8 Tdo 872/2007 – Nejvyšší soud

8 Tdo 872/2007 U S N E S E N Í Nejvyšší soud projednal v neveřejném zasedání konaném dne 14. listopadu 2007 dovolání obviněného M. H., proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 1. 2. 2007, sp. zn. 3 To 4/2007, v trestní věci vedené u Okresního soudu v Ostravě pod sp. zn. 6 T 66/2006 a rozhodl t a k t o : Podle § 265j tr. ř. se dovolání obviněného M. H. z a m í t á . O d ů v o d n ě n í : Rozsudkem Okresního soudu v Ostravě ze dne 10. 11. 2006, sp. zn. 6 T 66/2006, byl obviněný M. H. uznán vinným trestným činem krádeže podle § 247 odst. 1 písm. e) tr. zák. a odsouzen podle § 247 odst. 1 tr. zák. k trestu odnětí svobody na pět měsíců, pro jehož výkon byl podle § 39a odst. 2 písm. b) tr. zák. zařazen do věznice s dozorem. Současně byl zrušen výrok o trestu z rozsudku Okresního soudu v Ostravě ze dne 15. 2. 2006, sp. zn. 72 T 106/2005, ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v Ostravě ze dne 20. 10. 2006, sp. zn. 3 To 754/2006, jakož i všechna další rozhodnutí na tento výrok obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu. Podle skutkových zjištění soudu prvního stupně se obviněný trestného činu krádeže podle § 247 odst. 1 písm. e) tr. zák. dopustil tím, že dne 21. 1. 2006 kolem 19.15 hodin v M. O. v OD K. odcizil 1 ks parfému STR8 v hodnotě 179,- Kč tak, že jej uschoval pod oděv a bez zaplacení prošel pokladnou, kde byl zadržen pracovníkem ostrahy, čímž způsobil K. ČR, v. o. s., P. škodu v uvedené výši, přičemž byl rozsudkem Okresního soudu v Ostravě ze dne 2. 6. 2004, sp. zn. 14 Tm 25/2004, odsouzen pro provinění krádeže podle § 247 odst. 1 písm. a) tr. zák. k trestnímu opatření obecně prospěšných prací ve výměře 200 hodin, které dosud nevykonal. Rozsudek soudu prvního stupně napadl obviněný odvoláním, jež směřovalo proti výroku o vině i trestu. Usnesením Krajského soudu v Ostravě ze dne 1. 2. 2007, sp. zn. 3 To 4/2007, bylo odvolání obviněného podle § 256 tr. ř. jako nedůvodné zamítnuto. Proti tomuto usnesení odvolacího soudu podal obviněný prostřednictvím obhájce v zákonné lhůtě dovolání v rozsahu odpovídajícím výroku o vině i trestu. Odkázal v něm na důvod dovolání podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. a namítl, že napadené rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku, resp. jiném nesprávném hmotně právním posouzení. Vytkl, že soudy obou stupňů nesprávně vyhodnotily jako předběžnou otázku ve smyslu § 9 odst. 1 tr. ř. výsledek řízení o jeho žádosti o upuštění od výkonu zbytku trestního opatření obecně prospěšných prací, a následně došlo k chybnému posouzení jeho skutku jako trestného činu krádeže podle § 247 odst. 1 písm. e) tr. zák., ač tento znaky trestného činu nevykazuje a mohl by být po postoupení věci příslušnému orgánu posouzen jako přestupek. Obviněný znovu rekapituloval, že rozsudkem Okresního soudu v Ostravě ze dne 2. 6. 2004, sp. zn. 14 Tm 25/2004, ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v Ostravě ze dne 22. 7. 2004, sp. zn. 4 Tmo 215/2004, mu bylo uloženo trestní opatření obecně prospěšných prací. Výkon trestního opatření zahájil dne 9. 5. 2005 a do 30. 5. 2005 odpracoval 32 hodin. Poté 13. 7. 2005 při nehodě utrpěl vážné zranění, v důsledku čehož nemohl trestní opatření vykonávat, a proto bylo k jeho žádosti Okresním soudem v Ostravě rozhodnuto o přerušení výkonu trestního opatření. Dne 31. 10. 2006, tj. před vyhlášením rozsudku soudu prvního stupně v nyní posuzované věci, podal žádost o upuštění od výkonu zbytku trestního opatření, přičemž o upuštění od zbytku trestního opatření bylo pravomocně rozhodnuto usnesením Okresního soudu v Ostravě ze dne 6. 4. 2007, sp. zn. 14 Tm 25/2004. Obviněný nesouhlasil s názorem odvolacího soudu, vyjádřeným v napadeném usnesení, jímž odmítl jeho žádost, aby vyčkal rozhodnutí o jeho žádosti o upuštění od výkonu trestního opatření obecně prospěšných prací, s argumentem, že by mělo být rozhodnuto o přeměně trestního opatření na trest odnětí svobody, nikoliv rozhodovat o upuštění od výkonu tohoto trestního opatření, poněvadž nevedl řádný život. Obviněný navrhl, aby Nejvyšší soud napadené usnesení Krajského soudu v Ostravě zrušil a aby sám ve věci rozhodl tak, že podle § 222 odst. 1 tr. ř. věc postoupí S. m. O., Ú. m. o. M. O. a P. k projednání, neboť nejde o trestný čin, ale skutek by mohl být posouzen jako přestupek, event. aby Krajskému soudu v Ostravě přikázal věc v potřebném rozsahu znovu projednat a rozhodnout. Státní zástupce Nejvyššího státního zastupitelství ve vyjádření k dovolání obviněného mimo jiné uvedl, že oba soudy měly k dispozici žádost obviněného o upuštění od výkonu zbytku trestního opatření ze dne 31. 10. 2006, jak ji uplatnil ve věci Okresního soudu v Ostravě pod sp. zn. 14 Tm 25/2004, přičemž právní kvalifikace jeho jednání podle § 247 odst. 1 písm. e) tr. zák. zakládá právě odsouzení ve věci Okresního soudu v Ostravě pod sp. zn. 14 Tm 25/2004. Soudy obou stupňů měly podle něj splněny formální podmínky pro to, aby obviněného uznaly vinným trestným činem krádeže podle § 247 odst. 1 písm. e) tr. zák., jelikož se nyní posuzované trestné činnosti, jíž způsobil škodu ve výši 179,- Kč, dopustil, ačkoliv byl za takový čin v posledních třech letech odsouzen, když fikce neodsouzení začala platit až dnem nabytí právní moci rozhodnutí, kterým bylo k žádosti obviněného upuštěno od výkonu zbytku trestního opatření obecně prospěšných prací, tj. dnem 6. 4. 2007. Připomněl, že jestliže jde o otázku viny, musí orgán činný v trestním řízení předběžnou otázku podle § 9 odst. 1 tr. ř. posoudit samostatně i v případě, že tu je již pravomocné rozhodnutí příslušného orgánu o takové předběžné otázce. To ale neznamená, že by se rozhodnutím příslušného orgánu vůbec nezabývaly a nebraly ho v úvahu. Takové rozhodnutí i spisy týkající se této věci jsou důkazním materiálem, se kterým se musí vypořádat, a případné odchylné rozhodnutí o řešené otázce náležitě odůvodnit. Poznamenal, že v posuzované věci se soud prvního stupně s námitkou obviněného fakticky nezabýval a odvolací soud rozvedl úvahy, které obsahu spisu Okresního soudu v Ostravě pod sp. zn. 14 Tm 25/2004 odporují. Shrnul, že právní závěr soudů obou stupňů o tom, že skutek vykazuje zákonné znaky trestného činu krádeže podle § 247 odst. 1 písm. e) tr. zák., byl předčasný a soudy měly vyčkat vydání rozhodnutí Okresního soudu v Ostravě o žádosti obviněného o upuštění od výkonu zbytku trestního opatření obecně prospěšných prací ve věci vedené pod sp. zn. 14 Tm 25/2004. Navrhl, aby Nejvyšší soud napadené usnesení Krajského soudu v Ostravě jakož i jemu předcházející rozsudek Okresního soudu v Ostravě zrušil, aby zrušil také další rozhodnutí na zrušená rozhodnutí obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu, a aby Okresnímu soudu v Ostravě přikázal věc v potřebném rozsahu znovu projednat a rozhodnout. Nejvyšší soud jako soud dovolací zjistil, že dovolání je podle § 265a tr. ř. přípustné, že je podala včas oprávněná osoba a že splňuje náležitosti obsahu dovolání ve smyslu § 265f odst. 1 tr. ř. Dovolací soud přezkoumal podle § 265i odst. 3 tr. ř. zákonnost a odůvodněnost těch výroků rozhodnutí, proti nimž bylo dovolání podáno, v rozsahu a z důvodů uvedených v dovolání, jakož i řízení napadenému rozhodnutí předcházející, a shledal, že dovolání není důvodné. Podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. lze dovolání podat, jestliže rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotně právním posouzení. Z hlediska napadeného usnesení a obsahu dovolání je významná otázka, zda soudy správně posoudily jako předběžnou otázku podle § 9 odst. 1 tr. ř., jsou-li splněny podmínky upuštění od výkonu zbytku trestního opatření obecně prospěšných prací v trestní věci vedené u Okresního soudu v Ostravě pod sp. zn. 14 Tm 25/2004 (v důsledku čehož by se na obviněného hledělo, jako by odsouzen nebyl), event. zda měly vyčkat rozhodnutí o žádosti obviněného o upuštění od výkonu zbytku tohoto trestního opatření. Dovolací soud z obsahu spisu Okresního soudu v Ostravě sp. zn. 14 Tm 25/2004, který si vyžádal, zjistil, že rozsudkem ze dne 2. 6. 2004 byl obviněný jako mladistvý uznán vinným trestným činem krádeže podle § 247 odst. 1 písm. a) tr. zák. a odsouzen k trestnímu opatření obecně prospěšných prací ve výměře 200 hodin; součástí rozsudku byl i výrok o náhradě škody. Usnesením Krajského soudu v Ostravě, soudu pro mládež, ze dne 22. 7. 2004 byla odvolání mladistvého, jeho obhájce a zákonné zástupkyně – matky J. H. podle § 256 tr. ř. jako nedůvodná zamítnuta. Usnesením Okresního soudu v Ostravě ze dne 7. 4. 2005, sp. zn. 14 Tm 25/2004, byl nařízen výkon trestního opatření obecně prospěšných prací ve výměře 200 hodin, který mu byl uložen citovaným rozsudkem Okresního soudu v Ostravě ve spojení s usnesením Krajského soudu v Ostravě, soudu pro mládež. Obviněný nastoupil výkon uloženého trestního opatření a v jeho průběhu opakovaně žádal o přerušení výkonu trestního opatření s odkazem na nepříznivý zdravotní stav jakožto důsledek úrazu levé dolní končetiny