8 Tdo 144/2021 – Nejvyšší soud

ECLI: ECLI:CZ:NS:2021:8.TDO.144.2021.1
Datum: 2021-04-28
Z rozhodnutí: Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 28. 4. 2021 o dovoláních obviněných M. M., nar. XY v XY, trvale bytem XY, P. N., nar. XY v XY, trvale bytem XY, nyní ve výkonu trestu odnětí svobody ve Věznici Plzeň, a F. S., nar. XY v XY, trvale bytem XY, nyní ve výkonu trestu odnětí svobody ve Věznici Plzeň, proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 29. 4. 2020, sp. zn. 3 To 62/2019, j…
8 Tdo 144/2021-19705 USNESENÍ Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 28. 4. 2021 o dovoláních obviněných M. M., nar. XY v XY, trvale bytem XY, P. N., nar. XY v XY, trvale bytem XY, nyní ve výkonu trestu odnětí svobody ve Věznici Plzeň, a F. S., nar. XY v XY, trvale bytem XY, nyní ve výkonu trestu odnětí svobody ve Věznici Plzeň, proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 29. 4. 2020, sp. zn. 3 To 62/2019, jako odvolacího soudu v trestní věci vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 47 T 9/2018, takto: Podle § 265i odst. 1 písm. e) tr. ř. se dovolání obviněných M. M., P. N. a F. S. odmítají. Odůvodnění: I. Dosavadní průběh řízení 1. Rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne 30. 4. 2019, sp. zn. 47 T 9/2018, byli uznáni vinnými obviněná M. M. zločinem zkrácení daně, poplatku a podobné povinné platby podle § 240 odst. 1, 3 tr. zákoníku, ve znění účinném do 30. 6. 2016 (dále jen „tr. zákoník“), ve spolupachatelství podle § 23 tr. zákoníku [ad II. 2)–9)], a zločinem zkrácení daně, poplatku a podobné povinné platby podle § 240 odst. 1, 3 tr. zákoníku ve formě účastenství podle § 24 odst. 1 písm. c) tr. zákoníku [ad III. 1) –9)], obviněný P. N. zločinem zkrácení daně, poplatku a podobné povinné platby podle § 240 odst. 1, 3 tr. zákoníku, ve spolupachatelství podle § 23 tr. zákoníku [ad I. 1) –3)], a zločinem zkrácení daně, poplatku a podobné povinné platby podle § 240 odst. 1, 3 tr. zákoníku ve formě účastenství podle § 24 odst. 1 písm. c) tr. zákoníku, dílem ve stadiu pokusu podle § 21 odst. 1 tr. zákoníku [ad IV. 1)–10) a VII. 1)], a obviněný F. S. zločinem zkrácení daně, poplatku a podobné povinné platby podle § 240 odst. 1, 3 tr. zákoníku ve formě účastenství podle § 24 odst. 1 písm. c) tr. zákoníku [ad III. 2)–9)]. 2. Obviněná M. M. byla odsouzena za tyto zločiny a zločin zkrácení daně, poplatku a podobné povinné platby podle § 240 odst. 1, odst. 2 písm. c) tr. zákoníku, jímž byla uznána vinnou rozsudkem Okresního soudu v Klatovech ze dne 5. 6. 2018, sp. zn. 3 T 142/2017, a přečin neodvedení daně, pojistného na sociální zabezpečení a podobné povinné platby podle § 241 odst. 1 tr. zákoníku, jímž byla uznána vinnou rozsudkem Okresního soudu v Klatovech ze dne 20. 2. 2018, sp. zn. 3 T 140/2017, podle § 240 odst. 3 tr. zákoníku za užití § 43 odst. 2 tr. zákoníku k souhrnnému trestu odnětí svobody v trvání osmi let a šesti měsíců, pro jehož výkon byla podle § 56 odst. 2 písm. b) tr. zákoníku zařazena do věznice se zvýšenou ostrahou. Podle § 73 odst. 1 tr. zákoníku jí byl uložen trest zákazu činnosti, spočívající v zákazu výkonu funkce statutárního orgánu či funkce člena statutárního orgánu obchodních korporací a družstev na dobu deseti let. Současně byl zrušen výrok o trestu z rozsudku Okresního soudu v Klatovech ze dne 20. 2. 2018, sp. zn. 3 T 140/2017, a výrok o trestu z rozsudku Okresního soudu v Klatovech ze dne 5. 6. 2018, sp. zn. 3 T 142/2017, jakož i všechna další rozhodnutí na tyto výroky obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu. Obviněný P. N. byl podle § 240 odst. 3 tr. zákoníku za užití § 43 odst. 1 tr. zákoníku odsouzen k úhrnnému trestu odnětí svobody v trvání šesti let, pro jehož výkon byl podle § 56 odst. 2 písm. a) tr. zákoníku zařazen do věznice s ostrahou. Podle § 73 odst. 1 tr. zákoníku mu byl uložen trest zákazu činnosti, spočívající v zákazu výkonu funkce statutárního orgánu či funkce člena statutárního orgánu obchodních korporací a družstev na dobu deseti let. Obviněný F. S. byl podle § 240 odst. 3 tr. zákoníku za užití § 58 odst. 5 tr. zákoníku odsouzen k trestu odnětí svobody v trvání čtyř let, pro jehož výkon byl podle § 56 odst. 2 písm. a) tr. zákoníku zařazen do věznice s ostrahou. Podle § 73 odst. 1 tr. zákoníku mu byl uložen trest zákazu činnosti, spočívající v zákazu výkonu funkce statutárního orgánu či funkce člena statutárního orgánu obchodních korporací a družstev na dobu deseti let. 3. Dále byla obviněné M. M. podle § 228 odst. 1 tr. ř. uložena povinnost zaplatit společně a nerozdílně s obviněným R. H. na náhradě škody České republice, zastoupené Finančním úřadem pro Plzeňský kraj, částku 3 676 434 Kč a dále jí samotné byla uložena povinnost zaplatit na náhradě škody České republice, zastoupené Finančním úřadem pro Plzeňský kraj, částku 75 755 582 Kč. Podle § 229 odst. 2 tr. ř. byla poškozená Česká republika, zastoupená Finančním úřadem pro Plzeňský kraj, se zbytkem svého nároku na náhradu škody odkázána na řízení ve věcech občanskoprávních. V dalším bylo rozhodnuto o vině a trestu spoluobviněných R. H., M. J., Z. V., P. H., S. M. a právnické osoby obchodní společnosti G. P. CZ. 4. Proti označenému rozsudku soudu prvního stupně podali odvolání obvinění R. H., M. M., P. N., M. J., F. S., P. H., S. M. a právnická osoba obchodní společnost G. P. CZ, přičemž všichni svá odvolání zaměřili proti výroku o vině i na něj navazujícím výrokům. Usnesením Vrchního soudu v Praze ze dne 29. 4. 2020, sp. zn. 3 To 62/2019, byl napadený rozsudek podle § 258 odst. 1 písm. f), odst. 2 tr. ř. z podnětu odvolání obviněné M. M. zrušen ve výroku, jímž byla obviněné M. M. podle § 228 odst. 1 tr. ř. uložena povinnost k náhradě škody České republice, zastoupené Finančním úřadem pro Plzeňský kraj, v částce 3 676 434, společně a nerozdílně s obviněným R. H. Podle § 256 tr. ř. byla odvolání obviněných P. N., M. J., F. S., P. H., S. M. a právnické osoby obchodní společnosti G. P. CZ zamítnuta. Pro úplnost lze doplnit, že v řízení před odvolacím soudem byla věc obviněného R. H. usnesením Vrchního soudu v Praze ze dne 27. 4. 2020, sp. zn. 3 To 62/2019, podle § 23 odst. 1 tr. ř. vyloučena k samotnému projednání a rozhodnutí s tím, že věc obviněného bude nadále vedena samostatně pod sp. zn. 3 To 22/2020. Usnesením Vrchního soudu v Praze ze dne 25. 6. 2020, sp. zn. 3 To 22/2020, bylo podle § 256 tr. ř. odvolání obviněného R. H. zamítnuto. 5. Podle skutkových zjištění nalézacího soudu se obvinění označené trestné činnosti dopustili tím (zkráceně), že v době nejméně od počátku roku 2013 do října 2015 obviněný R. H. úmyslně vytvořil, organizoval, řídil a využíval v součinnosti s dalšími osobami: obviněnou M. M., která od konce dubna 2013 do prosince 2013 osobně zastupovala v postavení statutárního zástupce společnost G., IČ XY, se sídlem v XY, a podílela se na zpracování daňových dokladů, podávání nepravdivých daňových přiznání či nepodávání žádných, odčerpávala výnosy z trestné činnosti i za další daňový subjekt – podnikatele J. P., nar. XY, IČ XY, a to v období od ledna 2014 do září 2014, obviněným S. M., který na počátku roku 2014 obstaral osobu tzv. bílého koně, která byla dosazena do statutárního orgánu společnosti R. A., měl dispoziční právo k bankovním účtům této společnosti, a podílel se tak na provádění bankovních transakcí, odčerpával výnosy z trestné činnosti, vyzvedával a předával zboží, což činil i za společnost R. ad a., obviněným M. J., který v postavení statutárního zástupce osobně zastupoval společnost P., založil bankovní účty společnosti, podílel se na provádění bankovních transakcí, podávání nepravdivých daňových přiznání či nepodávání žádných, obviněným Z. V., který v postavení statutárního zástupce osobně zastupoval společnost B. a S. i., založil bankovní účty společností, podílel se tak na provádění bankovních transakcí, podílel se na podávání nepravdivého daňového přiznání a nepodal daňová přiznání, obviněným P. N., který v roce 2013 a 2014 v postavení statutárního zástupce osobně zastupoval společnost T. p., založil bankovní účet společnosti, podílel se na provádění bankovních transakcí, podávání nepravdivých daňových přiznání či nepodával žádná přiznání, podílel se na přepravě a předávání zboží, ve stejném časovém období vystupoval také za společnost R. A., vydával se za obchodního ředitele společnosti pod jménem „P. D.“, když takto vystupoval vůči odběratelům a spediční společnosti H. W. L., osobně vyzvedával zboží ve skladovém areálu P. XY, XY, a předával ho dalším osobám, a stejně se choval i ve vztahu ke společnosti B., obviněným F. S., který v postavení statutárního zástupce osobně zastupoval společnost K. S. P., nepravdivě deklaroval probíhající obchodní společnost – pořizování zboží od podnikatele J. P. a jeho následné dodávání společnosti 4C., tj. skutečnou dispozici se zbožím a jeho přepravu, ačkoli věděl, že fakticky zboží J. P. nepřevzal, tedy ani jemu nedodal, a poskytl svůj osobní bankovní účet k převádění výnosů z páchané trestné činnosti, obviněným P. H., který pomohl obviněnému R. H. opatřit společnost P. pro roli missing tradera, podílel se na převádění výnosů z páchané trestné činnosti, a dalšími blíže neztotožněnými osobami na území ČR a Evropské unie síť daňových subjektů tzv. missing traderů, jejichž úlohou a cílem bylo účetní vykázání pořizování zboží – drobné spotřební elektroniky, konkrétně mobilních telefonů, GoPro kamer a SSD disků od společnosti E., IČ XY, se sídlem XY, Slovenská republika, a dalších zahraničních dodavatel

Citovaná ustanovení

§ 104b (141/1961 Sb.)§ 125 (141/1961 Sb.)§ 177 (141/1961 Sb.)§ 2 (141/1961 Sb.)§ 228 (141/1961 Sb.)§ 229 (141/1961 Sb.)§ 23 (141/1961 Sb.)§ 253 (141/1961 Sb.)§ 256 (141/1961 Sb.)§ 265a (141/1961 Sb.)§ 265b (141/1961 Sb.)§ 265f (141/1961 Sb.)