8 Tdo 794/2017 – Nejvyšší soud

8 Tdo 794/2017-56 U S N E S E N Í Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 30. 8. 2017 o dovolání obviněné I. P., roz. M. proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne ze dne 29. 11. 2016, sp. zn. 7 To 76/2016, který rozhodl jako soud odvolací v trestní věci vedené u Krajského soudu v Ústí nad Labem pod sp. zn. 50 T 1/2016, takto: Podle § 265i odst. 1 písm. e) tr. ř. se dovolání obviněné I. P. odmítá. Odůvodnění: 1. Rozsudkem Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 19. 5. 2016, sp. zn. 50 T 1/2016, byla obviněná I. P. (dále jen „obviněná“, příp. „dovolatelka“) uznána vinnou, že 1) v rodinném domě čp. … v obci J., část M., okr. D., poté, co v přesně nezjištěnou dobu dne 29. 7. 2015 či 30. 7. 2015 napsala a odeslala insolvenční správkyni Ing. Soně Aubrechtové, se sídlem Most, Bělehradská 3347/7, dopis, ve kterém jí mj. sděluje, že ji „donutila svým jednáním k tomu nejhoršímu, a to si vzít život spolu se svým vnukem“ a „má tak na svědomí dva životy“, dne 29. 7. 2015 či 30. 7. 2015 u benzínové čerpací stanice PasOil, s. r. o., v J. zakoupila do kanystru cca 1,8 litrů benzínu, dne 30. 7. 2015 kolem 22:00 podala svému nezletilému vnukovi poškozenému „Q. X.“ *) víno, v němž rozpustila blíže nezjištěné množství léku obsahující metabolit mirtazapinu, s úmyslem jej tímto způsobem uspat, neboť si na základě vlastní, lékařem předepsané, indikace tohoto léku a dřívější zkušenosti s podáním této látky vnukovi do pití, byla vědoma, že má tlumící a uspávací účinek, a když nezletilý „Q. X.“ kolem 23:00 hod. pod vlivem uspávacích účinků alkoholu a podané látky odešel do svého pokoje v prvním patře spát, založila, po předchozím uvážení, v úmyslu usmrtit sebe a nezletilého „Q. X.“, dne 31. 7. 2015 v době kolem 01:15 až 01:25 hod., s využitím zakoupeného benzínu jako akcelerantu, který po rozlití z kanystru zažehla v přízemí domu, a to v místnosti užívané dříve jako příruční sklad a v místnosti užívané dříve jako prodejna, dvě ohniska požáru, poté odešla spát k vnukovi do jeho pokoje, kde také na lůžku vedle jeho postele ležela do doby, než byla kolem 01:35 vzbuzena vnukem, kterého probudila oznamovatelka požáru, svědkyně A. H., tím, že házela do pootevřeného okna jeho pokoje kameny a kterému sdělila, že dům hoří, čímž jim oběma umožnila včas dům opustit a zabránila tak dokonání činu, jehož následek v podobě trýznivé smrti nebo vážné újmy na zdraví již vzhledem k velikosti a neovladatelnosti požáru bezprostředně hrozil, 2) v blíže neurčenou dobu dne 5. 8. 2015, v bytě M. S. na adrese D., N. Ú. čp. …, uplatnila právo na plnění z pojištění, sjednaného pojistnou smlouvou číslo 0021297983, která byla uzavřena dne 14. 4. 2015 mezi ní a Českou podnikatelskou pojišťovnou, a. s., Vienna Insurance Group, Praha 8, ve výši 250 000 Kč, když zástupci České podnikatelské pojišťovny, a. s. – finančnímu poradci D. S. oznámila vznik škodné události – požár rodinného domu čp. … v J. – M. ze dne 31. 7. 2015 a při vyplňování elektronického formuláře v notebooku paní S. nazvaný Oznámení škodné události majetku, nepravdivě uvedla, že „v domě začalo z nezjištěných důvodů hořet“, ačkoliv si byla vědoma, že požár v domě sama dne 31. 7. 2015 v době kolem 01:15 až 01:25 hod., úmyslně založila, 3) v blíže neurčenou dobu dne 5. 8. 2015, v bytě M. S., na adrese D., N. Ú. čp. …, uplatnila právo na plnění z pojištění, sjednaného pojistnou smlouvou číslo 0013724398, která byla uzavřena dne 23. 8. 2011 mezi ní a Českou podnikatelskou pojišťovnou, a. s., Vienna Insurance Group, Praha 8, ve výši 2 000 000 Kč, když zástupci České podnikatelské pojišťovny, a. s. – finančnímu poradci D. S. oznámila vznik škodné události – požár rodinného domu čp. … v J. – M. ze dne 31. 7. 2015 a při vyplňování elektronického formuláře v notebooku paní S. nazvaný Oznámení škodné události majetku, nepravdivě uvedla, že „k požáru nemovitosti došlo z nezjištěné příčiny“, ačkoliv si byla vědoma, že požár v domě sama dne 31. 7. 2015 v době kolem 01:15 až 01:25 hod., úmyslně založila, čímž se pokusila České podnikatelské pojišťovně, a. s., Vienna Insurance Group, Pobřežní 665/23, Praha 8, Česká republika, IČO: 63998530, způsobit celkovou škodu ve výši 2 250 000 Kč, přičemž k dokonání činu nedošlo z důvodu, že pojišťovna, vzhledem k výsledkům dosud provedeného šetření policie ohledně příčin vzniku požáru, odmítla provést pojistné plnění. 2. Takto popsané jednání obviněné soud prvního stupně právně kvalifikoval v bodě 1) jako pokus zvlášť závažného zločinu vraždy podle § 21 odst. 1 tr. zákoníku k § 140 odst. 2, odst. 3 písm. c), i) tr. zákoníku a v bodech 2) a 3) jako pokus zločinu pojistného podvodu podle § 21 odst. 1 tr. zákoníku k § 210 odst. 1 písm. c), odst. 5 písm. c) tr. zákoníku, za což jí uložil podle § 140 odst. 3 tr. zákoníku za použití § 43 odst. 1 tr. zákoníku úhrnný trest odnětí svobody v trvání 16 (šestnácti) roků, pro jehož výkon ji podle § 56 odst. 3 tr. zákoníku zařadil do věznice s ostrahou. Podle § 228 odst. 1 tr. ř. jí uložil povinnost nahradit poškozenému „Q. X.“, trvale bytem H., D., škodu spočívající v nároku na odčinění nemajetkové újmy způsobené trestným činem podle § 2971 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. ve výši 200 000 Kč; podle § 229 odst. 2 tr. ř. odkázal tohoto poškozeného se zbytkem jeho nároku na náhradu škody ve výši 1 800 000 Kč na řízení ve věcech občanskoprávních. 3. Proti tomuto rozsudku podala obviněná a její syn Ing. Š. P. odvolání, která Vrchní soud v Praze usnesením ze dne ze dne 29. 11. 2016, sp. zn. 7 To 76/2016, podle § 256 tr. ř. jako nedůvodná zamítl. 4. Obviněná se ani s rozhodnutím odvolacího soudu neztotožnila a prostřednictvím svého obhájce JUDr. Iva Palkosky proti němu podala dovolání, v němž uplatnila dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. l) tr. ř., neboť měla za to, že napadeným usnesením bylo rozhodnuto o zamítnutí jejího odvolání, přestože v řízení, které mu předcházelo, byl dán dovolací důvod uvedený v § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř., tedy že rozsudek soudu nalézacího spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo na jiném nesprávném hmotněprávním posouzení. 5. V úvodu svého podání dovolatelka namítla nesprávný popis skutku pod bodem 3) rozsudku a jeho nesprávné hmotněprávní posouzení. Soud v popisu skutků pod body 2) a 3) neuvedl, kdo byl v rámci uzavřených pojistných smluv pojistníkem a kdo pojištěným. Přitom u pojistné smlouvy č. 0013724398, uvedené pod bodem 3) rozsudku, byla obmyšlenou osobou dcera obviněné jakožto vlastník nemovitosti. Protože však v průběhu roku 2015 došlo ke změně vlastnického práva, uvedená smlouva v důsledku toho zanikla. Dovolatelka zdůraznila, že ohlášení pojistné události k zaniklé pojistné smlouvě nemůže naplnit skutkovou podstatu trestného činu pojistného podvodu z důvodu nezpůsobilého předmětu trestného činu. I když je věc posuzována jako pokus trestného činu, společenská škodlivost tohoto jednání je natolik nízká, že uplatnění trestní represe není namístě. Při řádném šetření by totiž pojišťovna nemohla v žádném případě pojistné plnění vyplatit. Navíc nebyla u tohoto skutku prokázána ani subjektivní stránka, neboť obviněná se nesnažila uvést pojišťovnu v omyl v tom smyslu, že je vlastnicí nemovitých věcí. Soud obě jednání pod bodem 2) a 3) výroku posoudil dohromady jako jeden trestný čin, avšak v případě neexistence možnosti vyplatit pojistné plnění ve výši 2 miliony Kč podle výroku v bodě 3) není naplněna skutková podstata zločinu pojistného podvodu podle § 210 odst. 1, 5 tr. zákoníku. 6. Dále ve svém podání obviněná vytkla procesní pochybení soudu 1. stupně, konkrétně výslech svědka M. S. a odborné vyjádření. V dané věci šlo o zásadní usvědčující důkazy. Jejich použití obviněná přirovnala k situaci, kdy by byl pachatel odsouzen na základě výpovědi vyšetřovatele či policejního technika, jenž by vypracoval odborné stanovisko, které bylo podkladem pro odsouzení. Pokud by se jednalo o informace, které vyšetřovatel či technik získal na místě činu, nebylo by pochyb o tom, že jde o nepřípustný důkaz. Dovolatelka posléze citovala některé pasáže odůvodnění rozhodnutí odvolacího soudu, který této její námitce přisvědčil, přesto však zmíněné pochybení nenapravil. Vyzdvihla také nutnost vypracování příslušného znaleckého posudku, zejména když rozporovala příčiny vzniku požáru. 7. V následující části svého podání se dovolatelka zaměřila na procesní pochybení před odvolacím soudem ve věci navrhovaných důkazů. Soud druhého stupně totiž zamítl provedení obhajobou navrhovaných důkazů. Byl jím znalecký posudek Václava Protivy, založený ve spise Okresního soudu v Děčíně sp. zn. 18 C 227/2000, který mohl být vodítkem pro posouzení stavebního stavu domu před požárem a mít vliv na hodnocení jeho příčin (např. samovznícení elektroinstalace nebo hořlavých materiálů). Dále se jednalo o fotografie vnitřku přízemních místností z doby krátce před požárem, které jsou na rozdíl od těch založených ve spise barevné, ve vysokém rozlišení a velké velikosti. Za kruciální důkaz považovala vypracování znaleckého posudku z oboru požární