7 Tdo 914/2024 — Nejvyšší soud

7 Tdo 914/2024 citace  Soud:Nejvyšší soud Důvod dovolání:§ 265b odst.1 písm. g) tr.ř. § 265b odst.1 písm. h) tr.ř. § 265b odst.1 písm. m) tr.ř. Datum rozhodnutí:19. 11. 2024 Spisová značka:7 Tdo 914/2024 ECLI:ECLI:CZ:NS:2024:7.TDO.914.2024.1 Typ rozhodnutí:USNESENÍ Heslo:Porušení důležité povinnosti Těžké ublížení na zdraví z nedbalosti Dotčené předpisy:§ 147 odst. 2 tr. zákoníku Kategorie rozhodnutí:A Zveřejněno na webu:10. 12. 2024 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část trestní, dostupné na www.nsoud.cz. 7 Tdo 914/2024-278 USNESENÍ Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 19. 11. 2024 o dovolání obviněného A. R. proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 19. 6. 2024, sp. zn. 5 To 127/2024, v trestní věci vedené u Městského soudu v Brně pod sp. zn. 3 T 11/2024, takto: Podle § 265i odst. 1 písm. e) tr. ř. se dovolání A. R. odmítá. Odůvodnění:I. Stručné shrnutí dosavadního řízení 1. Rozsudkem Městského soudu v Brně ze dne 25. 3. 2024, sp. zn. 3 T 11/2024, byl obviněný A. R. uznán vinným přečinem těžkého ublížení na zdraví z nedbalosti podle § 147 odst. 1, 2 tr. zákoníku a byl odsouzen podle § 147 odst. 2 tr. zákoníku k trestu odnětí svobody v trvání 18 měsíců, jehož výkon mu byl podle § 81 odst. 1 a § 82 odst. 1 tr. zákoníku podmíněně odložen na zkušební dobu v trvání 30 měsíců. Podle § 228 odst. 1 tr. ř. a § 229 odst. 1 tr. ř. pak bylo rozhodnuto o nárocích poškozených na náhradu škody a nemajetkové újmy. 2. Podle skutkových zjištění soudu prvního stupně se obviněný zmíněného přečinu dopustil jednáním spočívajícím v tom, že dne 30. 6. 2023 v 19:20 hodin v Brně řídil vlastní jízdní kolo výrobní značky KELLYS GRAVEL po chodníku na ulici XY, ve směru od ulice XY k ulici XY, čímž porušil ustanovení § 53 odst. 2 zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o silničním provozu“), přičemž při této jízdě v prostoru u východu z domu č. XY porušil ustanovení § 4 písm. a) a § 5 odst. 1 písm. b) zákona o silničním provozu, neboť se při jízdě nechoval dostatečně ohleduplně a ukázněně, aby svým jednáním neohrožoval život, zdraví nebo majetek jiných osob ani svůj, řádně nesledoval situaci v provozu na pozemních komunikacích a této situaci své chování nepřizpůsobil. Takto při jízdě narazil nezjištěnou částí svého těla či jízdním kolem do těla chodkyně J. D., která na chodník vstoupila při vycházení z vchodu domu, přičemž poškozená při střetu upadla dozadu na chodník a následně se v důsledku nekontrolovatelného pádu udeřila hlavou o stěnu domu. Přitom utrpěla těžké zranění spočívající v polytraumatu, úrazovém epidurálním hematomu (krevní výron) v páteřním kanálu utlačujícím míchu, poranění meziobratlové ploténky krčních obratlů, spastickém tetrapostižení končetin, s nutností operace krevního výronu z páteřního kanálu společně s operací poraněné páteře, při které u ní došlo k srdeční zástavě s nutností resuscitace. V důsledku utrpěných zranění byla poškozená citelně omezena v obvyklém způsobu života nejméně do 13. 12. 2023, omezení spočívalo zejména v dlouhodobé hospitalizaci a omezené hybnosti (užívání vozíku či dvou francouzských holí) a s tím související odkázání na péči druhé osoby při běžných denních úkonech jako je jídlo a hygiena. 3. Proti tomuto rozhodnutí podali obviněný a v neprospěch obviněného státní zástupce odvolání. Krajský soud v Brně usnesením ze dne 19. 6. 2024, sp. zn. 5 To 127/2024, obě odvolání podle § 256 tr. ř. jako nedůvodná zamítl. II. Dovolání obviněného a vyjádření státního zástupce 4. Proti rozhodnutí soudu druhého stupně podal obviněný dovolání, v němž uplatnil dovolací důvody podle § 265b odst. 1 písm. g), h) a m) tr. ř. s tím, že napadené rozhodnutí je založeno na procesně nepoužitelných důkazech a soudy obou stupňů nebyl nedůvodně proveden navrhovaný podstatný důkaz, dále napadené rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku, že obžalobou označený skutek je trestným činem, a rovněž bylo rozhodnuto o zamítnutí odvolání dovolatele proti rozsudku soudu prvního stupně, přestože byl v řízení mu předcházejícím dán důvod dovolání uvedený v 265b odst. 1 písm. g) a h) tr. ř. 5. K dovolacímu důvodu podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. stran procesní nepoužitelnosti provedených důkazů obviněný uvedl, že v rámci své výpovědi vyloučil, že by se s poškozenou jakkoliv fyzicky střetl. Poškozená si ze skutkového děje nic nepamatuje, a proto soud prvního stupně vyslechl dne 4. 3. 2024 u hlavního líčení svědka J. R. Průběh výslechu svědka považuje obviněný za nestandartní, neboť samosoudce v rámci vysvětlení, k čemu má svědek vypovídat, uvedl, že „došlo k události sražení staré paní“, „byl jste tam kvůli staré paní, která měla být sražena kolem jízdním“, „ona si teďka nic nepamatuje“. Svědek sám bez takového připomenutí, o čem má být jeho svědecká výpověď, neuvedl ničeho, navíc jeho svědecká výpověď se týkala toho, co údajně slyšel od poškozené v sanitce a sama poškozená se již nikdy na průběh skutkového děje neupamatovala. Popsaný přístup soudu prvního stupně shledal obviněný neslučitelným se základními zásadami spravedlivého procesu, neboť svědek byl ovlivněn sděleními soudu ohledně toho, o čem má následně vypovídat, a proto důkaz jeho výpovědí je tak procesně neupotřebitelným. Pokud odvolací soud uvedl, že výpověď svědka koresponduje s listinnými důkazy, obviněný uvedl, že u všech listin, v nichž se popisuje, že došlo ke sražení poškozené cyklistou, docházelo fakticky k opisování této věty z jednoho dokumentu do druhého, aniž by bylo zřejmé, kde se nachází prvotní pramen tohoto sdělení. Uvedené listiny jsou tedy důkazem obecně přípustným, obsahově se však jedná o přepis toho, co si myslely záchranné složky o mechanismu vzniku zranění, a následně byl tento mechanismus již zcela logicky přepisován do dalších lékařských a podobných zpráv. Nejde tak o důkaz toho, co se skutečně stalo, ale o jakési vysvětlení pisatelů, jaká mohla být příčina vzniku zranění poškozené. Pokud jde o jím sepsaný omluvný dopis, obviněný se v něm omlouval za to, že způsobil poškozené újmu, avšak nešlo o prvotní zdroj informace, co se na místě dne 30. 6. 2023 stalo. 6. Podle obviněného dále ve věci nebyl nedůvodně proveden navrhovaný podstatný důkaz. Zopakoval, že poškozená vycházela z domu vpravo ve směru jeho jízdy, jakmile poškozenou zaregistroval, počal brzdit a jelikož jel malou rychlostí, kolo ubrzdil a do poškozené nenarazil. V lékařské dokumentaci se nenachází žádný dokument, který by popisoval stopy nárazu jeho těla do těla poškozené. V rámci aplikace zásady in dubio pro reo tedy do poškozené nenarazil a tato upadla na chodník dozadu směrem k domu z jiné příčiny než kvůli nárazu do jeho těla. K tomu zdůraznil, že pokud by hypoteticky do poškozené narazil, s ohledem na fyzikální zákony a to, že se pohyboval nenulovou rychlostí směrem vpřed rovnoběžně se stěnou domu a poškozená kolmo vpřed od stěny domu, by musela poškozená upadnout nikoliv dozadu, ale dopředu směrem od domu mírně vpravo od svého směru chůze. K pádu na stěnu domu a vzniku zranění poškozené, jak je popsáno ve skutkové větě rozsudku, by nedošlo. Jelikož jde o odbornou otázku, kterou si soud nemohl sám vyřešit, navrhoval opatření důkazu znaleckým posudkem z oboru doprava. Tento důkazní návrh oba soudy zamítly, ač šlo o podstatný důkaz. 7. Pokud jde o dovolací důvod podle § 265b písm. h) tr. ř., obviněný uvedl, že sice jel po chodníku, avšak vyloučil, že by se při jízdě nechoval dostatečně ohleduplně a ukázněně, řádně nesledoval situaci v provozu. Prostou pomalou jízdou po chodníku na běžném jízdním kole, pokud dával pozor na dění kolem a měl ruce na brzdách, aby mohl reagovat, nemohl porušit žádnou důležitou povinnost ve smyslu § 147 odst. 1, 2 tr. zákoníku. Pokud jde o výčet jednotlivých zákonných ustanovení, které měl porušit, jedná se vždy o povinnost počínat si tak, aby nedocházelo k jednání, které podstatně zvyšuje nebezpečí pro lidské zdraví nebo život, nicméně při jízdě na kole po chodníku zpravidla k podstatnému zvýšení nebezpečí pro chodce v podobě závažné poruchy zdraví nedochází. Odvolací soud pak shledal porušení důležité povinnosti v kumulaci porušení výčtu zákonných ustanovení, což je v rozporu s dosavadní judikaturou. V této souvislosti obviněný rozebíral soudní praxi Nejvyššího soudu týkající se trestných činů v dopravě ve vztahu k naplnění znaku porušení důležité povinnosti, odvíjející se zejména pod porušení takové povinnosti řidiče motorového vozidla, které se zřetelem na sílu, rychlost a hmotnost motorového vozidla může mít z následek vážnou dopravní nehodu, s tím, že soudy jeho věc optikou těchto judikátů nehodnotily. Při střetu c