8 Tdo 437/2025 – Nejvyšší soud

ECLI: ECLI:CZ:NS:2026:8.TDO.437.2025.1
Datum: 2026-01-28
Z rozhodnutí: Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 28. 1. 2026 v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Věry Kůrkové a soudců JUDr. Milady Šámalové a JUDr. Jana Engelmanna o dovoláních obviněných 1) I. K., 2) K. K., a 3) J. R., proti rozsudku Vrchního soudu v Olomouci ze dne 21. 10. 2024, sp. zn. 4 To 8/2024, jako odvolacího soudu v trestní věci vedené u Krajského soudu v Ostravě – pobočk…
8 Tdo 437/2025-19428 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 28. 1. 2026 v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Věry Kůrkové a soudců JUDr. Milady Šámalové a JUDr. Jana Engelmanna o dovoláních obviněných 1) I. K., 2) K. K., a 3) J. R., proti rozsudku Vrchního soudu v Olomouci ze dne 21. 10. 2024, sp. zn. 4 To 8/2024, jako odvolacího soudu v trestní věci vedené u Krajského soudu v Ostravě – pobočky v Olomouci pod sp. zn. 29 T 9/2019, takto: I. Podle § 265k odst. 1, 2 tr. ř. se ohledně obviněných I. K. a K. K. zrušují rozsudek Vrchního soudu v Olomouci ze dne 21. 10. 2024, č. j. 4 To 8/2024-19126, a rozsudek Krajského soudu v Ostravě – pobočky v Olomouci ze dne 20. 10. 2023, č. j. 29 T 9/2019-18838, v celém rozsahu. Podle § 265k odst. 2 tr. ř. se zrušují také další rozhodnutí na zrušenou část rozhodnutí obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu. Podle § 265m odst. 1 tr. ř. se rozhoduje tak, že obvinění 1. I. K., 2. K. K., jsou vinni, že I. K. (dále též jen „I. K.“) nejméně od února 2015 do srpna 2015 v Olomouci a na dalších místech České republiky od K. K. (dále též jen „K. K.“) jako od náměstka ředitele Krajského ředitelství policie Olomouckého kraje pro službu kriminální policie a vyšetřování (dále jen „KROK“) pravidelně zjišťoval a neoprávněně si cíleně nechával sdělovat konkrétní informace z trestních řízení, které nebyly přístupné osobám stojícím mimo tato trestní řízení, a to jak z trestních řízení vedených KROK, tak i z dalších trestních řízení, které K. K. získal jako příslušník Policie České republiky, ačkoliv I. K. věděl, že na sdělení takových informací nemá nárok, byl srozuměn s tím, že K. K. jejich sdělováním vědomě porušuje povinnost mlčenlivosti policisty, a o sdělované informace projevoval aktivní zájem, K. K. sděloval svůj názor na postup policie v konkrétních trestních věcech, určitý postup policie schvaloval či vyjadřoval svůj nesouhlas, sděloval K. K., jak by měla policie postupovat, aby se postup policie v konkrétních trestních věcech nedotkl například osoby J. R., a byl srozuměn s tím, že pokud bude K. K. postupovat podle jeho rad a názorů, tak dojde k ohrožení či maření dosažení základního cíle trestního řízení, kterým je řádné a nestranné odhalování a objasňování trestné činnosti, a K. K. sdělované informace dále sděloval jiným neoprávněným osobám (nejméně J. R. či M. M.) a byl srozuměn s tím, že i tímto poskytnutím informací by mohlo dojít k ohrožení či maření dosažení základního cíle trestního řízení, kterým je řádné a nestranné odhalování a objasňování trestné činnosti, K. K. opakovaně jako příslušník Policie České republiky zastávající funkci náměstka ředitele KROK při výkonu této funkce, tedy jako úřední osoba ve smyslu ustanovení § 127 odst. 1 písm. e) tr. zákoníku, v rozporu s ustanovením § 45 odst. 1 písm. b), c), i), § 46 odst. 1 zákona č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, ve znění pozdějších předpisů, ustanovením § 115 odst. 1 zákona č. 273/2008 Sb. o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů, kdy jako policista zejména nesmí zneužívat ve prospěch vlastní nebo ve prospěch jiných osob informace nabyté v souvislosti s výkonem služby, je povinen zachovávat mlčenlivost o skutečnostech, se kterými se seznámil při plnění úkolů policie nebo v souvislosti s nimi, které v zájmu zabezpečení úkolů policie, včetně úkolů podle trestního řádu, vyžadují, aby zůstaly utajeny před nepovolanými osobami, je povinen plnit nestranně, řádně a svědomitě služební povinnosti a jednat i v době mimo službu tak, aby svým jednáním neohrozil dobrou pověst bezpečnostního sboru, nejméně od února 2015 do srpna 2015 v Olomouci a na dalších místech České republiky pravidelně záměrně poskytoval I. K., a v jedné trestní věci i J. R., konkrétní informace z trestních řízení, které měly zůstat v zájmu zabezpečení úkolů policie a dosažení účelu trestního řízení utajeny před nepovolanými osobami (informace o samotném vedení trestního řízení, informace o důkazní situaci, informace o plánovaných úkonech trestního řízení, o zamýšleném rozhodnutí ve věci), přičemž takto jednal s vědomím, že I. K. získané informace může dál využít k posílení vlivu svého a K. K. a předá je případně podle vlastní úvahy dalším osobám s významným, byť i neformálním, politickým či ekonomickým vlivem v Olomouckém kraji, a činil tak proto, aby se odvděčil za domnělé zásluhy o to, že nebyl odvolán ze své funkce, a domníval se, že takto podpoří svou kariéru v policejním sboru, případně zajistí své setrvání ve funkci náměstka ředitele KROK díky vlivu jiných osob, přičemž K. K. byl srozuměn s tím, že uvedené informace I. K. či J. R. by mohli sdělit dalším nepovolaným osobám a že sdělení uvedených informací by vedlo k ohrožení či maření dosažení základního cíle trestního řízení, kterým je řádné a nestranné odhalování a objasňování trestné činnosti, když takto jednali nejméně v níže uvedených případech: I. (tzv. kauza K.) nejméně od února 2015 do června 2015 v Olomouci v hotelu XY, kavárně XY, ul. XY, Olomouc-XY, K. K. na osobních schůzkách poskytoval I. K. informace o trestním řízení ve věci týkající se podezřelého J. K., vedeném u policejního orgánu Policie České republiky, KROK pod sp. zn. KRPM 19170/TČ-2015-140080 pro skutek kvalifikovaný jako trestný čin poškození finančních zájmů Evropské unie podle § 260 odst. 1, 5 tr. zákoníku, a to informace o samotném převzetí trestního řízení, a o jeho dalším vedení na KROK, o zamýšleném zahájení trestního stíhání podezřelého J. K. s tím, že trestní stíhání nemusí být zahájeno ve vztahu ke skutečnostem spojeným s obchodními společnostmi OHL ŽS, a. s., a JOKVA OLOMOUC, a. s., dále o problému s vyčíslením škody, o právním posouzení věci, o konkrétních provedených úkonech trestního řízení a o jejich výsledcích (např. o výslechu J. S.), o jednání K. K. s jeho nadřízenými o této trestní věci, přičemž I. K. sděloval K. K. svůj názor na průběh a pozadí celé kauzy, čímž jej motivoval ke sdělení dalších informací, II. (tzv. kauza H. K.) nejméně od února do června 2015 v Olomouci v hotelu XY, kavárně XY, XY, Olomouc-XY, K. K. na osobních schůzkách poskytoval I. K. informace o trestním řízení ve věci týkající se obžalované H. K., vedené u Okresního soudu v Olomouci pod sp. zn. 6 T 231/2014 a vedené u policejního orgánu Policie České republiky, KROK, pod sp. zn. KRPM-14536/TČ-2012-140080 pro skutek právně kvalifikovaný jako trestný čin zneužívání pravomoci veřejného činitele podle § 158 odst. 1 písm. a), odst. 2 písm. c) trestního zákona účinného do 31. 12. 2009, a to informace o výsledcích přípravného řízení, o skutečnostech, které vyplynuly z průběhu hlavního líčení, o interních neveřejných konzultacích policejního orgánu s dozorovým státním zástupcem, které se týkaly jednak požadavků na opatření dalších důkazů potřebných k zastupování obžaloby před soudem, doplnění dosavadních výsledků provedeného finančního šetření k osobě obžalované a názoru státního zástupce na uložení trestů (podmíněného trestu a peněžitého trestu), jakož i o úmyslu a snaze státního zástupce vyvodit trestní odpovědnost J. R. za jeho výpověď u hlavního líčení, přičemž I. K. sděloval K. K. svůj názor na průběh a pozadí celé kauzy, čímž jej motivoval ke sdělení dalších informací, nabádal jej, aby obžalovanou H. K. předvolal, a navrhnul jí spolupráci, s tím, že znají její majetkovou situaci, a následně K. K. (na jeho výzvu) žádal, aby od dalších kroků vůči H. K. upustil a netlačil na ni a spíše zkusil prověřit prodeje dalších domů z majetku města, což K. K. skutečně zajistil a skutečnost, že se tak stalo, sdělil I. K., III. (tzv. kauza Aquapark a akcie města Olomouc) nejméně od února do července 2015 v Olomouci v hotelu XY, kavárně XY, ul. XY, Olomouc-XY, K. K. na osobních schůzkách poskytoval I. K. informace o trestním řízení vedeném u policejního orgánu Policie České republiky KROK pod sp. zn. KRPM – 125251/TČ-2013-140080 pro okolnosti nasvědčující spáchání trestného činu porušení povinnosti při správě cizího majetku podle § 220 odst. 1, 3 tr. zákoníku, a to informace o samotném vedení trestního řízení a o jeho aktuálním rozsahu, o konkrétních provedených a zamýšlených úkonech trestního řízení a o jejich výsledcích, a to zejména o uskutečněném výslechu svědka P., o plánovaných výsleších znalce, podezřelých M. M. a M. N., o plánovaném zajištění důkazních materiálů na Magistrátu města Olomouce a o výsledku a průběhu tohoto zajišťování, přičemž I. K. sděloval K. K. svůj názor na průběh a pozadí celé kauzy, čímž jej motivoval ke sdělení dalších informací, dále K. K. sděloval I. K. obsah rozhovoru L. K. s J. R., který měl po K. požadovat, aby sledoval danou trestní věc z toho pohledu, zda se v ní neobjevují skutečnosti, které by se negativně dotýkaly J. R., který byl v rozhodné době předsedou dozorčí rady obchodní společnosti AQUAPARK OLOMOUC, a. s., s čímž obžalovaný I. K. souhlasil, dále K. informoval I. K. o tom, že z

Citovaná ustanovení

§ 158 (140/1961 Sb.)§ 125 (141/1961 Sb.)§ 158d (141/1961 Sb.)§ 2 (141/1961 Sb.)§ 213 (141/1961 Sb.)§ 226 (141/1961 Sb.)§ 250 (141/1961 Sb.)§ 253 (141/1961 Sb.)§ 259 (141/1961 Sb.)§ 265a (141/1961 Sb.)§ 265b (141/1961 Sb.)§ 265f (141/1961 Sb.)