8 Tdo 1166/2023 — Nejvyšší soud

8 Tdo 1166/2023 citace  Soud:Nejvyšší soud Důvod dovolání:§ 265b odst.1 písm. b) tr.ř. § 265b odst.1 písm. e) tr.ř. § 265b odst.1 písm. g) tr.ř. § 265b odst.1 písm. h) tr.ř. Datum rozhodnutí:20. 2. 2024 Spisová značka:8 Tdo 1166/2023 ECLI:ECLI:CZ:NS:2024:8.TDO.1166.2023.1 Typ rozhodnutí:USNESENÍ Heslo:Cizozemské rozhodnutí Hodnocení důkazů Krádež Podjatost Vyloučení soudce Dotčené předpisy:§ 205 odst. 2 tr. zákoníku § 30 odst. 1, 2 tr. ř. § 2 odst. 5, 6 tr. ř. § 10 odst. 5 předpisu č. 269/1994 Sb. Kategorie rozhodnutí:C Zveřejněno na webu:24. 4. 2024 Podána ústavní stížnost Datum podáníSpisová značkaECLISoudce zpravodajVýsledekDatum rozhodnutí III.ÚS 1522/24 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část trestní, dostupné na www.nsoud.cz. 8 Tdo 1166/2023-226 USNESENÍ Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 20. 2. 2024 o dovolání obviněného P. B., proti rozsudku Krajského soudu v Brně – pobočky ve Zlíně, ze dne 25. 7. 2023, sp. zn. 6 To 27/2023, jako soudu odvolacího v trestní věci vedené u Okresního soudu ve Zlíně pod sp. zn. 34 T 59/2022, takto: Podle § 265i odst. 1 písm. e) tr. ř. se dovolání obviněného P. B. odmítá. Odůvodnění: I. Rozhodnutí soudů nižších stupňů 1. Rozsudkem Okresního soudu ve Zlíně ze dne 13. 12. 2022, sp. zn. 34 T 59/2022, byl obviněný P. B. uznán vinným pokusem přečinu krádeže podle § 21 odst. 1 k § 205 odst. 2 tr. zákoníku, jehož se dopustil tím, že dne 17. 2. 2022 okolo 18.50 hodin z volně přístupného pozemku u novostavby č. p. XY, v místní části XY v XY, okres XY, vzal kovovou lešenářskou kozu v hodnotě 600 Kč a tuto odnášel pryč, přitom byl vyrušen majitelem pozemku V. P., nar. XY, kdy poté tuto kozu upustil a odešel z pozemku V. P., přitom byl trestním příkazem Obvodního soudu v Mnichově ze dne 17. 12. 2018, sp. zn. 842 Cs 255 Js 209219/18, ve spojení s usnesením Obvodního soudu v Mnichově ze dne 13. 3. 2019, sp. zn. 842 Cs 255 Js 209219/18, které nabylo právní moci dne 27. 3. 2019, uznán vinným pokusem trestného činu krádeže se zbraní podle § 242 odst. 1, § 244 odst. 1, číslo 1b), § 22, § 23, § 25 odst. 2, § 47 odst. 2 trestního zákona Spolkové republiky Německo (dále „německý tr. zák.“) a odsouzen k peněžitému trestu ve výměře 750 EUR a k trestu propadnutí věci. 2. Podle § 44 tr. zákoníku soud prvního stupně upustil od uložení souhrnného trestu podle § 43 odst. 2 tr. zákoníku, neboť trest uložený dřívějším rozsudkem Okresního soudu ve Zlíně ze dne 7. 6. 2022, sp. zn. 4 T 64/2021, ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v Brně – pobočky ve Zlíně, ze dne 22. 9. 2022, sp. zn. 6 To 238/2022, je dostatečný. 3. Krajský soud v Brně – pobočka ve Zlíně, jako odvolací soud, rozsudkem ze dne 25. 7. 2023, sp. zn. 6 To 27/2023, I. z podnětu odvolání státního zástupce uvedený rozsudek soudu prvního stupně podle § 258 odst. 1 písm. b), písm. e) tr. ř. zrušil a podle § 259 odst. 3, odst. 4 tr. ř. nově rozhodl tak, že obviněného P. B. uznal vinným pokusem přečinu krádeže podle § 21 odst. 1 k § 205 odst. 2 tr. zákoníku na stejném skutkovém základě, jaký popsal soud prvního stupně s tím rozdílem, že hodnotu odcizené lešenářské kozy zvýšil na 2.000 Kč. Obviněného za tento přečin a sbíhající se přečin krádeže podle § 205 odst. 2 tr. zákoníku, kterým byl uznán vinným rozsudkem Okresního soudu ve Zlíně ze dne 7. 6. 2022, sp. zn. 4 T 64/2021, ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v Brně – pobočky ve Zlíně, ze dne 22. 9. 2022, sp. zn. 6 To 238/2022, odsoudil podle § 205 odst. 2 tr. zákoníku za použití § 43 odst. 2 tr. zákoníku k souhrnnému trestu odnětí svobody v trvání devíti měsíců, jehož výkon podle § 81 odst. 1 a § 82 odst. 1 tr. zákoníku podmíněně odložil na zkušební dobu v trvání dvou let. Podle § 43 odst. 2 tr. zákoníku zrušil výrok o trestu z rozsudku Okresního soudu ve Zlíně ze dne 7. 6. 2022, sp. zn. 4 T 64/2021, ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v Brně – pobočky ve Zlíně ze dne 22. 9. 2022, sp. zn. 6 To 238/2022, jakož i všechna další rozhodnutí na tento výrok obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu. II. Odvolání obviněného zamítl podle § 256 tr. ř. jako nedůvodné. II. Dovolání obviněného a vyjádření k němu 4. Proti tomuto rozsudku odvolacího soudu obviněný podal prostřednictvím obhájce s odkazem na důvody podle § 265b odst. 1 písm. b), e), g), h) tr. ř. dovolání. 5. Podle § 265b odst. 1 písm. b) tr. ř. namítal podjatost předsedkyně senátu Mgr. Radany Macháňové Laštůvkové, protože dne 22. 9. 2022 rozhodla ve stížnostním řízení vedeném Krajským soudem v Brně – pobočky ve Zlíně pod sp. zn. 6 To 238/2022 o stížnosti státního zástupce proti rozhodnutí o zastavení trestního stíhání ve věci Okresního soudu ve Zlíně pod sp. zn. 34 T 59/2022, přičemž tímto rozhodnutím procesně provázala obě řízení ve smyslu ukládání souhrnného trestu. Soudkyně v odůvodnění rozhodnutí o stížnosti poukazovala na možnost změny výroku v nyní přezkoumávané věci Okresního soudu ve Zlíně pod sp. zn. 4 T 64/2021, což mělo podle dovolatele přímý vliv na posuzovanou věc, neboť soudkyně při rozhodování o stížnosti státního zástupce argumentovala tím, že by mohlo dojít ke změnám ve výroku o trestu v odvolacím řízení, což skutečně učinila, a jemu uložený trest snížila účelově na polovinu. Tímto rozhodnutím však nerespektovala zásadu, že „pokud procesně rozhoduje v řízení, je poté vyloučena z rozhodování meritorního v takovém řízení a samozřejmě i z rozhodování v řízeních navazujících a procesně souvisejících. To je v řízení Okresního soudu ve Zlíně ve věch sp. zn. 4 T 64/2021 a 34 T 59/2022 nesporné“. Obviněný poukázal na to, že o této procesní vadě v době konání odvolacího řízení nevěděl, protože rozhodnutí o stížnosti pod sp. zn. 6 To 254/2022 mu bylo doručeno krátkou cestou dne 22. 9. 2022 bezprostředně před zahájením veřejného zasedání v řízení o odvolání, a až po něm zjistil, že rozhodovala vyloučená předsedkyně senátu. Tím byla splněna formální podmínka důvodu podle § 265b odst. 1 písm. b) tr. ř., jenž „není uplatňován v odvolací věci 6 To 27/2023 (řízení o odvolání v napadené věci), přestože touto zátěží trpí také, nicméně zde není splněna podmínka uplatnění tohoto dovolacího důvodu“. Na podporu svých argumentů připojil citaci bodu 25. z usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 2. 2021, sp. zn. 5 Tdo 1367/2019 se závěrem, že nejsou vyloučeny pochybnosti o nestrannosti soudce a „v dané věci vztah vůči němu jako účastníkovi řízení dosahuje takové povahy a intenzity, že i přes zákonem stanovené povinnosti není schopen soud nezávisle a nestranně rozhodovat“. 6. Důvod dovolání podle § 265b odst. 1 písm. e) tr. ř obviněný spatřoval v tom, že proti němu bylo vedeno trestní stíhání pro přečin podle § 205 odst. 2 tr. zákoníku, ačkoli pro to nebyly splněny podmínky, protože nebylo možné použít jako podklad rozsudek německého soudu, neboť skutek v něm popsaný nebyl trestný též podle českého práva. Poukázal na § 11 odst. 2 tr. zákoníku, pro jehož uplatnění je nutná oboustranná trestnost, která v jeho případě nebyla dána, protože český trestní zákoník nezná trestný čin krádeže se zbraní, a oproti německému výkladu k naplnění pokusu krádeže je v České republice nutno se pokusit projít platební zónou, k čemuž v případě skutku spáchaného v Německu prokazatelně nedošlo. S touto otázkou se soudy dosud nevypořádaly, resp. odvolací soud nesprávně tvrdil, že se tak stalo. Obviněný trval též na tom, že není správný závěr o platnosti odsouzení v Německu, protože existuje fikce o neodsouzení, a neztotožnil se s tím, že by tato fikce nenastala proto, že mu byl uložen trest propadnutí věci. Takový výklad je podle něj nesprávný, protože podle německého soudu měl kleště umístěny pouze v kapse a nepoužil je, a proto by podle českého práva nebylo možné trest propadnutí věci uložit, protože to by bylo možné jen tehdy, kdyby je použil ke spáchání trestné činnosti. Rovněž nepřisvědčil tomu, že by uvedený skutek mohl být v české republice posouzen jako pokus vloupání, protože k takovému zjištění německý soud nedospěl, a navíc je možné se vloupat pouze do objektu nikoli do předmětu. 7. Obviněný dále poukázal na to, že byla porušena pravidla spravedlivého procesu ve smyslu předvídatelnosti práva, protože v řízení vedeném ve věci Obvodního soudu pro Prahu 10, sp. zn. 29 T 75/2018, obviněný R. E. (jeho spolupachatel z německé věci), odsouzen nebyl, protože bylo rozhodnuto o nepoužitelnosti téhož německého rozsudku, tuto skutečnost dovolatel dokladoval přílohou svého dovolání, jež tvoří obsah spisu vedeného u Obvodního soudu pro Prahu 10, sp. zn. 29 T 75/2018. obviněný též zdůraznil, že důvod dovolání podle § 265b odst. 1 písm. e) tr. ř. uplatňuje pro obě trestní věci, v nichž mu byl uložen souhrnný tres