Z rozhodnutí: Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část trestní, dostupné na www.nsoud.cz.…
8 Tdo 148/2024
citace
Soud:Nejvyšší soud
Důvod dovolání:§ 265b odst.1 písm. g) tr.ř.
§ 265b odst.1 písm. h) tr.ř.
Datum rozhodnutí:27. 3. 2024
Spisová značka:8 Tdo 148/2024
ECLI:ECLI:CZ:NS:2024:8.TDO.148.2024.1
Typ rozhodnutí:USNESENÍ
Heslo:Hodnocení důkazů
In dubio pro reo
Spravedlivý proces
Těžké ublížení na zdraví z nedbalosti
Dotčené předpisy:§ 147 odst. 1 tr. zákoníku
Kategorie rozhodnutí:D
Zveřejněno na webu:4. 6. 2024
Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část trestní, dostupné na www.nsoud.cz.
8 Tdo 148/2024-471
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 27. 3. 2024 o dovolání obviněného P. J., proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 17. 10. 2023, č. j. 11 To 229/2023-428, jako soudu odvolacího v trestní věci vedené u Okresního soudu v Rychnově nad Kněžnou pod sp. zn. 1 T 76/2021, takto:
Podle § 265k odst. 1, 2 tr. ř. se zrušuje rozsudek Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 17. 10. 2023, č. j. 11 To 229/2023-428, jakož i rozsudek Okresního soudu v Rychnově nad Kněžnou ze dne 13. 7. 2023, č. j. 1 T 76/2021-400. Současně se zrušují také všechna další rozhodnutí na zrušené rozsudky obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu.
Podle § 265l odst. 1 tr. ř. se Okresnímu soudu v Rychnově nad Kněžnou přikazuje, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl.
Odůvodnění:
1. Obviněný P. J. (dále zpravidla jen „obviněný“, příp. „dovolatel”) byl rozsudkem Okresního soudu v Rychnově nad Kněžnou ze dne 13. 7. 2023, č. j. 1 T 76/2021-400, uznán vinným přečinem těžkého ublížení na zdraví z nedbalosti podle § 147 odst. 1 tr. zákoníku. Za tento trestný čin (jednání popsané ve výroku citovaného rozsudku) byl podle § 147 odst. 1 tr. zákoníku odsouzen k trestu odnětí svobody v trvání pěti (5) měsíců, jehož výkon byl podle § 81 odst. 1 tr. zákoníku a § 82 odst. 1 tr. zákoníku podmíněně odložen na zkušení dobu v trvání jednoho (1) roku a deseti (10) měsíců. Podle § 73 odst. 1, odst. 3 tr. zákoníku byl obviněnému dále uložen trest zákazu činnosti spočívající v zákazu řízení motorových vozidel všeho druhu na dva (2) roky a čtyři (4) měsíce. Poškození byli se svými nároky na náhradu škody a náhradu nemajetkové újmy odkázáni podle § 229 odst. 1 tr. ř. na řízení ve věcech občanskoprávních.
2. Rozsudek Okresního soudu v Rychnově nad Kněžnou ze dne 13. 7. 2023, č. j. 1 T 76/2021-400, napadli obviněný a poškozený odvoláním. Z podnětu odvolání obviněného Krajský soud v Hradci Králové rozsudkem ze dne 17. 10. 2023, č. j. 11 To 229/2023-428, rozsudek Okresního soudu v Rychnově nad Kněžnou ze dne 13. 7. 2023, č. j. 1 T 76/2021-400, podle § 258 odst. 1 písm. e), odst. 2 tr. ř. zrušil v celém výroku o trestu a podle § 259 odst. 1 tr. ř. nově rozhodl tak, že obviněnému za přečin těžkého ublížení na zdraví z nedbalosti podle § 147 odst. 1 tr. zákoníku, ohledně něhož zůstal výrok o vině v napadeném rozsudku nezměněn, uložil podle § 147 odst. 1 tr. zákoníku trest odnětí svobody v trvání pěti (5) měsíců, jehož výkon podle § 81 odst. 1 tr. zákoníku a § 82 odst. 1 tr. zákoníku podmíněně odložil na zkušení dobu v trvání jednoho (1) roku. Podle § 73 odst. 1, odst. 3 tr. zákoníku dále obviněnému uložil trest zákazu činnosti spočívající v zákazu řízení motorových vozidel všeho druhu na jeden (1) rok. Odvolání poškozeného podle § 256 tr. ř. zamítl.
I.
Dovolání a vyjádření k němu
3. Proti shora uvedenému rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové podal obviněný prostřednictvím obhájce dovolání, ve kterém uplatnil dovolací důvody podle § 265b odst. 1 písm. g) a h) tr. ř. Úvodem podaného dovolání uvedl, že předmětná věc je především velkou nešťastnou náhodou, která vznikla v důsledku několika okolností. V této souvislosti zdůraznil, že v inkriminovaný den sledoval danou dopravní situaci, což potvrzuje i to, že dával přednost blíže neurčenému vozidlu, přičemž viděl i autobus, který však byl dostatečně daleko na to, aby mohl odbočení dokončit. Podle názoru dovolatele byla příčinou předmětné dopravní nehody nerozvážnost poškozeného, který byl v důsledku svého neosvětlení a neoznačení reflexními prvky pro ostatní řidiče neviditelný. O tom podle obviněného vypovídá i závěr znalce Bc. Daniela Pýchy, který, ačkoliv v původním znaleckém posudku vyslovil závěr, že příčinou nehody byl způsob jízdy dovolatele, který nedostatečně rekognoskoval vozovku před sebou, než zahájil úkon odbočování, po provedení vyšetřovacího pokusu svůj závěr změnil (vydal dodatek ke znaleckému posudku), když konstatoval, že obviněný neměl žádnou jinou možnost za daných světelných podmínek zjistit výskyt neosvětleného cyklisty za neznámým vozidlem. V této souvislosti dovolatel poukázal na způsob jízdy poškozeného, který přiznal, že se snažil za každou cenu zrychlit, a aby nebrzdil autobus za sebou, zalehl na řídítka svého kola, čímž se celý skryl za vozidlem, které jelo před ním. Přes tyto skutečnosti soud prvního stupně konstatoval, že obviněný byl ze spáchání skutku usvědčen zejména výpověďmi všech účastníků dopravní nehody (přítomných svědků), protokolem o dopravní nehodě, dalšími listinnými důkazy, a především znaleckým posudkem Bc. Pýchy, což je v naprostém rozporu s provedeným dokazováním, kdy především svědek Š. vypověděl, že sám cyklistu vůbec neviděl, a to jej měl přímo před sebou a svítil na něj světly autobusu. Pokud jde o výpověď svědka D., tu označil dovolatel za nevěrohodnou, neboť tento svědek byl velmi rozrušen, neustále se ošíval, poté opakovaně konstatoval, že si věci nepamatuje, že je mu zle a poté ze stresu málem zkolaboval. Obviněný dále označil za zcela nepochopitelný postup soudu prvního stupně, který odmítl dodatek znaleckého posudku, který byl vyhotoven po provedeném vyšetřovacím pokusu, a to s odůvodněním, že nepanovaly stejné světelné podmínky jako při předmětné dopravní nehodě, přičemž se nezabýval žádným ze závěrů, které v rámci dodatku znaleckého posudku vyšetřovací pokus přinesl. Tímto postupem tak soud prvního stupně porušil zásadu in dubio pro reo a princip presumpce neviny. Nápravu podle dovolatele nezjednal ani odvolací soud, který jeho návrh na provedení vyšetřovacího pokusu v místě dopravní nehody za současné výměny zářivek zamítl. Místo toho se ztotožnil se závěrem soudu prvního stupně o vině dovolatele přečinem těžkého ublížení na zdraví z nedbalosti a změnil pouze rozsudek soudu prvního stupně co do výroku o trestu. Rozhodnutí odvolacího soudu je však podle obviněného nedostatečně odůvodněné a tudíž nepřezkoumatelné. Dále zdůraznil, že extrémní rozpor mezi skutkovými zjištěními a provedenými důkazy spatřuje v tvrzení soudů, že poškozeného vidět měl nebo mohl, ačkoliv z provedených důkazů vyplývá, že na místě dopravní nehody panovaly takové podmínky, že poškozeného naopak vidět nemohl. V této souvislosti zmínil, že ani jeden ze soudů nepovolil důkaz v podobě nového vyšetřovacího pokusu s ohledem na příliš velkou náročnost, protože v místě nehody bylo vyměněno osvětlení pouličních lamp, ačkoliv by na pár lampách stačilo pomocí plošiny vyměnit zářivky a pojistky. Dále poukázal na tzv. princip omezené důvěry v dopravě, podle něhož může řidič osobního vozidla spoléhat na to, že pokud s dostatečným předstihem (řádně) dává ostatním účastníkům silničního provozu najevo svoji vůli odbočit vlevo, a ověřil si, že neexistuje překážka, která by mu v tom bránila, může v odbočovacím manévru pokračovat. V této souvislosti zdůraznil, že se orgány činné v trestní řízení nezabývaly skutečností, že poškozený svým neosvětlením porušil § 58 odst. 5 zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích (zákon o silničním provozu), ve znění pozdějších předpisů. S ohledem na shora uvedené skutečnosti navrhl, aby jej Nejvyšší soud podle § 226 písm. a) tr. ř. zprostil obžaloby, nebo napadený rozsudek Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 17. 10. 2023, č. j. 11 To 229/2023-428, a rozsudek Okresního soudu v Rychnově nad Kněžnou ze dne 13. 7. 2023, č. j. 1 T 76/2021-400, zrušil a Okresnímu soudu v Rychnově nad Kněžnou přikázal, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl.
4. K podanému dovolání se vyjádřil státní zástupce činný u Nejvyššího státního zastupitelství. Ten se rámci poměrně obsáhlých námitek ztotožnil s podaným dovoláním, které označil za důvodné. Úvodem svého vyjádření popsal nastalou důkazní situaci s tím, že v současné době se předmětná věc nachází ve stavu, o němž odvolací soud jednoznačně prohlásil, že o věci není možno rozhodnout, neboť chybí zásadní důkaz k rozhodnému skutkovému zjištění, zda před nehodou byl poškozený pro obviněného viditelný. Soudy podle jeho názoru dostatečnou viditelnost dovozují pouze ze samotné skutečnosti, že v místě svítilo veřejné os
Provozuje Eucalypt 4 s.r.o., IČO 22103741, Jičínská 226/17, Praha 3 (kontakt). Zdroj dat: e-Sbírka / justice.cz (oficiální). Výklady generovány AI z textu zákona, orientační — nenahrazují radu advokáta.