8 Tdo 651/2025 — Nejvyšší soud

8 Tdo 651/2025 citace  Soud:Nejvyšší soud Důvod dovolání:§ 265b odst.1 písm. d) tr.ř. § 265b odst.1 písm. g) tr.ř. § 265b odst.1 písm. h) tr.ř. Datum rozhodnutí:6. 8. 2025 Spisová značka:8 Tdo 651/2025 ECLI:ECLI:CZ:NS:2025:8.TDO.651.2025.1 Typ rozhodnutí:USNESENÍ Heslo:Přítomnost při soudních jednáních Veřejné zasedání Trest odnětí svobody Dotčené předpisy:§ 202 odst. 1 tr. ř. § 39 odst. 1,2,3 tr. zákoníku Kategorie rozhodnutí:C Zveřejněno na webu:17. 9. 2025 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část trestní, dostupné na www.nsoud.cz. 8 Tdo 651/2025-2872 USNESENÍ Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 6. 8. 2025 o dovolání obviněného J. T., t. č. ve výkonu trestu odnětí svobody ve Věznici Plzeň, proti rozsudku Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 28. 8. 2024, sp. zn. 3 To 155/2024, jako odvolacího soudu v trestní věci vedené u Okresního soudu v Českých Budějovicích pod sp. zn. 6 T 115/2023, takto: Podle § 265i odst. 1 písm. e) tr. ř. se dovolání obviněného J. T. odmítá. Odůvodnění: I. Dosavadní průběh řízení 1. Rozsudkem Okresního soudu v Českých Budějovicích ze dne 22. 1. 2024, sp. zn. 6 T 115/2023, byl obviněný J. T. (dále též jen „obviněný“, popř. „dovolatel“) uznán vinným přečinem podvodu podle § 209 odst. 1, 2, 3 tr. zákoníku. Za to byl odsouzen podle § 209 odst. 3 tr. zákoníku k trestu odnětí svobody v trvání 2 let, jehož výkon byl podle § 81 odst. 1 a § 82 odst. 1 tr. zákoníku podmíněně odložen na zkušební dobu v trvání pěti let. Podle § 228 odst. 1 tr. ř. mu byla uložena povinnost zaplatit na náhradě škody 36 v rozsudku vyjmenovaným poškozeným škodu ve zde konkretizovaných částkách. Podle § 229 odst. 1 tr. ř. byla poškozená J. H. odkázána s nárokem na náhradu škody na řízení ve věcech občanskoprávních a podle § 229 odst. 2 tr. ř. byli poškození L. T. a společnost VMAudio, s. r. o., odkázáni se zbytkem uplatněného nároku na náhradu škody na řízení ve věcech občanskoprávních. 2. Proti tomuto rozsudku podal státní zástupce v neprospěch obviněného odvolání směřující proti výroku o trestu. Krajský soud v Českých Budějovicích rozsudkem ze dne 28. 8. 2024, sp. zn. 3 To 155/2024, k odvolání státního zástupce napadený rozsudek soudu prvního stupně podle § 258 odst. 1 písm. d), odst. 2 tr. ř. částečně zrušil, a to ve výroku o uloženém trestu. Podle § 259 odst. 3 tr. ř. znovu rozhodl tak, že obviněnému při nezměněném výroku o vině uložil podle § 209 odst. 3 tr. zákoníku nepodmíněný trest odnětí svobody na 2 léta, pro jehož výkon jej podle § 56 odst. 2 písm. a) tr. zákoníku zařadil do věznice s ostrahou. Jinak zůstal napadený rozsudek ve výroku o vině a náhradě škody nedotčen. II. Dovolání a vyjádření k němu 3. Proti rozsudku Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 28. 8. 2024, sp. zn. 3 To 155/2024, obviněný podal prostřednictvím obhájce dovolání, a to v rozsahu jeho výroku, kterým byl částečně zrušen výrok o trestu v rozsudku soudu prvního stupně a bylo rozhodnuto o nové výši trestu. Namítl v něm podstatné procesní vady v podobě nesprávného doručení stejnopisu rozsudku soudu prvního stupně jeho obhájci, který byl neúplný z důvodu neplatného kvalifikovaného elektronického podpisu K. Z., který sám o sobě nenaplňuje definici elektronického podpisu osoby ve smyslu ustanovení § 21b odst. 3 vyhlášky č. 37/1992 Sb., o jednacím řádu pro okresní a krajské soudy, v platném a účinném znění. Soudy jsou povinny doručit účastníkům úplný text rozhodnutí, přičemž jakékoli zaváhání v tomto směru musí napravit z úřední povinnosti, a sice úkon zopakovat a řádně doručit nový. Kompletní stejnopis rozhodnutí musí být v takové podobě, aby listina obsahovala celý text jako její originál, se všemi důsledky z toho plynoucími, včetně nového počátku běhu lhůty k podání opravného prostředku. Doručení rozhodnutí v neúplné podobě je ze strany soudu zásahem do práva obviněného na spravedlivý proces, konkrétně právem domoci se ochrany svých práv u soudu, garantovaným čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod (srov. nález Ústavního soudu ze dne 27. 8. 2009, sp. zn. II. ÚS 264/09). 4. Odvolací soud v předmětné věci rozhodoval v nepřítomnosti stran ve veřejném zasedání poté, co obhájce obviněného písemně sdělil, že převzal nové právní zastoupení obviněného a že žádá, aby mu byla poskytnuta přiměřená lhůta na podání vyjádření k odvolání státního zástupce a k doplnění dokazování. Odvolací soud nedbal této žádosti a rozhodl tak, jak je uvedeno v napadeném rozhodnutí. Neměl tudíž splněny podmínky pro své rozhodnutí. Obviněnému nebylo umožněno doplnit dokazování v rozsahu potřebném pro účelné uplatňování a hájení jeho práva. Obviněný si není vědom, že by dne 22. 5. 2024 (poznámka Nejvyššího soudu: nepřesně uvedeno 25. 5. 2024) byl odvolacím soudem řádně poučený o jeho právu navrhovat důkazy, pročež takové poučení absentuje v protokolu odvolacího soudu z téhož dne, přičemž obviněný nebyl současně správně vyrozuměn o nařízeném dalším veřejném zasedaní, jež se mělo konat dne 19. 6. 2024. Už s ohledem na tato závažná pochybení soudu druhého stupně lze napadené rozhodnutí považovat za nezákonné. 5. Dále měl obviněný za to, že odvolací soud mu nesprávně uložil nepřiměřeně přísný nepodmíněný trest odnětí svobody v trvání dvou let, čímž porušil ustanovení § 55 odst. 2 tr. zákoníku. Nesprávně zhodnotil osobu obviněného a jeho život před vydáním napadeného rozsudku. Trest odnětí svobody je prostředkem ultima ratio a soudy by k jeho ukládání měly přistupovat až tehdy, není-li zde jiná, pro věc vhodnější alternativa. Oba soudy chybně aplikovaly zákonná ustanovení pro ukládání trestů a nerespektovaly základní zásady trestního práva. Obviněný dosud nebyl ve výkonu trestu odnětí svobody. Odvolací soud v odůvodnění rozsudku konstatoval, že při určování druhu a výše trestu nezohlednil, že obviněný již část škody nahradil. Oba soudy mu znemožnily pokračování v nápravě jeho osobnosti v podobě zlepšování vztahů s rodinou, stálého a stabilního zaměstnání a pokračování v náhradě způsobené škody, kterou postupně hradí ze svého nového zaměstnání. Obviněný se ze svého jednání v posledních měsících poučil. Dlouhodobě a intenzivně pracuje jak na nápravě narušených vztahů, tak na náhradě způsobené škody. Nesprávnosti svého jednání si je vědom a upřímně jej lituje. Je přesvědčený, že jednání nebylo odrazem jeho osobnosti. Soud by tedy měl reflektovat veškeré tyto skutečnosti a v korelaci s tím mu uložit podmíněný trest odnětí svobody na zkušební dobu 5 let, v jehož rámci by mohl poškozeným hradit způsobenou škodu. Vydaná rozhodnutí, kterým byl odsouzen k nepodmíněnému trestu odnětí svobody, nemají oporu ani ve skutkových zjištěních, ani v těch právních. 6. Dovolatel proto navrhl, aby Nejvyšší soud „napadený rozsudek zrušil a vrátil věc nižším soudům k dalšímu projednání“. Současně navrhl, aby výkon trestu odnětí svobody uložený rozsudkem Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 28. 8. 2024, sp. zn. 3 To 155/2024, odložil na dobu do právní moci rozhodnutí o jeho dovolání, aby si mohl zařídil své závažné osobní, rodinné a podnikatelské aktivity. Soud prvního stupně již obviněnému doručil výzvu k nástupu trestu a obviněný si včas podal návrh na jeho odklad. Obviněný měl nástup trestu stanoven do deseti dnů od jeho doručení, což je nepřípustná a nepřiměřeně krátká doba. Obviněný dále učinil návrh in eventum, aby Nejvyšší soud uložil soudu prvního stupně opravu doručovaného rozsudku obhájci zasláním nového rozsudku bez vad a nedostatků, neboť se domníval, že jeho obhájci dosud nebyl doručen rozsudek soudu druhého stupně obsahující zákonné náležitosti. 7. Státní zástupce činný u Nejvyššího státního zastupitelství (dále jen „státní zástupce“) ve vyjádření k podanému dovolání nejprve rekapituloval dovolací námitky obviněného a obsahově vymezil uplatněné dovolací důvody. Konkrétně pak uvedl, že odvolací soud přijatelným způsobem vysvětlil, z jakého důvodu konal veřejné zasedání v nepřítomnosti obviněného. Z odůvodnění jeho rozsudku totiž mimo jiné vyplývá, že obviněný se o odročeném veřejném zasedání konaném dne 28. 8. 2024 prokazatelně dozvěděl, neboť jeho obhájce dne 27. 8. 2024 zaslal do datové schránky odvolacího soudu opakovanou žádost o odročení též tohoto zasedání a e-mail obviněného, že se ho nemůže ze zdravotních důvodů zúčastnit. Šlo přitom o odročené veřejné zasedání, které mělo být konáno jen proto, aby obviněný doložil svá tvrzení o náhradě části způsobené škody. Je třeba uvést, že takové tvrzení obviněný mohl doložit příslušnými listinami kdykoli od předchozího konání veřejného zasedání, což neučinil. Obviněný tedy fakticky věděl, že se má konat odročené veřejné zasedání o odvolání státního zástupce a svou neúčast řádně neomluvil. Za