydírání podle § 175 odst. 1 tr. zákoníku. 2. O uložení ochranného léčení rozhodl Obvodní soud pro Prahu 6 na návrh státního zástupce podaný poté, co státní zástupce zastavil trestní stíhání obviněného podle § 172 odst. 1 písm. e) tr. ř. 3. Stížnost obviněného proti usnesení o uložení ochranného léčení byla usnesením Městského soudu v Praze ze dne 11. 2. 2025, č. j. 61 To 124/2025-2191, podle § 148 odst. 1 písm. c) tr. ř. jako nedůvodná zamítnuta. 4. Soudy takto rozhodly znovu poté, co jejich dřívější rozhodnutí, tj. usnesení Městského soudu v Praze ze dne 17. 8. 2023, sp. zn. 61 To 568/2023, a usnesení Obvodního soudu pro Prahu 6 ze dne 1. 6. 2023, sp. zn. 58 Nt 2601/2023, byla z podnětu dovolání obviněného zrušena usnesením Nejvyššího soudu ze dne 29. 11. 2023, sp. zn. 7 Tdo 1043/2023, s tím, že Obvodnímu soudu pro Prahu 6 bylo přikázáno, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl. 5. Obviněný podal dovolání proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 11. 2. 2025, sp. zn. 61 To 124/2025. Výrok, jímž byla zamítnuta jeho stížnost, napadl s odkazem na důvod dovolání uvedený v § 265b odst. 1 písm. k) tr. ř. V rozsáhle zpracovaných námitkách zpochybnil skutková zjištění soudů, která se stala podkladem jejich rozhodnutí, a vyjádřil nesouhlas s tím, jak soudy hodnotily důkazy. V návaznosti na to zpochybnil také důvodnost právního posouzení zjištěných skutků jako činů jinak trestných. Další námitky zaměřil proti závěru soudů, že jeho pobyt na svobodě je nebezpečný, a proti ústavní formě ochranného léčení. Uvedl, že pro uložení ochranného léčení nebyla splněna ani podmínka jeho přiměřenosti. Obviněný se dovoláním domáhal toho, aby Nejvyšší soud zrušil usnesení obou soudů, aby zrušil také další obsahově navazující rozhodnutí a aby přikázal Obvodnímu soudu pro Prahu 6 věc v potřebném rozsahu znovu projednat a rozhodnout. 6. Státní zástupce Nejvyššího státního zastupitelství v písemném vyjádření k dovolání poukázal na to, že pod dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. k) tr. ř. nelze podřadit polemiku obviněného s tím, jak soudy hodnotily důkazy a jaká skutková zjištění z nich vyvodily. Konstatoval, že námitky proti závěru soudů, že spáchal činy jinak trestné, obviněný vyvozoval z vlastního přehodnocení provedených důkazů. Zdůraznil, že v případě dovolacího důvodu podle § 265b odst. 1 písm. k) tr. ř. se jedná o to, zda byly splněny zákonné podmínky pro uložení ochranného léčení při těch skutkových zjištěních, která učinily soudy, a nikoli při jiné verzi skutkového stavu. Souhlasil se závěry soudů v otázce právního posouzení zjištěných skutků jako činů jinak trestných, v otázce nebezpečnosti pobytu obviněného na svobodě a v otázce přiměřenosti ochranného léčení včetně jeho ústavní formy. Státní zástupce navrhl, aby dovolání bylo jako zjevně neopodstatněné podle § 265i odst. 1 písm. e) tr. ř. odmítnuto. 7. Nejvyšší soud shledal, že dovolání je přípustné podle § 265a odst. 1, odst. 2 písm. h) tr. ř., bylo podáno obviněným jako oprávněnou osobou podle § 265d odst. 1 písm. c) tr. ř., prostřednictvím obhájce podle § 265d odst. 2 tr. ř., ve lhůtě a na místě podle § 265e odst. 1 tr. ř., s obsahovými náležitostmi podle § 265f odst. 1 tr. ř., avšak je zjevně neopodstatněné, přičemž zčásti bylo podáno z jiného důvodu, než je uveden v § 265b tr. ř. 8. Především musí Nejvyšší soud připomenout, že dovolání je mimořádný opravný prostředek, který na rozdíl od řádných opravných prostředků (odvolání proti rozsudku, stížnost proti usnesení) není možné podat z jakéhokoli důvodu, ale jen z některého z důvodů výslovně uvedených v § 265b tr. ř., případně i z více důvodů uvedených v tomto ustanovení. Podat dovolání z jiného důvodu je vyloučeno. Dovolání neplní funkci „dalšího odvolání“ v případě rozsudku, resp. funkci „další stížnosti“ v případě usnesení. Zmíněná povaha dovolání se projevuje mimo jiné v tom, že pokud dovolatel deklaruje některý ze zákonných dovolacích důvodů odkazem na ustanovení § 265b odst. 1 písm. a) až m), odst. 2 tr. ř., může relevantně uplatnit jen takové námitky, které svým obsahem odpovídají deklarovanému dovolacímu důvodu. Jiné námitky nemají význam. 9. Podle § 265b odst. 1 písm. k) tr. ř. lze dovolání podat, jestliže bylo rozhodnuto o uložení ochranného opatření, aniž byly splněny podmínky stanovené zákonem pro jeho uložení. 10. Podle § 99 odst. 1 tr. zákoníku soud uloží ochranné léčení mimo jiné tehdy, jestliže pachatel činu jinak trestného není pro nepříčetnost trestně odpovědný a jeho pobyt na svobodě je nebezpečný. Podle § 99 odst. 4 tr. zákoníku podle povahy nemoci a léčebných možností soud uloží ochranné léčení ústavní nebo ambulantní. 11. Dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. k) tr. ř. je dán typicky tehdy, jestliže soud zcela pomine některou z podmínek uvedených v § 99 odst. 1 tr. zákoníku, např. uloží ochranné léčení, přičemž v otázce, zda se stal skutek, zda jeho pachatelem je obviněný, zda obviněný byl v době činu nepříčetný a zda skutek jinak vykazuje znaky trestného činu, mechanicky vychází jen z usnesení státního zástupce, jímž bylo trestní stíhání obviněného zastaveno podle § 172 odst. 1 písm. e) tr. ř., a neprovede žádné dokazování, neučiní žádná vlastní skutková zjištění a vlastní právní posouzení zjištěného skutkového stavu. V posuzované věci se o nic takového nejedná, neboť Obvodní soud pro Prahu 6 provedl dokazování, zhodnotil provedené důkazy, vyvodil z nich potřebná skutková zjištění a kvalifikoval zjištěný skutkový stav po právní stránce tak, že na něj aplikoval trestní zákoník. 12. Nesplnění podmínek pro uložení ochranného léčení lze prostřednictvím dovolacího důvodu podle § 265b odst. 1 písm. k) tr. ř. namítat jen ve vztahu ke skutkovému stavu, který zjistil soud. Nesouhlas se skutkovými zjištěními soudu je mimo rámec tohoto dovolacího důvodu. 13. K tomu, aby Nejvyšší soud z pozice dovolacího soudu zasáhl do skutkových zjištění soudu, je určen dovolací důvod uvedený v § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř., jímž je to, že rozhodná skutková zjištění, která jsou určující pro naplnění znaků trestného činu (v dané věci činu jinak trestného), jsou ve zjevném rozporu s obsahem provedených důkazů nebo jsou založena na procesně nepoužitelných důkazech