Co znamená „Zahájení hlavního líčení“ podle zákona?
Stručná odpověď: Hlavní líčení vyžaduje stálou přítomnost soudce (samosoudce nebo všech členů senátu), zapisovatele a státního zástupce. Obžalovaný a další osoby se mohou účastnit i na dálku prostřednictvím videokonference.
Klíčová fakta
- Právní základ: § 202 zákona č. 141/1961 Sb. (Trestní řád) – úřední znění z e-Sbírky
- Judikatura: na § 202 odkazuje 648 soudních rozhodnutí (NS, ÚS, NSS a krajské soudy ve správních věcech), nejnovější z 12. 11. 2025
- Týká se: poškozený, soud, obviněný, státní zástupce
- Trestní sazba (odst. 4): „…čin, na který zákon stanoví trest odnětí svobody, jehož horní hranice převyšuje pět let“
- Účinnost: znění účinné od (předchozí znění: co se změnilo); novela předpisu účinná od 1. 1. 2027 tento § nemění
- Aktualizováno: (stav databáze zákonů a judikatury)
Paragraf 202 trestního řádu upravuje základní pravidla pro zahájení a průběh hlavního líčení, zejména pak podmínky, za kterých se může hlavní líčení konat v nepřítomnosti obžalovaného.
V praxi
- Hlavní líčení se může konat bez přítomnosti obžalovaného, pokud soud usoudí, že je možné spolehlivě rozhodnout a dosáhnout účelu řízení, a zároveň byly splněny určité podmínky (např. řádné doručení obžaloby, předvolání, předchozí výslech obžalovaného a upozornění na práva).
- Pokud se obžalovaný bez omluvy nedostaví a soud rozhodne o konání líčení v jeho nepřítomnosti, lze v hlavním líčení číst protokoly o výsleších svědků, znalců a spoluobviněných nebo přehrávat jejich obrazové a zvukové záznamy.
- Existují situace, kdy se hlavní líčení v nepřítomnosti obžalovaného konat nesmí, například je-li obžalovaný ve vazbě, ve výkonu trestu odnětí svobody, nebo jde-li o závažnější trestný čin s horní hranicí trestu odnětí svobody nad pět let.
Judikatura
Jak soudy aplikují § 202
Zatímco totiž v hlavním líčení bude přítomnost obviněného pravidlem (§ 202 odst. 2 až 5 tr. ř.), zákonné podmínky pro konání veřejného zasedání v nepřítomnosti obviněného tak přísně stanoveny nejsou.
Zatímco hlavní líčení, které je těžištěm a vyvrcholením procesu dokazování, lze provést v nepřítomnosti obviněného jen výjimečně (§ 202 odst. 2 tr. ř.), případně jej vůbec nelze konat (§ 202 odst. 4 tr. ř.), zákonné podmínky pro konání veřejného zasedání tak rigorózně vymezeny nejsou.
Ve věci bylo konáno veřejné zasedání v souladu s § 202 odst. 2 trestního řádu v nepřítomnosti stěžovatelky, neboť tato požádala o konání veřejného zasedání v její nepřítomnosti.
Co říká § 202 – Trestní řád
§ 202 Zahájení hlavního líčení
(1) Hlavní líčení se koná za stálé přítomnosti samosoudce a v případech, kdy rozhoduje senát, za stálé přítomnosti všech členů senátu, zapisovatele a státního zástupce. Přítomnost obžalovaného nebo jiných osob může být zajištěna i prostřednictvím videokonferenčního zařízení; § 111a se užije obdobně.
(2) V nepřítomnosti obžalovaného může se hlavní líčení provést, jen když soud má za to, že lze věc spolehlivě rozhodnout a účelu trestního řízení dosáhnout i bez přítomnosti obžalovaného, a přitom
a) obžaloba byla obžalovanému řádně doručena a obžalovaný byl k hlavnímu líčení včas a řádně předvolán a
b) o skutku, který je předmětem obžaloby, byl obžalovaný už některým orgánem činným v trestním řízení vyslechnut a bylo dodrženo ustanovení o zahájení trestního stíhání (§ 160) a obviněný byl upozorněn na možnost prostudovat spis a učinit návrhy na doplnění vyšetřování (§ 166 odst. 1);
na to a na jiné následky nedostavení (§ 66 a 90) musí být obžalovaný v předvolání upozorněn.
(3) Nedostaví-li se obžalovaný bez řádné omluvy k hlavnímu líčení a soud rozhodne o tom, že se hlavní líčení bude konat v nepřítomnosti obžalovaného, lze v hlavním líčení protokoly o výslechu svědků, znalců a spoluobviněných přečíst nebo obrazové a zvukové záznamy pořízené o jejich výslechu provedeném prostřednictvím videokonferenčního zařízení přehrát za podmínek uvedených v § 211.
(4) Hlavní líčení v nepřítomnosti obžalovaného nelze konat, je-li obžalovaný ve vazbě nebo ve výkonu trestu odnětí svobody nebo jde-li o trestný čin, na který zákon stanoví trest odnětí svobody, jehož horní hranice převyšuje pět let. V případech nutné obhajoby (§ 36) nelze konat hlavní líčení bez přítomnosti obhájce.
(5) Ustanovení první věty odstavce 4 se neužije, pokud obžalovaný požádá, aby hlavní líčení bylo konáno v jeho nepřítomnosti. Ustanovení odstavce 3 se tu užije přiměřeně.
(6) Poškozený a zúčastněná osoba a jejich zmocněnci mají právo se osobně zúčastnit hlavního líčení. Předseda senátu může na nezbytnou dobu omezit účast poškozeného a zúčastněné osoby na hlavním líčení jen, je-li to nezbytné z hlediska objasnění věci, zejména mají-li být vyslechnuti jako svědci, kdy je třeba poškozeného a poté i zúčastněnou osobu zpravidla vyslechnout na počátku dokazování ihned po výslechu obžalovaného a ještě v průběhu dokazování je seznámit s obsahem výpovědi obžalovaného.
Související otázky
Na co si dát pozor
- Obžalovaný musí být v předvolání upozorněn na možnost konání hlavního líčení v jeho nepřítomnosti a na další následky nedostavení se.
- V případech nutné obhajoby nelze konat hlavní líčení bez přítomnosti obhájce.
- Obžalovaný může požádat o konání hlavního líčení v jeho nepřítomnosti, a to i v případech, kdy by to jinak nebylo možné (např. je-li ve vazbě).
- Poškozený a zúčastněná osoba mají právo se osobně zúčastnit hlavního líčení, jejich účast však může být předsedou senátu omezena, je-li to nezbytné pro objasnění věci.
Navazující ustanovení
Totéž téma v jiných předpisech
Trestní řád – přehled paragrafůTrestní právoVšechny právní otázky