8 Tdo 320/2025 – Nejvyšší soud

8 Tdo 320/2025-970 USNESENÍ Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 14. 5. 2025 o dovolání obviněného L. V., nyní ve výkonu trestu ve Věznici Karviná, proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě – pobočky v Olomouci ze dne 21. 11. 2024, sp. zn. 55 To 234/2024, jako soudu odvolacího v trestní věci vedené u Okresního soudu v Olomouci pod sp. zn. 9 T 21/2023, takto: Podle § 265i odst. 1 písm. e) tr. ř. se dovolání obviněného L. V. odmítá. Odůvodnění: I. Rozhodnutí soudů nižších stupňů 1. Rozsudkem Okresního soudu v Olomouci ze dne 22. 5. 2024, sp. zn. 9 T 21/2023, byl obviněný L. V. uznán vinným v bodech 1) a 2) dvěma přečiny ohrožování výchovy dítěte podle § 201 odst. 1 písm. a) tr. zákoníku a v bodech 3 a 4) přečinem ohrožování výchovy dítěte podle § 201 odst. 1 písm. a) tr. zákoníku a zločinem pohlavního zneužití podle § 187 odst. 1, 2 tr. zákoníku, jichž se dopustil tím, že ad 1) v přesně nezjištěné době v dopoledních hodinách v březnu 2020 v XY, ve skautské klubovně jako vedoucí kroužku XY z. s., slovně naléhal na členku skautu AAAAA (pseudonym) zneužívaje svého vlivu a důvěry jmenované vůči němu, aby se vysvlékla do naha s tím, že namaluje její akt, a když po počátečním odmítání souhlasila a vysvlékla se, přistoupil k ní a vestoje ji nahou po dobu cca jedné minuty objímal, poté ji vyzval, ať si lehne na gauč a začal ji nahou kreslit, při tom se vyptával na její sexuální zkušenosti a preference v oblasti sexu, což bylo AAAAA nepříjemné, také jí položil otázku, zda by s ním chtěla mít sex, a když odmítla, tak se po dokončení kresby oblékla a oba z klubovny odešli, ad 2) ve večerních hodinách v pátek dne 2. 10. 2020 ve skautském tábořišti XY jako vedoucí kroužku XY, z. s., v době, kdy členka skautu AAAAA seděla vedle něho na lavičce u táborového ohně, v přítomnosti dalších účastníků akce, zneužívaje svého vlivu a důvěry jmenované vůči němu, ji hladil na zádech přes oděv, na krku, poté vsunul svoji ruku pod její triko a podprsenku a začal jí mačkat prso a po dobu několika minut svoji dlaň držel na jejím prsu a poté se jí dotýkal opět na zádech a hýždích pod oblečením a přejížděl po nich rukou po dobu v řádu jednotek minut, čemuž se AAAAA pro své překvapení a psychické rozrušení nebránila, ad 3) v přesně nezjištěné době ve večerních hodinách dne 25. 3. 2022 ve skautském tábořišti u XY v blízkosti obce XY jako vedoucí kroužku XY, z. s., v nepřítomnosti dalších osob, zneužívaje vlivu a důvěry vůči němu, se zeptal členky skautu BBBBB (pseudonym), zda ji smí políbit, a když souhlasila a očekávala přátelský polibek, začal ji tzv. francouzsky líbat a přitom vkládal svůj jazyk do jejích úst, poté po vyrušení jinou osobou ji odtlačil za vzdálenější roh chaty, kde ji opět začal líbat a vsunul svoji ruku pod její tričko a osahával ji v oblasti prsou a také jí vsunul ruku pod spodní kalhotky do oblasti rozkroku a hladil ji na nahém pohlaví, čemuž se pro své překvapení a psychické rozrušení nebránila, a takto jednal až do příchodu dalšího skautského vedoucího na místo, ad 4) v přesně nezjištěné době ve večerních hodinách v sobotu dne 26. 3. 2022 ve skautském tábořišti u XY v blízkosti obce XY jako vedoucí kroužku XY, z. s., v nepřítomnosti dalších osob zneužívaje vlivu a důvěry vůči němu, tzv. francouzsky líbal, a přitom vkládal svůj jazyk do jejích úst, členku skautu BBBBB, vyhrnul jí tričko a podprsenku nad prsa a ve svém předklonu jí líbal na nahých prsou, hrál si prsty s jejími bradavkami a dal jí ruku pod kalhoty a kalhotky a hladil ji na nahém pohlaví, čemuž se pro své překvapení a psychické rozrušení nebránila. 2. Za uvedené trestné činy byl obviněný odsouzen podle § 187 odst. 2 tr. zákoníku za použití § 43 odst. 1 tr. zákoníku k úhrnnému nepodmíněnému trestu odnětí svobody v trvání tří let a šesti měsíců, pro jehož výkon byl zařazen podle § 56 odst. 2 písm. a) tr. zákoníku do věznice s ostrahou. Podle § 73 odst. 1, 4 tr. zákoníku mu byl uložen trest zákazu činnosti spočívající v zákazu výkonu funkce vedoucího v organizaci XY, z. s. Bylo rovněž rozhodnuto o povinnosti nahradit poškozeným nemajetkovou újmu. 3. Krajský soud v Ostravě – pobočka v Olomouci jako soud odvolací rozsudkem ze dne 21. 11. 2024, sp. zn. 55 To 234/2024, z podnětu odvolání obviněného a státního zástupce podle § 258 odst. 1 písm. b), d), e), odst. 2 tr. ř. zrušil rozsudek Okresního soudu v Olomouci ve výroku o vině v bodech 3) a 4), ve výroku o trestu a ve výroku o náhradě nemajetkové újmy, a při nezměněném výroku o vině v bodech 1) a 2) jej nově uznal vinným v bodech 3) a 4) přečinem ohrožování výchovy dítěte podle § 201 odst. 1 písm. a) tr. zákoníku a v bodě 4) též zločinem pohlavního zneužití podle § 187 odst. 1, 2 tr. zákoníku, na skutkovém základě v zásadě stejném jako učinil soud prvního stupně, pouze s tou změnou, že v dílčím útoku pod bodem 3) vypustil část děje „a vsunul svoji ruku pod její tričko a osahával ji v oblasti prsou a také jí vsunul ruku pod spodní kalhotky do oblasti rozkroku a hladil ji na nahém pohlaví“. Dílčí útok pod bodem 4) převzal beze změny. 4. Za uvedené trestné činy obviněného odsoudil podle § 187 odst. 2 tr. zákoníku za použití § 43 odst. 1 tr. zákoníku k úhrnnému nepodmíněnému trestu odnětí svobody v trvání tří let, pro jehož výkon ho podle § 56 odst. 2 písm. a) tr. zákoníku zařadil do věznice s ostrahou. Podle § 73 odst. 1, 4 tr. zákoníku mu uložil trest zákazu činnosti spočívající v zákazu výkonu funkce vedoucího v organizaci XY, z. s. na čtyři roky. Rovněž rozhodl o povinnosti obviněného nahradit poškozeným nemajetkovou újmu. II. Dovolání obviněného 5. Proti tomuto rozsudku odvolacího soudu podal obviněný prostřednictvím obhájce podle § 265b odst. 1 písm. d), g), h) tr. ř. dovolání, jímž vytýkal vadné závěry o vině, které byly učiněny bez opory v provedených důkazech. 6. Činu v bodě 1) obviněný vytýkal, že soudy uvěřily poškozené, aniž by posuzovaly, zda je z fyziologického hlediska možné, aby v měsíci březnu, kdy se klubovna nevytápí, pózovala nahá. Nezabývaly se tím, že o svém zážitku hovořila ex post se svým tehdejším partnerem CCCCC (pseudonym) a kamarádem DDDDD (pseudonym), jehož její sdělení překvapilo a nevěřil, že se obviněný mohl takového činu dopustit. Tento svědek hovořil i o skutku v bodě 2) a stejně jako E. U. nepotvrdil, že by viděl, jak se obviněný poškozené dotýká. Tuto skutečnost neuváděl ani v následné komunikaci, kde říkal, že „měl tušení“, ale o tom, že by šlo o skutečnou událost, nemluvil. Soudy proto měly při hodnocení výpovědi tohoto svědka rozlišit, co viděl a co si pouze myslel. Ani E. U. nepotvrdila verzi poškozené, protože mluvila jen o jejím obtěžování, obviněného však nezmínila. Za zásadní vadu považoval, že soudy při těchto nesrovnalostech neprovedly psychologické znalecké zkoumání poškozené a její osobnostním profilem se nezabývaly, ač je jedinou osobou, která události v obou skutcích popsala. Věrohodnosti poškozené nevěnovaly dostatečnou pozornost, nezabývaly se její důvěryhodností, nezkoumaly její schopnost vnímat a zapamatovat si, a zda nemá sklony uvádět nepravdu. Pokud soudy nevyhověly jeho požadavku na její znalecké zkoumání pro nadbytečnost, postupovaly v rozporu právem na spravedlivý proces, a skutkový stav řádně neobjasnily. 7. Závěry soudů vztahující se k činům pod body 1) a 2) označil za nepřesvědčivé a řádně důkazy nedoložené, protože žádný svědek nepotvrdil, že by v nich popsaným způsobem jednal, a v očích většiny vyslechnutých svědků vystupoval jako důvěryhodná osoba. Rovněž odmítl, že by se dopustil dílčích útoků v bodech 3) a 4) vůči poškozené BBBBB, u které k žádnému fyzickému kontaktu nedošlo. Jestliže DDDDD vypověděl, že viděl obviněného a poškozenou za rohem chaty, jak stojí přibližně metr od sebe a baví se, ničeho závadného si nevšimnul, proto odešel, byl jediný, kdo takovou situaci popsal, protože o tom nikdo jiný informace neposkytl. 8. Podle obviněného se soudy řádně nevypořádaly se znaleckým posudkem znalkyň MUDr. Evy Rozsívalové a Mgr. Moniky Novotné, které se zabývaly osobností poškozené BBBBB i tím, jak popsala incident, že když ji obviněný líbal, „vypnul jí mozek, nepřemýšlela, neměla nic v hlavě“, což podle znalkyň je tzv. zamrznutí, tedy okamžitá podmíněná reakce na nečekaně nadlimitní stresy, které mají traumatický rozměr, avšak podle obsahu posudku, na který obviněný odkázal, znalkyně uvedly skutečnosti, které takový závěr nepotvrzují. Poukázaly na následné chování poškozené, která se vrátila k běžným projevům, s kamarády normálně komunikovala a zapojila se do obvyklých aktivit, což není v souladu s reakcí, která se vnímá jako nadlimitní a traumatická. Z obsahu znaleckého posudku rovněž zmínil konstatování znalkyň, že vzpomínky poškozené pravděpodobně nevznikly smyslovým vnímáním skutečné události, ale uvěřila vlastí verzi tím, že ji opakovaně reprodukovala ostatním osobám, upozornil i na závěr znalkyň, že nejeví znaky, s nimiž se lze setkat u obětí sexuálních trestných činů, a že vykazuje vysokou touhu po uznání. Uvedené závěry soudy dostatečně nerespek