7 Tdo 871/2024 – Nejvyšší soud

7 Tdo 871/2024-2101 USNESENÍ Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 11. 12. 2024 o dovoláních obviněných 1. B. N. a 2. J. N., podaných proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 25. 4. 2024, sp. zn. 9 To 79/2024, v trestní věci vedené u Obvodního soudu pro Prahu 9 pod sp. zn. 1 T 40/2022, takto: Podle § 265i odst. 1 písm. e) tr. ř. se dovolání obviněných B. N. a J. N. odmítají. Odůvodnění:I. Dosavadní průběh řízení 1. Rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 9 ze dne 26. 1. 2024, č. j. 1 T 40/2022-1859, byli obvinění B. N. a J. N. shodně uznáni vinnými přečinem chovu zvířat v nevhodných podmínkách podle § 302a odst. 1 tr. zákoníku ve spolupachatelství podle § 23 tr. zákoníku. Za tento trestný čin byla obviněná B. N. odsouzena k trestu odnětí svobody v trvání čtyř měsíců, jehož výkon byl podmíněně odložen na zkušební dobu v trvání dvaceti měsíců. Podle § 74a odst. 1, 3 tr. zákoníku jí byl dále uložen trest zákazu držení a chovu zvířat spočívající v zákazu držení a chovu koček domácích v trvání šedesáti měsíců. Obviněný J. N. byl za tento trestný čin odsouzen k trestu odnětí svobody v trvání tří měsíců, jehož výkon byl podmíněně odložen na zkušební dobu v trvání dvanácti měsíců. Podle § 74a odst. 1, 3 tr. zákoníku mu byl dále uložen trest zákazu držení a chovu zvířat spočívající v zákazu držení a chovu koček domácích v trvání třiceti šesti měsíců. Podle § 229 odst. 1 tr. ř. pak bylo rozhodnuto o nároku poškozené na náhradu škody. Naproti tomu byla obviněná B. N. podle § 226 písm. b) tr. ř. zproštěna bodu II. obžaloby Obvodního státního zastupitelství pro Prahu 9, sp. zn. 2 ZT 348/2021, pro skutek popsaný ve zprošťující části rozsudku, v němž byl spatřován přečin maření výkonu úředního rozhodnutí a vykázání podle § 337 odst. 1 písm. a) tr. zákoníku, neboť v žalobním návrhu označený skutek není trestným činem. 2. Městský soud v Praze rozsudkem ze dne 25. 4. 2024, č. j. 9 To 79/2024-1995, zrušil k odvolání obou obviněných i státní zástupkyně podle § 258 odst. 1 písm. b) tr. ř. napadený rozsudek ohledně obou obviněných v celém rozsahu a podle § 259 odst. 3 písm. a) tr. ř. znovu rozhodl tak, že oba obviněné shodně uznal vinnými přečinem chovu zvířat v nevhodných podmínkách podle § 302a odst. 1 tr. zákoníku ve spolupachatelství podle § 23 tr. zákoníku. Za tento trestný čin byla obviněná B. N. odsouzena k trestu odnětí svobody v trvání čtyř měsíců, jehož výkon byl podmíněně odložen na zkušební dobu v trvání dvaceti měsíců. Podle § 74a odst. 1, 3 tr. zákoníku jí byl dále uložen trest zákazu držení a chovu zvířat spočívající v zákazu držení a chovu koček domácích v trvání šedesáti měsíců. Obviněný J. N. byl za tento trestný čin odsouzen k trestu zákazu držení a chovu zvířat spočívajícím v zákazu držení a chovu koček domácích v trvání třiceti šesti měsíců. Podle § 229 odst. 1 tr. ř. pak bylo rozhodnuto o nároku poškozené na náhradu škody. Lze dodat, že o odvolání poškozené bylo rozhodnuto samostatným rozhodnutím, kdy odvolání bylo podle § 253 odst. 3 tr. ř. odmítnuto. 3. Uvedeného přečinu se obvinění podle zjištění soudů dopustili v podstatě tím, že v době od 30. 10. 2020 do 10. 2. 2021 v bytě č. XY o výměře 71,01m² na adrese XY XY, Praha XY – XY, společně chovali neodděleně 30 koček domácích různého stáří, různých plemen a pohlaví, přičemž nejméně dne 10. 2. 2021 takto v předmětném bytě chovali 42 koček, a to ve zcela nevyhovujících podmínkách – spočívajících v nedostatečném chovném prostoru, s nedostatkem soukromí, v chemickém stresu, sníženém počtu zdrojů základních biologických potřeb a neposkytnutí odpovídající veterinární péče. 4. Lze doplnit, že Obvodní soud pro Prahu 9 již dříve ve věci obviněných rozhodl rozsudkem ze dne 1. 8. 2022, č. j. 1 T 40/2022-1004, kterým byl obviněný J. N. pod bodem I. uznán vinným zločinem týrání zvířat podle § 302 odst. 1, odst. 3 písm. a), b) tr. zákoníku ve spolupachatelství podle § 23 tr. zákoníku, a obviněná B. N. byla uznána vinnou pod body I. a II. zločinem týrání zvířat podle § 302 odst. 1, odst. 3 písm. a), b) tr. zákoníku ve spolupachatelství podle § 23 tr. zákoníku v jednočinném souběhu s přečinem maření výkonu úředního rozhodnutí a vykázání podle § 337 odst. 1 písm. a) tr. zákoníku. Z podnětu odvolání obou obviněných Městský soud v Praze jako soud odvolací zrušil usnesením ze dne 25. 10. 2022, č. j. 9 To 306/2022-1286, podle § 258 odst. 1 písm. b), c) tr. ř. napadený rozsudek ve vztahu k oběma obviněným v plném rozsahu a podle § 259 odst. 1 tr. ř. věc vrátil soudu prvního stupně k novému projednání a rozhodnutí. Následně rozhodl soud prvního stupně shora uvedeným způsobem. II. Dovolání a vyjádření k nim 5. Proti rozsudku soudu druhého stupně podali oba obvinění – J. N. a B. N. dovolání. Dovolání obviněného J. N. 6. Obviněný J. N. svůj mimořádný opravný prostředek opřel o dovolací důvody podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř., neboť rozhodná skutková zjištění, která jsou určující pro naplnění znaků trestného činu, jsou ve zjevném rozporu s obsahem provedených důkazů nebo jsou založena na procesně nepoužitelných důkazech nebo ve vztahu k nim nebyly nedůvodně provedeny navrhované podstatné důkazy, podle § 265b odst. 1 písm. h) tr. ř. pro nesprávné právní posouzení skutku nebo jiné nesprávné hmotněprávní posouzení a podle § 265b odst. 1 písm. i) tr. ř., neboť mu byl uložen takový druh trestu, který zákon nepřipouští, nebo ve výměře mimo trestní sazbu stanovenou v trestním zákoně na trestný čin, jímž byl uznán vinným. 7. V rámci uplatněného důvodu dovolání podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. obviněný upřesnil, že rozhodná skutková zjištění, která jsou určující pro naplnění znaků trestného činu, jsou ve zjevném rozporu s obsahem provedených důkazů. Předně poukázal na předchozí průběh trestního řízení, zejména na skutečnost, že byť odvolací soud první rozsudek soudu prvního stupně zrušil, a to mj. pro pochybení spočívající v tom, že popis skutku v rozsudku byl neurčitý, jednání zaměnitelné, nebylo zřejmé, ke kterým konkrétním kočkám se měli obvinění svého jednání dopustit, s jakými konkrétními následky, a nalézací soud následně postupoval podle uvedených pokynů stran požadavku na přesnou specifikaci, odvolací soud v napadeném rozhodnutí od svého vlastního požadavku upustil, a skutek opět sám vymezil zcela obecně, a to v podstatě způsobem, který vytkl nalézacímu soudu ve svém prvním zrušujícím rozhodnutí. Deklaroval tedy, že odvolací soud formuloval skutek způsobem, který jej činí neurčitým a zaměnitelným. Rovněž namítal, že napadený rozsudek pro něj byl značně překvapivý, neboť dokazování před soudy bylo v průběhu celého trestního řízení vedeno ve vztahu k tomu, zda a jakého jednání majícího za následek značné útrapy ve vztahu ke kterým konkrétním kočkám se měli obvinění dopustit. Takto formulovaný skutek nemá ani oporu v provedeném dokazování. 8. Z provedeného dokazování plyne, že počet koček se v předmětném bytě v čase průběžně měnil, přičemž pro období mezi 30. 10. 2020 a 10. 2. 2021 nebyl proveden jediný důkaz, který by svědčil pro závěr, že se v bytě nacházelo 30 koček domácích různého stáří, plemen a pohlaví. Tento závěr byl v rozporu se zjištěním, které sám odvolací soud vzal za své a které plyne mj. z pravomocného rozhodnutí Magistrátu hl. m. Prahy ze dne 22. 5. 2023, č. j. MHMP 296552/2023, sp. zn. S-MHMP 43181/2023, kdy 31 koček ze 42 koček zajištěných v předmětném bytě dne 10. 2. 2021 náleželo svědkyni M. K. Z výpovědi této svědkyně, výpovědi obviněné a uvedeného rozhodnutí Magistrátu hl. m. Prahy potom plyne, že tato svědkyně měla svých 31 koček do bytu užívaného obviněných umístit v období pár týdnů před datem 10. 2. 2021. Závěr odvolacího soudu tudíž podle jeho přesvědčení nemůže obstát, když mohl vzít za prokázaný stav ke dni 30. 10. 2020 (z výpovědi svědka J. K., který zjevně pouze podle svého odhadu stanovil počet koček v tomto bytě v uvedený den na 30 jedinců, přičemž obviněný namítal nevěrohodnost jeho výpovědi) a ke dni 10. 2. 2021, kdy počet koček byl zjištěn provedenou kontrolou orgánu státní správy. Ke stavu koček mezi těmito daty odvolací soud toliko spekuloval o počtu chovaných koček, přičemž z výpovědi obviněné plyne, že na den 30. 10. 2020 do bytu přivezla kočky určené k umístění mezi zájemce a neumístěné kočky opět odvezla jejich chovatelům. Skutkové závěry jsou tudíž ve zjevném, logickém rozporu s obsahem provedených důkazů a jsou pouze spekulací. 9. Dále označil za nesprávný závěr odvolacího soudu o existenci značných útrap. Otázka toho, zda a jakým útrapám byly jednotlivé kočky vystaveny, podle dovolatele představuje otázku odbornou, k jejímuž zodpovězení je příslušný znalec nadaný odpovídající odborností. Zabýval se jí revizní znalecký posudek podaný znaleckým ústavem Veterinární univerzity Brno, Fakultou veterinární hygieny a ekologie, k němuž byl v hlavním líčení proveden výslech zástupkyně MVDr. Jany Jozefové. Konkrétně znalecký ústav rozlišoval, která zvířata v důsledku přítomných nemocí a dalších skutečností zažívala značné útrapy, která zažívala