8 Tdo 1415/2013

JMÉNEM REPUBLIKY

Nejvyšší soud projednal v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Věry Kůrkové a soudců JUDr. Milady Šámalové a JUDr. Jana Bláhy dovolání obviněného MUDr. J. B., proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 7. 6. 2013, sp. zn. 10 To 51/2013, jako odvolacího soudu v trestní věci vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 56 T 8/2012, a ve veřejném zasedání dne 17. července 2014 rozhodl t a k t o :

Podle § 265k odst. 1, 2 tr. ř. se z r u š u j í :

- usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 7. 6. 2013, sp. zn. 10 To 51/2013, v části, v níž byl v rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 6. 2. 2013, sp. zn. 56 T 8/2012, ponechán nedotčeným výrok o vině zvlášť závažným zločinem sexuálního nátlaku podle § 186 odst. 2, odst. 5 písm. b) tr. zákoníku pod bodem V. 1/ a), zvlášť závažným zločinem znásilnění podle § 185 odst. 1, odst. 2 písm. a), odst. 3 písm. c) tr. zákoníku, dílem ve stadiu pokusu podle § 21 odst. 1 tr. zákoníku pod body V. 1/ b), 1/ c), 2/, 3/ a), přečinem nebezpečného vyhrožování podle § 353 odst. 1 tr. zákoníku pod body V. 1/ d), 3/ b), výrok o trestu a výrok o náhradě škody týkající se poškozené M. L.,

- rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 6. 2. 2013, sp. zn. 56 T 8/2012, ve výroku o vině pod bodem V. 1/ a), jímž byl obviněný uznán vinným zvlášť závažným zločinem sexuálního nátlaku podle § 186 odst. 2, odst. 5 písm. b) tr. zákoníku, pod bodem V. 1/ b), 1/ c), 2/, 3/ a), jímž byl uznán vinným zvlášť závažným zločinem znásilnění podle § 185 odst. 1, odst. 2 písm. a), odst. 3 písm. c) tr. zákoníku, dílem ve stadiu pokusu podle § 21 odst. 1 tr. zákoníku a pod body V. 1/ d), 3/ b), jímž byl uznán vinným přečinem nebezpečného vyhrožování podle § 353 odst. 1 tr. zákoníku, ve výroku o trestu a ve výroku o náhradě škody poškozené M. L.

Podle § 265k odst. 2 tr. ř. se současně z r u š u j í také další rozhodnutí na zrušené části rozhodnutí obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu.

Podle § 265l odst. 1 tr. ř. se Městskému soudu v Praze p ř i k a z u j e , aby věc v rozsahu zrušení pod body V. 3/ a), b) výroku o vině jeho označeného rozsudku znovu projednal a rozhodl.

Podle § 265m odst. 1 tr. ř. se ve věci rozhoduje tak, že obviněný

MUDr. J. B.,

j e v i n e n ,

ž e

A.

dne 16. 2. 2011 ve své kanceláři v budově P. M., P., S., v rámci přijímacího pohovoru do zaměstnání do pozice osobní asistentky, zneužil svého postavení jednatele společnosti CODUM, s. r. o., a prezidenta Polikliniky Modřany, Praha 4, Soukalova 3355/3, a z něho vyplývající důvěryhodnosti, vlivu a autority, kterou umocňoval též častými zmínkami o významu tajemnické funkce ve Lvím klubu Praha a o kontaktech s vlivnými osobami z oblasti politiky, justice, policie, duchovní a společenské, ale i z uměleckých kruhů, a poškozené M. L., přislíbil přijetí do pozice osobní asistentky a rovněž jí přislíbil, s ohledem na své osobní kontakty v uměleckých kruzích, i uplatnění herečky v rámci filmové tvorby s tím, že poškozenou již na prvním pohovoru hladil po rukou, což poškozená strpěla ve snaze získat slibované zaměstnání, poté ve večerních hodinách dne 22. 2. 2011 po absolvování „romantické“ večeře při prohlídce budoucího pracoviště v téže kanceláři poškozenou osahával na prsou, líbal ji, nutil ji sednout si mu na klín, což poškozená strpěla z důvodu zájmu o novou pracovní pozici osobní asistentky, do které oficiálně nastoupila dne 23. 2. 2011, a hned první den nástupu poškozenou v průběhu pracovní doby obtěžoval v kuchyňce v prostorách P. M., kde ji osahával na prsou, líbal ji a nutil ji sedat mu na klín, což činil opakovaně v průběhu celého trvání jejího pracovního poměru,

t e d y přiměl jiného k pohlavnímu styku a jinému srovnatelnému chování zneužívaje svého postavení a z něho vyplývající důvěryhodnosti a vlivu,

B.

1) ačkoliv dne 5. 4. 2011 poškozená M. L., sdělila, že si nepřeje, aby se jí dotýkal, tak dne 6. 4. 2011 kolem 14. - 15.00 hod. po společné návštěvě čajovny M. B., P., Ú., kde si poškozená odskočila na WC a poté k jeho pokynu vypila cca 1 dcl vína, přičemž se jí následně začala točit hlava, smála se, nedokázala jít rovně a chtělo se jí spát, jako kdyby byla něčím omámená, po návratu na P. M. ji ve své kanceláři vyzval, aby povlékla gauč, že si chce na chvíli lehnout, což poškozená nebyla schopna z důvodu omámení učinit a následně měla pouze záblesky ve vnímání, kdy si ve vzpomínkách pouze vybavuje, že měla jeho penis ve svých ústech a dále též, že cítila bolest ve svém přirození, pravděpodobně od prstů, které jí do přirození zasouval,

2) poté, co dne 8. 4. 2011 poškozená M. L., ústně oznámila, že podá výpověď, pod pohrůžkou způsobení újmy jejímu příteli J. H., o kterém prohlašoval, že ho nechá zavřít, protože se stane nepřítelem státu, poškozenou donutil společně odcestovat do K. V., kde se dne 8. 4. 2011 kolem 22.00 hod. ubytovali v G. P., M., pokoj …, a zde opět s poukazem na své postavení jednatele společnosti CODUM, s. r. o., a prezidenta Polikliniky Modřany, Praha 4, Soukalova 3355/3, a z něho vyplývající důvěryhodnosti, vlivu a autority, kterou umocňoval též častými zmínkami o významu tajemnické funkce ve Lvím klubu Praha a o kontaktech s vlivnými osobami z oblasti politiky, justice, policie, duchovní a společenské, ale i z uměleckých kruhů, ve stavu pod vlivem alkoholu, přinutil poškozenou, aby se vysvlékla donaha, sám se také svlékl donaha, a po té požadoval, aby mu dráždila rukou jeho penis, požadoval orální sex, dále aby mu zasouvala prsty do konečníku, což odmítala až do ranních hodin dne 9. 4. 2011, kdy jeho naléhání podlehla a z důvodu strachu z pomsty v případě, že neuposlechne, jej orálně uspokojovala, přičemž poškozené současně zasouval prsty do pochvy a do konečníku,

přičemž v důsledku jednání obviněného popsaného ad 1), 2) začala poškozená trpět vážnými psychickými problémy, kdy u ní došlo k výrazným negativním změnám duševního stavu v popředí s depresivní a úzkostnou náladou, se kterými byla nucena vyhledat odbornou pomoc, nastoupila několikaměsíční pracovní neschopnost, která započala ode dne 16. 4. 2011, podrobila se ambulantní a posléze i ústavní psychiatrické léčbě, přičemž se u poškozené rozvinula posttraumatická stresová porucha ve velmi závažné podobě s výraznými negativními následky na obvyklý způsob života, s výraznými negativními dopady na její sexuální život, profesní a studijní uplatnění, partnerský vztah a sociální vztahy, trvající od dubna 2011 dosud s nejistým dalším vývojem,

C.

v odpoledních hodinách dne 15. 4. 2011 v P., ul. V., v bytě v přízemí domu, kam se poškozená J. F., dostavila na oslavu po ukončení prací na filmu, ve kterém hrála, nejprve poškozené nalil víno, poté jí z titulu svého postavení jednatele společnosti CODUM, s. r. o., a prezidenta Polikliniky Modřany, Praha 4, Soukalova 3355/3, nabízel zaměstnání osobní asistentky, což spojoval s poskytováním sexuálních služeb, a když poškozená odmítla, začal na ni přes její odpor vyjádřený verbálně i gesty sahat, pokládal jí ruku na nohu, snažil se jí chytat za ramena, přisedal si stále blíže, a přestože poškozená jej opakovaně slovně žádala, aby to nečinil a snažila se dávat jeho ruce pryč ze svého těla a nelíbilo se jí to a chtěla z bytu odejít, náhle se na ni vrhl, pokoušel se ji líbat, sám si vysvlékl kalhoty, nalehl na ni celou váhou svého těla, až poškozená nemohla dýchat, osahával ji pod tričkem a podprsenkou, vyhrnul jí tričko a tílko, rozepnul jí kalhoty, sahal jí do kalhot, pod kalhotky do rozkroku, opakovaně jí zasouval prst do přirození, pokoušel se přikládat ruku poškozené na jeho ztopořený penis, avšak poškozená se jeho jednání bránila tak, že s ním zápasila, křičela, brečela, žádala jej a prosila, aby to nedělal, snažila se vysmeknout ze sevření a vyndávala jeho ruku ze svého rozkroku, přitom ji vulgárně urážel, říkal jí, že je stejně „kurva“, jako ty ostatní, že chce a ani to neví apod., poté se jej však podařilo poškozené odstrčit a byt opustit, když při odchodu na poškozenou ještě křičel finanční částky, které jí zaplatí za orální sexuální praktiky nebo za soulož,

t e d y ad B. 1), 2), C. jiného násilím a zneužitím jeho bezbrannosti donutil k pohlavnímu styku, čin spáchal jiným pohlavním stykem provedeným způsobem srovnatelným se souloží a ad A. 1), 2) způsobil takovým činem těžkou újmu na zdraví,

D.

ode dne 17. 4. 2011, poté co nastoupila poškozená M. L., do pracovní neschopnosti a dne 28. 4. 2011 podala výpověď z pracovního poměru, minimálně do poloviny měsíce června 2011, posílal SMS ze svého mobilního telefonu na mobilní telefon poškozené a dále e-maily z e-mailové schránky … do e-mailové schránky poškozené označené …, ve kterých poškozenou neustále nutil k osobnímu setkání a dořešení pracovněprávních vztahů, podepsání prohlášení mlčenlivosti a v případě nesplnění požadovaného hrozil zveřejněním informací o soukromém životě poškozené,

t e d y jinému vyhrožoval jinou těžkou újmou takovým způsobem, že to mohlo vzbudit důvodnou obavu,

č í m ž s p á c h a l

Ad A. přečin sexuálního nátlaku podle § 186 odst. 2 tr. zákoníku,

ad B. 1), 2), C. zločin znásilnění podle § 185 odst. 1, odst. 2 písm. a), odst. 3 písm. c) tr. zákoníku,

ad D. přečin nebezpečného vyhrožování podle § 353 odst. 1 tr. zákoníku

a o d s u z u j e s e

za tyto trestné činy a za trestné činy vydírání podle § 235 odst. 1 trestního zákona č. 140/1961 Sb., ve znění účinném do 31. 12. 2009 (dále jen „tr. zák.“) pod bodem I. a), c), znásilnění podle § 241 odst. 1 tr. zák. pod bodem I. b), znásilnění podle § 241 odst. 1 tr. zák. pod bodem II., znásilnění podle § 241 odst. 1, odst. 3 písm. a) tr. zák. pod bodem III. a), vydírání podle § 235 odst. 1, odst. 2 písm. d) tr. zák. pod body III. b) – f), znásilnění podle § 185 odst. 1, odst. 2 písm. a) tr. zákoníku, dílem ve stadiu pokusu podle § 21 odst. 1 tr. zákoníku, pod body IV. 1/, 3/, nedovolené výroby a jiného nakládání s omamnými a psychotropními látkami a s jedy podle § 283 odst. 1 tr. zákoníku pod bodem IV. 1/, vydírání podle § 175 odst. 1 tr. zákoníku pod bodem IV. 2/, vydírání podle § 175 odst. 1 tr. zákoníku pod bodem V. 4/, vydírání podle § 175 odst. 1, odst. 3 písm. a) tr. zákoníku pod bodem V. 5/ a) a znásilnění podle § 185 odst. 1, odst. 2 písm. a), odst. 3 písm. c) tr. zákoníku ve stadiu pokusu podle § 21 odst. 1 tr. zákoníku pod bodem V. 5/ b),

jimiž byl uznán vinným rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne 6. 2. 2013, sp. zn. 56 T 8/2012, ve spojení s usnesením Vrchního soudu v Praze ze dne 7. 6. 2013, sp. zn. 10 To 51/2013, které zůstaly dovoláním nedotčeny,

podle § 185 odst. 3 tr. zákoníku, § 43 odst. 1 tr. zákoníku k úhrnnému trestu odnětí svobody na dvanáct (12) let.

Podle § 56 odst. 3 tr. zákoníku se pro výkon trestu zařazuje do věznice s ostrahou.

Podle § 229 odst. 1 tr. ř. se poškozená M. L., bytem B., V., odkazuje s nárokem na náhradu majetkové škody a nemajetkové újmy v penězích na řízení ve věcech občanskoprávních.

O d ů v o d n ě n í :

Rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne 6. 2. 2013, sp. zn. 56 T 8/2012, byl obviněný MUDr. J. B. uznán vinným pod bodem I. výroku o vině trestnými činy vydírání podle § 235 odst. 1 tr. zák. a znásilnění podle § 241 odst. 1 tr. zák., pod bodem II. trestným činem znásilnění podle § 241 odst. 1 tr. zák., pod bodem III. výroku o vině trestným činem znásilnění podle § 241 odst. 1, odst. 3 písm. a) tr. zák. a trestným činem vydírání podle § 235 odst. 1, odst. 2 písm. d) tr. zák., pod bodem IV. zvlášť závažným zločinem znásilnění podle § 185 odst. 1, odst. 2 písm. a) tr. zákoníku, dílem ve stadiu pokusu podle § 21 odst. 1 tr. zákoníku, přečinem nedovolené výroby a jiného nakládání s omamnými a psychotropními látkami a s jedy podle § 283 odst. 1 tr. zákoníku a přečinem vydírání podle § 175 odst. 1 tr. zákoníku, pod bodem V. výroku o vině zvlášť závažným zločinem sexuálního nátlaku podle § 186 odst. 2, odst. 5 písm. b) tr. zákoníku, zvlášť závažným zločinem znásilnění podle § 185 odst. 1, odst. 2 písm. a), odst. 3 písm. c) tr. zákoníku, dílem ve stadiu pokusu podle § 21 odst. 1 tr. zákoníku, přečinem nebezpečného vyhrožování podle § 353 odst. 1 tr. zákoníku, přečinem vydírání podle § 175 odst. 1 tr. zákoníku, zvlášť závažným zločinem vydírání podle § 175 odst. 1, odst. 3 písm. a) tr. zákoníku a zvlášť závažným zločinem znásilnění podle § 185 odst. 1, odst. 2 písm. a), odst. 3 písm. c) tr. zákoníku ve stadiu pokusu podle § 21 odst. 1 tr. zákoníku. Za to byl odsouzen podle § 185 odst. 3 tr. zákoníku, § 43 odst. 1 tr. zákoníku k úhrnnému trestu odnětí svobody v trvání čtrnácti let, pro jehož výkon byl podle § 56 odst. 3 tr. zákoníku zařazen do věznice s ostrahou. Podle § 228 odst. 1 tr. ř. byla obviněnému uložena povinnost nahradit poškozené Z. Ž. majetkovou škodu a nemajetkovou újmu v celkové výši 420 000 Kč, poškozené M. L. majetkovou škodu a nemajetkovou újmu v celkové výši 630 000 Kč, poškozené L. J. majetkovou škodu a nemajetkovou újmu v celkové výši 420 000 Kč a poškozenému Mgr. I. K. majetkovou škodu v celkové výši 27 991 Kč. Podle § 229 odst. 2 tr. ř. byly poškozené Z. Ž., M. L. a L. J. odkázány se zbytky svých nároků na náhradu majetkové škody a nemajetkové újmy na řízení ve věcech občanskoprávních. Podle § 229 odst. 1 tr. ř. byla poškozená MUDr. L. L. odkázána s nárokem na náhradu majetkové škody a nemajetkové újmy na řízení ve věcech občanskoprávních.

Podle skutkových zjištění soudu prvního stupně se obviněný trestného činu vydírání podle § 235 odst. 1 tr. zák. [ad skutky pod písm. a) a c)] a trestného činu znásilnění podle § 241 odst. 1 tr. zák. [ad skutek pod písm. b)] dopustil tím, že:

b) po příletu do místa určení téhož dne ve večerních hodinách pak v hotelovém pokoji začal poškozenou M. K. osahávat přes šaty na intimních místech a dožadoval se sexu, byl hrubý a vulgární, a když nesouhlasila a jeho výzvy odmítala, uchopil ji za ruku, hodil ji na postel, tahal ji za vlasy, tloukl ji rukou po těle, včetně obličeje, až se druhou stranou hlavy udeřila o zeď, při tom křičela a snažila se tak přivolat pomoc, což se jí však nepodařilo, rovněž se pokusila utéci z hotelového pokoje, čemuž zabránil tím, že ji srazil na zem, a poté, co se postavila, ji znovu povalil na zem, přičemž poškozené začaly docházet síly z důvodu výrazné převahy obžalovaného, již neměla energii se dále bránit ani pláčem, ani křikem, a proto jej žádala, aby ji nechal být, že si to nesmí dovolit, na což reagoval tím, že poškozené říkal, že se jí to bude líbit, a poté, co úplně ztratila sílu se bránit a jen plakala a prosila jej, aby to nedělal, povalil ji na postel, svlékl ji donaha, sám se také svlékl, a vykonal na poškozené proti její vůli vaginální soulož, po krátké chvíli s vyvrcholením do pochvy,

c) v následujících dnech pak požadoval po poškozené M. K. orální sex, což poškozená odmítala, a po návratu ze služební cesty zpět do P., v přesně nezjištěné době v průběhu měsíce ledna či února 2006, se opětovně dožadoval u poškozené uskutečnění pohlavního styku, který poškozená i nadále odmítala, a proto, ve snaze dosáhnout svého, jí vyhrožoval, že pokud mu nevyhoví a odejde od něj, tak zničí celou její rodinu, zajistí, že ji nikdo nezaměstná, nechá jí zabít přítele a pak bude povolná, což v ní vyvolalo strach a obavy jak o život a zdraví, tak o existenci, jak svojí, tak své rodiny a osob blízkých.

Dále se obviněný měl dopustit trestného činu znásilnění podle § 241 odst. 1 tr. zák. tím, že:

Podle skutkových zjištění soudu prvního stupně se obviněný trestného činu znásilnění podle § 241 odst. 1, odst. 3 písm. a) tr. zák. [ad skutek pod písm. a)] a trestného činu vydírání podle § 235 odst. 1, odst. 2 písm. d) tr. zák. [ad skutky pod písm. b - f)] dopustil tím, že:

b) následně poté, co zanechal svého předchozího jednání ad a/, když poškozená Z. Ž. chtěla odejít z pokoje, začal být opět agresivní a vyhrožoval jí, že pokud to někomu řekne nebo odejde ze zaměstnání, tak nechá usmrtit její rodiče, rodiče jejího přítele, jejího přítele i ji samotnou, s tím že to za pár korun udělají nějací U., a dále zneužíval svého postavení a z něho vyplývající důvěryhodnosti, vlivu a autority, kterou umocňoval též častými zmínkami o tajemnické funkci ve Lvím klubu Praha a o kontaktech s vlivnými osobami z oblasti politiky, justice, policie, duchovní a společenské, které se za něj jistě postaví, tvrdil, že poškozená pak bude vypadat jako prostitutka, kterou nikdo nezaměstná, přičemž uvedené výhružky dále průběžně opakoval i po návratu ze služební cesty do České republiky, a poškozená těmto výhrůžkám uvěřila a z důvodu vážné obavy z osoby obžalovaného a ztráty zaměstnání věc neoznámila, přičemž v přesně nezjištěné době koncem měsíce července 2009, přibližně jeden týden po návratu ze služební cesty v I., ve své kanceláři v P. M., P., S., poškozenou bezdůvodně fyzicky napadl, kdy jí začal mlátit hlavou o zeď kanceláře, křičel na ni, že je jeho osobní asistentka a tak s ním musí mít pohlavní styk, vulgárně jí nadával a když poškozená křičela a brečela, tak svého jednání znenadání zanechal, s tím, že po tomto jednání poškozenou velmi silně bolela hlava, cestou domů ztrácela vědomí, byla dezorientovaná a usínala,

c) v přesně nezjištěné době v měsíci září či říjnu 2009 z titulu svého postavení jednatele společnosti CODUM, s. r. o., a prezidenta Polikliniky Modřany, Praha 4, Soukalova 3355/3, přiměl svou osobní asistentku - poškozenou Z. Ž., aby s ním absolvovala služební cestu do E., kde v blíže neustanoveném hotelu v letovisku H. druhý den po příletu podal poškozené blíže nezjištěný nápoj, po kterém usnula, a když se probudila, zjistila, že jí svlékl spodní díl plavek a takto ji na pláži nahou fotografoval, na což reagovala křikem a žádostí, ať svého jednání zanechá, což uposlechl, avšak následující večer opět obžalovaný přiměl poškozenou vypít sklenku vína, po jejímž vypití si nic nepamatovala až do následujícího rána, ráno se pak probudila zmatená a omámená, nevěděla, kde je a co tam dělá, a neměla žádnou vzpomínku na děj, který proběhl, avšak z důvodu strachu z obviněného věc neoznámila, neboť i nadále pokračoval ve vyhrožování, že zkontaktuje její rodinu, a poškozená se jej proto bála, neboť věděla, že se stýká s těmi nejvlivnějšími lidmi, po návratu do České republiky pak obžalovaný opakovaně kontaktoval přítele poškozené, vedl verbální útoky proti poškozené, posmíval se jí, křičel na ni před pacientkami apod.,

d) v přesně nezjištěné době v měsíci listopadu 2009 z titulu svého postavení jednatele společnosti CODUM, s. r. o., a prezidenta Polikliniky Modřany, Praha 4, Soukalova 3355/3, přiměl svou osobní asistentku - poškozenou Z. Ž., aby s ním absolvovala služební cestu do Č., kde jí nabídl částku 120.000,- Kč za to, že s ním bude mít opakovaně pohlavní styk, a sliboval jí, že poté jí dovolí ukončit zaměstnání u něj, dále v přesně nezjištěné době, zhruba asi po jednom týdnu služební cesty, v M., v S. P. R. G. H., pod vlivem alkoholu, uzamkl dveře hotelového pokoje, sebral poškozené její mobilní telefon a řekl jí, že buď s ním pojede do nevěstince, nebo si to odpracuje sama, v důsledku čehož poškozená poslechla a odjela s ním do blíže nezjištěného masérského salónu, kde si obžalovaný vybral blíže nezjištěnou dívku, kterou odvezl zpět do hotelu, kde z této dívky na hotelovém pokoji začal nejprve strhávat oblečení, a protože se jí to nelíbilo, tak ji bil, a po poškozené požadoval, aby děj fotografovala, přičemž napadená dívka při tomto jednání velmi brečela a byla vyděšená, a stejně tak poškozená, a obviněný svého jednání zanechal až poté, kdy někdo zaklepal na pokojové dveře a dívku odvedl pryč,

e) následujícího dne ve večerních hodinách, v blíže neustanoveném hotelu v M., během služební cesty po Č., po požití alkoholu, opět požadoval po poškozené Z. Ž. pohlavní styk s tím, že se jí dotazoval, zda to má být s fackami nebo bez facek, poškozená ho prosila, ať toho nechá, ale když ji chytil, tak mu sdělila, že to bude dobrovolně, a řekla mu, že se půjde nejprve osprchovat, na což ji obžalovaný pustil ze sevření, poškozená odešla do koupelny, kde se uzamkla a pokoušela se pomocí mobilního telefonu zajistit pomoc, což se jí však nepodařilo, avšak mezitím obviněný usnul, tak si lehla na postel a pod polštář si uložila pepřový sprej, po určité době se však obviněný probudil a začal poškozenou osahávat, na to poškozená vyndala zpod polštáře pepřový sprej a vystříkala mu ho do obličeje a obviněný svého jednání zanechal,

f) v přesně nezjištěné době v následujících dnech během probíhající služební cesty po Č., v blíže neustanoveném hotelu v P., po požití alkoholu, cestou do hotelového pokoje v hotelovém výtahu požadoval po poškozené Z. Ž., aby s ním jela opět do nevěstince, což poškozená odmítla a pokusila se vyndat ze své kabelky pepřový sprej, což obžalovaný postřehl, a poškozenou chytil za vlasy, vytáhl ji z výtahu a začal do ní kopat, při tom si poškozená chránila hlavu, a svého jednání zanechal až poté, kdy na místo přišli členové hotelové ochranky a v jeho jednání mu zabránili,

a v důsledku jednání obviněného popsaného ad a) - f) začala poškozená trpět vážnými psychickými problémy, se kterými byla nucena vyhledat odbornou pomoc v Krizovém centrum RIAPS v Praze 3, Chelčického 39, kde byla 5 dnů hospitalizována, a dne 31. 3. 2010 zároveň podala v zaměstnání výpověď a následně byla v důsledku vážných psychických problémů tři měsíce v pracovní neschopnosti, přičemž se u poškozené rozvinuly neurotické úzkostné a depresivní příznaky v rámci posttraumatické stresové poruchy, představující delší dobu trvající vážnou poruchu zdraví, která trvala od června 2009 téměř celý rok a bránila tak poškozené po tuto dobu žít obvyklým způsobem života.

Podle skutkových zjištění soudu prvního stupně se obviněný zvlášť závažného zločinu znásilnění podle § 185 odst. 1, odst. 2 písm. a) tr. zákoníku, dílem ve stadiu pokusu podle § 21 odst. 1 tr. zákoníku (dílem ad skutek 3/, dílem ad skutek 1/), přečinu nedovolené výroby a jiného nakládání s omamnými a psychotropními látkami a s jedy podle § 283 odst. 1 tr. zákoníku (ad skutek 1/) a přečinu vydírání podle § 175 odst. 1 tr. zákoníku (ad skutek 2/) dopustil tím, že:

v přesně nezjištěné době od 26. 4. 2010, poté, co přijal do zaměstnání do pozice osobní asistentky poškozenou N. K., ve své kanceláři v budově P. M., P., S., z titulu svého postavení jednatele společnosti CODUM, s. r. o., a prezidenta Polikliniky Modřany, Praha 4, Soukalova 3355/3, v průběhu pracovní doby i po pracovní době nutil poškozenou pít víno, proti její vůli jí sahal na ruce, bolestivě ji chytal za paže a když se proti tomuto jednání ohradila, tak na ni křičel, že nezvládá svou práci, že bude propuštěna, později i na různých společenských akcích, kam jej doprovázela jako osobní asistentka, jí sahal přes oděv na prsa, genitálie, chytal ji za krk a nutil ji, aby se s ním líbala, a když toto jednoznačně odmítala, tak jí vyhrožoval, že ji vyhodí ze zaměstnání, když byl pod vlivem alkoholu, tak se jeho jednání ještě stupňovalo a uváděl, že je zvyklý mít sexuální poměr s každou asistentkou, což tedy také vyžadoval, poškozené nabízel i peníze za soulož, a když toto poškozená též odmítla, tak požadoval alespoň orální sex, což poškozená odmítla, a dne 15. 6. 2010, v přesně nezjištěné době od 12.00 hod. do 17.00 hod., v ordinaci v P., Z., poškozenou opět sexuálně obtěžoval, sahal jí na hýždě, na nohy a v době po 16.30 hod. požadoval po poškozené, aby zůstala v zaměstnání i po pracovní době, že si budou povídat, dále zevnitř uzamkl dveře ordinace, nalil jí víno, které odmítla, poté jí nabídl a nalil do skleničky mangový džus a nařídil jí, aby šla do vedlejší místnosti zapnout klimatizaci, což poškozená učinila, a toho využil a v nestřeženém okamžiku aplikoval do nalitého mangové džusu přesně nezjištěné množství psychotropní látky zvané Zolpidem, která je uvedena jako psychotropní látka v příloze č. 4 k zák. č. 167/1998 Sb., a po návratu poškozené zpět do ordinace ji slovně nutil vypít uvedený mangový džus, což stále odmítala, s tím, že mu po opakovaném naléhání sdělila, že viděla, jak jí do pití něco hází, a poté si vzala v ordinaci své osobní věci a sklenici s nalitým mangovým džusem a s tímto utekla, aby sklenici s mangovým džusem následně téhož dne 15. 6. 2010 předala k dalšímu opatření na součást Policie ČR, Obvodní ředitelství Praha II, SVS,

2/

v přesně nezjištěné době v měsíci červnu roku 2010 z titulu svého postavení jednatele společnosti CODUM, s. r. o., a prezidenta Polikliniky Modřany, Praha 4, Soukalova 3355/3, přiměl svou osobní asistentku - poškozenou M. R., aby s ním absolvovala služební cestu do T., kde ve městě S. v hotelu M., v opilosti, po předchozí hádce týkající se proběhlého pohlavního styku, při společném koupání ve vířivce, poškozenou fyzicky napadl, a to tím způsobem, že jí nejprve strhl horní díl plavek, začal ji fackovat, následně ji chytil rukou za krk a hlavu jí pak opakovaně strčil pod vodu, až se vody nalokala, čemuž se poškozená bránila a podařilo se jí vysmeknout, uvedeným jednáním se poškozená cítila ohrožená na životě, bála se, že ji obviněný utopí; dále obviněný z poškozené strhával i spodní díl plavek, bránil jí opustit vířivku a snažil se jí nadále ublížit a celé své jednání slovně doprovázel výčitkami, že poškozená nechce plnit jím požadované sexuální praktiky, přičemž poškozené se podařilo vířivku opustit a znovu si obléci alespoň spodní díl plavek a poté utéci z dosahu obžalovaného,

3/

v přesně nezjištěné době od 21. 6. 2010 do 24. 6. 2010, poté, co přijal do zaměstnání do pozice osobní asistentky poškozenou M. H., z titulu svého postavení jednatele společnosti CODUM, s. r. o., a prezidenta Polikliniky Modřany, Praha 4, Soukalova 3355/3, a v prostorách P. M. hned první den po jejím nástupu do zaměstnání po poškozené nejprve požadoval, aby si mu sedala na klín a požívala s ním víno, následující den v přesně nezjištěné době a v blíže nezjištěném osobním automobilu cestou z P. M. na detašované pracoviště v P., ul. Z., se vůči poškozené choval agresivně, osahával ji na nohou a na rukou, které jí též mačkal, dožadoval se provedení orálního sexu, následně po příjezdu do ordinace v P., ul. Z., po poškozené během pracovní přestávky v kuchyňce požadoval provedení orálního sexu, což poškozená odmítla, poškozenou pak v dalších přestávkách osahával přes oblečení po těle, čemuž se poškozená bránila slovně, aby svého jednání zanechal, a též jej od sebe odstrkávala, a jednání vůči poškozené vyvrcholilo tím, že v přesně nezjištěném dni v kuchyňce ordinace v P., ul. Z., nalil poškozené víno, přičemž již po vypití jen velmi malého množství tohoto vína se poškozená cítila omámená, nikoli však z důvodu opilosti, a osahával ji po celém těle, snažil se jí rukama dostat pod spodní prádlo, podprsenku i kalhotky, a při tom se dožadoval sexu s tím, že poškozené sdělil, že by s ním měla mít sex jako každá jiná asistentka, a když toto poškozená odmítla, tak začal být agresivní, vyhrožoval jí tím, že má velký vliv, že ji prostě zničí, a následně poškozenou povalil v kuchyňce na pohovku, začal být hrubý, držel poškozenou silně za ruce, proti její vůli ji vysvlékl z oblečení, lehl si na ni celou váhou svého těla a vykonal na poškozené proti její vůli vaginální soulož, při tom jí sahal na nahá prsa, přičemž poškozená se jej snažila ze sebe odstrčit, ale z důvodu jeho fyzické konstituce se jí to nepodařilo, když současně měla obavy o svůj budoucí jak pracovní, tak soukromý život z důvodu předchozích výhružek.

Podle skutkových zjištění soudu prvního stupně pod bodem V. se obviněný zvlášť závažného zločinu sexuálního nátlaku podle § 186 odst. 2, odst. 5 písm. b) tr. zákoníku [ad skutek 1/ a)], zvlášť závažného zločinu znásilnění podle § 185 odst. 1, odst. 2 písm. a), odst. 3 písm. c) tr. zákoníku, dílem ve stadiu pokusu podle § 21 odst. 1 tr. zákoníku [ad skutek 1/ b), 1/ c), 2/, 3/ a)] a přečinu nebezpečného vyhrožování podle § 353 odst. 1 tr. zákoníku [ad skutek 1/ d), 3/ b)] dopustil tím, že:

a) dne 16. 2. 2011 ve své kanceláři v budově P. M., P., S., v rámci přijímacího pohovoru do zaměstnání do pozice osobní asistentky, zneužil svého postavení jednatele společnosti CODUM, s. r. o., a prezidenta Polikliniky Modřany, Praha 4, Soukalova 3355/3, a z něho vyplývající důvěryhodnosti, vlivu a autority, kterou umocňoval též častými zmínkami o významu tajemnické funkce ve Lvím klubu Praha a o kontaktech s vlivnými osobami z oblasti politiky, justice, policie, duchovní a společenské, ale i z uměleckých kruhů, a poškozené M. L., přislíbil přijetí do pozice osobní asistentky a rovněž jí přislíbil, s ohledem na své osobní kontakty v uměleckých kruzích, i uplatnění herečky v rámci filmové tvorby s tím, že poškozenou již na prvním pohovoru hladil po rukou, což poškozená strpěla ve snaze získat slibované zaměstnání, poté ve večerních hodinách dne 22. 2. 2011 po absolvování „romantické“ večeře při prohlídce budoucího pracoviště v téže kanceláři poškozenou osahával na prsou, líbal ji, nutil ji sednout si mu na klín, což poškozená strpěla z důvodu zájmu o novou pracovní pozici osobní asistentky, do které oficiálně nastoupila dne 23. 2. 2011, a hned první den nástupu poškozenou v průběhu pracovní doby obtěžoval v kuchyňce v prostorách P. M., kde ji osahával na prsou, líbal ji a nutil ji sedat mu na klín, což činil opakovaně v průběhu celého trvání jejího pracovního poměru,

b) ačkoliv dne 5. 4. 2011 poškozená M. L. sdělila, že si nepřeje, aby se jí dotýkal, tak dne 6. 4. 2011 kolem 14. – 15.00 hod. po společné návštěvě čajovny M. B., P., Ú., kde si poškozená odskočila na WC a poté k jeho pokynu vypila cca 1 dcl vína, přičemž se jí následně začala točit hlava, smála se, nedokázala jít rovně a chtělo se jí spát, jako kdyby byla něčím omámená, po návratu na P. M. ji ve své kanceláři vyzval, aby povlékla gauč, že si chce na chvíli lehnout, což poškozená nebyla schopna z důvodu omámení učinit, a následně měla pouze záblesky ve vnímání, kdy si ve vzpomínkách pouze vybavuje, že měla jeho penis ve svých ústech a dále též, že cítila bolest ve svém přirození, pravděpodobně od prstů, které jí do přirození zasouval,

c) poté, co dne 8. 4. 2011 poškozená M. L. ústně oznámila, že podá výpověď, pod pohrůžkou způsobení újmy jejímu příteli J. H., o kterém prohlašoval, že ho nechá zavřít, protože se stane nepřítelem státu, poškozenou donutil společně odcestovat do K. V., kde se dne 8. 4. 2011 kolem 22.00 hod. ubytovali v G. P., M., pokoj …, a zde opět s poukazem na své postavení jednatele společnosti CODUM, s. r. o., a prezidenta Polikliniky Modřany, Praha 4, Soukalova 3355/3, a z něho vyplývající důvěryhodnosti, vlivu a autority, kterou umocňoval též častými zmínkami o významu tajemnické funkce ve Lvím klubu Praha a o kontaktech s vlivnými osobami z oblasti politiky, justice, policie, duchovní a společenské, ale i z uměleckých kruhů, ve stavu pod vlivem alkoholu, přinutil poškozenou, aby se vysvlékla donaha, sám se také svlékl donaha a poté požadoval, aby mu dráždila rukou jeho penis, požadoval orální sex, dále aby mu zasouvala prsty do konečníku, což odmítala až do ranních hodin dne 9. 4. 2011, kdy jeho naléhání podlehla a z důvodu strachu z pomsty v případě, že neuposlechne, jej orálně uspokojovala, přičemž poškozené současně zasouval prsty do pochvy a do konečníku,

d)/ ode dne 17. 4. 2011, poté co nastoupila poškozená M. L. do pracovní neschopnosti a dne 28. 4. 2011 podala výpověď z pracovního poměru, minimálně do poloviny měsíce června 2011, posílal SMS zprávy ze svého mobilního telefonu na mobilní telefon poškozené a dále e-maily z e-mailové schránky … do emailové schránky poškozené označené …, ve kterých poškozenou neustále nutil k osobnímu setkání a dořešení pracovněprávních vztahů, podepsání prohlášení mlčenlivosti a v případě nesplnění požadovaného hrozil zveřejněním informací o soukromém životě poškozené,

a v důsledku jednání obviněného popsaného ad a/ - c/ začala poškozená trpět vážnými psychickými problémy, kdy u ní došlo k výrazným negativním změnám duševního stavu v popředí s depresivní a úzkostnou náladou, se kterými byla nucena vyhledat odbornou pomoc, nastoupila několikaměsíční pracovní neschopnost, která započala ode dne 16. 4. 2011, podrobila se ambulantní a posléze i ústavní psychiatrické léčbě, přičemž se u poškozené rozvinula posttraumatická stresová porucha ve velmi závažné podobě s výraznými negativními následky na obvyklý způsob života, s výraznými negativními dopady na její sexuální život, profesní a studijní uplatnění, partnerský vztah a sociální vztahy, trvající od dubna 2011 dosud s nejistým dalším vývojem,

2/

v odpoledních hodinách dne 15. 4. 2011 v P., ul. V., v bytě v přízemí domu, kam se poškozená J. F., dostavila na oslavu po ukončení prací na filmu, ve kterém hrála, nejprve poškozené nalil víno, poté jí z titulu svého postavení jednatele společnosti CODUM, s. r. o., a prezidenta Polikliniky Modřany, Praha 4, Soukalova 3355/3, nabízel zaměstnání osobní asistentky, což spojoval s poskytováním sexuálních služeb, a když poškozená odmítla, začal na ni přes její odpor vyjádřený verbálně i gesty sahat, pokládal jí ruku na nohu, snažil se ji chytat za ramena, přisedal si stále blíže, a přestože poškozená jej opakovaně slovně žádala, aby to nečinil a snažila se dávat jeho ruce pryč ze svého těla a nelíbilo se jí to a chtěla z bytu odejít, náhle se na ni vrhl, pokoušel se ji líbat, sám si vysvlékl kalhoty, nalehl na ni celou váhou svého těla, až poškozená nemohla dýchat, osahával ji pod tričkem a podprsenkou, vyhrnul jí tričko a tílko, rozepnul jí kalhoty, sahal jí do kalhot, pod kalhotky do rozkroku, opakovaně jí zasouval prst do přirození, pokoušel se přikládat ruku poškozené na jeho ztopořený penis, avšak poškozená se jeho jednání bránila tak, že s ním zápasila, křičela, brečela, žádala jej a prosila, aby to nedělal, snažila se vysmeknout ze sevření a vyndávala jeho ruku ze svého rozkroku, přitom ji vulgárně urážel, říkal jí, že je stejně „kurva“ jako ty ostatní, že chce a ani to neví, apod., poté se jej však podařilo poškozené odstrčit a byt opustit, když při odchodu na poškozenou ještě křičel finanční částky, které jí zaplatí za orální sexuální praktiky nebo za soulož,

3/

a) ve dnech od 3. 5. 2011, ve své kanceláři v budově P. M., P., S., i jinde, po přijetí do zaměstnání do pozice osobní asistentky z titulu svého postavení jednatele společnosti CODUM, s. r. o., a prezidenta Polikliniky Modřany, Praha 4, Soukalova 3355/3, poškozené K.K., v průběhu pracovní doby, ale i po pracovní době, když byl pod vlivem alkoholu, vyhrožoval fyzickou likvidací, hrozil jí, že ji již nikdo nezaměstná, opakovaně po ní požadoval soulož či jiné sexuální praktiky a nabízel jí možnost navýšení platu za tyto aktivity, a když s tím poškozená nesouhlasila, tak se jeho jednání vůči ní zhoršilo, v nočních hodinách zasílal poškozené na její mobilní telefon SMS zprávy s vulgárním obsahem, přičemž dne 8. 6. 2011 v odpoledních hodinách, po skončení pracovní doby, kdy chtěla poškozená odejít ze zaměstnání domů, uzamkl vstupní dveře kanceláře a znemožnil jí tak opustit pracoviště a sdělil jí, že je nepřítel státu, křičel na ni, ať zavolá policii, že ji odmítá pustit, s tím, že mu stejně nikdo nemůže nic udělat, na to jej poškozená několikrát žádala a prosila, aby ji pustil domů, čemuž ale odmítal vyhovět a stále na poškozenou jen křičel, a ona ve strachu poté tajně napsala SMS zprávu s žádostí o pomoc svému příteli J. F., který věc ohlásil Policii ČR, na základě čehož se na místo skutečně po chvíli dostavila hlídka Policie ČR a poškozená díky tomu mohla opustit uvedenou kancelář,

b) dne 9. 6. 2011 ve 14.00 hod. pak poškozené K. K. zaslal na její mobilní telefon SMS zprávu, ve které poškozené vyhrožoval, že na ni podá trestní oznámení za krádež knihy Výročí Lvího klubu.

Dále se obviněný podle skutkových zjištění soudu prvního stupně uvedených taktéž pod bodem V. dopustil přečinu vydírání podle § 175 odst. 1 tr. zákoníku tím, že:

4/

dne 18. 5. 2011, v B., V., se dostavil společně s F. J. do ordinace poškozené MUDr. L. L., v zařízení CENAP, o. s., a tuto důrazně žádal, aby zajistila, že její dcera - poškozená M. L. vezme zpět svou výpověď, kterou učinila na Policii ČR v souvislosti s její prací osobní asistentky a cestou a událostmi ze dne 8. 4. – 9. 4. 2011 z K. V. z G. P., dále argumentoval tím, aby měla poškozená rozum, že se to církvi nebude líbit, upozorňoval ji na to, že je moc pyšná a aby si nemyslela, že jí její ambulance dlouho vydrží, protože se on osobně zná s předsedou České gynekologicko-porodnické společnosti, též s nějakým zastupitelem Vatikánu a církve v ČR, s nunciem a s biskupy, a prostřednictvím těchto osob se postará, aby její ambulance nefungovala, nadále opakovaně požadoval stažení výpovědi poškozené M. L. s tím, že pro něj není problém poslat U., a pak že už M. nebude vypovídat vůbec, a když poškozená odmítla splnit tyto jeho pokyny, začal na ni křičet a natahovat k ní ruce, až začala mít obavu, že ji bude škrtit, a svého jednání zanechal jen díky zásahu stále přítomného F. J., který jej slovně uklidnil, a poté ordinaci poškozené oba opustili.

Zvlášť závažný zločin vydírání podle § 175 odst. 1, odst. 3 písm. a) tr. zákoníku [ad skutek pod písm. a)] a zvlášť závažný zločin znásilnění podle § 185 odst. 1, odst. 2 písm. a), odst. 3 písm. c) tr. zákoníku ve stadiu pokusu podle § 21 odst. 1 tr. zákoníku [ad skutek pod písm. b)] obviněný spáchal podle skutkových zjištění soudu prvního stupně pod bodem V. tím, že:

5/

a) v přesně nezjištěné době od 15. 7. 2011 z titulu svého postavení jednatele společnosti CODUM, s. r. o., a prezidenta Polikliniky Modřany, Praha 4, Soukalova 3355/3, přiměl svou osobní asistentku - poškozenou L. J., aby s ním absolvovala služební cestu na F., kde po příletu do M. poškozenou bezdůvodně slovně urážel vulgárními nadávkami, přičemž ve večerních hodinách dne 17. 7. 2011 při průjezdu čtvrtí M. požadoval po poškozené návštěvu veřejného domu za účelem výběru dívky na sex ve třech, což poškozená odmítla, následující den 18. 7. 2011 ve večerních hodinách si do hotelu O. G. S., kde byli ubytováni v jednom pokoji, přivezl za účelem uskutečnění sexuálních aktivit neztotožněnou dívku z manilského baru K. H. a požadoval po poškozené, aby se připojila k sexu ve třech, anebo aby alespoň jeho sexuální aktivity s uvedenou F. fotografovala nebo filmovala, což poškozená odmítla a z hotelu odešla, a po návratu do hotelu dne 19. 7. 2011 kolem 04.00 hod. chytil poškozenou za loket, násilím ji odvedl do hotelového pokoje, kde na poškozenou křičel, vulgárně ji urážel, zakazoval jí spát, nutil ji sledovat film týkající se instituce Vatikánu a nacistického hnutí, a dále poškozené vyhrožoval, že pokud jej neuposlechne, tak se může stát něco její rodině, zničí ji nebo se stane něco jejímu příteli, a tvrdil, že je vycvičený z Vatikánu jako detektiv, že si je o poškozené a jejích blízkých schopen zjistit všechny informace a prostřednictvím Vatikánu zajistí její likvidaci, a poté hrubě uchopil poškozenou za ruku, táhl ji násilím proti její vůli k proutěné sedačce, na kterou ji povalil, oběma rukama ji násilím držel a nutil ji sledovat uvedený film, poškozená se snažila vysmeknout z jeho držení, na což ji chytil za vlasy, začal jí násilím za ně tahat a druhou rukou poškozenou několikrát udeřil silou do hlavy, přičemž poškozená jej prosila, aby svého jednání zanechal, přesto dále poškozenou chytil za krk, začal ji škrtit se slovy, že Vatikán jediné, co nepovoluje, je zabít nový život, ale jinak je vše povoleno, poté, co se poškozená vysmekla ze rdoušení, ji opět chytil za vlasy, zatáhl ke zdi a dvakrát poškozené udeřil hlavou čelem o zeď, následkem čehož ztratila orientaci a přestala se bránit, poté se jí však podařilo vysmeknout se z násilného držení a z pokoje utéci do hotelové recepce, kde přivolala hotelovou ochranku a velvyslance RNDr. J.R., přičemž následně odmítl vydat poškozené její cestovní pas s tím, že pokud poškozená nebude dělat to, co on požaduje, tak její pas zničí,

b) poté, co dne 21. 7. 2011 odletěl s poškozenou L. J. na ostrov C. do přímořského letoviska B. do hotelu B. I. R., nutil poškozenou požívat alkoholické nápoje, dále neustále na poškozenou vyvíjel nátlak, vulgárním způsobem požadoval orální sex a soulož a dále poškozené vyhrožoval, že by její matka mohla přijít o licenci účetní, rovněž naznačoval poškozené případné údery a napadení, když si všiml, že poškozená více užívá svůj mobilní telefon, tak poškozené vyhrožoval, ať si uvědomí, co dělá, že v České republice skončí, nenajde zaměstnání a naprosto ji zničí, přičemž dne 22. 7. 2011 kolem 18.00 hod. opětovně po poškozené požadoval soulož, kterou ona odmítala, poté odešel do koupelny, ze které po chvíli vyběhl a znenadání poškozené vetřel své sperma na obličej a do vlasů, poté na poškozenou začal křičet, že jí rozbije hlavu lahví vína, poškozená na to utekla z hotelového pokoje a po jejím návratu ji dále urážel a opakovaně se dožadoval sexu se zdůvodněním, že je to její povinnost dle uzavřené pracovní smlouvy, následně při koupeli v hotelovém bazénu chytil ruku poškozené a ponořil jí hlavu pod vodu, až nevydržela s dechem a napila se vody, a takto to opakoval asi třikrát za sebou, kdy se poškozená cítila být ohrožená na životě hrozícím utopením, poté poškozenou pustil, a když vyšla ven z bazénu, tak ji dále udeřil nataženou rukou do tváře, a když poškozená sdělila, že odchází, tak jí vyhrožoval, že ji najdou v moři, a dne 23. 7. 2011 se podařilo poškozené za pomoci velvyslance ČR RNDr. J. R. předčasně opustit hotel B. I. R. i ostrov C. a odcestovat do M., kde z důvodu závratí a bolesti hlavy dne 25. 7. 2011 vyhledala lékařské ošetření, při kterém byly zjištěny podlitiny nad a kolem pravého oka, podlitiny na boční straně levého stehna o velikosti cca 6,5 cm a lékařské ošetření poškozená musela vyhledat rovněž po návratu do České republiky dne 27. 7. 2011,

a v důsledku jednání obviněného popsaného ad a), b) začala poškozená trpět vážnými psychickými problémy, kdy se u ní začaly projevovat výrazně úzkostné a psychosomatické symptomy, které svědčí o výrazné traumatizaci a se kterými byla nucena vyhledat odbornou pomoc, přičemž se u poškozené rozvinula posttraumatická stresová porucha s dlouhodobou pracovní neschopností řady měsíců, se sice zřetelnou pozitivní tendencí ke zmírňování příznaků, zatím však bez plného uzdravení, a se závažným narušením obvyklého života, vyžadující i nyní psychiatrickou ambulantní péči.

Rozsudek nalézacího soudu napadli odvoláními obviněný, státní zástupkyně Městského státního zastupitelství v Praze a poškozené M. L. a MUDr. L. L. Obviněný svůj opravný prostředek zaměřil proti všem jeho výrokům, státní zástupkyně v neprospěch obviněného brojila proti výroku o vině i o trestu a obě poškozené napadly výrok o náhradě škody. Usnesením Vrchního soudu v Praze ze dne 7. 6. 2013, sp. zn. 10 To 51/2013, byla odvolání obviněného, státní zástupkyně i poškozených podle § 256 tr. ř. zamítnuta jako nedůvodná.

Proti usnesení odvolacího soudu obviněný podal prostřednictvím svých obhájců JUDr. Martina Kőhlera a JUDr. Michala Říhy v zákonné lhůtě dovolání v rozsahu odpovídajícím výroku o vině i trestu rozsudku nalézacího soudu, přičemž odkázal na dovolací důvody uvedené v ustanovení § 265b odst. 1 písm. g), l) tr. ř.

Obviněný má za to, že způsob, jakým soudy rozhodly o jeho vině, je v rozporu se základními zásadami trestního práva a ústavními kautelami práva na spravedlivý proces či rovnosti v právech a rovnosti před zákonem.

Odvolávaje se na první alternativu dovolacího důvodu podle § 265b odst. 1 písm. l) tr. ř., která umožňuje podat mimořádný opravný prostředek v případě, že bylo rozhodnuto o zamítnutí nebo odmítnutí řádného opravného prostředku proti rozsudku nebo usnesení uvedenému v § 265a odst. 2 písm. a) až g), aniž byly splněny procesní podmínky stanovené zákonem pro takové rozhodnutí, obviněný namítá, že soudy nesplnily procesní podmínky, když nepřihlédly k námitkám obviněného, nepostupovaly podle trestního řádu, a to zejména v souvislosti s hodnocením důkazů. Soudy nehodnotily důkazy v souladu se zásadami trestního řízení, zejména nezvážily pečlivě všechny okolnosti případu jednotlivě i v jejich souhrnu. Podle názoru obviněného je smyslem dovolacího důvodu podle § 265b odst. 1 písm. l) tr. ř. náprava vad, které vedou ke zmatečnosti rozhodnutí, tudíž obviněný s odkazem na tento dovolací důvod rovněž namítá, že byl zbaven přístupu k soudu prvního stupně. O tom svědčí fakt, že předseda senátu soudu prvního stupně Mgr. Stanislav Králík nebyl po celou dobu s ohledem na rozdílný způsob zacházení s návrhy na dokazování učiněné obhajobou a obžalobou nestranný. Jelikož bylo řízení před odvolacím soudem nařízeno na tři dny a ve skutečnosti trvalo pouhého půl dne a protože bylo těsně před zahájením uvedeného řízení změněno složení odvolacího senátu, který měl ve věci rozhodnout, nemohl odvolací soud v odvolání vytýkané vady věcně přezkoumat, řádný opravný prostředek tak byl zamítnut bez věcného přezkumu, z čehož obviněný opět dovozuje naplnění první alternativy dovolacího důvodu podle § 265b odst. 1 písm. l) tr. ř. Rozhodnutí odvolacího soudu je z důvodu jeho rychlého vynesení a z důvodu nedostatečné argumentace překvapivé, není výsledkem spravedlivého procesu (k tomu viz nález Ústavního soudu ze dne 21. 10. 1999, sp. zn. III. ÚS 258/99), nýbrž je projevem libovůle v rozhodování.

Soud prvního stupně porušil zásadu zákazu opomenutí důkazů, neboť jak vyplývá z odůvodnění jeho rozsudku, spokojil se pouze s popisem skutkového děje v podobě, v jaké byl uveden v obžalobě a který vypověděly poškozené v přípravném řízení; pro ospravedlnění svého postupu užil soud nepřípustné argumentace ad autoritae a analogie. Obviněný uvádí, že nelze vycházet z důkazů, které jsou k jeho škodě, a ignorovat vše, co by mohlo svědčit v jeho prospěch, např. lékařskou zprávu z gynekologického vyšetření Z. Ž., které následovalo den po jejím znásilnění, výpovědi 15 navrhovaných svědků, mezi nimiž byla i A. Š., jakož i gynekolog poškozené Z. Ž., který se měl vyjádřit k jejímu prohlášení, že je panna, a k jejímu těhotenství, dále lékařské zprávy z oboru psychiatrie pojednávající o zdravotním stavu poškozených Z. Ž., M. L. a L. J., jež byly vyhotoveny před nástupem zmíněných poškozených do pracovního poměru, údajné křivé obvinění, jehož se podle svědectví A. B. měla v minulosti dopustit poškozená N. K. vůči B. K., či výpověď svědka F. J. Nadto obviněný podotýká, že důkazy v jeho prospěch, jež provedeny byly, ani v rozhodnutí soudu prvního, ani v rozhodnutí odvolacího soudu nebyly zmíněny. V této souvislosti zmínil zejména skutečnost, že poškozená M. L. měla po údajném omámení a znásilnění, kterých se měl dopustit obviněný, pohlavní styk se svým partnerem. Soudy se nevyjádřily k prokázané skutečnosti, že několik poškozených při „náboru“ do práce předkládalo velmi odvážné, nezřídka nahé fotografie, či ke skutečnosti, že poškozená M. R. obstarala do role placené společnice namísto sebe poškozenou N. K. V rozhodnutí odvolacího soudu pak obviněný nejvíce postrádá vyjádření k námitkám týkajícím se poškozené M. H., která jakoukoliv jeho trestnou činnost popřela.

V jednání soudu prvního stupně lze spatřovat porušení zásady zákazu deformace důkazů. Deformace důkazů se tento soud dopustil, když ignoroval námitky obhajoby o hodnověrnosti svědků a poukaz obhajoby na jednání svědků následující po předmětné zkušenosti, které nemohlo být v souladu se zkušenostmi, jež podle výpovědí prožili, nereflektoval. Podle názoru obviněného je takové jednání soudu v rozporu s nálezem Ústavního soudu ze dne 29. 4. 2009, sp. zn. I. ÚS 3094/08, který vymezil principy trestního řízení.

Obviněný namítá, že soud prvního stupně těsně před vyhlášením rozsudku rozšířil počet znásilněných z šesti na devět, což mělo za následek, že se proti obviněním nemohl řádně bránit. Tím, že soud prvního stupně nezohlednil ze závěrečné řeči shrnutí dosavadního průběhu řízení, použil pouze úvod a závěr této řeči a 29 stran závěrečné řeči doplnil až na výslovnou žádost obviněného, bylo obviněnému taktéž odepřeno právo na poslední slovo podle ustanovení § 217 tr. ř., přičemž takový postup soudu prvního stupně bezpochyby ovlivnil i soud odvolací, který závěrečnou řeč obviněného nenechal v plném rozsahu, rozdělil ji na dvě části, z nichž jedna v trestním spise dosud chybí. Obviněný uvádí, že předseda senátu soudu prvního stupně Mgr. Stanislav Králík zapomněl v den vyhlášení rozsudku provést vazební zasedání a učinil tak až o týden později. V souvislosti s Mgr. Stanislavem Králíkem vyslovil obviněný rovněž podezření, že byl při rozhodování někým ovlivněn, že dostal pokyn, jak věc rozhodnout, neboť obviněnému na otázku, proč mu byl uložen tak vysoký trest, odpověděl „co prej mohl dělat“. Další procesní vadu spatřuje obviněný ve znaleckém posudku prof. PhDr. Petra Weisse, Ph.D. Uvádí, že v tomto posudku chybí datum u dodatku, a namítá, že vyšetření trvalo 15 minut a v jeho průběhu nebyl proveden tzv. Minnesotský dotazník, který jako jediný může prokázat anomálii charakteru. Jiný znalecký posudek si obviněný nemohl nechat vypracovat, neboť předseda senátu Mgr. Stanislav Králík žádnému z pěti lékařů vstup do věznice neumožnil.

Obviněný poukazuje rovněž na údajnou nepřiměřenost trestu. Domnívá se, že závažnost jeho činu neodpovídá uloženému trestu, a konstatuje, že soud při ukládání trestu podlehl tlaku okolí a médií. Žádné z poškozených nebyla způsobena trvalá fyzická újma. Psychické problémy, nikoliv však trvalého rázu, pociťovalo několik poškozených; trvalý ráz psychických problémů byl dán pouze u poškozené M. L. a není jisté, zda tomu tak nebylo z důvodu studia na vysoké škole a s tím souvisejících zkoušek. Vzhledem k pochybnostem a nedostatkům důkazů obžaloby soud prvního stupně značně pochybil, když obviněnému uložil trest v horní třetině trestní sazby.

Dovolatel setrvává na své obhajobě, že poškozené byly organizovány poškozenou M. R., která si dala za cíl, že obviněného stůj co stůj potrestá. Podotýká, že celý komplot je zinscenován falešným knězem E. F. Dále rozebírá otázku věrohodnosti jednotlivých poškozených, k čemuž zejména interpretuje jejich chování bezprostředně po činu, nabízí všeobecné hodnocení obsahu jejich svědectví i obsahový rozbor některých dalších důkazů. Zdůrazňuje, že žádná z dívek nedoložila gynekologickou zprávu o znásilnění. Co se týče poškozené M. K., tato s obviněným udržovala intimní poměr dobrovolně, a to již od roku 2005, ve vztahu byla spokojená, od obviněného přijímala dary a pracovní poměr s obviněným nerozvázala. K pohlavnímu styku donucena nebyla, údajné násilí, kterého se měl obviněný na poškozené dopustit, popírá fotodokumentace z kongresu, nehledě na to, že hodnověrnost výpovědi poškozené, která ani nedoložila žádnou dokumentaci stran ošetření svých údajných zranění, je zpochybněna skutečností, že se poškozená v průběhu cesty letadlem opila. Ani v případě poškozené Š. G., dříve N., neexistuje důkaz, že by byla znásilněna, s obviněným udržovala intimní poměr taktéž dobrovolně; byla-li by ve vztahu nespokojená, neabsolvovala by četné služební cesty a pracovní poměr by po údajném znásilnění ukončila. U poškozené Z. Ž. nebyl soudem prvního stupně zohledněn fakt, že trpěla depresemi, na něž užívala léky neslučující se s konzumací alkoholu. Tato poškozená užívala i jiné preparáty (marihuanu, deriváty diazepamu), což kredibilitě její výpovědi nikterak nesvědčí. Uvedené okolnosti rovněž zpochybňují závěr, že příčinou údajné posttraumatické poruchy poškozené byl obviněný. Ke znásilnění poškozené mělo dojít v M. dne 20. 6. 2009 (podle skutkových zjištění soudů dne 19. 6. 2009), na služební cestě v M. však byl obviněný s poškozenou dne 10. 6. 2009. Došlo-li by ke znásilnění, neabsolvovala by poškozená Z. Ž. s obviněným další služební cesty a zaměstnání by opustila. Vztahu agresora a oběti nenasvědčuje ani SMS konverzace či fotodokumentace ze služebních cest. V případě poškozené Z. Ž. existují dále nedostatky ve vztahu k naplnění znaku skutkové podstaty trestného činu znásilnění. Obviněný nevěřil, že překonává vážně míněný odpor poškozené, nejednal s úmyslem poškozenou znásilnit, domníval se, že poškozená klade odpor za účelem eskalace momentu napětí, že si jeho jednání užívá.

Dále namítá, že nebylo prokázáno, jak se do sklenice s džusem určené poškozené N. K. dostal opiát. Otisky prstů obviněného na sklenici zjištěny nebyly, vyšetřování Policie České republiky bylo v této věci pro nedostatek důkazů zastaveno, což soud prvního stupně nerespektoval. Nadto obviněný namítá, že i kdyby látku Zolpidem do sklenice vhodil, nespáchal by trestný čin podle § 283 odst. 1 tr. zákoníku, neboť tuto látku nevyrobil, nedovezl, nevyvezl, neprovezl, nikomu ji nenabídnul, ať už výslovně či konkludentně (nabídku popírá skutečnost, že poškozená neměla o výskytu látky v nápoji vědět), nedopustil se ani zprostředkování či prodeje, neboť mezi poškozenou a obviněným neexistoval vztah výrobce/dealer/kupující. Zolpidem poškozené rovněž nijak jinak neoprávněně neopatřil – takového jednání by se totiž dopustil, pokud by poškozená byla s přijetím látky seznámena a souhlasila by s ním; případné přechovávání látky pak vylučuje fakt, že obviněný byl k držbě látky Zolpidem oprávněn. Podle názoru obviněného nelze tvrdit, že by jeho jednání spočívající v hození zmíněné látky do sklenice s džusem mohlo naplnit skutkovou podstatu trestného činu znásilnění ve stadiu pokusu. Uvedené jednání vykazuje spíše znaky, v případě dané skutkové podstaty, beztrestné přípravy, neboť došlo k pouhému vytváření podmínek pro spáchání trestného činu a nikoliv k jednání bezprostředně směřujícímu ke znásilnění poškozené, tedy k jednání blížícímu se dokonání trestného činu. Nebylo prokázáno, za jakým účelem měl obviněný látku do sklenice vhodit, tudíž nelze zjistit jeho úmysl. Poškozená v hlavním líčení nebyla vyslechnuta, soud prvního stupně se spokojil s její emailovou zprávou, že je pro soud z důvodu pobytu v A. dlouhodobě nedosažitelná, a to bez toho, aby si původ této emailové zprávy ověřil.

Co se poškozené M. R. týče, tato s obviněným udržovala dobrovolný intimní poměr, se kterým se nikterak netajila, a ještě rok poté, co ji měl obviněný ve vířivce fyzicky napadnout, u obviněného pracovala. Obviněný má za to, že poškozená M. R. je zhrzenou milenkou toužící po pomstě, jejíž výpověď nelze pokládat za hodnověrnou. Samotný incident, k němuž ve vířivce došlo, nelze podle mínění obviněného kvalifikovat jako trestný čin vydírání podle § 175 odst. 1, odst. 3 písm. a) tr. zákoníku, neboť obviněný nejednal s úmyslem poškozenou donutit strpět jeho výčitky a zabránit v opuštění vířivky. Podle soudem prvního stupně popsaného skutkového stavu by se obviněný vůči poškozené M. R. dopustil nikoliv trestného činu vydírání, nýbrž trestného činu ublížení na zdraví, pro nějž však trestně stíhán nebyl. V případě poškozené M. H. obviněný předně namítá, že byla ve své výpovědi naváděna policejním orgánem, který měl na výsledku řízení zájem, že do okamžiku výslechu si poškozená nebyla vědoma toho, že by ji obviněný v minulosti znásilnil, a dále uvádí, že vzhledem k absenci vzpomínek poškozené nelze zjistit, zda byla poškozená omámena opiátem nebo alkoholem a zda obviněný překonával odpor poškozené, či měla poškozená pohlavní styk s obviněným dobrovolně. Zjištěný skutkový stav tudíž podle názoru obviněného nenaplnil veškeré znaky trestného činu znásilnění.

Poškozená M. L. udržovala s obviněným intimní poměr opět zcela dobrovolně, sama jej sváděla, a pokud by nebyla spokojená, obrátila by se na kolegy, policii či by ze zaměstnání odešla. Ze znásilnění usvědčuje obviněného pouze výpověď poškozené, která do protokolu o výslechu svědka uvedla, že si nic nepamatuje. V případě incidentu v G. P. opomenul soud prvního stupně důležité důkazy, zejména výpověď svědka M. Ž., a vycházel převážně z výpovědi uvedené poškozené. Obviněný se též domnívá, že zdravotní stav poškozené zjištěný ve znaleckém posudku neodpovídá skutečnému stavu, neboť zjištěná stresová porucha jí nebránila pokračovat ve studiu dvou vysokých škol a absolvovat zkoušky, tudíž se podle názoru obviněného mohla poškozená zúčastnit hlavního líčení a být v jeho průběhu vyslechnuta. V souvislosti s poškozenou M. L. obviněný rovněž popírá, že by se vůči ní dopustil sexuálního nátlaku. Svoboda rozhodování v pohlavních vztazích, jakožto objekt tohoto trestného činu, nebyla snížena, neboť poškozená obviněnému ani jednou nesdělila, aby svého jednání, kdy ji osahával na prsou, líbal a požadoval, aby mu usedla na klín, zanechal. Vzhledem ke konkludentnímu souhlasu poškozené se navíc obviněný nemohl dopustit úmyslného trestného činu. Obviněný nezneužil závislosti poškozené nebo svého postavení a z něho vyplývající důvěryhodnosti či vlivu. Poškozená na obviněném nebyla závislá, v době, kdy se měl trestný čin odehrát, poškozená o práci teprve žádala, obviněný tak nebyl v postavení nadřízeného, a případný vliv či důvěryhodnost jsou vyloučeny s ohledem na to, že obviněný byl pro poškozenou cizí osobou. Viděla-li, jak s ní bude obviněný zacházet, mohla práci odmítnout. Obviněný nahlíží na celou záležit