8 Tdo 142/2025 — Nejvyšší soud

8 Tdo 142/2025 citace  Soud:Nejvyšší soud Důvod dovolání:§ 265b odst.1 písm. f) tr.ř. Datum rozhodnutí:30. 4. 2025 Spisová značka:8 Tdo 142/2025 ECLI:ECLI:CZ:NS:2025:8.TDO.142.2025.1 Typ rozhodnutí:USNESENÍ Heslo:Zastavení trestního stíhání Dotčené předpisy:§ 257 odst. 1 písm. c) tr. ř. § 223 odst. 2 tr. ř. § 172 odst. 2 písm. a) tr. ř. Kategorie rozhodnutí:D Zveřejněno na webu:13. 6. 2025 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část trestní, dostupné na www.nsoud.cz. 8 Tdo 142/2025-19946 USNESENÍ Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 30. 4. 2025 o dovolání nejvyššího státního zástupce podaném v neprospěch obviněného R. B., t. č. ve výkonu trestu odnětí svobody ve Věznici Rapotice, proti usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 10. 12. 2024, sp. zn. 1 To 131/2021, jako odvolacího soudu v trestní věci vedené u Krajského soudu v Brně pod sp. zn. 69 T 4/2018, za podmínky uvedené v § 265p odst. 1 tr. ř. takto: Podle § 265k odst. 1 tr. ř. se zrušuje usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 10. 12. 2024, sp. zn. 1 To 131/2021. Podle § 265k odst. 2 tr. ř. se zrušují současně také další rozhodnutí na zrušené rozhodnutí obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu. Podle § 265l odst. 1 tr. ř. se přikazuje Vrchnímu soudu v Olomouci, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl. Odůvodnění: I. Dosavadní průběh řízení 1. Rozsudkem Krajského soudu v Brně ze dne 3. 6. 2021, sp. zn. 69 T 4/2018, byl obviněný R. B. uznán vinným v bodě I. B), 1) přečinem nadržování podle § 366 odst. 1 tr. zákoníku spáchaným ve prospěch organizované zločinecké skupiny podle § 107 odst. 1 tr. zákoníku jako spolupachatel podle § 23 tr. zákoníku a v bodě II. zločinem zneužití pravomoci úřední osoby podle § 329 odst. 1 písm. a), odst. 3 písm. a) tr. zákoníku ve stadiu přípravy podle § 20 odst. 1 tr. zákoníku spáchaným ve prospěch organizované zločinecké skupiny podle § 107 odst. 1 tr. zákoníku. Za tyto trestné činy a taktéž za sbíhající se zločin účasti na organizované zločinecké skupině podle § 361 odst. 1 alinea 2 tr. zákoníku a zločin zkrácení daně, poplatku a podobné povinné platby podle § 240 odst. 1, 3 tr. zákoníku spáchaný ve prospěch organizované zločinecké skupiny podle § 107 odst. 1 tr. zákoníku, kterými byl uznán vinným rozsudkem Krajského soudu v Ostravě – pobočky v Olomouci ze dne 22. 12. 2015, č. j. 28 T 16/2013-8860, ve znění rozsudku Vrchního soudu v Olomouci ze dne 8. 6. 2017, č. j. 5 To 55/2016-9823, a za sbíhající se trestné činy nedovoleného ozbrojování podle § 279 odst. 1 a § 279 odst. 3 písm. a) tr. zákoníku, jimiž byl uznán vinným rozsudkem Okresního soudu ve Zlíně ze dne 20. 4. 2015, č. j. 31 T 41/2015-527, ve znění rozsudku Krajského soudu v Brně – pobočky ve Zlíně ze dne 11. 6. 2015, sp. zn. 6 To 156/2015, byl podle § 329 odst. 3, § 108 odst. 1 a § 43 odst. 2 tr. zákoníku odsouzen k souhrnnému trestu odnětí svobody v trvání 14 let a 9 měsíců, pro jehož výkon byl podle § 56 odst. 2 písm. b) tr. zákoníku zařazen do věznice se zvýšenou ostrahou. Podle § 66 odst. 1, 3 tr. zákoníku mu byl uložen trest propadnutí celého majetku, podle § 73 odst. 1, 3 tr. zákoníku také trest zákazu činnosti spočívající v zákazu výkonu funkce statutárního orgánu či člena statutárního orgánu obchodních korporací na dobu 10 let. Dále mu byl podle § 70 odst. 1 písm. c) tr. zákoníku uložen trest propadnutí věcí vyjmenovaných ve výroku rozsudku. Podle § 43 odst. 2 tr. zákoníku byl zrušen výrok o trestu z rozsudku Krajského soudu v Ostravě - pobočky v Olomouci ze dne 22. 12. 2015, č. j. 28 T 16/2013-8860, ve znění rozsudku Vrchního soudu v Olomouci ze dne 8. 6. 2017, č. j. 5 To 55/2016-9823, a z rozsudku Okresního soudu ve Zlíně ze dne 20. 4. 2015, č. j. 31 T 41/2015-527, ve znění rozsudku Krajského soudu v Brně – pobočky ve Zlíně ze dne 11. 6. 2015, sp. zn. 6 To 156/2015, jakož i všechna další rozhodnutí obsahově navazující na tyto výroky, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu. 2. Citovaným rozsudkem soudu prvního stupně bylo dále rozhodnuto o vině a trestu spoluobviněných S. B. (rozené C., nyní K.), P. B., P. Č., R. D., M. K., I. K. a M. P. Podle § 226 písm. c) tr. ř. byla spoluobviněná K. M. zproštěna obžaloby státního zástupce Vrchního státního zastupitelství v Olomouci, neboť nebylo prokázáno, že v ní označený skutek spáchala obviněná. 3. Vrchní soud v Olomouci usnesením ze dne 10. 12. 2024, sp. zn. 1 To 131/2021, rozhodl o odvoláních obviněného R. B. a státního zástupce Vrchního státního zastupitelství v Olomouci proti shora uvedenému rozsudku soudu prvního stupně tak, že podle § 257 odst. 1 písm. c) tr. ř. z podnětu obou odvolání napadený rozsudek částečně zrušil ve vztahu k výrokům o vině a trestu ohledně obviněného R. B. a současně zastavil jeho trestní stíhání z důvodů uvedených v § 223 odst. 2 tr. ř. a § 172 odst. 2 písm. a) tr. ř. pro jednání popsané ve výroku tohoto usnesení, jehož se měl dopustit podle obžaloby Vrchního státního zastupitelství v Olomouci ze dne 21. 3. 2018, č. j. 2 VZV 1/2014-1597, jímž měl obviněný R. B. spáchat zločin účasti na organizované zločinecké skupině podle § 361 odst. 1 alinea 1 tr. zákoníku, ve spolupachatelství podle § 23 tr. zákoníku (jednání popsané pod body I., I.C), zločin zneužití pravomoci úřední osoby podle § 329 odst. 1 písm. a), odst. 3 písm. a) tr. zákoníku, ve stadiu přípravy podle § 20 odst. 1 tr. zákoníku a spáchaný ve prospěch organizované zločinecké skupiny podle § 107 odst. 1 tr. zákoníku (jednání popsané pod body I., I.C), zločin podplacení podle § 332 odst. 1 alinea 1, odst. 2 písm. a), b) tr. zákoníku, spáchaný ve prospěch organizované zločinecké skupiny podle § 107 odst. 1 tr. zákoníku (jednání popsané pod bodem I. C.), o němž bylo rozhodnuto napadeným rozsudkem Krajského soudu v Brně ze dne 3. 6. 2021 pod č. j. 69 T 4/2018-18240, neboť trest, k němuž může trestní stíhání vést, je zcela bez významu vedle trestu, který pro jiný čin byl již obviněnému uložen a který jej podle očekávání postihne. 4. K tomu je nutno pro úplnost zmínit, že Vrchní soud v Olomouci rozhodoval v nyní posuzovaném případu již podruhé. Nejprve usnesením ze dne 8. 12. 2022, sp. zn. 1 To 131/2021, rozhodl o odvolání obviněného R. B. a odvolání státního zástupce Vrchního státního zastupitelství v Olomouci podaném v neprospěch (mimo jiné) obviněných R. B., P. Č. a I. K. směřujícím proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 3. 6. 2021, sp. zn. 69 T 4/2018, tak, že podle § 257 odst. 1 písm. c) tr. ř. tento rozsudek částečně zrušil ve vztahu k výrokům o vině a uložených trestech u obviněných R. B., P. Č. a I. K. a nově rozhodl, že podle § 223 odst. 1 tr. ř. se z důvodu § 11 odst. 1 písm. h) tr. ř. zastavuje trestní stíhání obviněných R. B., P. Č. a I. K. pro jednání zde blíže specifikovaná, o nichž bylo rozhodnuto rozsudkem Krajského soudu v Brně ze dne 3. 6. 2021, sp. zn. 69 T 4/2018, neboť o těchto skutcích již bylo rozhodnuto pravomocnými odsuzujícími rozsudky, a to ohledně obviněného R. B. rozsudkem Krajského soudu v Ostravě – pobočky v Olomouci ze dne 22. 12. 2015, č. j. 28 T 16/2013-8860, ve spojení s rozsudkem Vrchního soudu v Olomouci ze dne 8. 6. 2017, č. j. 5 To 55/2016-9823, u obviněného P. Č. rozsudkem Krajského soudu v Brně – pobočky ve Zlíně ze dne 21. 2. 2017, č. j. 68 T 11/2016-1773, ve spojení s rozsudkem Vrchního soudu v Olomouci ze dne 20. 6. 2018, č. j. 3 To 73/2017-2060, a u obviněného I. K. rozsudkem Krajského soudu v Ostravě – pobočky v Olomouci ze dne 15. 10. 2019, č. j. 28 T 16/2013-11258, ve spojení s usnesením Vrchního soudu v Olomouci ze dne 1. 6. 2021, č. j. 2 To 36/2020-11578. Proti citovanému usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 8. 12. 2022, sp. zn. 1 To 131/2021, podal nejvyšší státní zástupce v neprospěch obviněných R. B., P. Č. a I. K. dovolání. Senát č. 8 trestního kolegia Nejvyššího soudu, kterému byla tato věc přidělena rozvrhem práce, rozhodl usnesením ze dne 29. 11. 2023, sp. zn. 8 Tdo 689/2023, tak, že ji podle § 20 odst. 1 zákona č. 6/2002 Sb., o soudech a soudcích, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o soudech a soudcích“), postoupil velkému senátu trestního kolegia Nejvyššího soudu (dále též jen „velký senát trestního kolegia“ nebo „velký senát“). Velký senát trestního kolegia poté rozhodl usnesením ze dne 28. 5. 2024, sp. zn. 15 Tdo 50/2024, jímž podle § 265k odst. 1 tr. ř. zrušil napadené usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 8. 12. 2022, sp. zn. 1 To 131/2021, a podle § 265k odst. 2 tr. ř. zrušil také další rozhodnutí obsahově navazující na zrušené usnesení, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo jeho zrušením, pozbyla podkladu. Podle § 265l odst. 1 tr. ř. přikázal Vrchnímu