7 Tdo 672/2020 — Nejvyšší soud

7 Tdo 672/2020 citace  Soud:Nejvyšší soud Důvod dovolání:§ 265b odst.1 písm. g) tr.ř. Datum rozhodnutí:29. 7. 2020 Spisová značka:7 Tdo 672/2020 ECLI:ECLI:CZ:NS:2020:7.TDO.672.2020.1 Typ rozhodnutí:USNESENÍ Heslo:Dovolací důvody Usmrcení z nedbalosti Dotčené předpisy:§ 265i odst. 1 písm. e) tr. ř. § 143 odst. 1,2 tr. zákoníku Kategorie rozhodnutí:C Zveřejněno na webu:20. 10. 2020 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část trestní, dostupné na www.nsoud.cz. 7 Tdo 672/2020-818 USNESENÍ Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 29. 7. 2020 o dovolání obviněného V. Š., nar. XY, trvale bytem XY, proti usnesení Krajského soudu v Ostravě – pobočky v Olomouci ze dne 12. 12. 2020, sp. zn. 2 To 125/2019, v trestní věci vedené u Okresního soudu v Šumperku pod sp. zn. 2 T 9/2019, takto: Podle § 265i odst. 1 písm. e) tr. ř. se dovolání obviněného V. Š. odmítá. Odůvodnění: 1. Rozsudkem Okresního soudu v Šumperku ze dne 9. 4. 2019, č. j. 2 T 9/2019-694, byl obviněný V. Š. shledán vinným přečinem usmrcení z nedbalosti podle § 143 odst. 1, 2 tr. zákoníku a byl za to odsouzen podle § 143 odst. 2 tr. zákoníku k trestu odnětí svobody v trvání 1 rok, jehož výkon mu byl podle § 81 odst. 1 a § 82 odst. 1 tr. zákoníku podmíněně odložen na zkušební dobu v trvání 2 roků. Podle § 73 odst. 1, 3 tr. zákoníku mu byl současně uložen trest zákazu činnosti, a to výkonu práce primáře na dobu 2 roky. Rozhodnuto bylo i o vině a trestu spoluobviněného T. Ř. a podle § 229 odst. 1 tr. ř. o nárocích poškozených na náhradu škody. 2. Uvedeného přečinu se obviněný dopustil jednáním spočívajícím v tom, že jako zaměstnanec Nemocnice XY, podle pracovní smlouvy ze dne 30. 11. 2005, v pozici primáře Chirurgického oddělení, a T. Ř., jako zaměstnanec Nemocnice XY, podle dohody o provedení práce ze dne 15. 12. 2016, v pozici lékaře, rozhodující o formě poskytnutí odborné lékařské péče pacientu M. B., nar. XY, hospitalizovanému na Chirurgickém oddělení Nemocnice XY, po operačním zákroku ze dne 10. 11. 2017, provedeném v době kolem 13.00 hod., spočívajícím v provedení laparoskopické operace žlučníku (laparoskopická cholecystektomie), v rozporu s § 49 odst. 1 zákona č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o zdravotních službách“), nezajistili jako ošetřující lékaři, posuzující zdravotní stav pacienta, poskytnutí lékařské péče na odborné úrovni, odpovídající poznatkům současné lékařské vědy, ani tuto odbornou lékařskou péči, ke které získali odbornou a specializovanou způsobilost podle jiných právních předpisů, v rozsahu odpovídajícímu jejich způsobilosti a zdravotnímu stavu pacienta sami neposkytli, v rozporu s § 9 odst. 2 písm. a) zákona č. 220/1991 Sb., o České lékařské komoře, České stomatologické komoře a České lékárnické komoře, nevykonávali své zdravotnické povolání odborně, svědomitě, poctivě, s hlubokým lidským vztahem k občanům a s vědomím odpovědnosti ke společnosti, a v rozporu s § 2 odst. 2 a § 3 odst. 1 Etického kodexu České lékařské komory, článku 4 Úmluvy o lidských právech a biomedicíně č. 96 /2001 Sb., neposkytli jmenovanému pacientovi v jeho ohrožení života a zdraví neodkladnou lékařskou pomoc, když nezajistili včas a důsledně náležitá léčebná opatření, která zdravotní stav jmenovaného pacienta nezbytně vyžadoval, když po laparoskopické operaci žlučníku, provedené dne 10. 11. 2017 v době kolem 13.00 hod. na Chirurgickém oddělení Nemocnice XY, primářem tohoto oddělení V. Š., za asistence lékaře M. C., nebyl po jeho kolapsu kolem 18.30 hod. poškozený M. B. dostatečně monitorován, na jeho zhoršující se pooperační stav s projevy pooperačního krvácení do dutiny břišní (neměřitelný tlak, výrazně urychlený puls, kolapsové stavy a poškozeným uváděná bolest v podbřišku) bylo reagováno T. Ř. ultrazvukovým vyšetřením břicha, provedeným téhož dne až ve 22.08 hod., kterým bylo krvácení do dutiny břišní potvrzeno, a z tohoto důvodu T. Ř. jednak informoval sálový personál o nutnosti provést revizní operaci, a jednak telefonicky informoval operatéra primáře V. Š. o zjištěném zhoršujícím se zdravotním stavu pacienta, s nutností operační revize, když s tímto postupem primář V. Š. nesouhlasil, možnost pooperačního krvácení u poškozeného vyloučil s poukazem na nekomplikovaný průběh operace, doporučil podání léku Dicynone, preparátu pro prevenci a léčbu předoperačního, operačního a pooperačního vlásečnicového krvácení, avšak v břišní chirurgii v prevenci krvácení s pomíjivým významem, a provedení kontrolního krevního obrazu, přičemž si musel být nepochybně vědom, že příznaky oběhového selhávání s neměřitelným tlakem krve a kolapsovými stavy jsou jednoznačnými varovnými signály nitrobřišního krvácení jako nejzávažnější komplikace předmětné operace, která pokud není včas rozpoznána, může přímo ohrozit život pacienta, rozhodnutí o eventuální operační revizi odložil na ranní hodiny následujícího dne 11. 11. 2017, přičemž T. Ř. na základě rozhodnutí primáře chirurgického oddělení odvolal pohotovost sálového personálu a zrušil plánovanou operační revizi poškozeného M. B., když vyšetření krevního obrazu poškozeného prokázalo mírné snížení počtu erytrocytů, ale extrémně zvýšené hodnoty leukocytů, ukazující u poškozeného na výraznou akutní zánětlivou rekci organismu poškozeného, kdy následně T. Ř. nesledoval poškozeného dále jako pacienta s jasnými příznaky pooperačního krvácení do dutiny břišní, potvrzené navíc ultrazvukovým vyšetřením, nezajistil adekvátní terapii, nepřeložil poškozeného na Jednotku intenzivní péče a rezignoval na pečlivé vedení zdravotnické dokumentace, kdy následně dne 11. 11. 2017 byl v 07.30 hod. T. Ř. indikován výrazně zhoršený stav poškozeného s projevy hyposaturace s mramorováním končetin a s hypotenzí, a tento stav potvrdil v 07.45 hod. i primář V. Š., kdy poškozeného M. B. hodnotil jako šokového, algického s projevy peritoneálního dráždění, indikoval operační revizi, kterou primář V. Š. provedl za asistence T. Ř. a M. C., která prokázala v dutině břišní přítomnost krve a krevních sraženin (v množství cca 1500 až 2000 ml), s příměsí žaludečního obsahu vytékajícího z malého perforačního otvoru na přední stěně žaludku, nicméně stav poškozeného v době operační revize svědčil o skutečnosti, že operační revize proběhla s výrazným časovým zpožděním a byla zjevně provedena ve fázi nezvratného hemoragického šoku, a přes veškerou resuscitační terapii za příznaků progredujícího hemoragického šoku s multiorgánovým selháním poškozený M. B. dne 13. 11. 2017 v 03.11 hod. zemřel na oddělení ARIP Nemocnice XY, když jako hlavní příčina smrti poškozeného bylo soudní pitvou, provedenou na Ústavu soudního lékařství a medicínského práva Fakultní nemocnice Olomouc, závěrováno pooperační krvácení po provedené laparoskopické cholecystektomii bez adekvátní terapeutické reakce, tedy bez včasné operační revize s náhradou krevních ztrát, přičemž smrti poškozeného bylo možno zabránit adekvátní reakcí ze strany T. Ř. a primáře V. Š., tj. v urgentně provedené revizní operaci s doplněním krevního řečiště ihned po zjištění prvních příznaků pooperačního krvácení do dutiny břišní, kdy se stal tlak krve neměřitelný a poškozený poprvé upadl do krátkodobého kolapsu, přičemž obžalovaní rozhodli neoperovat, a toto rozhodnutí zopakoval primář V. Š. i při druhém telefonátu T. Ř. kolem půlnoci téhož dne s tím, že doporučil konzervativní postup s pozorováním poškozeného, tímto při poskytování lékařské péče nedodrželi správný diagnostický a terapeutický postup, ač jim v tom nebránily žádné závažné okolnosti, nepřistoupili včas k revizi dutiny břišní, přičemž v důsledku jejich nesprávného terapeutického a diagnostického postupu došlo u jmenovaného k úmrtí, ačkoliv jeho úmrtí bylo možné při správném diagnostickém a terapeutickém postupu zabránit. 3. Proti rozsudku soudu prvního stupně podal obviněný odvolání, které Krajský soud v Ostravě – pobočka v Olomouci usnesením ze dne 12. 12. 2020, č. j. 2 To 125/2019-780, podle § 256 tr. ř. zamítl. 4. Zmíněné usnesení krajského soudu napadl v celém rozsahu obviněný dovoláním, opírajícím se o dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. Namítl, že nebyl naplněn znak skutkové podstaty dovozeného trestného činu, a to znak protiprávnosti, dále nebyla naplněna objektivní stránka, konkrétně příčinná souvislost mezi jeho jednáním a následkem, a skutek pak rovněž není trestným činem, neboť u něj schází potřebná míra společenské škodlivosti ve smyslu § 12 odst. 2 tr. zákoníku. Dovolací důvod byl naplněn i tím, že odvolací soud neprovedl správně důkazní řízení. Pokud jde o absenci protiprávnosti, soud prvního stupně vycházel z tvrzení, že obviněný jednal v rozporu s § 49 odst. 1 písm. a) zákona o zd