8 Tdo 970/2021 – Nejvyšší soud

8 Tdo 970/2021-16200 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Nejvyšší soud rozhodl ve veřejném zasedání konaném dne 29. 9. 2021 v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Milady Šámalové a soudců Mgr. Pavla Götha a JUDr. Věry Kůrkové o dovolání obviněného L. Š., nar. XY v XY, trvale bytem XY, nyní ve výkonu trestu odnětí svobody ve Věznici Stráž pod Ralskem, proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 30. 1. 2020, sp. zn. 2 To 72/2019, jako soudu odvolacího v trestní věci vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 56 T 6/2017, t a k t o : Podle § 265k odst. 1, 2 tr. ř. se z podnětu dovolání obviněného L. Š. zrušují usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 30. 1. 2020, sp. zn. 2 To 72/2019, v rozsahu, v němž bylo podle § 256 tr. ř. v části týkající se výroku o trestu zamítnuto odvolání obviněného L. Š., a rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 5. 12. 2018, sp. zn. 56 T 6/2017, ve výroku o trestu, který byl tomuto obviněnému uložen. Podle § 265k odst. 2 tr. ř. se zrušují další rozhodnutí na zrušené části rozhodnutí obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu. Podle § 265m odst. 1 tr. ř. se znovu rozhoduje tak, že při nezměněném výroku o vině  pod bodem III. rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 5. 12. 2018, sp. zn. 56 T 6/2017, ve znění usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 30. 1. 2020, sp. zn. 2 To 72/2019, zločinem přijetí úplatku podle § 331 odst. 1 alinea  první, odst. 4 písm. b) tr. zákoníku, se obviněný L. Š., nar. XY v XY, bytem XY, nyní ve výkonu trestu odnětí svobody ve Věznici Stráž pod Ralskem,odsuzuje podle § 331 odst. 4 tr. zákoníku k nepodmíněnému trestu odnětí svobody v trvání 6 (šesti) roků a 6 (šesti) měsíců. Podle § 56 odst. 2 písm. a) tr. zákoníku se pro výkon tohoto trestu zařazuje do věznice s ostrahou. Podle § 67 odst. 1 tr. zákoníku a § 68 odst. 1, 2 tr. zákoníku se obviněnému ukládá peněžitý trest ve výši 365.000 (tři sta šedesát pět tisíc) Kč vyměřený v počtu 365 denních sazeb s jednou denní sazbou ve výši 1.000 Kč. Podle § 69 odst. 1 tr. zákoníku (ve znění účinném do 30. 9. 2020) se pro případ, že by peněžitý trest nebyl ve stanovené lhůtě vykonán, stanoví náhradní trest odnětí svobody v trvání jednoho roku. Podle § 70 odst. 1 písm. c), odst. 5 tr. zákoníku (ve znění účinném do 31. 5. 2015) se obviněnému ukládá trest propadnutí věci, finančních prostředků zajištěných při domovní prohlídce u obviněného, a to částek 165.000 Kč a 645 EUR uložených na Policii České republiky, Správy logistického zařízení, na depozitním korunovém účtu č. XY a eurovém účtu č. XY. Tyto propadlé finanční prostředky připadají státu. Podle § 73 odst. 1 tr. zákoníku se obviněnému ukládá trest zákazu činnosti spočívající v zákazu zaměstnání ve služebním poměru příslušníka Celní správy České republiky na dobu   10 (deseti) let. Jinak zůstávají uvedená rozhodnutí nezměněna. O d ů v o d n ě n í : I. Rozhodnutí soudů nižších stupňů 1. Rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne 5. 12. 2018, sp. zn. 56 T 6/2017, byl obviněný L. Š. (dále „obviněný Š.“ nebo „dovolatel“) v bodě III. uznán vinným zločinem přijetí úplatku podle § 331 odst. 1 alinea 1, odst. 4 písm. b) tr. zákoníku, jehož se podle popsaných skutkových zjištění dopustil tím, že společně s obviněným M. S., o jehož dovolání bylo rozhodnuto Nejvyšším soudem pod sp. zn. 8 Tdo 37/2021, za součinnosti obviněného J. Š. působícího jako celní deklarant, který nejméně v době od 1. 1. 2010 do 7. 5. 2013 předával příslušníkům celní správy, zařazeným na Celním úřadě XY, resp. územním pracovišti ve XY, obviněným L. Š., služebně zařazenému po celou tuto dobu jako koordinátor, resp. koordinátor celního řízení, a M. S., služebně zařazenému jako vedoucí oddělení celního úřadu a od 1. 1. 2013 jako referent původu zboží, ve své garáži na ulici XY  nebo na jiných nezjištěných místech peníze v hotovosti, a to konkrétně přinejmenším v částce 7 000 Kč za každý proclený kontejner, jehož proclení vyřizoval na Celním úřadě XY, pro spoluobviněnou L. T. T. T., a to v úmyslu ovlivnit jejich postup a postup dalších celníků při celním řízení a dosáhnout příznivějšího zacházení v jím řešených případech, včetně možnosti získání interních informací a dojednání vhodných kontejnerů, u nichž může být provedena kontrola, oproti jiným, u nichž by provedení kontroly bylo pro dovozce a deklaranta riskantní, přičemž obvinění M. S. a L. Š. od něho tyto úplatky přijímali, obviněný J. Š. jim takto dohromady za uvedené období poskytl částku nejméně 5.229.000 Kč, odpovídající 747 procleným kontejnerům, když peníze si od něho nejprve, přinejmenším do října 2011, přebíral obviněný M. S., jehož posléze po vzájemné dohodě nahradil L. Š., s penězi oba následně naložili přesně nezjištěným způsobem, a obvinění M. S. i L. Š. takto oba přijímali od obviněného J. Š. peníze v úmyslu získat pro sebe tímto způsobem celkově nezjištěnou částku výrazně přesahující 500.000 Kč. 2. Za tento zločin byl obviněný Š. podle § 331 odst. 4 tr. zákoníku odsouzen k nepodmíněnému trestu odnětí svobody v trvání šesti a půl roku, pro jehož výkon byl podle § 56 odst. 2 písm. a) tr. zákoníku zařazen do věznice s ostrahou. Podle § 67 odst. 1 tr. zákoníku a § 68 odst. 1, 2 tr. zákoníku mu byl uložen peněžitý trest ve výměře 365.000 Kč, vyměřený jako 365 denních sazeb po 1.000 Kč, a pro případ, že by ve stanovené lhůtě nebyl vykonán, mu byl podle § 69 odst. 1 tr. zákoníku stanoven náhradní trest odnětí svobody v trvání jednoho roku. Podle § 70 odst. 1 písm. c) tr. zákoníku mu byl uložen trest propadnutí věci, a to částky 86.862 Kč uložené na bankovním účtu č. XY vedeném u České spořitelny, a. s., částky 133.200 Kč uložené na bankovním účtu č. XY vedeném u Raiffeisen stavební spořitelny, a. s., a částek 165.000Kč a 645 EUR zajištěných při domovní prohlídce u obviněného. Podle § 73 odst. 1 tr. zákoníku mu byl uložen trest zákazu činnosti spočívající v zákazu zaměstnání ve služebním poměru příslušníka Celní správy České republiky na dobu deseti let. 3. Výroky I., II., III. tohoto rozsudku bylo rozhodnuto též o vině a trestech dalších spoluobviněných a spolupachatelů, kteří si v této trestní věci dovolání buď vůbec nepodali [obvinění L. T. T. T., nar. XY, N. T. T., nar. XY, D. T. T., nar. XY (bod I.), N. M. P., nar. XY, D. N. T., nar. XY, M. T. T. T., nar. XY, L. T. K. P., nar. XY, P. T. T., nar. XY, P. D. T., nar. XY, P. T. D., nar. XY (bod II.), J. Š., nar. XY (bod III.)], nebo si dovolání podali a tato jsou vedena pod sp. zn. 8 Tdo 38/2021 [D. D. K., nar. XY, V. T. U., nar. XY, D. T. T. L., nar. XY (bod I.)], nebo pod sp. zn. 8 Tdo 37/2021 [obvinění M. S. nar. XY (bod III.), a D. T. T. H., nar. XY (bod I.)], z níž byla věc obviněného L. Š. vyloučena k samostatnému projednání a rozhodnutí. Též bylo rozhodnuto o zproštění obviněných T. M. D., nar. XY, J. B., nar. XY, J. Ch., nar. XY, S. Z., nar. XY, J. A., nar. XY, a T. S., nar. XY, obžaloby podle § 226 písm. b) tr. ř. 4. Vrchní soud v Praze jako soud odvolací usnesením ze dne 30. 1. 2020, sp. zn. 2 To 72/2019, odvolání podané proti uvedenému rozsudku soudu prvního stupně obviněným L. Š. (stejně jako i dalších odvolatelů D. T. T. H., M. S., L. T. T. T., N. T. T., J. Š., L. T. L., N. M. P., L. T. K. P., P. T. T. a P. D. T., a  státního zástupce v neprospěch obviněných do výroků o vině i trestech a zprošťujícího výroku) podle § 256 tr. ř. jako nedůvodné zamítl. II. Z obsahu dovolání 5. Obviněný L. Š. dovolání podané proti shora u vedenému rozsudku soudu prvního stupně opřel o důvody podle § 265b odst. 1 písm. g), l) tr. ř. směřující proti výroku o vině i trestu. Z procesní opatrnosti dovolání podal rovněž z důvodů podle § 265b odst. 1 písm. a), b), c), d), e), f), h), k) tr. ř. 6. Na podkladě důvodu podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. namítal extrémní nesoulad mezi provedenými důkazy a učiněnými skutkovými zjištěními. Tvrdil, že skutkové závěry spočívají na nesprávných skutkových zjištěních, které nemají oporu v provedených důkazech. Odmítal, že od obviněného J. Š. přijal jakýkoli úplatek, a tvrdil, že závěr o vině nemá oporu v provedených důkazech, neboť nevyplynul z žádné ze svědeckých výpovědí. 7. Výroku o vině obviněný vytýkal nesprávnost skutkových zjištění, protože jsou založená na nevěrohodné výpovědi obviněného J. Š. Popíral, že by se činu, jenž mu je kladen za vinu, dopustil, a pokud byl zaznamenán jeho pobyt v garáži spoluobviněného, jak zachycuje i fotografie, vysvětlil, že se u něj byl podívat na motocykl Harley Davidson, obdobně jako tomu bylo i v případě spoluobviněného M. S., neboť vyjížďky na motorce byly jejich společným koníčkem. Stejný důvod měly i společné schůzky, ať u obviněného J. Š. nebo v restauraci na XY. Odkaz na lístečky s poznámkami o celnících a částkách 7.000 Kč nalezené při domovní prohlídce u obviněného J. Š., nelze vztahovat bez dalšího právě k němu, neboť se mohlo jednat o jakéhokoli jiného celníka v České republice. Nekonzistentní v tomto směru byla výpověď spolupracující obviněné L. T. T. T. (dále „obviněná T.“). Rozporoval rovněž výši čás