8 Tdo 1131/2009 — Nejvyšší soud

8 Tdo 1131/2009 citace  Soud:Nejvyšší soud Datum rozhodnutí:23. 9. 2009 Spisová značka:8 Tdo 1131/2009 ECLI:ECLI:CZ:NS:2009:8.TDO.1131.2009.1 Typ rozhodnutí:USNESENÍ Kategorie rozhodnutí: Zveřejněno na webu:31. 12. 2009 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část trestní, dostupné na www.nsoud.cz. 8 Tdo 1131/2009 U S N E S E N Í Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 23. září 2009 o dovolání obviněného L. M., proti usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 25. 2. 2009, sp. zn. 3 To 107/2009, jako odvolacího soudu v trestní věci vedené u Okresního soudu v Českém Krumlově pod sp. zn. 10 T 178/2008, t a k t o : Podle § 265i odst. 1 písm. b) tr. ř. se dovolání obviněného L. M. o d m í t á . O d ů v o d n ě n í : Rozsudkem Okresního soudu v Českém Krumlově ze dne 7. 1. 2009, sp. zn. 10 T 178/2008, byl obviněný L. M. uznán vinným trestným činem nedovolené výroby a držení omamných a psychotropních látek a jedů podle § 187 odst. 1, odst. 2 písm. a) tr. zák. dílem samostatně, dílem jako spolupachatel podle § 9 odst. 2 tr. zák. a odsouzen podle § 187 odst. 2 tr. zák. k trestu odnětí svobody na pět a půl roku, pro jehož výkon byl podle § 39a odst. 2 písm. c) tr. zák. zařazen do věznice s ostrahou. V dalším bylo rozhodnuto o vině a trestu ohledně spoluobviněných B. P. a P. K. a podle § 73 odst. 1 písm. c) tr. zák. též o zabrání věcí vyjmenovaných ve výroku rozsudku. Podle skutkových zjištění soudu prvního stupně se obviněný L. M. trestného činu nedovolené výroby a držení omamných a psychotropních látek a jedů podle § 187 odst. 1, odst. 2 písm. a) tr. zák. dopustil tím, že jednak společně se spoluobviněnou B. P. v době od poloviny března 2008 do 14. 7. 2008 nejprve v bytě ve třetím patře domu v Č., P., poté v řadovém rodinném domě v Č., K., a nakonec v penzionu M. v Č., K., podomácku vyráběli pervitin z nakoupených chemikálií a volně prodejných léků jako modafen a nurofen; nejméně v průběhu měsíců dubna a května 2008, kdy bydleli v Č., K., takto pervitin vyráběli téměř každý den, někdy i vícekrát za den, přičemž se jim pokaždé podařilo vyrobit pervitin o hmotnosti několika gramů; jednak sám v době od poloviny března 2008 do 14. 7. 2008 vyrobený pervitin prodával či daroval na různých místech v Č., nejčastěji v místě svého tehdejšího bydliště v Č., P., poté K. a K., a to nejméně následujícím osobám: - P. K., kterému v domě K. prodal 12 dávek pervitinu o hmotnosti 0,1 až 0,2 gramu za celkovou částku 1.000,- Kč, ve 3 případech mu daroval pervitin v hodnotě po 500,- Kč a na penzionu M. v K. mu třikrát daroval pervitin v hodnotě po 500,- Kč, - J. H., kterému v bytě na P. a poté v rodinném domě K. nejméně ve 48 případech daroval a dvakrát prodal pervitin o hmotnosti 0,1 gramu, - H. M., které v domě K. v 7 případech daroval pervitin o hmotnosti 0,1 až 0,2 gramu a v penzionu M., K., jí jednou daroval pervitin o hmotnosti 0,1 až 0,2 gramu, - S. P., které pervitin daroval či prodával za částku 200,- Kč, a to v 1 případě v bytě na P., ve 45 případech v domě K. a v 10 případech na penzionu K., - E. B., kterému v domě K. daroval nejméně čtyřikrát pervitin v hodnotě po 200,- Kč, - A. F., kterému v domě K. a penzionu K. v 17 případech daroval a ve 3 případech za částky 1.500,- Kč, 1.000,- Kč a 500,- Kč prodal pervitin, - K. S., kterému v domě K. v 1 případě daroval pervitin o hmotnosti 0,3 gramu, - M. Č., kterému v domě K. pervitin ve 3 případech daroval a ve 2 případech prodal za částku po 200,- Kč, - R. B., kterému v domě K. nejméně v 7 případech daroval pervitin o hmotnosti 0,1 gramu a v 1 případě mu pervitin o hmotnosti 0,25 gramu prodal za částku 500,- Kč, - M. F., kterému v penzionu K. nejméně ve 3 případech daroval pervitin o hmotnosti po 0,25 gramu, - D. Š., kterému v domě K. v 1 případě prodal pervitin za částku 400,- Kč. Rozsudek soudu prvního stupně napadli obvinění L. M. a B. P. odvoláními směřujícími proti výroku o vině i trestu. Usnesením Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 25. 2. 2009, sp. zn. 3 To 107/2009, byla odvolání obou obviněných podle § 256 tr. ř. jako nedůvodná zamítnuta. Obviněný L. M. podal proti tomuto usnesení odvolacího soudu prostřednictvím obhájce v zákonné lhůtě dovolání v rozsahu odpovídajícím výroku o vině i trestu. Odkázal v něm na dovolací důvod uvedený v ustanovení § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. a namítl, že kvalifikace skutku podle odst. 2 § 187 tr. zák. nemůže obstát. Upozornil, že zarážející je už množství darovaných či prodaných dávek, a pokládal za vyloučené, aby si svědci pamatovali, v kolika případech jim daroval či prodal pervitin. Dovozoval, že ani soudem vykonstruovaný rozsah trestné činnosti nedává v souhrnu 200 dávek určujících pro dolní hranici většího rozsahu, proto bez jakéhokoli podkladu rozhodl, že drogu vyráběl denně a celkem tak v průběhu tří měsíců vyrobil více než 0,5 kg pervitinu. Protože soud neměl možnost zjistit skutečné množství jím údajně vyrobené drogy, byl povinen vycházet při právním posouzení jeho jednání z verze pro něj příznivější a posoudit jeho čin toliko podle odst. 1 § 187 tr. zák. Obviněný navrhl, aby Nejvyšší soud napadené usnesení odvolacího soudu zrušil a aby tomuto soudu přikázal věc v potřebném rozsahu znovu projednat a rozhodnout. Státní zástupce Nejvyššího státního zastupitelství ve vyjádření k dovolání obviněného uvedl, že dovolání je sice podáno s odkazem na důvod dovolání uvedený v § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř., ve skutečnosti však uplatněné námitky směřují výlučně proti hodnocení provedených důkazů a proti soudem zjištěnému rozsahu výroby pervitinu. Napadl tedy soudem učiněná skutková zjištění, přičemž údajně nesprávná skutková zjištění důvodem dovolání podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř., ale ani podle žádného jiného dovolacího důvodu podle § 265b tr. ř. být nemohou. Dodal, že nebyly zjištěny žádné extrémní rozpory mezi skutkovými zjištěními a z nich vyvozenými právními závěry. Navrhl, aby bylo dovolání obviněného podle § 265i odst. 1 písm. b) tr. ř. odmítnuto. Nejvyšší soud jako soud dovolací zjistil, že dovolání je podle § 265a tr. ř. přípustné, že je podala včas oprávněná osoba a že splňuje náležitosti obsahu dovolání ve smyslu § 265f odst. 1 tr. ř. Shledal však, že dovolání obviněného bylo podáno z jiného důvodu, než je uveden v § 265b tr. ř. Podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. lze dovolání podat, jestliže rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotně právním posouzení. Výklad tohoto ustanovení v kontextu dalších důvodů dovolání obsažených v ustanovení § 265b tr. ř. standardně vychází z úvahy, že dovolání je opravným prostředkem mimořádným a odpovídají tomu i zákonem stanovené podmínky rozhodování o něm. Dovolání a řízení o něm je zákonem určeno k nápravě procesních a právních vad rozhodnutí vymezených v § 265a tr. ř., není (a ani nemůže být) další instancí přezkoumávající skutkový stav v celé šíři. Procesně právní úprava řízení před soudem prvního stupně a posléze soudem odvolacím poskytuje dostatečný prostor k tomu, aby se skutkovou stránkou věci nemusel (a vzhledem k právní úpravě rozhodování o dovolání ani neměl) zabývat Nejvyšší soud v řízení o dovolání. Z dikce citovaného ustanovení tedy plyne, že ve vztahu ke zjištěnému skutku je možné dovoláním vytýkat výlučně vady právní. Jak již bylo uvedeno, zpochybnění správnosti skutkových zjištění nelze zahrnout do zákonem vymezeného okruhu dovolacích důvodů podle § 265b tr. ř., proto je též dovolací soud vázán skutkovými zjištěními soudu prvního stupně, event. soudu odvolacího, a těmito soudy zjištěný skutkový stav je pro něj východiskem pro posouzení skutku z hlediska hmotného práva. V mezích uplatněného dovolacího důvodu lze namítat, že skutek, jak byl soudem zjištěn, byl nesprávně právně kvalifikován jako trestný čin, ačkoliv o trestný čin nejde nebo jde o jiný trestný čin, než kterým byl obviněný uznán vinným. Na podkladě tohoto dovolacího důvodu nelze proto přezkoumávat a hodnotit správnost a úplnost skutkových zjištění, na nichž je napadené rozhodnutí založeno, ani prověřovat úplnost provedeného dokazování a správnost hodnocení důkazů ve smyslu ustanovení § 2 odst. 5, 6 tr. ř., poněvadž tato činnost soudu spočívá v aplikaci ustanovení procesních, nikoliv hmotně právních. Současně platí, že obsah konkrétně uplatněných námitek, o něž se opírá existence určitého dovolacího důvodu, musí věcně odpovídat zákonnému vymezení takového dovolacího důvodu podle § 265b tr. ř., přičemž nestačí jen formální odkaz na příslušné ustanovení obsahující některý z dovolacích důvodů. Z obsahu podaného dovolání vyplývá, že obviněný uplatnil veskrze námitky, které ve své podstatě směřovaly proti způsobu hodnocení důkazů a proti správnosti